A ještě mám dvě malé poznámky.
Budeme hlasovat pro zákon o okresních úřadech
a proto bych se chtěl obrátit na poslance Hnutí
za samosprávnou demokracii, aby hlasovali také.
Vždyť zákon o okresních úřadech
je logickým pokračováním zákona
o obcích a otázka zemského zřízení
je otázkou následnou. Myslím, že se
nebráníme tomu, aby byla řešena v krátké
době.
Druhá poznámka - byl tady návrh, aby zřizovatelem
stavebních podniků bylo ministerstvo. Myslím
si, že to není rozumné. Naopak, zřizovatelem
by spíš mělo být město, protože
kapacity tohoto podniku budou zainteresovány a využity
právě pro potřeby města a blízkého
okolí. V opačném případě
si tím nejsem jist. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Vondráčkovi za jeho
vystoupení. Prosím, aby se ujal slova pan poslanec
Čech. Připraví se paní poslankyně
Vorlová.
Poslanec Vladimír Čech: Vážený
pane předsedající, vážené
poslankyně, vážení poslanci, moje vystoupení
se bude týkat návrhu řešení problému
státní kontroly v rámci zákona o okresních
úřadech, jak o tom mluvil poslanec Chutný.
Předesílám. že se nejedná jenom
o můj názor, jedná se o názor určité
skupiny poslanců. Jde nám o to, že nesouhlasíme
s tím, aby státní kontrola, byť jenom
na přechodnou dobu podléhala okresním úřadům.
Jde o to, že státní kontrola by měla
být orgánem nezávislým. Jestliže
by spadala pod okresní úřady. tak by nezávislá
nebyla. Berte to prosím vás jako protinávrh
k přednesenému návrhu. Řešení
je poměrně jednoznačné. Ministerstvo
kontroly musí urychleně předložit návrh
zákona. který vyřeší řízení
státní kontroly na okresech přímo
tímto ministerstvem. Pozastavujeme se nad tím, že
to ministerstvo kontroly ještě neudělalo. Podle
našeho názoru to mělo už dávno
udělat.
Dále problém vnitřní kontroly okresních
úřadů je v zákoně o okresních
úřadech řešen v § 16 odst. d).
Na minulém plenárním zasedání
jsme s poslancem Hejskem vznesli podnět ministru Tichému,
který se týkal právě rušení
výborů lidové kontroly. Od ministra Tichého
jsme obdrželi velice problematickou odpověď,
což budeme zítra řešit interpelací.
Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Čechovi. Prosím, aby
se ujala slova paní poslankyně Vorlová. Připraví
se pan poslanec Julius Jančáry.
Poslankyně Milada Vorlová: Vážení
přítomní, budu stručná. Moje
připomínka se týká § 23 a 24
- okresního shromáždění. Domnívám
se, že vzhledem ke kontrolní činnosti tohoto
orgánu by v jeho čele neměl stát přednosta
okresního úřadu, ale jeho předseda,
kterého by si toto okresní shromáždění
zvolilo. Navrhuji proto, aby v § 23 byl přičleněn
odstavec 4, který by zněl: členové
okresního shromáždění volí
ze svých řad předsedu. A v § 24 odst.
1 - svolává a řídí je (místo
přednosta okresního úřadu) jeho předseda.
Jako druhou připomínku jsem chtěla apelovat
na vás na všechny, abyste při hlasování
o celkové zprávě výborů přihlédli
k tomu, že resort životního prostředí
není jako ostatní resorty, že má mnohem
větší váhu, chcete-li ho vůbec
resortem nazývat. (Potlesk)
Místopředseda ČNR Jan Kasal:
Děkuji paní poslankyni, prosím, aby se ujal
slova pan poslanec Jančáry. Připraví
se paní poslankyně Marvanová.
Poslanec Julius Jančáry: Vážená
paní předsedkyně, vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
při svém hlasování zda ano či
ne k zákonu o okresním úřadu jsem
si položil tyto tři základní otázky:
Za prvé mám důvod k odmítnutí
tohoto zákona, jsou argumenty proti němu dostatečné?
Odpověď zní nikoliv. Za druhé máme
zájem na péči o životní prostředí?
