Jak však situace vypadá dnes? Po 1200 letech svébytnosti
Moravy a Slezska vzniká situace, kdy zrušením
krajských a okresních národních výborů
vzniká bezprecedentní stav, kdy přestanou
působit samosprávné orgány s nadobecní
působností. Na nás, na poslance se dnes obracejí
různé instituce dosud řízené
kraji a okresy, že jim není známo, kam budou
patřit a kdo je bude financovat. Je proto nezbytné,
aby všechny politické strany a hnutí, které
si i do volebních programů, včetně
OF, daly obnovení zemského zřízení,
použily nyní svých poslanců k prosazení
zemského zřízení od 1.1.1991.
V této záležitosti si znovu dovoluji připomenouti
usnesení Federálního shromáždění
o obnovení moravskoslezské samosprávy: Federální
shromáždění České a Slovenské
Federativní Republiky na 28. společné schůzi
Sněmovny lidu a Sněmovny národů dne
9. května 1990 přijalo toto usnesení: FS
ČSFR považuje zrušení země Moravsko-Slezské
od 1. ledna 1949 v rámci nového územně
správního uspořádání
za akt nespravedlivý a poplatný totalitní
byrokraticko-centralistické praxi, za krok, který
byl v rozporu s principy demokracie a samosprávy a který
tak postupně přispěl k deformovanému
vývoji československé společnosti.
Vyslovuje proto pevné přesvědčení,
že ústavní uspořádání
republiky, které vzejde z jednání svobodně
zvolených zákonodárných sborů,
tuto nespravedlnost napraví. Zároveň vyzývá
vládu ČSFR, aby podstatně urychlila vypracování
nové daňové soustavy, zajišťující
samostatný rozvoj obcí, měst a všech
svébytných územně správních
celků republiky. Konečně k tomuto usnesení
se také vyjádřila ČNR 2. a 3. července
t.r. Netřeba to opakovat.
Bude-li samosprávné zemské zřízení
důsledně uplatněno i v zemi České,
potom to prospěje i k urychlenému rozvoji hlavního
města Prahy a okrajových oblastí v Čechách.
Prospěje to i ke sblížení s lidem Slovenska.
Chceme-li prosazovat demokracii a svobodu, potom si musíme
uvědomit, že svoboda a centralismus se vzájemně
vylučují. My, česky hovořící
obyvatelé země Moravsko-Slezské, nechceme
hrát destrukční úlohu, jak se nám
snaží namluvit někteří novináři
odchovaní totalitním režimem. Jsme vlastenci
s citlivou moravskou duší. Nebude-li včas vyhověno
snahám Moravanů a Slezanů po rovnoprávném
postavení více než 4 mil. obyvatel země
Moravsko-Slezské, budou-li kladeny překážky
části slovenské reprezentace v Praze nebo
Bratislavě nebo bratrů Čechů, potom
se dočkáte i moravské národnosti.
To však není naším programem.
Usilujeme o společnou Československou republiku
Čechů, Moravanů, Slováků a
Slezanů, včetně jiných národností.
Vycházíme z demokratických ideálů
T. G. Masaryka. Jsme proto proti dualistickému pojetí
federace, založené na absolutizaci národního
principu, kterou založil Gustáv Husák. Taková
federace nemá ve světě obdoby a vede k rozbití
státu.
Jedině důsledná samospráva obcí,
měst a zemí je návodem k odstranění
vzájemných rozporů. Vstup do Evropy můžeme
uskutečnit jen jako hospodářsky silný,
bez národnostních rozporů ucelený
stát. Je zde proto na místě připomenout
národnostní vyrovnání, které
bylo provedeno na Moravě v roce 1905 a podle kterého
bylo také v poválečných letech provedeno
národnostní urovnání mezi Valony a
Vlámy v Belgii. To by mohlo být také příkladem
urovnání národnostních rozporů
i na slovensku. Je nám také zcela jedno, bude-li
se představitel samosprávné země jmenovat
prefekt, předseda nebo prezident. Konečně
zemský prezident již tady byl a dnes je to v zahraničí
zcela běžné. Má ho dnes každá
společnost, stejně tak jako policejního prezidenta.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Krčmovi, prosím nyní
pana poslance Vojtěcha Dohnala, aby se ujal slova. Připraví
se poslanec Antonín Chutný.
Poslanec Vojtěch Dohnal: Vážená
paní předsedkyně, vážený
pane předsedající, vážení
přítomní, dovolte mi abych se vyjádřil
také já k zákonu o okresních úřadech.
