Poslanec Vladimír Laštůvka: Pane
předsedající, pane předsedo vlády,
dámy a pánové, omlouvám se, že
vás částečně zdržím
a zdržuji, bohužel, mám to v popisu práce.
Jedná se o správy pro životní prostředí
v rámci okresních úřadů. Domnívám
se, že je třeba při posuzování
této záležitosti zvážit za prvé:
stav životního prostředí a dědictví,
které jsme po našich předchůdcích
všichni dostali. Nebudu se dále v této oblasti
šířit, myslím, že nám všem
je to naprosto zřejmé. Je to zřejmé
a zřejmé nejen nám, ale i všude v zahraničí.
Musím říci, že před pěti
minutami jsme se rozloučili s americkou delegací
průmyslníků a univerzit, kteří
přijeli do Československa právě v
této oblasti pomoci. Dále bych chtěl poukázat
na to - když hovoříme o životním
prostředí - řada z nás, řada
poslanců si představuje, že se jedná
o jakési kytičky, nebo jakýsi zelený
nesmysl. Jedná se o správu životního
prostředí kam patří předpisy
na úseku vodního hospodářství,
ochrany ovzduší, ochrany přírody, územního
plánování, stavebního řádu,
odpadního hospodářství, geologie,
lesního hospodářství a ochrany zemědělského
půdního fondu. Domnívám se, že
šíře kompetencí. které jsme tomuto
resortu svěřili, je velice široká. Pokoušeli
jsme se zmapovat tuto problematiku a předpokládáme,
že v rámci okresních úřadů
bude tato problematika zahrnovat až 50 % činnosti
okresního úřadu. Chci vás informovat
o tom, že v průběhu několika měsíců
budeme přijímat balík legislativních
zákonů o ochraně ovzduší, ochraně
přírody, ochraně krajiny, ochraně
půdy apod. Domnívám se, že pokud nevytvoříme
na nejnižší úrovni, tzn. na okresní
úrovni, na nejnižší úrovni státní
správy dostatečně fungující
státní správu, která bude zabezpečovat
tyto úkoly, pak nemá smysl tyto zákony ani
přijímat. Zazněl tady názor, že
cosi předjímáme, že tato legislativa
není ani přijata a my už požadujeme jakousi
administrativu. Za prvé nežádáme žádnou
další administrativu, nežádáme
další správy, nežádáme další
dekoncentráty, nevytváříme žádné
specifické systémy státní správy
- tak, jak vznikají na úseku finanční
správy, správy důchodového zabezpečení,
pozemkové správy, školské správy,
památkové správy, správy kartografie.
Mohu vyčíslit ještě dalších
pět nebo sedm takovýchto systémů,
které se v rámci státní správy
vytvářejí. Nikomu z nás nepřipadá
divné, že přijímáme a přijmeme
vytvoření jakýchsi berních úřadů.
V rámci berních úřadů bude
nárůst přibližně 8-9000 zaměstnanců.
Víme z úst ministra Klause, že daňový
systém nebude jasný a nebude hotový do roku
1992. Je to důvod k tomu, abychom nezřizovali berní
úřady? Já se domnívám, že
není, pochopitelně. Stejně tak, jako není
platná námitka, že pokud nemáme hotovou
definitivní a komplexní legislativu na úseku
životního prostředí, nebudeme zřizovat
jakýsi institut, který tyto zákony, tuto
legislativu na nejnižší úrovni zabezpečí.
A chtěl bych zdůraznit, že nejde o to vytvořit
samostatnou správu, nejde o to vytvořit jakýsi
nový administrativní aparát. Jde jen o to,
aby byla v rámci okresního úřadu postižena
specifičnost a výjimečnost problematiky životního
prostředí. To je obsaženo názvem - nikoliv
referát, ale správa životního prostředí.
