Česká národní rada 1990 – 1992

Místopředseda ČNR Václav Žák: Dávám tedy hlasovat o přerušení jednání na deset minut. Kdo je pro tento návrh? (Hlasuje se.) Je to velká většina, takže vyhlašuji desetiminutovou přestávku. Prosím vás, abychom se v 19.05 hod. zde opět sešli.

Místopředseda ČNR Václav Žák: Vážení přátelé, po přestávce nás pan zpravodaj seznámí s návrhem technické úpravy.

Zpravodaj - poslanec Antonín Hrazdíra: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych vás seznámil s návrhem na řešení situace, která v závěru schvalování zákona o obcích vznikla ve vztahu k hlavnímu městu Praze. Závěr, který doporučujeme, vychází z předpokladu, že bude přijat zákon o hlavním městě Praze, který nabude účinnosti ke dni voleb. My jsme v § 3 odst. 1) uvedli, že patří do statutárních měst hlavní město Praha, což následně vylučuje přijetí zákona o hlavním městě Praze. Bylo by to možné za předpokladu, že zákonem o Praze bude znění § 3 odst. 1) , pokud se týká Prahy zrušeno. Ovšem je zde legislativní nedostatek v tom, že oba dva zákony budou nabývat účinnosti ve stejný den. Proto navrhujeme takové řešení, aby z odstavce 1) § 3 bylo vypuštěno město Praha s tím, že zůstává doplněno v další části, že území hlavního města Prahy se člení na městské části. Na základě tohoto ustanovení je možno připravovat volby v městě Praze a následně potom ustanovení § 75, jak jsme je přijali, doporučujeme ponechat v tom znění, jak bylo přijato. Mělo by se tedy hlasovat o vypuštění Prahy z § 3 odst. 1) .

Poslanec Jiří Frkal: Tato úprava neřeší podstatu problému. Budeme-li vyhlašovat, jako předsednictvo České národní rady, volby do obecních zastupitelstev, pak v Praze, podle platného zákona o hlavním městě, vyhlašujeme tyto volby do NVP, ONV a místních národních výborů.

Místopředseda ČNR Václav Žák: Podle názoru skupiny, která se podílela na tomto návrhu, je rozhodující den voleb. Čili nikoliv toto datum. Proto toto řešení, které je navrhováno, řeší uvedený problém.

Dovolte, abych dal o tomto návrhu, který přednesl poslanec Hrazdíra, hlasovat.

Poslanec Vladimír Řezáč: Vážené kolegyně, vážení kolegové, před chvílí jsem zastával názor, že bychom měli zákon o městě Praze zrušit z důvodů legislativně technické čistoty. Ale existuje riziko, které naznačil poslanec Frkal. Nevíme, dokdy přijmeme zákon o hlavním městě Praze. Zákon o volbách nabude účinnosti vyhlášením, obsahuje určité lhůty, včetně kandidátek atd. Pokud my nestihneme přijmout zákon o hlavním městě Praze, pak budeme v Praze připravovat kandidátky do obvodních národních výborů a ne do městských částí, které v § 3 odst. 2) zůstávají. Takže, i když je to legislativně nečisté, jestliže zrušíme zákon o hlavním městě Praze, tak nic neriskujeme. (Potlesk.)

Poslanec Ivo Palkoska: Předpokládám, že vystoupením pana poslance Řezáče byla zahájena rozprava. Jde o technickou poznámku. Kdybychom pokročili k tomu, co budeme projednávat za deset minut, tj. zákon o volbách, je v § 1 napsáno, že podle tohoto zákona se volí zastupitelstvo hlavního města Prahy, obvodní zastupitelstva v hlavním městě Praze a má zde být odkaz na zákon České národní rady o obcích.

Místopředseda ČNR Václav Žák: Myslím, že teď je situace jasná, dávám hlasovat o návrhu, jak ho přečetl poslanec Hrazdíra, kdo je pro, ať zvedne ruku (hlasuje se). (100) Kdo je proti? (22) Děkuji. Kdo se zdržel hlasování? (52) .

100 : 74 - návrh byl přijat. Děkuji.

Takže, tím děkuji panu poslanci Hrazdírovi. Je uzavřena diskuse společné zprávy. Technická poznámka.