Odpověděl jsem si ano. Odpověděli
jsme si ano všichni, když jsme vyjadřovali důvěru
vládě na základě jejího programového
prohlášení. Otázka třetí
- jakou formou o toto životní prostředí
budeme pečovat, jakým způsobem budeme tuto
péči institucionalizovat. Z našeho výboru
pro životní prostředí a urbanismus vzešel
návrh.
Tento návrh byl podstatně rozsáhlejší
než jak je uveden ve společné zprávě
zpravodaje výborů. Zde ve společné
zprávě se skutečně jedná již
o kompromis.
Dále bych se chtěl zmínit o otázce
předjímání.
Náš výbor pro životní prostředí
a urbanismus spolupracuje systematicky s ministerstvem životního
prostředí, projednává jak zásady
zákonů, tak paragrafovaná znění,
čili má dostatek podkladů pro to, aby tento
návrh podpořila.
Místopředseda ČNR Jan Kasal:
Děkuji vám, pane poslanče, za vaše vystoupení.
Prosím, aby se ujala slova paní poslankyně
Marvanová a připraví se pan poslanec Válek.
Poslankyně Hana Marvanová: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, vážení poslanci, nejdříve
bych měla dvě spíše terminologické
připomínky, a to ve společné zprávě,
v § 10 odst. 2 je nesprávně uvedeno, že
se vypouštějí slova "patřících
do jeho působnosti". Je to asi překlep, mělo
by tam být "patřících do jeho
hospodářství". Tak je to v původním
textu zákona.
Druhá terminologická připomínka -
na straně 3 společné zprávy. v §
19 v prvním řádku odst. 1 je uvedeno "do
počátku účinnosti". Navrhuji,
aby terminologie byla sjednocena tak, jak jsme upravovali tento
termín v zákoně o obcích, Tento termín
bychom měli uvést jednotně "ke dni účinnosti".
To jsou terminologické poznámky. A dále poznámka
věcná. Týká se § 23.
Úkoly, které jsou přisouzeny okresnímu
shromáždění. Nemohu souhlasit s tím,
že ve společné zprávě je vypuštěno
z odst. 1 písm. a) pravomoc okresního shromáždění
kontrolovat činnost okresního úřadu.
Souhlasím s námitkami, které zde byly vzneseny
např. panem poslancem Paynem, nebo panem poslancem z kontrolního
a rozpočtového výboru, že tato kontrola
je více méně formální, že
zde není žádný aparát, žádné
další pravomoci, kterými by toto okresní
shromáždění mohlo skutečnou kontrolu
vykonávat. To vidím jako velký nedostatek
tohoto zákona.
Přesto - pokud bych se měla rozhodovat, jestli připustit,
aby toto okresní shromáždění
kontrolovalo okresní úřady nebo ne, tak myslím,
že bez kontroly tyto okresní úřady nemohou
existovat. Tedy žádám, aby tady bylo vyjádřeno
alespoň takto deklaratorně toto právo okresního
shromáždění kontrolovat okresní
úřady.
Další připomínka se týká
téhož paragrafu - § 23 odst. 3. Protože
v § 22 jsme vypustili ustanovení, kterým se
zřizují městská shromáždění,
úkoly městských shromáždění
budou plnit zastupitelstva měst Brna, Ostravy a Plzně.
Proto je třeba v odst. 3 § 23 vypustit slova "a
městské shromáždění (dále
jen shromáždění)". A dále
na konci věty "a městských obvodů".
Čili to je další pozměňovací
návrh.
A nyní bych se ráda vyjádřila k problému
správ životního prostředí. Jak
to vidím? Domnívám se, že poněkud
zavádějící je termín správy
životního prostředí, nebo výbor
pro životní prostředí neměl zde
na mysli dekoncentrované orgány ministerstva životního
prostředí.
Nic bych proti takovým orgánům neměla,
ale shodli se poslanci společně s ministerstvem
na tom, že nejsou zapotřebí dekoncentrované
orgány - správy životního prostředí,
ale mohou existovat tyto orgány obdoby správ životního
prostředí v rámci okresních úřadů.
Pak není důvod, aby se to pojmenovalo správy
životního prostředí, ale jsou to ve
skutečnosti referáty podle odvětví
tak, jak budou v okresním úřadu referáty
v odvětví školství, v odvětví
sociálního zabezpečení, památkové
péče atd.