Současně jde o to, aby byla zabezpečena určitá
autonomie tohoto "referátu" životního
prostředí na bezprostředních místních
zájmech a na, řekněme, nekvalifikovaném
posouzení této problematiky. A proto chceme, aby
po odborné stránce tyto referáty, resp. správy
životního prostředí - byly řízeny
metodicky i věcně ministerstvem životního
prostředí a nikoliv ministerstvem vnitra. Přitom
to není žádná dvojkolejnost. Pokud si
přečtete pozorně znění, které
je ve společné právě, vidíte,
že zcela plně respektujeme strukturu, organizaci okresního
úřadu. Chceme jen dosáhnout, aby správa
životního prostředí nebyla řízena
jen prostřednictvím ministerstva vnitra, ale také,
a to především, prostřednictvím
ministerstva životního prostředí. Nic
víc a nic méně. Děkuji vám
za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Laštůvkovi, hovořit
bude pan poslanec Effenberger, připraví se pan poslanec
Stibic.
Poslanec Josef Effenberger: Dámy a pánové,
rád bych přičinil několik slov k tématu,
které zde již zaznělo několikrát,
tj. otázka správ životního prostředí.
Předně bych chtěl reagovat na obavu kolegy
Ježka, že bude zřízena jakási forma
o neznámém obsahu. Tedy vznikne úřad
a nebude vědět. co má dělat. Na to
bych řekl stručně jenom tolik: odvětví
- já nerad říkám resort - odvětví
nebo oblast životního prostředí má
v této věci určité představy
a odpověď na otázku "co" je celkem
jasná. A odpovědi na otázky jak a kdy budou
poněkud obtížnější. Podle
jistých odhadů by tato agenda, spojená s
celkovou činností okresních úřadů
měla činit 50 a podle optimistických odhadů
až 80 % celkové agendy okresního úřadu.
To samo o sobě něco vypovídá. Tedy
nejde o to, že by pracovníci této správy
nevěděli co mají dělat, oni nebudou
vědět, jak to mají stihnout. A pokud se týká
ještě resortního pohledu té námitky,
že i ostatní by mohli nebo budou chtít to či
ono - prosím vás, já bych nerad věc
dramatizoval. Ale životní prostředí
je jednoduše otázkou života a smrti, nebo chcete-li
to slyšet přesněji, otázkou případně
pomalé smrti. A resorty, jak bude pokračovat privatizace,
to si uvědomte, po stránce správní
nikoliv faktické, se budou jaksi ztenčovat, Budou
se smrskávat. V tomto smyslu se státní správa
bude zužovat, a to, co s ní souvisí, ta věcná
složka, bude spíše přecházet do
samospráv nebo do rukou občanů tak, jak je
to v souladu s evropským standartem. Ale životní
prostředí tady zůstane, ta péče
o ně bude naší trvalou starostí a skupina
odborníků a lidí oddaných věci
- já to říkám nerad, ono to něco
připomíná, lidé oddaní, ale
oni budou takoví, budou takoví muset být
- ti budou působit i nadále. Je celkem jedno - pardón
není to jedno, jsou i méně vhodné
formy - jak tuto jejich práci organizovat a jak je organizačně
sešikovat. Tento způsob se nám zatím
zdá nejvhodnější, mimo jiné i
proto, že budou moci blahodárně ovlivňovat
dění na jiných úsecích, chcete-li
referátech okresního úřadu, protože
se svými kolegy budou sedět na jedné chodbě,
a to má jistý význam. A pokud tu byla vznesena
námitka, že zpráva nebo tento návrh
nedorazil do ústavně právního výboru,
je to nedostatek formální, kterého je nutno
litovat, ale domnívám se, že není podstatou
věci, nic zásadního nemění.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Effenbergerovi za jeho vystoupení,
prosím pana poslance Stibice a připraví se
pan poslanec Ježek.