Poslanec Petr Koháček: Já bych chtěl říci technickou poznámku. Mám pocit, že si pan zpravodaj špatně vyložil jako poznámku návrh kolegy poslance Holomka a doplnění § 30 odst. 3. Myslím, že bychom se k tomu měli vrátit a hlasováním rozhodnout o návrhu poslance Holomka.

Místopředseda ČNR Václav Žák: Už jsme uzavřeli hlasování, bohužel, a nebylo to špatně vyloženo. Myslím, že jsme to prodiskutovali a vysvětlíme to klidně panu poslanci Holomkovi zvlášť.

Nyní přistoupíme k hlasování o celém návrhu ve znění společné zprávy a ve znění schválených pozměňovacích návrhů. Takže se ptám, kdo souhlasí s vládním návrhem zákona České národní rady o obcích podle sněmovního tisku 32 ve znění společné zprávy vyborů podle sněmovního tisku 45 a schválených pozměňovacích návrhů, ať zvedne ruku (hlasuje se) . Takže to je většina. Kdo je proti tomuto návrhu? (11) Kdo se zdržel hlasování? (43) 43 + 11 = 54

Je tady přítomno 174 poslanců, takže návrh byl přijat.

Takže děkuji poslancům a teď bude přestávka, ve 20.30 hod. se sejdeme zde.

Místopředseda ČNR Václav Žák: Dobrý večer vážení přátelé, prosím vás, teď přistoupíme k dalšímu bodu odhlasovaného programu

Odůvodněním vládního návrhu zákona byl pověřen opět pan místopředseda vlády Baudyš, kterého tím prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády ČR Antonín Baudyš: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, velice se vám omlouvám, že vás budu opět zatěžovat předložením dalšího návrhu, ale dovolím si vás požádat o poslední zbytky koncentrace a sil, abychom opět pokročili.

Předložený vládní návrh zákona o volbách do zastupitelstev v obcích byl připraven v úzké návaznosti na souběžně projednávaný vládní návrh zákona České národní rady o obcích. Vláda při schválení návrhu volebního zákona dne 13. července tohoto roku současně uložila radám krajských národních výborů a Radě Národního výboru hlavního města Prahy zabezpečit, aby v době od 1. září 1990 do dne konání voleb do obecních zastupitelstev nebyly prováděny změny územních obvodů národních výborů.

Ústavní předpoklady pro vydání zákona České národní rady o volbách do zastupitelstev v obcích byly vytvořeny ústavním zákonem, který přijalo Federální shromáždění 18. července tohoto roku. Tento ústavní zákon zmocnil národní rady, aby, mimo jiné, stanovily podmínky výkonu volebního práva a způsob provádění voleb do zastupitelstev v obcích a jejich volební období a současně nám stanovil, že volební období dosavadních národních výborů zvolených v roce 1986 skončí dnem voleb do zastupitelstev v obcích.

Při zpracování návrhu zákona byl vzat zřetel na stávající specifika územního členění, konkrétně na zvláštní postavení měst Brna, Ostravy, Plzně, Ústí nad Labem a zejména hlavního města Prahy. Chápejte to, prosím vás, v souvislosti s tím jak byl předložen návrh o obcích. Teď je to, samozřejmě, poněkud jiné. Se zřetelem na jejich vnitřní členění a v zájmu zabezpečení přímého vlivu občanů na správu těchto měst se počítá s tím, že budou vedle zastupitelstev těchto měst vytvářena i obvodní zastupitelstva v těchto městech, v Praze i místní zastupitelstva.

Nejvíce diskutovanou otázkou bylo stanovení odpovídajícího volebního systému. Původně bylo uvažováno o tom, že v obcích s více než 3 000 obyvateli by každá volební strana měla samostatný hlasovací lístek a volič by vyznačil na libovolných hlasovacích lístcích kandidáty, pro které hlasuje. K tomu se shromáždily četné připomínky, konkrétně orgánů statistiky, považující postup zpracování volebních výsledků za velmi složitý a pracný. Naproti tomu se vyskytly i některé jiné návrhy na zavedení odlišných volebních systémů se zřetelem na specifické podmínky v některých městech.

Proto vláda došla k jednoznačnému základu, že je na místě zavést jednotný volební systém do všech zastupitelstev v obcích. Diferenciace by spočívala pouze v tom, že při vytváření volebních obvodů v obcích a částech obcí s počtem obyvatel nad 3 000, by se nevolili všichni kandidáti, nýbrž jen poměrná část členů zastupitelstva odpovídající počtu obyvatel v tomto obvodu, maximálně však 15 členů.