Dívala jsme se na to, o co tady vlastně jde, jaké
ty správy životního prostředí
mají výhody proti jiným referátům,
které působí v rámci okresních
úřadů. A rozdíly jsou vlastně
ve třech věcech. A to v tom, aby na úseku
životního prostředí bylo zabezpečeno
odborné odvětvové vedení tohoto úseku.
Myslím si, že toto je nutné nejen v oblasti
životního prostředí, ale i v jiných
oblastech.
Představme si, co by asi říkali památkáři,
určitě by chtěli také, aby do jejich
odborné problematiky hovořilo a mělo možnost
hovořit ministerstvo, které se touto problematikou
zabývá. Když se podíváme na text,
který je navrhován a který se týká
správ životního prostředí, zjistíme,
že je navrhováno, aby organizaci okresního
úřadu, tedy organizaci, která se týká
správ životního prostředí, odsouhlasovalo
nejen ministerstvo vnitra, ale v tomto případě
i příslušný ústřední
orgán státní správy, zde ministerstvo
životního prostředí.
Myslím si, že okresní úřady a
přednosta okresního úřadu jistě
nemůže stanovit organizaci okresního úřadu
bez konzultace s příslušnými odvětovými
ústředními orgány státní
správy, bez toho, aby se s nimi dohodl. Proto bych považovala
za správné, aby toto bylo rozšířeno,
aby zde bylo obecné ustanovení. Uvedu text, který
navrhuji, ale není nutně nejlepší, který
by byl obecný a postihoval by jak problematiku životního
prostředí, tak i problematiku dalšího
odvětví.
Text by zněl v § 8 odst. 2 věta druhá:
"Organizaci okresního úřadu stanoví
jeho přednosta se souhlasem ministerstva vnitra a se souhlasem
ústředních orgánů státní
správy, do jejichž působnosti náleží
úseky státní správy vykonávané
okresními úřady."
Tento termín je použit v tomto zákoně
už jednou, a to v § 16, kde je uvedeno, jaké
úkoly plní příslušné ústřední
orgány státní správy. A proto, když
se podíváme do znění společné
zprávy, do § 14 odst. 2 zjistíme, že zde
je navrhováno v podstatě totéž, co již
je uvedeno v § 16 písm. d).
Přečtu vám § 16 písm. d) a srovnejte
si to se zněním § 14 odst. 2, který
se navrhuje: "Ústřední orgány
státní správy, do jejichž působnosti
náleží úseky státní správy,
vykonávané okresními úřady.
d) spolupracují s ministerstvem vnitra při kontrole
a hodnocení činnosti okresních úřadů."
Já mám za to, že je to dostačující.
Pokud by to nebylo dostačující, je možné
v ustanovení § 14 to obecně opakovat, doplnit
nebo nahradit vypuštěné písm. e) textem:
"Tyto úkoly" - nebo za vypuštěné
písm. e) doplnit odstavec 2, kde by se uvádělo:
"Tyto úkoly ministerstvo vnitra zabezpečí
v součinnosti s příslušnými ústředními
orgány státní správy."
A posledním problémem je problém, který
je uveden ve společné zprávě, a to
tak, že jde o jmenování vedoucího správy
životního prostředí. Já se i
tady domnívám, že by nemělo být
naprosto na libovůli přednosty okresního
úřadu, aby jmenoval do vedení příslušného
referátu, odborného referátu kohokoli, ale
aby tak učinil zase po vyjádření,
po dohodě příslušného ústředního
orgánu státní správy.
Čili text, který se navrhuje ve společné
zprávě § 8 odst. 2 bych nahradila obecnějším
textem: "Vedoucí referátu jmenuje a odvolává
přednosta okresního úřadu po dohodě
s příslušnými ústředními
orgány státní správy."
Mám pocit, že tyto návrhy - i když jsem
je zdůvodňovala poměrně dlouho, totiž
vyhovují těm argumentům, které hovoří
pro to, aby byly v rámci okresních úřadů
zřízeny správy životního prostředí,
a podle mého názoru mé návrhy jdou
dál a chtějí zohlednit zájmy jiných
odvětví, která si myslím, že
jsou zrovna tak důležitá, jako např.
památková péče nebo školství
nebo podobně.