V § 21 odst. 1 navrhuji doplnit druhou větu takto:
"Počet členů okresního shromáždění
stanoví okresní úřad do deseti dnů
od voleb." Tuto lhůtu navrhuji čistě
z praktického hlediska, protože do 15 dnů se
sejdou po volbách obecní zastupitelstva, tak aby
jim bylo umožněno již na svém prvním
zasedání zvolit své zástupce do okresního
shromáždění.
Dále v § 24 odst. 1 navrhuji druhou větu upravit
takto: "Okresní shromáždění
svolává přednosta úřadu. Řídí
je předsedající zvolený pro příslušné
zasedání." To proto, aby přednosta úřadu
nemohl ovlivňovat svým řízením
příslušnou schůzi.
A třetí změnu navrhuji rovněž
v § 24 odst. 1 doplnit o následující
ustanovení: "Přednosta je povinen svolat zasedání
okresního shromáždění nejpozději
do 14 dnů, požádá-li o to alespoň
jedna pětina členů okresního shromáždění."
Tuto lhůtu 14 dní navrhuji proto, aby přednosta
okresního úřadu nemohl se svoláním
okresního shromáždění kdoví
jak dlouho otálet a pětinu členů navrhuji
místo jedné třetiny proto, že vznikne-li
v některém teritoriu působnosti okresního
úřadu nějaký neodkladný problém,
aby ti příslušní členové
okresního shromáždění mohli snadněji
při jedné pětině svolat okresní
shromáždění, než při jedné
třetině. Děkuji vám za pozornost.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Dohnalovi za jeho vystoupení
a prosím pana poslance Chutného. Dále se
přihlásil do diskuse pan poslanec Wolf, pan poslanec
Stodůlka a pan poslanec Josef Ježek.
Poslanec Antonín Chutný: Vážená
paní předsedkyně, pane předsedající,
vážení kolegové a hosté, kontrolní
a rozpočtový výbor na své schůzi
projednal návrh koncepčního uspořádání
nejvyššího kontrolního orgánu České
republiky a petici pracovníků Výboru lidové
kontroly okresních národních výborů
Východočeského kraje ze dne 2. srpna 1990,
kterou podpořili svými stanovisky další
pracovníci VLK okresních národních
výborů České republiky.
V podstatě jde o to, aby na přechodné období
a podotýkám, že pouze na přechodné
období, než budou vybudovány nezávislé
kontrolní orgány ve smyslu připravovaného
zákona o kontrole, nezanikla kontrolní činnost
v místech se zánikem ONV. Proto jsem zmocněn
naším výborem, abych vás seznámil
se stanoviskem výboru nad rámec připomínek,
které náš výbor projednal a předložil
do společné zprávy, vznesl pozměňující
návrh.
Kontrolní a rozpočtový výbor doporučil
vytvořit nezávislý kontrolní orgán
podřízený přímo České
národní radě a připravit návrh
na změnu kompetenčního zákona a urychleně
připravit zákon o kontrole. Dále dořešit
technické, organizační a zejména personální
otázky místních, plně profesionalizovaných
a na okresních úřadech nezávislých
kontrolních orgánů. Přechodné
období pak řešit zřízením
kontrolních útvarů při okresních
úřadech, které by s přijetím
zákona o kontrole byly převedeny jako nezávislé
orgány.
Proto navrhuji doplnit o odstavec číslo 4 §
8 ve znění: "Úřad si pro odborný
výkon kontroly, jakož i pro případnou
kontrolu správních rozhodnutí zřizuje
kontrolní útvar. Vedoucího kontrolního
útvaru jmenuje a odvolává přednosta
úřadu po projednání s ministerstvem
kontroly." Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Chutnému. Slovo má pan
poslanec Miroslav Wolf, připraví se poslanec Zbyšek
Stodůlka.
Poslanec Miroslav Wolf: Vážený
pane předsedající, vážená
paní předsedkyně, vážení
kolegové, dovolte mi, abych se vrátil k přednesené
zprávě pana poslance Hrazdíry, kde v příloze
IV v části A došlo na základě
společné zprávy k návrhu změny:
Česká automobilová doprava s poznámkou
a Československé automobilové opravny s poznámkou
mají být nahrazeny výrazem "Československá"
s tím, že poznámka má být vypuštěna.