Poslanec Jaromír Stibic: Vážená
paní předsedkyně, vážený
pane předsedající, vážená
vládo, vážení přítomní,
navrhovaná působnost okresních úřadů
v návrhu zákona, týkající se
životního prostředí a středního
odborného školství, podle mého názoru
nevyhovuje budoucím potřebám a řešení
musím považovat za dočasné. Budu sice
hlasovat pro dodatek společné zprávy - §
8 a 14, ale podporuji přitom zásadu nezávislých
správ životního prostředí, podřízených
ministerstvu životního prostředí. Rovněž
podporuji novou úpravu řízení školství
podle připravovaného školského zákona.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Stibicovi, prosím, aby se ujal
slova pan poslanec Ježek, připraví se poslanec
Danneberg.
Poslanec Josef Ježek: Dámy a pánové,
já bych chtěl nejdříve připomenout
několik měsíců trvající
debatu o smyslu a významu okresního shromáždění
tak, jak je navrhováno. Jsou zde dvě krajní
stanoviska, jedno stanovisko bylo sněm starostů,
návrh na sněm starostů byl modifikován
panem poslancem Andrlem ve smyslu, aby byla oslabena váha
velkých měst a opačná varianta je
žádné okresní shromáždění.
Chtěl bych připomenout, jak idea okresního
shromáždění v tomto pojetí vznikla.
Jestliže se zavádí samospráva obcí
po 40ti letech, což nikdo nezná a nikdo neví
jak se to bude vyvíjet, tak od toho se odvinul nápad
nevolit přímo žádné okresní
shromáždění, které by okres na
tu dobu, kdy neexistují kraje, kdy se pravomoce z kraje
přenášejí na okresy, tak se okres posiluje.
Kdyby tam bylo ještě volené okresní
shromáždění. tak by ten okres velmi
účinně bránil obnovení samosprávy
obcí. Tyto úvahy zatím byly v dobách
dávných - duben až červen. Domnívám
se, že všechny zákony, které přijímáme,
jsou určitým kompromisem, byl to zákon o
obcích, zákon o volbách, zákon o hlavním
městě Praze. Já bych chápal jako kompromis
na určitou dobu i takto koncipované okresní
shromáždění, souhlasím s kolegou
poslancem Paynem, že jeho pravomoce jsou formulovány
velmi neurčitě, bohužel nikdo jsme nenavrhli
preciznější formulaci. Abychom jeho význam
nesnižovali, chci se připojit k jeho návrhu
zrušit § 25, Okresní shromáždění
v této podobě by existovalo po tu dobu, pokud budou
existovat dnešní okresy. Počítáme
s tím, že dnešní okresy nebudou existovat
po celé volební období v té podobě,
jak jsou dnes územně omezovány.
Chtěl bych se vrátit k problematice životního
prostředí. Já bych jenom připomenul
veškeré orgány státní správy,
které vznikají: za prvé měla by být
uvedena v život soustava třistapadesáti pověřených
obecních úřadů se svými územními
obvody. Každý pověřený obecní
úřad má pravomoc zhruba národního
výboru první kategorie, to je výrazná
decentralizace, přenesení výkonné
státní správy blíž k občanům
v rámci okresu a je posílena velmi významně
přenesením pravomoci z úrovně KNV.
Dále zřejmě brzy nám bude předložen
návrh zákona o orgánech finanční
správy, pokud vím, tak se navrhuje cca více
jak 200 berních úřadů, nekryje se
to přesně se soustavou okresů a okresních
měst. Vznik finančních úřadů
není vázán na daňovou reformu, protože
finanční úřady mají význam
ještě předtím, než bude daňová
reforma provedena. To znamená, než bude systém
nových daní.
Dále vznikají úřady práce,
v každém okresu jeden a dále vznikly správy
sociálního zabezpečení, také
v každém okresu jedna.
Nyní je možné, že budou v rámci
okresních úřadů ustaveny správy
životního prostředí s tím, že
nikde není zaručeno, že se neosamostatní,
když se zjistí, že to nefunguje a že zbytek
okresního úřadu jim brání v
tom, aby životní prostředí bránily
dostatečně účinně.
Dále je jedna z alternativ na návrh územní
organizace státní správy ve školství,
to jsou samostatné školské správy v
každém okrese. Čili koncepce okresního
úřadu skládajícího se z přednosty
a vrátného a okresního shromáždění.