Místopředseda ČNR Jan Kasal:
Děkuji paní poslankyni Marvanové za její
vystoupení. O slovo se přihlásil předseda
vlády pan dr. Petr Pithart. Prosím ho, aby se ujal
slova.
Předseda vlády Petr Pithart: Vážený
pane předsedající, vážená
Česká národní rado, pokud jde o nyní
nejvíce diskutovaný problém správy
životního prostředí, souhlasím
se vším, co řekla přede mnou paní
poslankyně Marvanová. Zdá se mi, že
její přístup nejvěcněji vystihuje
podstatu problému. Pan místopředseda vlády
Lukeš, když uváděl návrh zákona,
řekl, že česká vláda bude velmi
pečlivě vážit zřizování
jakýchkoli dalších z centra přímo
řízených správ (resp. dekoncentrátů,
jak tomu říkáme). Myslím, že
toho použil se vší pečlivostí jako
eufemismu. Vláda bude více než velmi pečlivě
toto vážit. Bude se tomu spíše bránit.
Chci vás jen o této tendenci informovat. Výrazně
se projevila při velmi ostré diskusi na poslední
schůzi vlády, když jsme řešili
otázku státní správy ve školství.
Všichni jsou obecně pro to, aby tyto orgány
zřizovány nebyly, samozřejmě vždy
s výjimkou svého vlastního resortu. Je to
konec konců pochopitelné, ministři plní
svoji roli. Vláda je však kolektivní orgán,
bude rozhodovat kolektivně. A zatím tato tendence
jednoznačně převládá. Myslím.
že je dobré, aby jste to věděli a zvážili
to.
Pokud jde o problém Moravy resp. zemského zřízení.
Jako stoupenec zemského zřízení se
ohražuji proti výrokům pana poslance Krčmy,
protože se domnívám, že diskredituje myšlenku
zemského zřízení na Moravě
a odrazuje ty, kteří dosud o této otázce
váhají. Slyšel jsem o tom, že národy
vznikají z nejrůznějších důvodů,
ale v životě jsem neslyšel, že by se národ
stal národem za trest. Bylo tady doslova řečeno:
"pak se dočkáte." Potlesk. Moravané
se stanou národem za trest, za ignoraci Čechů
a Slováků. Moje slova samozřejmě nejsou
přesná, ale myslím. že se jedná
o diskreditaci zdravého sebevědomého moravanství.
Česká státnost zatím existuje toliko
jako idea. Mnohokrát jsme řekli, že ji lze
budovat pouze ze zdola. Myslím, že to je to, co právě
děláme - tím, že jsme přijali
zákon o samosprávě měst a obcí
a nyní bedlivě zvažujeme zákon o okresních
úřadech. To je ten solidní základ,
na kterém lze budovat jakékoli zřízení.
Jakékoli tvrzení o opaku je podle mého názoru
nepravdivé a hraničí s demagogií.
Děkuji. (Potlesk.) .
Místopředseda ČNR Jan Kasal:
Děkuji předsedovi vlády dr. Pithartovi za
jeho vystoupení. Prosím však, aby se ujal slova
pan poslanec Alois Válek. připraví se pan
poslanec Litomiský.
Poslanec Alois Válek: Vážený
pane předsedající. vážená
vládo, dámy a pánové, jednáme
o okresních úřadech a toto moje narychlo
připravené vystoupení s tím nepřímo,
ale přesto souvisí.
Dovolte mi, abych předeslal, že pocházím
po své matce z Lašska a otci z Valašska. podle
názorů představitelů HSD - Společnosti
pro Moravu a Slezsko. bych měl snad být napůl
Slezan a napůl Moravák, žijící
nyní v bývalých Sudetech v okresním
městě Novém Jičíně,
kde v roce 1936-39 byla hranice, po kterou měli nároky
slovenští separatisté. Ti totiž hodlali
vyvořit jakousi obdobu Velkomoravské říše,
jejímž vládcem někdy před tisíciletím
byl údajně Slovák.
Jako dítě si dobře pamatuji konec druhé
světové války, tzn. Vítězný
únor, i oněch více než 40 let komunistických
pokusů o vybudování socialismu a komunismu.