Na základě konzultace s nezávislým
odborovým svazem pracovníků veřejné
silniční dopravy Čech a Moravy v Brně
a Třebíči doporučuji, aby tato změna
proběhla ve smyslu nahrazení "Československá
automobilová doprava plus poznámka" a Československé
automobilové opravny plus poznámka" z jednoho
prostého důvodu: kdybychom vypustili poznámku,
prakticky by to znamenalo zachování současného
stavu státní dopravy, tak jak je. Zůstal
by nám zachován celý byrokratický
systém řízení a to pracovníci
současné automobilové dopravy nechtějí.
Odůvodňují svůj požadavek tím,
že jsou schopni dopravovat laciněji a kvalitněji,
než za současného stavu. Je nutné tedy
umožnit jednotlivým prosperujícím dopravním
závodům osamostatnit se a vytrhnout se z celého
dosavadního systému.
Místopředseda ČNR Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Wolfovi, hovořit bude poslanec
Stodůlka, připraví se pan poslanec Josef
Ježek.
Poslanec Zbyšek Stodůlka: Vážený
pane předsedající, vážené
kolegyně, vážení kolegové, chci
upozornit na ustanovení § 4 písm. b) citovaného
zákona. Nebudu mluvit k obecně známému
tématu jako jsou hasiči, ale vrátím
se zpátky k okresním úřadům,
a to k ustanovení, podle něhož okresní
úřad vykonává státní
správu, která od počátku účinnosti
tohoto zákona příslušela podle zvláštních
právních předpisů ONV, pokud nebyla
přenesena na pověřený okresní
úřad nebo se tímto zákonem, neruší.
V této souvislosti chci poukázat na § 60 zákona
o obcích, a to na poslední odstavec pod písm.
c), kde pověřený obecní úřad
dále rozhoduje v prvním stupni, pokud zákon
o obcích nebo zvláštní zákon
nestanoví jinak, o právech, právem chráněných
zájmech a povinnostech občanů a organizací
ve správním řízení.
Mám za to, že tento dvojí odkaz je značně
nesrozumitelný, a proto bych navrhoval v § 4 písm.
b) další odkaz o přenesení působnosti
na pověřený obecní úřad
vypustit.
Místopředseda ČNR Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Stodůlkovi. Hovořit
bude pan poslanec Josef Ježek. Dále se do diskuse
přihlásili tito poslanci: pan poslanec Kalvoda,
pan poslanec Frkal a pan poslanec Komárek.
Poslanec Josef Ježek: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové.
Já bych chtěl nejprve učinit krátkou
poznámku k problematice zemského zřízení.
Jedná se o to, že projednávání
zákona o okresních úřadech je od počátku
poznamenáno tím, že neznáme, jaké
bude cílové řešení cílové
organizace státní správy, zda bude nebo nebude
zemské zřízení. Domnívám
se, že tuto problematiku je nutno chápat jako dlouhodobý
proces. Proč? Jednak zde probíhá určitý
obecný decentralizační proces jako v celé
Evropě, ale zároveň si všichni uvědomujeme,
že Československo stojí před velice
náročnou transformací ekonomickou, sociální
atd. Já bych chtěl jen krátce připomenout,
protože jsem jedním ze členů odborné
komise pro zemské zřízení, že
z dosavadní práce mohu říci např.,
že otázka zemského zřízení
není vůbec jednoznačná, komise, která
se zabývala možným územním členěním
tak došla k počtu 4 variant možných. Komise
státoprávní došla k 7 variantám
a vymyslela si ještě osmou. Znamená to, že
to není vůbec jednoduché a že problematiku
zemského zřízení musíme posuzovat
v kontextu celé územní organizace státní
správy. Chtěl bych vás upozornit na jednu
věc, která se navrhuje ve společné
zprávě výborů. Navrhuje se totiž,
abychom v zákoně o okresních úřadech,
v rámci okresního úřadu schválili
vytvoření správy životního prostředí.
Jde o to, že součástí oné dlouhodobé
reorganizace státní správy pochopitelně
není jen reorganizace územní, ale také
reorganizace resortní. Myslím si, že nemůžeme
dost dobře nyní schválit zřízení
správy životního prostředí v
rámci okresního úřadu, jestliže
neznáme budoucí zákonodárství
v oblasti péče o životní prostředí,
které se bude muset změnit. Neznáme budoucí
zákonodárství o územním plánování,
Čili tady jako by to byrokratické řešení
problémů předjímalo řešení
věcné. Domnívám se, že by zatím,
vzhledem k nejasnosti v této oblasti neměly být
správy pro životní prostředí
v rámci okresního úřadu zřizovány.
