Dříve, než tak učiním, mně
dovolte jednu poznámku koncepčního charakteru.
Na ČNR bylo doručeno mnoho žádostí
z některých měst na územní
úpravy případně požadavky na
rozdělení stávajících okresů
a zřízení nových. Všechny tyto
žádosti pečlivě evidujeme, avšak
v současné době nebudeme tyto návrhy
projednávat v návaznosti na tento zákon.
Otázky definitivního státoprávního
uspořádání jsou stále ještě,
jak se říká, v běhu. Je vhodné
počkat na výsledky práce komise pro zemské
zřízení České republiky, na
ohlas na její návrhy na veřejnosti, stejně
tak jako na postup prací při zpracování
Ústavy České republiky. Proto o osudu uvedených
žádostí rozhodne ČNR až po vyjasnění
určujících podmínek.
Nyní k jednotlivým paragrafům zákona.
Za § 2 se vkládá nový § 3, jímž
se stanoví, že okresní úřady
mohou na základě zmocnění v zákoně
a v jeho mezích vydávat pro své územní
obvody závazné vyhlášky a současně
stanoví podmínky jejich vydávání.
Tento paragraf se doplňuje po dohodě s navrhovatelem
zákona. V souvislosti s tím se přečíslovávají
všechna čísla paragrafů, avšak
pro přehlednost jednání budu hovořit
k původním číslům paragrafů
tak, jak jsou uvedeny ve vládním návrhu zákona.
Další podstatnou změnou je ustanovení
v § 18, kde se přesunuje do § 15 přepracovaný
text odst. 1 a rozšiřuje se ustanovení o struktuře
okresních úřadů tím, že
vedle jednotlivých referátů okresních
úřadů se obligatorně zřizuje
v každém okrese správa životního
prostředí. Analogicky k tomu se upravuje znění
§ 14.
K § 19 se doplňuje, že na okresní úřady
přecházejí práva a povinnosti z pracovně
právních vztahů pracovníků
ONV, to proto, neboť se fakticky nejedná o zrušení
orgánů státní správy, ale o
jejich reorganizaci. Tím samozřejmě není
dotčeno oprávnění organizace, v tomto
případě okresních úřadů,
řešit strukturu pracovníků ve smyslu
ustanovení zákoníku práce při
reorganizaci.
Zásadní změnu navrhujeme v § 22, kde
se výbory shodly na tom, aby ve městech Brno, Ostrava
a Plzeň plnilo funkci okresního shromáždění
zastupitelstva města, neboť hranice okresu těchto
měst se kryjí s hranicemi města. Je samozřejmé,
že jednou z nejsložitějších prací
zákona, který dnes projednáváme byly
přílohy, jimiž se stanoví přenos
působnosti z KNV na okresní úřady,
případně na ústřední
orgány státní správy. Některé
působnosti se navrhují úplně zrušit.
K převodům působností byly také
rozsáhlé diskuse ve výborech, neboť
až při projednávání těchto
otázek se dořešily některé kompetenční
spory mezi jednotlivými resorty nebo se uplatnily ty náměty,
které se opomenuly uplatnit při přípravě
zákona.
Jednou z nejproblematičtějších oblastí
byl přenos působnosti v oblasti požární
ochrany, jak jsme mohli zaznamenat dnes nejen při vstupu
do budovy ČNR, ale i při projednávání
zákona o hlavním městě Praze. Do působnosti
okresních úřadů byly doplněny
některé položky z oblasti energetiky, z oblasti
zemědělství ve věci rybářství,
některé položky týkající
se zdravotnictví byly převedeny na ústřední
orgány státní správy. Totéž
platí pro oblast kultury, kde podle názoru poslanců
bude vhodnější některé působnosti
s ohledem na jejich širší dosah svěřit
ministerstvu kultury. Na ministerstvo vnitra byla z přílohy
převedena působnost ve věcech povolování
přeprav zvlášť těžkých
nebo rozměrných předmětů a
vozidel s ohledem na obtížnost koordinace přepravy
mezi jednotlivými okresy při delších
přepravních trasách.
Poslední úprava, na kterou bych chtěl upozornit,
je otázka, která dlouho patřila také
mezi sporné, a to přenesení působnosti
krajských národních výborů
jako zakladatelů státních podniků,
vodovodů a kanalizací. Podle názorů
výborů ČNR by mělo funkci zakladatele
těchto státních podniků plnit ministerstvo
zemědělství. Nedopatřením vznikl
omyl při konečném opisu společné
zprávy, a proto mi dovolte, abych navrhl upřesnění
následujících změn tak, jak byly projednány
na poradě předsedů výborů.