S pokusy založit Společnost pro Moravu a Slezsko jsem
se však poprvé setkal v roce 1968, kdy její
představitelé usilovali především
o obnovení hodnotného kulturního života,
jelikož se významní představitelé,
herci, spisovatelé a výtvarníci stěhovali
většinou do Prahy, kde měli lepší
podmínky svého dalšího vývoje.
Léta následné normalizace tyto tendence dále
posílila a tak z Moravy a Slezska odcházeli nadále
nadaní lidé a bohužel také politikové
takového ražení, jako byli pánové
Indra, Kempný a další. Uvědomme si,
že i tito lidé z Moravy spoluvytvářeli
a posilovali tzv. pražský centralismus jímž
se tak mohou i dnes argumentovat poslanci za HSD po 17. listopadu
vznikla zcela nová situace a tak se ono moravsko-slezské
hnutí objevilo znovu na scéně, ovšem
v nové militantnější formě, kdy
pomocí ultimat (např. při hlasování
v této sněmovně jsme toho byli svědky)
hodlá dosáhnout svého cíle - zemského
zřízení na základě historicky
i nehistoricky podložených argumentů.
Poslanci za toto hnutí si však osobují právo
hovořit za všechny obyvatele Moravy i Slezska a i
když poslední výzkum veřejného
mínění jim přisuzuje značný
nárůst příznivců, nedomnívám
se, že jenom oni mohou zájmy obyvatel této
části republiky vyjadřovat.
Především bych se jich chtěl zeptat,
co sami udělali pro prosazování svých
myšlenek v minulém režimu na rozdíl od
jiných Moravanů, kteří se aktivně
zúčastnili odporu. Mohu mluvit pouze za okres Nový
Jičín, kde nikdo z těchto lidí nedal
o sobě vědět až do dubna t.r. - asi
proto, že prostě neexistovali nebo byli dokonce příslušníky
vládnoucí strany a teprve, když bylo zcela
rozhodnuto o vítězství opozice, odhodili
rudé legitimace a zastupují nyní půlenou
orlici, Mám proto důvody domnívat se, že
někteří z těchto poslanců,
mnohdy činných ve státní správě,
se cítí ohroženi zrušením KNV a
pouze hledají novou střechu nad hlavou, kterou by
jim poskytlo jimi navrhované zemské zřízení.
V době, kdy mohli pomoci rozvoji a zachování
kulturního života Moravy a Slezska, se patrně
podřizovali ochotně pražskému centralismu
a nechali pustnout svá města a upadat místní
kulturu, aniž hnuli prstem.
Místopředseda ČNR Jan Kasal:
Pane poslanče, dovolil bych si vás upozornit, že
projednáváme zákon o okresních úřadech.
Vím, že sněmovna naslouchá, nicméně
je mou povinností vás na tuto skutečnost
upozornit.
Poslanec Alois Válek: To je pravda, ale mé
vystoupení souvisí s jejich postojem k této
otázce. (Potlesk.) Mohu pokračovat? (Předsedající
i sněmovna souhlasí.)
... Najednou jsou tady v roli zachránců moravsko-slezského
utlačovaného lidu. Myslím si, že i kdyby
šířili ty nejušlechtilejší
myšlenky, vždy bych se snažil zjistit, kdo je šíří
a jak se v této věci projevoval v minulosti - a
ne teprve nyní, kdy je rozhodnuto.
Pokud vím, tak většina moravských poslanců
(nejen z Občanského fóra) s jejich politikou
nesouhlasí a přiklání se k názoru,
že otázku Moravy a Slezska může nejlépe
a spravedlivě vyřešit nová ústava.
Snad by bylo vhodné odlišit poslance za HSD tím,
že by v duchu svých idejí chodili do ČNR
v lidových krojích podle regionu, který zastupují.
Pak bychom se odlišili.
Já osobně se cítím především
občanem této nové těžce se rodící
republiky, stále rozdrobované regionálními
a nacionálními zájmy, občanem, který
hodlá žít v demokracii a neuvažuje nad
tím, zda měl otce Choda nebo olomoučáka.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal:
Děkuji poslanci Válkovi za jeho vystoupení.
Prosím, aby se ujal slova pan poslanec Litomiský,
připraví se poslanec Lom.