Právě proto bude mít malé kompetence,
protože nebude mít co kontrolovat.
Chtěl bych tedy upozornit na jednu věc, nepochybně
v rámci řešení problémů
zemského zřízení, tedy územně
správní organizace, bude nutno nějakým
způsobem změnit tuto organizaci. Ať už
rozhodneme jakoukoliv, jestliže budou územně
správní celky na úrovni větších
okresů, než jsou ty dnešní nebo menších
krajů, než jsou ty dnešní, tak co bývá
v každém normálním evropském
státě hlavním předmětem těchto
institucí, ať už jsou samosprávné
- životní prostředí je na prvém
místě, školství, zdravotnictví,
včetně vlastnictví příslušných
institucí, jestliže je to instituce samosprávná.
Jde o to, že my do jisté míry předjímáme
cosi, co budeme muset v rámci případné
realizace zemského zřízení změnit.
Jestliže budou obnoveny země ať v té,
či oné podobě, tak opět životní
prostředí, školství, zdravotnictví,
kultura, samozřejmě i otázky regionální
politiky jsou hlavní náplní činnosti
těchto zemských institucí. Tyto obavy jsou
zatím zpochybňováním tohoto záměru,
přičemž samozřejmě příslušné
aparáty, které se budou zabývat ochranou
životního prostředí, tak na tom okresním
úřadu budou. Jde jenom o to jednoznačně
nepředjímat nebezpečí, že se
to rozdělí okamžitě na dva úřady.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda ČNR Jan Kasal:
Děkuji poslanci Ježkovi, prosím pana poslance
Danneberga, připraví se pan poslanec Kadlec.
Poslanec Leonard Danneberg: Vážený
pane předsedající, vážené
paní poslankyně a páni poslanci, ještě
v průběhu této rozpravy jsem netušil,
že budu nucen zde předstoupit a učinit drobnou
poznámku.
Studiem tisku 74 jsem zjistil, že výbory ve své
souhrnné zprávě navrhují doplnění
přílohy IV o organizaci vodovodů a kanalizací,
tak by jejich zakladatelem bylo ministerstvo zemědělství.
To je velmi správné, ovšem navrhuje se doplnění
jak přílohy IV.A tak i IV.B. Dotazem u předsedů
výborů jsem zjistil, že se jedná zřejmě
o omyl, jelikož KNV v současné době
jsou zakladatelem výlučně podniků,
tedy státních podniků vodovodů a kanalizací
a žádných jiných. Čili jde o
doplnění přílohy IV.A. Navrhuji, aby
byla tato příloha doplněna jen v části
označené A.
Místopředseda ČNR Jan Kasal:
Děkuji vám pane poslanče, prosím,
aby se ujal slova pan poslanec Kadlec, připraví
se pan poslanec Štindl.
Poslanec Ján Kadlec: Vážený pane
předsedající, vážená paní
předsedkyně, vážení páni
poslanci. Chtěl bych reagovat na vystoupení pana
poslance Kalvody. My v HSD nejsme proti zákonu o okresních
úřadech jako takovému a tím pro rozvrat
státní správy, je to vážné
obvinění. Chtěli jsme současně
s tímto zákonem projednávat návrh
zákona o zemském zřízení. Tím,
že tento zákon není současně
projednáván, nastane v den jeho platnosti, v den
voleb, situace na Moravě a ve Slezsku nepřijatelná.
Bude tu samosprávná obec, nad ní okresní
úřady řízené pražskou
vládou, čili tužší centralismus
než tomu bylo za nedávno skončeného
totalitního režimu. Část pravomocí
KNV se předává okresním úřadům,
malá část se ruší a na pravomoci
předané ministerstvům v Praze se přijmou
potřební pracovníci. Někdy se stává,
že se přijme špatný zákon. Je to
tento případ. Zákon odpovídá
době svého vzniku. Nyní je tento zákon
bez navazujících souvislostí. Po zrušení
KNV vzniká vakuum v samosprávě Moravy a Slezska.
