Středa 10. října 1990

/Začátek schůze České národní rady 10. října 1990 v 10.10 hod./

Přítomni:

Předsedkyně České národní rady Dagmar Burešová, místopředsedové České národní rady Michal Kraus. Zdeněk Malík. Jan Kasal a 156 poslanců České národní rady.

Členové vlády České republiky, předseda vlády Petr Pithart, místopředseda vlády Milan Lukeš, ministr pro hospodářskou politiku a rozvoj Karel Dyba, ministr financí Karel Špaček. ministr výstavby a stavebnictví Ludvík Motyčka. ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Vopěnka, ministr kultury Milan Uhde, ministr práce a sociálních věcí Milan Horálek, ministr zdravotnictví Martin Bojar, ministr spravedlnosti Leon Richter, ministr průmyslu Jan Vrba, ministr zemědělství Bohumil Kubát, ministryně obchodu a cestovního ruchu Vlasta Štěpová, ministr státní kontroly Bohumil Tichý, ministr životního prostředí Bedřich Moldan a ministr vlády Jaroslav Šabata.

Místopředseda ČNR Michal Kraus:Vážené poslankyně, vážení poslanci, milí hosté, zahajuji přerušené jednání 5, schůze České národní rady a všechny vás srdečně vítám. Doufám, že jste všichni strávili příjemnou noc, takže naše dnešní jednání bude energické, rychlé a budeme moci konstatovat, že naše práce byla úspěšná.

Než přistoupíme k projednávání schváleného pořadu, chci vás informovat, že podle prezenční listiny je přítomno v této chvíli 160 poslanců. Předpokládám - a vidím, že nesprávně, že jste se všichni podepsali.

Než budeme pokračovat v našem jednání, chtěl bych navázat na námět pana poslance Loma týkající se kouření před jednacím sálem. Všechny kuřáky chci informovat, že kouřit je možno na terase Státních aktů a v kuloáru před toaletami. Žádám vás proto, abyste v zájmu nás nekuřáků, nikde jinde nekouřili.

Dalším bodem pořadu jsou

VII

Interpelace, otázky a podněty poslanců České národní rady na členy vlády České republiky

Vážené poslankyně, vážení poslanci, v posledních dnech byla podána celá řada interpelací na vládu České republiky nebo na její jednotlivé členy. Předsednictvo České národní rady zabezpečilo. abyste byli všichni s obsahem těchto interpelací seznámeni. Proto vám byly na lavice rozdány tyto sněmovní tisky.

53 - interpelace posl. Machalíka a dalších na ministra zemědělství,

54 - interpelace posl. Štraita na ministra vnitra,

56 - interpelace posl. Čapka a dalších na ministra zdravotnictví a ministra vnitra,

57 - interpelace posl. Bezděka na vládu České republiky,

60 - interpelace posl. Hejska a Šplíchala na předsedu vlády a ministra vnitra,

61 - interpelace posl. Danneberga a dalších na předsedu vlády,

62 - interpelace posl. Tatára a dalších na předsedu vlády,

66 - interpelace posl. Zajíčka na ministr vnitra,

67 - interpelace posl. Zemana na vládu České republiky,

68 - interpelace posl. Kapusty na ministra zemědělství,

71 - interpelace posl. Mazalové na ministra zdravotnictví a ministra práce a sociálních věcí.

Tyto interpelace tedy obdrželi všichni poslanci a současně byly odeslány vládě České republiky, aby na ně v zákonné lhůtě odpověděla. Pokud by již dnes chtěl některý člen vlády odpovídat, bude mít prostor při projednávání bodu VIII našeho pořadu.

Připomínám ještě, že v tomto bodu pořadu máte možnost vznést případné dotazy na pana předsedu vlády České republiky k jeho včerejšímu vystoupení.

S dalšími interpelacemi, otázkami a podněty se zatím přihlásili písemně tito poslanci: poslanec Lom, poslanec Šimeček, poslanec Bělehrádek, poslanec Karych, poslanec Effenberger, poslanec Splíchal, poslankyně Váchalová, poslanec Šebor, poslanec Přikryl, poslanec Bárta, poslanec Klener, poslanec Pavela, poslanec Líbal, poslanec Hejsek a poslanec Laštůvka. Vidíte tedy, že dnes si budeme mít co povídat.

Předpokládám tedy, že můžeme dát přihlášeným diskutujícím prostor. Jako prvního žádám pana poslance Loma, aby se ujal slova, Připraví se pan poslanec Šimeček.