Na straně 6 v textu uvedeném v příloze
IV. část A ve druhém neoznačeném
odstavci týkajícím se odvětví
doprava a silniční hospodářství,
na druhé řádce vypustit část
věty, která zní: a v rubrice státní
podnik doplnit podniky Československé automobilové
dopravy a formulovat tuto část věty takto:
a v rubrice státní podnik nahradit státní
podnik Česká automobilová doprava s poznámkou
- to znamená křížek, označením
Československá státní automobilová
doprava bez poznámky, tzn. bez křížku.
Mám opakovat? (Souhlas.) Na druhé řádce
vypustit část věty, která zní.
a v rubrice státní podnik doplnit podniky Československé
automobilové dopravy, a formulovat tuto část
věty takto: a v rubrice státní podnik nahradit
státní podnik Česká automobilová
doprava s poznámkou - to znamená s křížkem,
označením Československá státní
automobilová doprava - bez poznámky, to znamená
bez křížku. Dále navrhuji upřesnit
v téže příloze IV. v části
A v odvětví doprava a silniční hospodářství
název státního podniku České
automobilové opravny na Československé státní
automobilové opravny. Šlo o to, že resort předběhl
dobu a uváděl už názvy podniků,
tak jak si představuje jejich reorganizaci. Ostatní
připomínky k zákonu jsou víceméně
formulačního nebo doplňujícího
charakteru, jsou uvedeny ve společné zprávě
a nepovažuji proto za nutné je zde opakovat. Doporučuji,
aby předložený návrh zákona po
realizaci předložených doplňků
ve zpravodajské zprávě byl schválen.
Děkuji vám.
Místopředseda ČNR Jan Kasal:
Děkuji společnému zpravodaji panu poslanci
Hrazdírovi za přednesení odůvodnění
společné zprávy a otevírám
k návrhu tohoto zákona rozpravu. Do rozpravy se
zatím přihlásilo 9 poslanců. Jsou
to: Antonín Andrle, Jiří Strašek, Kamil
Procházka, Ivo Svoboda, Vladimír Budinský,
Viktor Dobal, Ladislav Krčma, Vojtěch Dohnal a pan
poslanec Chutný. Pokud se budete chtít někdo
další přihlásit do rozpravy, napište
se prosím na přihlašovací lístek.
Nyní prosím pana poslance Andrleho, aby se ujal
slova. Připraví se pan poslanec Strašek.
Poslanec Antonín Andrle: Vážený
pane předsedající, vážené
paní poslankyně, vážení páni
poslanci, stanovení počtu členů okresního
shromáždění, jak je uvedeno v §
21 předloženého zákona o okresních
úřadech, je vůči malým obcím
nedemokratické. Předkládám dva návrhy
na změnu textu, které pak zdůvodním.
První návrh - odst. 1: v územním obvodu
okresního úřadu je okresní shromáždění.
Členy okresního shromáždění
jsou starostové měst kromě Plzně,
Brna, Ostravy, starostové obcí s obecním
úřadem pro jednu obec a s obecním úřadem
pro více obcí. Druhý odstavec: hlas starosty
města kromě Plzně, Brna. Ostravy má
hodnotu tolika hlasů, kolik jsou tři tisíce
obsaženy v počtu obyvatel města. Zbytek po
dělení do tisíce nezvyšuje hodnotu hlasu
starosty, při zbytku 1001 až 1999 se zvyšuje
hodnota hlasu starosty o jeden hlas. Vždy k 1. lednu se upraví
počet hlasů okresního shromáždění
dle nové skutečnosti. To znamená vznik nebo
zánik obecního úřadu, snížení
nebo zvýšení počtu obyvatel měst.
Zdůvodnění: při rozboru počtu
obyvatel měst a obcí v Jihomoravském kraji
a stanovením počtu členů okresního
shromáždění dle předloženého
návrhu zákona má 2 až 6 měst
nadpoloviční počet členů proti
zbytku vesnic 40 až 50, respektive 100 včetně
obcí bez obecního úřadu. Při
hlavní funkci okresního shromáždění.
to je schvalování dotací na obce a prosazování
zájmů obcí je nedemokratické, aby
2 případně až 6 měst přehlasovalo
40 až 50 resp. 100 obcí. Navíc se dá
předpokládat, že města budou po dvou
letech ekonomicky samostatná a vesnice, hlavně menší,
budou vždy závislé na dotacích. vím
dobře, jak jsou vesnice zanedbány, poněvadž
tam žiji od narození nepřetržitě.