Při projednávání vládního návrhu ve výborech České národní rady byla nejživější diskuse právě o tom, který volební systém jako optimální má být přijat pro uspořádání komunálních voleb. Při zpracování výsledků tohoto jednání získal větší podporu původně navrhovaný systém, podle něhož by voliči vybírali vhodné kandidáty z kandidátních listin jednotlivých volebních stran, uvedených na samostatných hlasovacích lístcích. Posouzení této věcné otázky patří nesporně do působnosti zákonodárného sboru. Je mi známo, že byla uplatněna při projednávání ve výborech České národní rady ještě celá řada připomínek, které za účasti i zástupců právního odboru Úřadu vlády i ministerstva vnitra byly posuzovány v odborných pracovních skupinách poslanců České národní rady, a které ve své většině jistě přispějí k žádoucímu upřesnění a doplnění vládního návrhu.

Podle potřeby bych po přednesení zpravodajské zprávy k některým z nich za vládu zaujal stanovisko.

Na základě zmocnění v návrhu zákona připravuje ministerstvo vyhlášku, kterou stanoví podrobnosti o úkolech národních výborů při zajišťování voleb. Vyhláška stanoví způsob vytváření volebních okrsků a volebních obvodů, postup při sestavování seznamu voličů, zajišťování a vybavování volebních místností a způsob úschovy volebních dokumentů.

Jako podklady pro sestavení seznamu voličů využijí místní národní výbory seznamy voličů z voleb v červnu 1990 do zákonodárných sborů s tím, že tyto podklady budou aktualizovat na základě vlastní evidence obyvatelstva, místního šetření a výsledků eventuálního námitkového řízení.

Pro účely úpravy všech uvedených otázek v připravovaném prováděcím předpisu je nutno nahradit znění zmocňovacího ustanovení § 57, odst. 1, písmeno c) návrhu zákona v bodě 1/ touto úplnější dikcí:" Vytváření a vyhlašování volebních okrsků a volebních obvodů".

V tomto směru přednese doplňující návrh ministr vnitra, resp. jeho pověření zástupci už při jednání ve výborech České národní rady. Při této příležitosti byla přednesena i drobnější formulační zpřesnění návrhu zákona.

Navrhuji, vážené dámy a páni poslanci, věnovat při projednávání pozornost též mnou uvedeným otázkám a doporučit vládní návrh zákona České národní rady o volbách do zastupitelstev v obcích ke schválení.

Ještě bych si vás dovolil upozornit, vzhledem k dříve projednanému zákonu o obcích, tak jak zde hovořil pan poslanec Palkoska, že je tady určitá návaznost změn, které jsme provedli v zákoně o obcích, speciálně tím, že jsme pozastavili a stáhli z programu jednání zákon o hlavním městě Praze a doplnili Prahu určitým způsobem do zákona o obcích, že tady je určitá souvislost s tímto návrhem, ke kterému bude třeba, abyste se v této souvislosti s ohledem na hlavní město Prahu vyjádřili.

Místopředseda ČNR Václav Žák: Děkuji panu místopředsedovi Baudyšovi. A nyní prosím společného zpravodaje výborů pana poslance Ježka, aby odůvodnil společnou zprávu výborů České národní rady.

Zpravodaj - poslanec Josef Ježek: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, pokusím se nejprve, místo abych popisoval peripetie volebního zákona ve výborech České národní rady, krátce upozornit na základní principy volebního zákona, tak jak je nyní předložen.

K těmto základním principům patří role politických stran, politických hnutí a jejich koalic, jako nositelů programu a variant rozvoje obcí, jakožto samosprávných společenství občanů.

Dalším principem je role místních osobností jako nositelů iniciativ rozvoje obce.

Dále se respektují souvislosti stranickopolitického systému v České republice založeného také na vzájemných vazbách místních a celorepublikových orgánů a organizací politických stran a politických hnutí.

Zvolený volební systém umožňuje předkládání stranických programů a jejich konkurenci s iniciativou jednotlivých osobností, které z různých důvodů stojí mimo organizaci politických stran a hnutí.