Částem Čech a Prahy to zřejmě
tolik nevadí ani z historického hlediska. Tento
zákon nemá přímou návaznost
na komunální volby a není proto nutné
ho dnes přijímat. Jsme přesvědčeni,
že ve velmi krátké době by mohl být
zpracován jiný, velmi krátký zákon
ČNR o zřízení úřadu
vlády České republiky pro Moravu a Slezsko,
který by vykonával státní správu
těchto území do doby, než bude definitivně
rozhodnuto o podobě zemského zřízení.
Byla by tak zachována kontinuita mezi krajským a
případným zemským zřízením
na Moravě a ve Slezsku. A dnes projednávaný
zákon o okresních úřadech by bylo
možno po nepodstatných doplňcích přijmout
ještě do komunálních voleb. (Potlesk
v části sálu.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Kadlecovi. Slovo má pan poslanec
Štindl. Připraví se pan poslanec Wolf.
Poslanec Karel Štindl: Vážený
pane předsedající. vážené
dámy a pánové, budu stručný.
Jde mi o to, že jsem si přes poledne důkladně
přečetl společnou zprávu výborů
a zamyslel jsem se nad touto diskusí. Domnívám
se, že jsem neslyšel ani jeden argument, včetně
argumentů kolem zemského zřízení,
který by kohokoli z nás opravňoval k tomu,
odmítnout tento navržený zákon o okresních
úřadech. V dalších věcech - myslím,
že nejzřejmější je to na otázkách
správy životního prostředí. ale
nejenom tam, myslím. že i ve všech dalších
věcech, v tom zásadním, ten potřebný
kompromis, o kterém se tady několik diskutujících
zmínilo, již činí ta společná
zpráva výborů. Chci se obrátit na
všechny další účastníky
rozpravy, aby toto vzali v úvahu při svém
vystoupení. To je všechno. Děkuji vám
za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Štindlovi za jeho vystoupení
a prosím, aby se ujal slova pan poslanec Wolf. Připraví
se pan poslanec Vondráček.
Poslanec Miroslav Wolf: Dámy a pánové,
jenom velice krátce. Po kuloárové konzultaci
s pracovníky Nezávislého odborového
svazu železničářů, silničářů
a pracovníků čs. automobilové dopravy
stahuji svůj protinávrh číslo IV části
A a souhlasím s formulací, kterou přednesl
pan poslanec Hrazdíra, a která je uvedena ve společné
zprávě. A to z prostého důvodu, neboť
mi bylo objasněno, že ekonomická samostatnost
podniků je i v této podobě možná.
Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Wolfovi, prosím, aby se ujal
slova pan poslanec Vondráček, připraví
se pan poslanec Čech. Pan poslanec Vondráček
je 30. diskutujícím k této problematice.
Poslanec Josef Vondráček: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, poslankyně a poslanci, chtěl bych
navázat na vystoupení ministra školství
pana prof. Vopěnky, poslance Marka Bendy a pana poslance
Stibice. Výbor ČNR pro vědu, vzdělání,
kulturu spolu s Českomoravským odborovým
svazem pracovníků školství, pedagogickou
unií, učitelskou veřejností, je pro
samostatné řízení škol přímo
ministerstvem školství. Je to nutné vzhledem
ke stavu, který ve školství je. Pochopitelně
s vymezenou účastí obcí. Proč.
bylo zdůvodněno ve zmíněných
vystoupeních. Proto doporučujeme - a bylo to konzultováno
i s některými poslanci jiných výborů,
aby v příloze 1 položka 98 a 106 tato působnost
přešla z okresních úřadů
na ústřední orgán, tj. ministerstvo
školství. tj. do přílohy 2. Jde o přechodný
stav, neboť předpokládáme a jsme v tom
optimisty - že zákon o školské správě
bude přijat Českou národní radou v
takovém časovém termínu, aby začal
platit k 1. lednu příštího roku.