Dělitel 3000 u měst jsem volil proto, že vesnice
se stávají městy v rozmezí 34 tis.
obyvatel. Dále dělitel 3 tis. dostatečně
zvyšuje počet hlasů, resp. členů
na 20 až 30 u měst proti 40 až 50 obcí.
Za třetí starostové obcí, kde je obecní
úřad proto, že se dá předpokládat,
že obce se takto rozhodly dobrovolně a tím
je zaručeno spravedlivé rozdělení
i na nejmenší obce.
Za čtvrté takto omezený počet členů
okresního shromáždění je 37 až
71.
Druhý návrh - první odstavec v územním
obvodu okresního úřadu je okresní
shromáždění. Členy okresního
shromáždění jsou starostové měst
kromě Plzně, Brna. Ostravy a volení členové
těchto měst - viz. odst. 2, starostové obcí
s obecním úřadem pro jednu obec a s obecním
úřadem pro více obcí. Druhý
odstavec - volba členů okresního shromáždění
ve městech se provede do 60 dnů nepřímou
volbou tajným hlasováním městským
zastupitelstvem tak, že se počet obyvatel města
se dělí 2 tis. Celé číslo výsledku
je počet členů okresního shromáždění
včetně starosty. Do zbytku 1000 se počet
členů nezvyšuje. Při zbytku 1000 - 1999
se počet zvyšuje o 1. K 1. lednu se upraví
počet členů okresního shromáždění
dle nové skutečnosti, to znamená vznik nebo
zánik obecního úřadu, zvýšení
nebo snížení počet obyvatel měst.
Zdůvodnění: návrh číslo
2 předkládám proto, v případě,
že není možné, aby měl hlas starosty
města hodnotu více hlasů a z politických
důvodů. Dále platí zdůvodnění
jako u prvního návrhu s tím rozdílem,
že rozmezí členů bude 46 až 66.
Počet 71 je překročen jen ve 4 případech
ze 13 okresů v Severomoravském kraji. Děkuji
za pozornost.
Místopředseda ČNR Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci. Hovořit bude poslanec Jiří
Strašek, připraví se pan poslanec Kamil Procházka.
Poslanec Jiří Strašek: Vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo vlády, vážená česká
vládo, vážení kolegové poslanci,
dnešní den mi připadá, jako když
na tento parlament se snáší duch požárníků,
protože i já jsem nucen vyjádřit stanovisko
požárníků z povolání,
nikoliv pražských, ale venkovských.
Byl jsem jimi požádán, abych vás požádal
o tu laskavost, aby byli vyňati z působnosti okresních
úřadů, což komentují tím,
že měli de facto 94 zaměstnavatelů,
a pořádně vlastně nevěděli,
komu podléhají.
Tady mám vyjádření federálního
odborového svazu požárníků z
povolání. Nepokládám vás za
nutné zdržovat čtením důvodů,
ty jsou - doufám - každému jasné, a
proto bych se chtěl pouze omezit na návrh, který
bych zde chtěl předložit. Protože zákon
o požární ochraně bude řešen
novelizací zákona 133, navrhuji převést
z návrhu ČNR o okresních úřadech
v příloze I položky číslo 22
- 30. v příloze II položky 3 a 4 a v příloze
III položky 5 - 16 na útvary Sboru požární
ochrany, a tyto položky z působnosti okresních
úřadů vypustit. Děkuji vám.
Místopředseda ČNR Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Straškovi. Hovořit bude
pan poslanec Kamil Procházka, připraví se
pan poslanec Ivo Svoboda.
Poslanec Kamil Procházka: Vážený
pane předsedající, vážené
paní poslankyně, vážení páni
poslanci, využívaje práva danému mi
zákonem, dovoluji si oslovit toto vážené
shromáždění. Za několik okamžiků
zvednutím ruky pustíme do života zákon
o okresních úřadech. Nepochybně si
všichni uvědomujeme, že jde o mimořádně
závažnou organizační normu, která
ovlivní nejen chod státní správy,
ale i ekonomické a společenské vztahy v České
republice.