Zvolený volební systém zajišťuje dva základní demokratické principy: princip většiny při přikazování mandátů kandidátům a princip ochrany menšiny při přidělování mandátů mezi kandidátní listiny. Stimuluje současně politické strany a hnutí k nominaci co největšího možného počtu kandidátů, neboť ve zvoleném volebním systému, narozdíl od původního návrhu, nepropadá žádný hlas pro kandidátní listinu odevzdaný.

Zvolený způsob zjišťování volebních výsledků nezvýhodňuje velké strany, či kandidátní listiny oproti malým, resp. oproti samostatným kandidátům.

Systém nastupování náhradníků zajišťuje zachování skutečného poměru sil v obci po celé volební období, což původně také nebylo zajištěno. V případě jeho možnosti jeho narušení nebo ztráty akceschopnosti zastupitelstva se počítá s provedením nových voleb.

Zvolený volební systém je přitom plně kompatibilní s většinovým volebním systémem, neboť bez jakýchkoli dalších dodatečných ustanovení umožňuje volby za účasti pouze samostatných kandidátů, popřípadě volby s jednou kandidátní listinou. V takové situaci se pouze z povahy věci neprovádí výpočet přidělených mandátů metodou sainte - layche, nýbrž mandáty jsou přímo přikázány kandidátům, podle počtu dosažených hlasů. Dále se zde již nepočítá s možností vytváření jednomandátových volebních obvodů, takže důsledně je umožněna nejen konkurence politických stran a hnutí, nýbrž i osobností na jejich kandidátních listinách.

Návrh zákona respektuje skutečnost, že i v místech budou voliči leckdy hlasovat stranicky. Je to spjato s jejich orientací, jednak s politickým programem oné kandidátní listiny. Výsledkem této orientace bude podpora určitého programu rozvoje obce. Tento program může obtížně předložit, natož garantovat jedna izolovaná osobnost. Přítomnost takových osobností v zastupitelstvu však může být značným přínosem pro jeho činnost.

Návrh zákona dále umožňuje, aby se stal starostou obce představitel politického směru, který získal největší podporu ve volbách. Není možná většina v zastupitelstvu, která by měla za sebou pouze podporu menšiny voličů, což většinový systém ve vládním návrhu původně umožňoval.

Návrh zákona už také řeší délku volebního období a vyhlašování voleb.

To jsou základní principy předloženého zákona o volbách do zastupitelstev obcí. .

Pokud jde o společnou zprávu výborů České národní rady k vládnímu návrhu zákona České národní rady o volbách do zastupitelstev v obcích, domnívám se, že většinu změn, které byly včera na jednání předsedů výborů odsouhlaseny, bych zde neměl předčítat, neboť se jedná o změny nepříliš velké. Poukázal bych jenom na změny základnější.

K těm patří například v § 5 písm. e) : tady se mění počty členů v místních zastupitelstvech v hlavním městě Praze. Pokud se v návrhu zákona mluví o volebním území, shodli jsme se na tom, že označení "ve všech obcích" nahradíme "v každé obci".

Dále v § 13 odst. 3 je nové ustanovení, že kandidát na člena zastupitelstva nemůže být v obci, kde kandiduje, členem místní, městské nebo okrskové volební komise.

V předloženém návrhu zákona se nahrazují termíny, které vyplývaly z předpokládaného návrhu zákona o hlavním městě Praze: např. slovo senát je nahrazováno slovem zastupitelstvo.

Významné je nové ustanovení § 20, odst. 1.: mění se počty podpisů v peticích, které podporují kandidáty.

V § 22, odst. 4 je zpřesnění, např. že přidělování mandátů se nahrazuje slovy "zjišťování výsledků hlasování".

Dále je velmi důležité nové znění odstavců § 39. Upřesňuje se tam zjištění neplatnosti hlasovacích lístků. Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou jak na předepsaných tiskopisech, tak také v úředních obálkách. Za odstavec 2 § 39 se vkládá odstavec 3 tohoto znění: "je-li při způsobu volby, podle ustanovení příslušného paragrafu označena volební strana a současně kandidát ve sloupci této volební strany, k označení kandidátů se nepřihlíží".

Důležitá je i další změna: nový § 58 a) , kde se jednak uvádí, že úkoly svěřené tímto zákonem MNV přecházejí v okamžiku ustanovení orgánu obce na obecní zastupitelstvo. Jednak se doplňuje další odstavec: úkoly svěřené tímto zákonem ONV přecházejí na okresní úřady v okamžiku jejich ustavení.

Domnívám se, že řada námětů, které byly předneseny místopředsedou vlády na upřesnění zákona o volbách ve vztahu ke stažení návrhu zákona o hlavním městě Praze i ve vztahu k zákonu o obcích, tak jak jsme ho schválili, ve všech případech jsou v předloženém návrhu respektovány.

Místopředseda ČNR Václav Žák: Děkuji poslanci Ježkovi za zprávu. Zahajuji rozpravu k tomuto vládnímu návrhu zákona. Do rozpravy se jako první přihlásil poslanec Jan Sapák. Připraví se pan Kryčer.

Poslanec Jan Sapák : Vážená paní předsedkyně, vážený pane předsedající, milé paní poslankyně, páni poslanci, můj návrh je velice prostý. A prosím, aby ho sněmovna hlasováním zvážila. Navrhuji, aby bylo vypuštěno z § 3 odstavce 1) jediné slovo : "ČSFR". Volební právo pasivní a aktivní je podmiňováno československým státním občanstvím. Chci to zdůvodnit tím, že mohou nastat případy, byť nejsou hojné, kdy setrvává občan jiného státu na našem území z vážných důvodů, je plně účasten občanského a obecního života v obci nebo městě, ve kterém žije a pracuje. Tam také platí daně apod. Přesto jsou objektivní důvody pro to, aby se nestal československým státním občanem. Například manželé - cizí státní příslušník, který si zvolil za místo trvalého pobytu Československo a jeho domovský stát má výhrady proti dvojímu občanství nebo ho přímo vylučuje, eventuálně těch cizích státních příslušníků, kteří se sice narodili na našem území, ale mají občanství po rodičích. To je případ Řeků. Mohou nastat i jiné případy. Je to problém, který může komplikovat plnohodnotné dění občanského života.

Uvědomuji si, že tento můj požadavek naráží na některé procedurální problémy, zejména nejasnosti okolo institutu trvalého bydliště a trvalého pobytu, které Československo, vzhledem k tomu, že se s těmito problémy dosud v pravém slova smyslu nevyrovnalo, nemá. Přesto na tomto návrhu trvám.

Místopředseda ČNR Václav Žák: Děkuji panu poslanci Sapákovi. Hovoří poslanec Kryčer. Připraví se poslankyně Röschová.

Poslanec Jan Kryčer: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně a poslanci, dovolil bych se dotknout otázky volebních komisí a upnout vaši pozornost k § 14 a 15 volebního zákona. Vzhledem k tomu, že se jedná o zásadní otázky, nahlédněte do textu. Jedná se mi o funkci volebních komisí. Tyto volební komise, jak se ukázalo v červnu, neplnily, podle mého názoru, svou funkci zvláště z toho hlediska, že jim chyběla jakákoliv rozhodovací a sankční pravomoc. Proto bych navrhoval následující změny:

V paragrafech 14 a 15, odstavec 3 a) rozšířit text takto: dozírá na dodržování volebního zákona, rozhoduje o stížnostech na porušování volebního zákona a při zjištěném porušení tohoto zákona ukládá pokuty ve výši do 10 000 Kčs.

Výše je diskutabilní.

Je to návrh.

V této souvislosti navrhuji doplnit odstavec 4 paragrafu 14: rozhodnutí české volební komise podle odstavce 3 a) , b) , tohoto paragrafu lze napadnout u Nejvyššího soudu České republiky formou stížnosti. O této stížnosti musí být rozhodnuto do tří dnů od jejího doručení. .

Obdobným způsobem navrhuji obmněnit § 15, odstavec 5: rozhodnutí okresní a městské volební komise podle odstavce 3 a) , b) , podle tohoto paragrafu lze napadnout u místně příslušného okresního nebo městského soudu formou stížnosti. O této stížnosti musí být rozhodnuto do tří dnů ode dne doručení.

Další návrh se týká § 53, odstavce 2, kde se jedná o problematiku státních sdělovacích prostředků, kterou bych rád do tohoto paragrafu dal. U minulých voleb se totiž ukázalo, že ačkoliv česká volební komise chtěla vystoupit v televizi, mnohdy se jim tohoto práva nedostalo. Navrhoval bych do odstavce 2 dát toto znění: Státní sdělovací prostředky jsou povinny zveřejňovat stanoviska české volební komise, pokud o to požádá.