Poslanec Petr Lom: Vážený český sněme, vážené předsednictvo, vážená česká vládo, vážení hosté, obracím se ve smyslu § 89 odst. 3 zákona č. 35/1989 Sb., na předsedu vlády České republiky s následující interpelací v zájmu sociálního a zdravotního rozvoje naší republiky.

Ekonomická reforma, na jejímž prahu stojíme, je podmíněna současně prováděnou reformou v sociální a zdravotní sféře. Mnohé aspekty těchto reforem jsou závislé na investiční politice, budování budov a celých objektů.

Upozorňuji v sociální sféře na naprosto nedostatečnou síť sociálně zdravotnických zařízení pro staré a nemocné či jinak oslabené a nemohoucí občany, kteří nemají odpovídající rodinné zázemí. Takovým zařízením se říká léčebny pro dlouhodobě nemocné. Je jich takový nedostatek a jsou tak přeplněny starými lidmi, že pečování o ně se stěží omezuje na nejzákladnější, vitální úkony. Návštěva v takové průměrné léčebně je zážitek, na který nezapomene i profesionál.

Důvodem je nedostatek vhodných objektů.

Dále se potýkáme s problémem nedostatečného umístění zdravotně postižených, zejména dětí a mládeže. Potýkáme-li se s tímto problémem, pak při získávání objektů pro mentálně postižené se dostáváme do neřešitelných situací.

Důvodem je opět nedostatek prostor, budov, celých objektů.

Stejný nedostatek budov je při zřizování tzv. domovů důchodců či penzionů. Mimochodem tyto občany bychom mohli nazývat seniory místo ponižujícího slova důchodce.

V zdravotní oblasti nám chybí prostory a budovy pro zřizování výzkumných a léčebných specializovaných center.

Vážený pane premiére, interpeluji vás s návrhem, aby byla vytvořena taková opatření, která by pomohla alespoň prozatímním řešením, odstranit tísnivý nedostatek budov a objektů pro sociální a zdravotní účely.

Máme nyní v těchto měsících, historickou šanci využít objektů, které jsou uvolňovány po okupantské sovětské armádě, o které nemá československá armáda zájem, a které jsou předávány do civilního sektoru. Vesměs jsou v dobrém stavebním stavu, jsou vybaveny potřebnou infrastrukturou a mají zajištěný servisní komplement i komunikaci a návaznost s civilním osídlením. Na jejich adaptaci by se vynaložily - v porovnání s investičním zámyslem nepatrné částky.

Z konzultace s generálem Naďovičem, náčelníkem sovětských vojsk a podplukovníkem Fičíkem ze stavebně-ubytovacího oddělení, vyplývá nejen ochota, ale i zájem pomoci v tomto nejvýš sociálně potřebném úsilí.

Uvolněné objekty bychom mohli rozdělit na tři kategorie.

I. Objekty, které byly již předány do správy zatímních ONV. Jsou to zejména. VVP Milovice a Milovice-město, kde se nalézá 800 objektů, které byly předány civilnímu sektoru. Jedná se o kasárenské objekty, ale zejména o bloky bytových budov, celkem o 1300 bytů v dobrém stavu. Dále jde o VVP Mladá s objekty v Čachonicích a kasárny Na vinici, Verjoza a Kozí hřbet. Další lokality jsou Bělá, Luštěnice, Červená voda, Vysoké Mýto, Domovina, Džbán, Kostelec nad Čermými lesy. Na severní Moravě je to pak VVP Libava, obec Kozlov, 8 km od Olomouce, zatím jen armádou střežená, kde je 17 tis. m2 prázdné ubytovací plochy. V Zákupech u Mimoně jsou volné a předané objekty s 8200 m2 ubytovací plochy. V dalších lokalitách jsou rovněž objekty uvolněné a předané, např. v Bruntále, Krnově, Frenštátu pod Radhoštěm, Šumperku a jinde.

II. Druh kategorie objektů, které dosud nebyly předány civilnímu sektoru a na které by mohly resortní ministerstva vznést po předchozí dohodě přímý nárok, tvoří rovněž dlouhý seznam. Upozorňuji v této souvislosti na kasárna v Jičíně pro 233 lidí s rozsáhlým a moderním kompementem, další kasárna v Jaroměři, objekty v Bělé pod Bezdězem, Stráži pod Ralskem, Děčíně a jiné.