Čím víc pročítám návrh
zákona, tím více si uvědomuji jeho
neúplnost. Tím více vyvstává
skutečnost, že návrh řeší
jen oblast státní správy, patřící
do působnosti ministerstva vnitra. Činnost ostatních
ministerstev na úrovni okresů neřeší.
Ostatně jak by také mohl, když vlastně
ještě nevíme, jak takový pozemkový,
živnostenský, berní nebo jiný úřad
má vypadat.
Prosím, lze tuto námitku vyvrátit tím,
že je to přechodná působnost zákona.
Tím více vyvstává do popředí
otázka nereálnosti řízení 80
okresů z jednoho centra na dálku. Znamená
to opět rozhodovat s časovým zpožděním
a bez dokonalé znalosti věci.
Prosím, lze tuto námitku odsunout s poukazem na
to, že se tyto vztahy časem upraví. Ale v žádném
případě nelze odsunout námitku, že
tento zákon je hrubým zásahem do práv
obyvatel Moravy a Slezska, že postupné oklešťování
Moravy a Slezska započaté 1. lednem 1945 zrušením
Země moravskoslezské, avšak s ponecháním
aspoň částečné samosprávy
v rukou krajských národních výborů,
a to za totality, je dnes - v době demokracie - dokončeno
zcela. To nemá v tisícileté historii našeho
soužití obdoby. To je stav pro Moravany a Slezany
zcela nepřijatelný, to je vyhrocení centralismu
na nejvyšší míru.
To znamená pro nás, Moravy a Slezany, rozhodování
o nás bez nás. Musím proto v této
souvislosti upozornit, že zákon o okresních
úřadech je jen jednou stranou mince. Její
druhou stranou je zákon o zemském zřízení
nebo podobném, demokracii odpovídajícím
státoprávním uspořádání.
Nelze jedno od druhého oddělit a hlasovat pro jednoho
bez znalosti druhého. Takto chápáno by tento
zákon byl v rozporu - cituji: "Zatím se všichni,
kteří se tímto tématem odborně
zabývají, shodují v těchto základních
věcech. Za páté - pokud jde o Českou
republiku, je obecná shoda v tom, že by mělo
být obnoveno v nějaké podobě zemské
zřízení na Moravě a ve Slezsku. Václav
Havel, prezident ČSFR, 29.6.1990."
Musím proto jako poslanec tohoto váženého
sboru přes všechnu péči, kterou jsme
návrhu zákona věnovali, hlasovat proti jeho
přijetí, A není mi na tom dost. Vyzývám
poslance Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost
pro Moravu a Slezsko, aby - vědomi si svých závazků
vůči voličům - hlasovali proti. A
není mi na tom dost.
Chci upozornit všechny poslankyně a poslance zvolené
na Moravě, že v tisícileté historii
se nikdy nestalo, aby se moravští poslanci dobrovolně
vzdali svých práv. Žádám je proto,
aby se alespoň zdrželi hlasování. A
není mi na tom dost.
Žádám všechny ostatní poslance,
jejichž naturelem je demokracie, aby nehlasovali pro přijetí
zákona, který je pro velkou skupinu obyvatel republiky
nepřijatelný. Odradili by je totiž od tolik
potřebné politické aktivity. Pak by pro nás
všechny mohla platit slova Shakespearova:
"Tak pomyšlení v nedokrvnou šeď, ruměnná
svěžest odhodlání chřadne a podniky,
jež mají spár a spád tratí jméno
skutku," Tak pomyšlením v nedokrevnou šeď
našeho zákona, ruměnná svěžest
odhodlání občanů země zchřadne
a něžná revoluce ztratí jméno
skutku.
Tolik jsem vám chtěl říci, tolik jsem
vám musel říci. Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Procházkovi za jeho vystoupení
a protože pan poslanec Svoboda přihlášku
do diskuse stáhl, prosím pana poslance Vladimíra
Budinského, aby se ujal slova. Připraví
se pan poslanec Viktor Dobal.
Poslanec Vladimír Budinský:
Paní předsedkyně a pane předsedající,
paní poslankyně, páni poslanci, já
se po tom předcházejícím projevu vrátím
opět k našemu populárnímu problému
požárníků.
