Česká národní rada 1990 – 1992

Nerad bojuji proti větrným mlýnům coby rytíř smutné postavy. Mnoha mým bývalým spoluvězňům se zdá něco jako Kafkovy vize. Rehabilitace se rozbíhají tempem hlemýždím, ale i ty oběti stalinsko-gottwaldovské éry, které se dočkaly zrušení rozsudku. nejsou dodnes prakticky odškodněny. Poslední údaj: rehabilitováno asi 12 tisíc, odškodněno 12 lidí! Při nedávném vysloveném přání kolegia OF za rychlejší řešení této záležitosti se může jevit pouze jako přání. Je zde na nás, poslancích, zda toto zjevné přání dokážeme podepřít jistým druhem usnesení, které by snad formou posledního zvonění a nikoliv zákonem donutilo zde přítomného pana ministra spravedlnosti, aby si ve svém resortu udělal pořádek. Výmluva na nedostatek lidí myslím, že neobstojí. Je dostatek právníků a dorůstají nám noví mladí na to, aby se této práce chopili.

Je pro mne pobuřující, jestliže dnes soudci téhož resortu si dovolují požadovat zvýšení platů a nepracují v přesčasech. Já sám jsem byl souzen 3.1.1953 od 17. asi do 20. hodiny, tedy z přesčasu, což tehdy bylo možné. Nejde ale o mne. Nebyl jsem dosud rehabilitován ani odškodněn, ale ani omluven. pravdu mi ale nejde o vlastní věc. Já snad ještě nějaký pátek vydržím, Jde mi o tu docela malou část postižených, kteří se dožili slunce a svobody v naší vlasti a kteří jen doufají, že společnost, zvláště pak její mladší část si uvědomí, že odškodněním za vazbu konečně stát jim vlastně vyplatí zadrženou mzdu z onoho období. Dostávali jsme totiž toliko 10 % ze mzdy, polovinu v táborových poukázkách do kantiny, polovinu na konto, které třeba i pro mne nakonec nestačilo ani na krytí nákladů vyšetřovací vazby a soudu.

Tito lidé do konce života a pokud žijí, pak dodnes, nesměli být běžně zaměstnáni jen jako podřadná pracovní síla, např. u nás jako pochůzkáři na trati, brzdaři mrznoucí na konci vlaku apod. Tito lidé živořili a živoří z minima. Nestávkují, nehlučí. Mí přátelé z domu smutku se nedožadují vaší pozornosti, kvílením sirén. Naopak! Prosí vás. Stejně jako prosím já vás, kolegové poslanci a poslankyně, slavný sněme český! Prosím vás, zvedněte ruku, dejme veřejnosti na vědomí, že poslanci České národní rady stojí za požadavky těch, těch nejvíce postižených a ubohých! Jsme zde poslanci, není snad nutný zákon v tomto směru. Jsme zde shromážděni i jako občané. Zvednutím ruky podpořme požadavek bývalých muklů. Nechť naše zvednuté ruce nutí k akci naše ministerstvo spravedlnosti. Prosím vás, kdo se připojujete k této výzvě? (Všichni shromáždění se zvednutím ruky připojují k výzvě.) Děkuji.

Žádám pak pana předsedu vlády, aby zde nepřítomnému ministru důrazně adresoval naši vůli. Děkuji.

A snad jenom jako dovětek mi dovolte, zde přítomným poslancům, komunistům, připomenout, požádat je, zapřísahat: prosím vás, vzmužte se na svém sjezdu, odmítněte silácká gesta pana Mohority, nezasazujte se o konfrontační politiku, vyburcujte v sobě to své nejlepší já!

Svůj úsměv vůči vám bych nerad po vašem sjezdu potlačoval! Před společností totiž dík dlouhodobé vládě komunistické strany stojí pot a slzy, po čtyřiceti letech vlády vaší strany. Vylučme z budoucnosti krev ! (Dlouhotrvající potlesk.)

Místopředseda ČNR Michal Kraus: Děkuji panu poslanci Šimečkovi. Chci jen upozornit, že pan ministr spravedlnosti tady dneska je a pokud poslouchá, předpokládám, že přijme taková opatřením, která budou nezbytná. Jinak bych chtěl znovu zdůraznit, že jako předsednictvo ČNR jsme již před několika dny, myslím před týdnem nebo 2 týdny, přijali výzvu k soudcům, k tomu, aby urychleně uskutečňovali rehabilitace, odsouzených právě z 50. let. Nyní prosím poslance Laštůvku, připraví se poslanec Bělehrádek.

Poslanec Vladimír Laštůvka: Pane předsedající, vážená česká vládo, dámy a pánové, dovolte, abych obrátil vaši pozornost k další poměrně velmi závažné skutečnosti. Je to otázka dalšího uplatnění a umístění absolventů středních a vysokých škol. Je totiž smutnou skutečností, že několik tisíc absolventů těchto škol podle našeho zjištění marně hledá další uplatnění.

Přes všechny liberální tendence naší společnosti považuji tento fakt za naprosto nepřijatelný. Naši demokracii odvozujeme od 17. listopadu. Často hovoříme o vděčnosti k naší mladé generaci, která v této situaci sehrála tak významnou roli. Podle mého názoru máme příležitost nyní tuto vděčnost prokázat.

Obracím se v této souvislosti na ministra práce a sociálních věcí pana ministra Horálka s dotazem, kolik absolventů středních a vysokých škol pobírá v současné době v České republice sociální podporu před nástupem do zaměstnání, resp. kolik těchto absolventů hledá k dnešnímu dni zaměstnání.

Za druhé, jakým způsobem hodlá česká vláda tento problém řešit.

Současně si dovolím nastínit určitý možný způsob. Navrhuji, aby česká vláda. resp. příslušná ministerstva vypracovaly a financovaly široký program postgraduálního odborného nebo jazykového studia, případně systém odborných stáží v institucích a podnicích, který by umožnil všem neumístěným absolventům další osobní a odborný rozvoj, popř. potřebnou rekvalifikaci.

Místopředseda ČNR Michal Kraus: Děkuji panu poslanci Laštůvkovi, žádám pana poslance Bělehrádka. Připraví se pan poslanec Karych.

Poslanec Stanislav Bělehrádek: Vážený pane předsedající. vážená paní předsedkyně, pane premiére, paní kolegyně, páni kolegové, rozhodnutím politických sil u kulatého stolu jsem se před několika měsíci stal zaměstnancem státní správy. Té, která byla zrušena změnou ústavního zákona. Včera jsme přijetím zákona o okresních úřadech schválili novou organizaci státní správy, která je charakterizována převedením pravomocí z krajů na okresní úřady a ministerstva. Schválený zákon má řadu vnitřních i vnějších rozporů. Malá propracovanost je zejména ve vztazích okresních shromáždění a okresních úřadů k České národní radě, vládě a jejímu úřadu pro obce a okresní úřady, ale s tímto vědomím jsme jej včera přijímali.

Když v životě něco měníme, vždy chceme, aby to nové bylo lepší, životaschopnější, méně komplikované, přehledné a v oblasti státní správy, aby byla co nejblíže lidem. Položme si tedy otázku: bude nová organizace státní správy pro občany lepší, přístupnější a ve vyřizování jejich problémů operativnější? Já sám jsem si nucen odpovědět: nevím, asi ne.

Proč takováto neurčitá, či spíše záporná odpověď? Je dána současným stavem mých znalostí a poznání. Dříve než se něco nového schválí a přijme, vede se o návrhu diskuse, ale po přijetí návrhu veškerá diskuse končí, vše by mělo být vyjasněno téměř do nejmenších detailů a mělo by se začít s uskutečňováním návrhu. Tady skončí nejasnosti, skončí nervozita, každý ví, co má dělat, a začíná koncepční realizační práce.

Je tomu tak i v tomto případě, tedy po schválení zákona o okresních úřadech? Mám takový dojem, že není. V tomto případě se zdá, že nervozita naopak narůstá, že nejsou známé nebo alespoň jasné některé koncepce u jednotlivých ministerstev, že někteří si začínají teprve uvědomovat, co tento nový model organizace státní správy přinese za potíže a problémy. Dochází proto k častým změnám záměrů, a to, co platilo včera, nemusí již platit dnes. A přece pro klidné předání a převedení činností z krajských národních výborů by jasno být mělo.

Možná budu nazván byrokratem, jak je v poslední době obvyklé. Za pár měsíců práce na krajském národním výboru jsem se jím ale stát nemohl a byrokracie není vlastní mému založení. Založením jsem technik. A ten - jak jistě víte - chce mít jasno, chce před sebou jasné a konkrétní úkoly, jasný a konkrétní cíl. A proto, protože mám zájem na tom, aby nedošlo ve správním řízení ke kolapsu, požaduji, abychom my, poslanci i občané, dostali urychleně nemusí to být samozřejmě dnes - jasné odpovědi na řadu zásadních otázek.

1. Jak je založeno řešení problematiky rozvoje územních celků. Existuje řada problémů k řešení dopadu změn struktur v makroekonomice, zajištění zdrojů pitné vody pro velká území, v centralizovaném systému výroby a dodávek tepla a další, ale i v zajištění potřeb školství, zdravotnictví, kultury, pro něž správní celky na úrovni okresních úřadů jsou malými územními jednotkami.

Praxe vyspělých zemí potvrzuje, že efektivní územní politika je v souladu s obcemi a okresy prováděna ve větších funkčně samostatných územích. Přitom rámec České republiky překračuje požadavek racionální a efektivní správy. Pro ilustraci - okresní úřady a starostové obcí budou muset jednat nejen s novým ministerstvem pro hospodářskou politiku a rozvoj, ale až s 15 dalšími ministerstvy a ústředními orgány zhruba o 14 hlavních směrech rozvoje územních celků. K takovému postupu nejsou vytvořeny reálné možnosti ani pro orgány obcí, správní úřady či okresní shromáždění, ale ani v resortech.

2. Požaduji informaci, která mě přesvědčí. že si vláda plně uvědomuje dopady ve správním řízení. Informace. které jsme obdrželi písemně od jednotlivých ministerstev v předsednictvu ČNR, jsou totiž nedostatečné. Uvedu příklady z jednoho kraje. V odvolacím řízení jen v oblasti majetkoprávní bylo od začátku roku řešeno 360 případů. V oblasti životního prostředí bylo řešeno v odvolacích a mimoodvolacích agendách 200 případů. které vyžadují místní šetření. Zejména v oblasti skládek a odpadů dochází a bude docházet ke konfliktům.

Jak Česká národní rada a vláda zjistí, aby odvolací působnost centra nevedla k zahlcení neřešenými případy, a současně, aby řešení nebyla jen úředním aktem. Centrální řízení a kontrola okresních úřadů z ministerstva vnitra a ministerstva financí nebudou schopny řešit problémy ve vztazích mezi okresními shromážděními a okresními úřady. Náprava nesprávných rozhodnutí obecních zastupitelstev pozastavením výkonu okresním úřadem podle § 66 zákona o obcích bude předkládána České národní radě. Jakým způsobem Česká národní rada zajistí v místním šetření reálný stav věci? Situace je o to vážnější, že nejsou předloženy ani známy návrhy organizačních řádů okresních úřadů i náplně jejich činnosti.

Jak zajistíme právní stav v oblasti školství, kde za devět měsíců v jednom kraji proběhlo přes 5300 odvolání. Komu bude předáno z krajského národního výboru řízení a agenda středního školství a speciálního školství. když zákon o školské správě schválen nebude? A já se domnívám. že zákon o školské správě by měl být schválen do 24.1., aby nemuselo docházek k tomu. že tyto agendy budou předány na jeden orgán, a potom se budou muset předávat podle schváleného zákona někomu jinému. Zákon, který jsme včera schválili o okresních úřadech ukládá předání veškeré této agendy na okresní úřady, což se mi nezdá rozumné, protože střední školství ani speciální školství není možné řídit z okresů.

V oblasti sociálních věcí je navrhováno zřídit krajská pracoviště ministerstva, jejichž izolovaná existence podtrhuje neracionálnost takovýchto řešení. V řadě směrů jde o činnosti, které např. ve zdravotnictví a v policii předpokládají specializaci a odbornost a nebudou na úrovni okresních úřadů využity.

3. Dnem 24.11.1990 není krajský národní výbor oprávněný provádět výkon státní správy. Bude přijímat pouze podání - a to je velice důležité nyní - která bude schopen vyřídit do tohoto data. Vzhledem k 11 tis. vyřízených odvolání a prvoinstančních rozhodnutí v průběhu roku na jednom krajském národním výboru chci vědět, k jakému nárůstu pracovníků dojde na ministerstvech a na dalších orgánech. a zda je někdo pokusil vyčíslit dopady na občany, podnikatele a organizace.

4. Vyslechli jsme již mnoho diskusí o zemském zřízení. V posledním období se hodně hovoří o vhodném čase. Pan předseda české vlády Pithart hovořil o konkrétním termínu, a já mu věřím. že tento termín opravdu bude dodržen. Ale v nejbližším období jsou a budou přijímány desítky zákonů, v nichž by měla být stanovena i působnost zemských orgánů. Řada hospodářských, kulturních a školských zařízení má do budoucna neshodnou zemskou působnost a jejich předání okresům a městům povede k následným převodům v průběhu jednoho roku. Totéž se týká i převodu agend i převodu odvětví. Mám obavy z toho, aby se tato skutečnost nestala argumentem pro oddalování vzniku zemského zřízení.

Domnívám se, že návrh zákona o zemském zřízení lze přijmout Českou národní radou v nejbližším období. Do doby jeho účinnosti by měl být vytvořen zvláštní orgán, který by zajistil výkon nezbytných činností a byl již v tom období konkrétním vyjádřením cílového stavu reformy státní správy.

5. Chci upozornit na vážné majetkoprávní důsledky pro stát, které vzniknou po předání budov, zařízení a technického vybavení stávajících orgánů. Odprodej rozmnožovací techniky, strojů a zařízení a následný jejich nákup pro zemské správy povede k ekonomickým ztrátám. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Michal Kraus: Děkuji panu poslanci Bělehrádkovi a prosím pana poslance Karycha. Do diskuse se přihlásil pan poslanec Effenberger.

Poslanec Alexandr Karych: Pane premiére, paní a páni poslanci, dočetl jsem se v novinách, že naše shromáždění je stroj na vydávání zákonů. Není mojí povinností a ani mně nepřísluší o tom polemizovat. Skutečností je, že takový dojem mohl vzniknout. Ano, naše současnost je poznamenána překotným vývojem a problémy se s neobyčejnou rychlostí objevují a zase na štěstí mizí, nebo chcete-li řeší je čas. Ale jeden závažný problém, zdá se, čas nevyřeší. Ropa, to je meritorní záležitost a řešit ji musíme my. Provizorní regulační opatření, tak jak je v platnosti, když dovolíte, za řešení nepovažuji.

Je-li pravda. že chybí na světovém trhu několik miliónů barelů denně a zároveň možnosti předzásobení ČSFR ropou jsou pouhé 4 dny, je otázkou času, kdy nedostatek ropy dopadne na naši ekonomiku s celou tvrdostí. Podle mého názoru samotná cenová opatření nejsou řešením, náš cíl musí být. obejít se s menším množstvím dovážené ropy a zvětšit kapacitu a možnosti předzásobení celé republiky. V této chvíli máme velikou výhodu v tom, že v podobné situaci byly západoevropské země v 70. letech a navíc, z krize v Perském zálivu nemůžeme přímo obvinit žádnou skupinu obyvatelstva naší republiky.

Navrhuji, aby Česká národní rada zavázala vládu České republiky k iniciativě jednat s vládou Slovenské republiky i s federální vládou o regulaci spotřeby pohonných hmot. Vzpomínám, že v západní Evropě neváhaly demokraticky volené parlamenty zmocnit své vlády k takovým krokům, jako jsou víkendy bez aut, případně omezení provozu. resp. nákupu pohonných hmot, kdy auta se sudým číslem mohou nakupovat pohonné hmoty v sudé dny a s lichým číslem ve dny liché. Ostatně jak jsem se dnes ráno dočetl, toto opatření vstoupilo dnes v platnost v Bulharsku.

Pokud bychom podobná opatření přijali, je velmi pravděpodobné, že větší část z oněch 250 mil. dolarů na dovoz nedodané ropy ze Sovětského svazu by se nepropálila v cestování na chalupu a z chalupy. Nedošlo by také pravděpodobně k omezení výroby v petrochemickém průmyslu na oněch 60 % s celou řadou problémů, které by toto vyvolalo. Ale jedno lze říci s určitostí. rozhodně bychom snížili spotřebu pohonných hmot a výrazným způsobem bychom omezili zátěž našeho ovzduší exhalacemi. O ušetřených penězích by se jistě dalo hovořit. pokud by představovaly skutečné peníze, a ne jenom zmenšení zadluženosti.

Jednání o těchto věcech považuji v této chvíli za velmi důležité, i když nechci snížit význam rozhovorů o autentické federaci, což se všeobecně považuje za smysluplné.