III. Třetí kategorii tvoří zvláštní objekty, které by se rovněž nabízely pro využití pro obecně prospěšné zdravotní a sociální účely v civilním sektoru. Je to moderně vybavená poliklinika v Milovicích, která je již předaná, nemocnice v Jaroměři, která dosud předána není a dále velmi dobře vybavený nemocniční objekt v Mimoni-Hvězda II, o který původně jevila zájem Ústřední vojenská nemocnice, ale upustila od tohoto záměru. Pro obecně sociálně prospěšné účely jsou k dispozici zvláštní uvolněné objekty, kterými je rekreační středisko v Rokytnici v Orlických horách, dosud nepředaný zámek v Děčíně a do civilního sektoru předaný zámek v Hostouni. Tyto objekty by po nepatrných úpravách mohly sloužit jako zotavovny a sanatoria, zvláště když místní orgány mnohdy nevědí, jak s objekty naložit.

V této souvislosti upozorňuji, že Konfedarace politických vězňů hledá pro své členy, oslabené dlouholetým vězněním, zejména prací v uranových dolech, vhodné objekty pro určitý druh sanatoria. Posledně vyjmenované objekty by mohly tomuto účelu vyhovovat.

Ze všech výše jmenovaných kategorií jsou některé objekty tzv. zablokovány pro účely Správy federálních hmotných rezerv (objekty v Jeseníku, v Rokytnici v Orlických horách). Tato Správa má však zájem pouze o využití skladišť, nikoliv o obytné, kasárenské a účelové zařízení.

Ty ze staveb, které byly ze sovětské strany budovány jako tzv. černé stavby, zůstávají v majetku sovětů a jejich využití lze realizovat formou pronájmu nebo koupě. Netvoří podstatnou část uvolněných objektů, je jich jen asi 10 %.

Závěr mé interpelace shrnuji do několika bodů. Navrhuji:

1. Vytvořit meziresortní komisi české vlády pro využití objektů, uvolněných sovětskou armádou, na které se bude podílet zejména ministerstvo vnitra, zdravotnictví, práce a sociálních věcí, a ministerstvo stavebnictví, pro zdravotní a sociální účely.

2. Vybavit tuto komisi patřičnou pravomocí a vytvořit pro její práci finanční zdroje. Tato komise provede z odborných hledisek možného využití a nutnosti úprav celkovou inventarizaci objektů a rozhodne po předchozí dohodě s ONV (či zástupci samosprávy a okresním úřadem) o reprogilizaci objektů.

3. Tato komise bude, po předchozí inventarizaci, prospektivně zvažovat využití dosud neuvolněných objektů sovětské armády pro sociální a zdravotní účely.

4. Správa zabezpečení odsunu sovětských vojsk MNO a Správa federálních hmotných rezerv přislíbily, že vyjdou tomuto humanitárnímu úsilí české vlády vstříc. Je však třeba rychlého jednání, protože v mnoha případech vydaly krajské vojenské ubytovací správy demoliční příkazy.

V případě, že by civilní sektor měl obtíže se získáváním volných stavebních kapacit pro nutné stavební úpravy, ministerstvo národní obrany. nabízí volnou kapacitu stavebních útvarů Československé armády, které se budou částečně rušit, nebo převádět pro výkon civilní služby. Ministerstvo národní obrany je ochotné tyto útvary dát k dispozici pro stavební úpravy uvolněných objektů pro společensky prospěšné sociální a zdravotní účely.

Vážený pane premiére, předpokládám, že česká vláda bude považovat tuto interpelaci za naléhavou a oceňuji předem její konstruktivní jednání.

Krátkou cestou vám předávám kontaktní adresy, které jsou na konci interpelace. (Potlesk.)

Dovolte mi ještě přednést dvě stručné interpelace na adresu ministra vnitra.

Interpelace k zavedení slevy jízdného.

Stojíme na prahu zvyšování ekonomických životních nákladů, které nejvíce postihnou, pro všechna záchranná opatření, sociálně slabé vrstvy - důchodce - seniory.

Vznáším interpelaci k zavedení úlev při cestování důchodců - seniorů autobusy ČSAD. To jest u důchodců 50 % slevy jízdného, u občanů nad 70 let cestování v autobusech ČSAD zdarma.

Je třeba zdůraznit, že ne všechny lokality jsou v dosahu ČSD, autobusová síť je hustší. Navíc nádraží ČSD, obvykle vzdálená od středu města či vesnice, jsou obtížněji přístupná, než zastávky ČSAD,.

Požadavek stejných úlev cestovného na ČSAD jako na ČSD považuji z obecně známých důvodů u důchodců za spravedlivý a plně oprávněný.

Interpelace k postihu trestného činu nedovoleného ozbrojování novými typy zbraní.

V naší společnosti se lavinovitě šíří nový jev. Na našich legálních a nelegálních burzách se masově prodávají nové zbraně - pistole, od skutečných nerozeznatelné, na nervový plyn a tak zvané elektrické kontaktní pistole.