Pro mně si včera přijeli požárníci
autem a provezli mě svými provozy. Chtěl
bych se zeptat navrhovatele, jak navrhovaný zákon
o okresních úřadech řeší
postavení Sboru požární ochrany v okresech
a jejich pracovně právní vztahy do doby novely
zákona 133 z roku 1985. Je správný můj
výklad k § 19 znění společné
zprávy, že by stávající okresní
Sbory požární ochrany byly do novelizace zákona
133 i nadále pod okresními úřady a
vykonávaly státní správu na úseku
požární ochrany.
A dále bych v příloze 2 společné
zprávy se přimlouval ponechat položku 2 do
doby novelizace zákona 133. Sporné otázky
požární ochrany by měla vyřešit
novelizace již uvedeného zákona 133 z roku
1985, za jejíž brzké projednání
ve vládě se z tohoto místa přimlouvám.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kasal:
Děkuji panu poslanci Budinskému. Prosím,
aby se ujal slova poslanec Viktor Dobal a připraví
se pan poslanec Ladislav Krčma.
Poslanec Viktor Dobal: Vážený
pane předsedo, vážené paní poslankyně.
vážení páni poslanci, vím, že
projednávaný zákon o okresních úřadech
přenáší především
působnosti zrušených krajských národních
výborů buď na resorty, nebo na příslušné
okresní úřady. Sám bych chtěl
podat návrh k tomu, aby se za část B v příloze
IV návrhu ČNR o okresních úřadech
vsunula nově část C tohoto znění:
"Přenesení působnosti okresních
národních výborů jako zakladatelů
stavebních podniků na ústřední
orgán státní správy." Do tabulky,
která je přílohách obvyklá,
by bylo za odvětví uvedeno místní
stavebnictví, za státní podnik by byl uveden
okresní stavební podnik a ústředním
orgánem státní správy by bylo ministerstvo
výstavby a stavebnictví. Tento dodatek k navrhovanému
zákonu bych rád zdůvodnil takto: Ministerstvo
výstavby a stavebnictví podle stávajícího
zákona o národních výborech řídilo
stavební podniky de facto metodicky. Problém, který
nás čeká (privatizace), je problémem
natolik důležitý a vážný,
že by měl být svěřen do správy
tomu, kdo se tímto problémem již dnes zabývá.
V daném případě se dá říci,
že nejpovolanějším je v tomto případě
ministerstvo výstavby a stavebnictví, které
má připravený program privatizace stavebních
podniků. Daný návrh podporuje i ministerstvo
pro privatizaci v čele s panem ing. Ježkem.
Místopředseda ČNR Jan Kasal:
Děkuji panu Dobalovi. Prosím, aby se nyní
ujal slova pan poslanec Ladislav Krčma, připraví
se poslanec Vojtěch Dohnal.
Poslanec Ladislav Krčma: Vážená
paní předsedkyně, vážený
pane předsedající, vážený
pane předsedo vlády, vážené paní
poslankyně, vážení páni poslanci,
vážení hosté k vládnímu
návrhu zákona o okresních úřadech
(tisk 33) mám zásadní připomínku.
S předloženým návrhem nelze souhlasit,
protože z hlediska obyvatel země Moravsko-Slezské
je předkládaný návrh pouze pokračováním
byrokraticko-centralistického řízení
našeho státu. Tomu nasvědčuje také
neustálý růst ústředních
úřadů v Praze. Jen od 1. srpna 1990 se do
dnešního dne zvýšil počet úředníků
o téměř 700.
Zatímco vyspělé sousední západní
země budují svůj správní systém
na osvědčeném zemském zřízení,
naše ústřední vládní úřady
tuto osvědčenou praxi popírají a mají
v úmyslu ze země Moravsko-Slezské vytvořit
jakési regiony, které mají být obdobou
malých krajů z období totalitního
režimu. Je to sabotáž hospodářských
reforem, nebo diletanství v řízení
státu? Konec konců podle ranního exposé
pana premiéra vidíme, že skutečně
v našich nejvyšších federálních
orgánech není něco v pořádku.
Důrazně připomínám, že
navrhovaný zákon o okresních úřadech
není ve shodě s Programovým prohlášením
vlády České republiky předneseným
panem premiérem Pithartem na 2. schůzi ČNR
v červenci t.r. V navrhovaném zákoně
měla být již obsažena návaznost
na zemské uspořádání České
republiky. Pan premiér tehdy správně připomněl,
že Moravané, kteří aktualizovali téma
svébytnosti, sami poskytli návrh řešení.
Tím má být zemské zřízení.
Výňatek z jeho projevu je na straně 4. poslední
odstavec.