Je to v podstatě úřad v úřadu
a navíc, jestliže např. ministerstvo vnitra
se souhlasem vlády stanoví celkový počet
pracovníků okresních úřadů,
jakož i výši výdajů na výkon
státní správy, tak si myslím, že
je to pravděpodobně v rozporu s tím, že
o těch referátech, které tvoří
správu pro životní prostředí
rozhoduje především ministerstvo životního
prostředí. Tady chci jen naznačit možné
kompetenční spory, které by ve fungování
okresního úřadu nastaly. Čili znovu
opakuji, nejsem žádným nepřítelem
péče o životní prostředí,
ale domnívám se, že bychom se měli především
snažit o to, aby daná problematika v rámci
správy byla řešena racionálně,
abychom nevytvářeli nejdříve úřady
a potom neřešili zákonodárství,
co tyto úřady mají vlastně dělat.
Děkuji vám. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Ježkovi za jeho vystoupení,
hovořit bude pan poslanec Kalvoda , připraví
se pan poslanec Frkal.
Poslanec Jan Kalvoda: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové.
I já považuji za účelné učinit
několik poznámek k přednesům, které
tu zazněly a pokusím se být stručnější
a věcnější než ti, se kterými
- chtě nechtě - musím polemizovat. Jedná
se mi o plamennou výzvu k odmítnutí zákona
o okresních úřadech s tím, že
- jak jsem si stačil poznamenat - to necituji, to parafrázuji
- je v rozporu s principem zemského zřízení
a s principem samosprávným, konec konců i
s demokracií. Já nevím, zda ti poslanci,
kteří se v tom duchu vyjádřili, znají
důsledky toho, nač apelují. Zákonem,
který už byl schválen nastává
právní vztah, jímž přestávají
existovat národní výbory. Pokud byste vyposlechli
toho vřelého apelu a hlasovali proti tomuto návrhu
zákona o okresních úřadech, kladu
si otázku, nebo spíše ji kladu těm,
kteří tuto výzvu podávají,
kdo bude konat státní správu v této
zemi? To je důsledek, kteří si přejí
nebo o to usilují? Nevím, zda jsou si toho vědomi,
ale myslím, že ano a předpokládám,
že na tuto otázku ještě v této
rozpravě odpovědí. Jedná se o to,
že se mluví ve smyslu etiky, o symbolech jako je demokracie,
samospráva, státní správa, nějaký
zákon, nějaká tendence se označuje
nějak, aniž se příliš argumentuje,
proč se tak označuje. Především
samospráva Moravy není závislá na
návrhu zákona o okresních úřadech.
Ten neřeší otázku samosprávy,
leč otázku státní správy. Když
pokračuji v této linii dál, tak zákon
o okresních úřadech vůbec nepředjímá,
jakým způsobem bude členěna tato země,
tato republika. Zda na země nebo na jiné útvary
nebo jinak. Z hlediska všeobecné politiky si kladu
otázku, zda by nebylo od poslanců, kteří
zastávají zmíněné postoje tak
vyhraněně, tak tvrdé konstruktivnější,
kdyby se snažili hledat, nebo jejich strana, nějaké
řešení konstruktivní. Pokud došlo
ke konsensu, že tato otázka bude posouzena vládní
komisí, pak nerozumím tomu, proč několik
dní poté co byla ustanovena podávají
návrh zákona o zemském zřízení.
Nerozumím tomu, proč chtějí - snad
je to správný výraz - bojkotovat okresní
úřady a proč se snaží dosáhnout
stavu, kdy se státní správa zhroutí,
protože jiný výsledek to mít nemůže
nebo by to mít nemohlo, pokud by jejich apel byl úspěšný.
Myslím, že bylo řečeno dost o tom, proč
za nedemokratické je označování něco,
o čem není tento zákon, Tento zákon
o kterém máme hlasovat. Já si nedovolím
apelovat na nikoho z vás, abyste hlasovali tak nebo onak
podle svého domiciu, podle své příslušnosti,
bydliště nebo jak se kdo cítíme být
členem nějakého národa, ať existuje
nebo ne, ale každý by si měl uvědomit
závažnost stanoviska, jímž by odmítl
zákon o okresních úřadech, protože
další etiketa byrokratismu, byrokratický je
v tomto případě zcela mimo merito věci.
Ona státní správa musí být
byrokratická a to nikoliv v tom pejorativním, nadávacím,
smyslu, ale nechť mi někdo vysvětlí,
jak je možné udržet státní útvar
bez fungující demokracie. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Kalvodovi, prosím, aby se ujal
slova pan poslanec Frkal, připraví se poslanec Vladimír
Komárek.
Poslanec Jiří Frkal: Vážený
pane místopředsedo, dámy a pánové,
dovolte mi předložit návrh, který předložil
výbor pro obchod a cestovní ruch. Návrh na
vypuštění § 21 až 25 z návrhu
zákona o okresních úřadech. Zdůvodnění
tohoto návrhu: je, podle našeho názoru a podle
mého názoru, o nedemokratické opatření
v tom, že samostatné obce bude - byť dočasně
ekonomicky řídit jakýsi orgán, který
- jednak podle mého názoru - bude těžko
ustavit, protože - zaznělo to tady v připomínkách
prvního diskutujícího a dokladoval to i návrh
pana poslance Dohnala. I když se nám ho podaří
ustavit, tak bude těžké, aby tento orgán
vůbec učinil nějaké rozhodnutí
a aby se tento orgán nějakým způsobem
dohodl. Bude-li totiž rozhodovat o financování
obcí, a to je jediný účel těchto
okresních shromáždění, pochybuji,
že zástupce obce bude souhlasit např. s tím,
že jeho obec bude na financích omezena, protože
druhá obec potřebuje tyto finance více. Proto
navrhuji, aby tyto paragrafy byly vypuštěny a aby
financování obcí dočasně po
dobu těch dvou let, bylo prováděno okresními
úřady. Je to samozřejmě také
nedemokratické, ale je to v každém případě
vůči občanům slušnější,
protože si na demokracii nehrajeme a nepředvádíme
tuto demokracii. To je jedna moje poznámka nebo jeden můj
návrh. Druhá poznámka - naopak nesouhlasím
s předřečníky, že by neměly
existovat správy životního prostředí,
podporuji tento návrh, neboť mimo jiné chápu
tento návrh jako výraz toho, že ministerstvo
nebude zřizovat další úřady životního
prostředí v jednotlivých místech,
okresech, ale oblast životního prostředí
bude řídit prostřednictvím svých
správ na okresních úřadech. To považuji
za racionální. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal:
Děkuji poslanci Frkalovi, prosím, aby se ujal slova
pan poslanec Vladimír Komárek.
Poslanec Vladimír Komárek: Vážený
pane předsedající, dámy a pánové,
V původní zprávě se uvádí,
že navrhovaný zákon si nevyžádá
zvýšené prostředky ze státního
rozpočtu. Domnívám se, že veškeré
zákony, které na úseku státní
správy přijímáme proto, aby se zlepšil
celkový výkon státní správy
a aby se odbourala zbytečná administrativa, zbytečné
byrokratické rozhodování. Ptám se
proto předkladatele, zda dojde k úspoře celkového
počtu pracovníků na úseku státní
správy a pakliže ano v jakém rozsahu.
Místopředseda ČNR Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Komárkovi, o slovo se přihlásil
ministr školství Petr Vopěnka, podle jednacího
řádu, pokud se přihlásí člen
vlády, dostane slovo okamžitě.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy
ČR Petr Vopěnka: Vážený
pane předsedající, vážené
poslankyně, vážení poslanci, dovolte
mi prosím, abych vás informoval o problémech,
které se ve školství začínají
projevovat v souvislosti s přípravou a zavedením
zákona o obcích a činnosti okresních
úřadů v procesu privatizace a rámcovými
návrhy ministerstva na jejich řešení.
Klíčový problém spočívá
v tom, že činnost škol, především
středních a speciálních přesahuje
v řadě případů spektrum zájmu
obcí. Již dnes v některých obcích
obyvatelstvo protestuje proti existujícím nařízením
pro ochrannou výchovu, proti školám pro zdravotně
postiženou mládež, jednají o omezení
kapacit odborných škol, případně
jejich zrušení. Naše obavy o osud škol zvyšuje
vědomí obtížného hospodářského
vývoje v nejbližších letech. Předpokládáme,
že ekonomické tlaky povedou k omezování
rozdělování prostředků pro
školství v obcích tam, kde nebude přímý
zájem o děti i z jiných obcí, případně
okresů. Nedělejme si iluze o úrovni sociálního
vědomí všeho našeho obyvatelstva. Prohlášení
skupiny obyvatel jedné obce o tom, že děti
ze speciální školy, pokud budou chtít
na začátku školního roku nastoupit,
vyvezou do lesa, je toho extrémním příkladem.