Za relativně laciný peníz se jimi houfně ozbrojují taxikáři, vexkláci, kriminální živly, ale bohužel také naše mládež. A pravděpodobně všichni mají tuto zbraň vyzkoušet.

Vyslovuji důrazné varování před tímto druhem ozbrojování a konstatuji, že jsou to potenciálně smrtící zbraně, kterými navíc, na rozdíl od palných zbraní není třeba mířit, zasáhnou vždy.

Nervový plyn způsobí na několik minut úplné ochrnutí, kdy postižený neovládá své svaly a nemůže odvrátit eventuelní hrozící nebezpečí. U mnoha jedinců trpících srdečními a dechovými poruchami, onemocněním svalů a nervů může způsobit nervový plyn pravděpodobně i smrt.

Stejně tak elektronické pistole, která po přiložení na tělo vyvine napětí 60 tis. V, je pro řadu lidí smrtící. Vnímání účinků elektrického proudu je rozdílné i u zdravých lidí, natož u lidí trpících poruchami převodního srdečního rytmu. Smrtelná nebezpečnost těchto zbraní je podtržena přesvědčováním prodávajících, nejsou zbraněmi ve vlastním slova smyslu a že jsou neškodné.

Interpeluji ministra vnitra České republiky, aby držení těchto zbraní nebylo posuzováno jen podle § 48 zákona č. 290 Sb.. v návaznosti na zákon č. 147/1983 Sb., jako pouhý přestupek, ale aby prodávající i držitel takových zbraní byl stíhán pro trestný čin nedovoleného ozbrojování podle § 185 zákona č. 185/1990 Sb. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Michal Kraus: Děkuji panu poslanci Lomovi. Hovoří pan poslanec Šimeček, připraví se pan poslanec Laštůvka.

Poslanec Josef Šimeček: Vážený pane předsedající. vážená paní předsedkyně, vážená vládo, vážení kolegové poslanci a poslankyně, významnou skupinu mých voličů tvořily bohužel dnes již řídnoucí řady politických vězňů 50tých let. Jsem jeden z nich. Býval jsem obvykle nejmladší mukl, ať již ve vazbě nebo na táborech. Na dole Stalin v Ostravě. na Tmavém dole ve Rtyniči na Evě v Jáchymově. Měl jsem 18 let a 4 měsíce když po maturitních písemkách jsem byl 19. dubna 1952 zatčen, bylo mi 19 a něco, když jsem byl odsouzen k 6 letům odnětí svobody a zabavení majetku a předtím před vynesením rozsudku rozhodnutím tehdejšího ministra školství jsem byl vyloučen ze všech škol v republice a doživotně, což se nakonec ukazuje jako trest nejkrutější. Způsoby vyšetřování zde nehodlám popisovat, ledaže bych byl o to požádán. Byl jsem odsouzen pro velezradu a vyzvědačství, jehož jsem se pochopitelně jako kluk nikdy nedopustil. Nechci zdržovat, ačkoliv by části veřejnosti jen prospělo, myslím i zde přítomných poslanců KSČ, aby se laskavě nechali informovat, aby se lépe zorientovali ve faktech z neslavného období dějin jejich strany.

Chci zde pozvednout hlas těch, které zde s dr. Procházkou zastupuji. Dožili jsme se svobody, jsme svědky klíčící demokracie. Jako křesťané odsuzujeme zlo a nikoli jeho nositele. Proto nám jsou sympatičtí i zde přítomní soudruzi, stejně jako kdokoli jiní. Bohužel i nám všem mohou být sympatičtí starší důchodci na ulici, kteří mohou být bývalými vyšetřujícími referenty, prokurátory a soudci oněch roků. Ano, přátelé, - mučitelé, vrazi, kati, justiční vrazi se pohybují dosud do značné míry mezi námi. Na rozdíl od těch, kteří pobytem a prací v nelidských podmínkách nás již dávno opustili, byli popraveni či zabiti při práci, kde podmínky bezpečnosti byly zásadně ignorovány. Ano, chodí mezi námi i dozorci, bachaři, které spojuje vědomí spáchaných zločinů na tomto národě. Čest těm, kteří si svou vinu uvědomili, od své minulosti se distancovali a prokazatelně se připojili k praporu demokracie. Ono v demokracii i křesťanství platí, že není důležité datum, od kdy se kdo k demokracii přihlásil, nebo na vinici páně nastoupil, ale kdo jako dělník či slušný člověk vytrval!


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP