Česká národní rada 1990 – 1992

Dále do zákona doplňujeme ochranné opatření pro rozvázání pracovního nebo obdobného poměru se členem obecního zastupitelstva, analogicky k ochraně poslanců České národní rady. Nový odstavec 4 § 34 ( nově § 35) stanoví tuto ochrannou lhůtu po dobu výkonu funkce a 12 měsíců po jeho ukončení.

V § 38 (nově § 39) se doplňuje pravomoc obecního zastupitelstva o rozhodování o opatřeních týkajících se ochrany a tvorby životního prostředí na území obce. Tuto pravomoc považujeme za závažnou a zřejmě se do původního návrhu zákona nedostala nedopatřením.

Zásadnější úprava se promítá také v § 40 (nově § 41) . kde jsme se společně shodli na tom. aby obecní zastupitelstvo mohlo rozhodovat ve všech záležitostech pouze tehdy, bude-li s tím souhlasit nadpoloviční většina všech členů obecního zastupitelstva. Z dalších úprav, které chci pro jejich závažnost připomenout, je úprava §.48 (nově taktéž § 48) , písmeno j) , týkající se vydávání obecně závazných vyhlášek ve věcech přenesené i samostatné působnosti.

V paragrafech 51 a 53 (nově zůstávají shodná čísla paragrafů) jsme zvýšili hranice pokut uložených právnické osobě nebo podnikatelům, kteří neudržují čistotu a pořádek, znečistí veřejné prostranství nebo naruší vzhled a životní prostředí obce, buď na 50 nebo 100 tisíc korun.

Návazně na tyto paragrafy se legislativně upravilo znění paragrafu 54 o ukládání těchto pokut.

Dále bych chtěl upozornit na úpravu § 59 odstavec i) , kde jsme se dohodli, aby obecní rada ze zákona zřizovala nejen komisi finanční. ale i komisi kontrolní.

Chtěl bych upozornit na znění § 75 s tím. že ustanovení zákona se vztahují na hlavní město ČR Prahu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

To jsou úpravy zákona, které jsem považoval za tak zásadní, abych na ně ve své zprávě společného zpravodaje znovu upozornil. Ostatní připomínky lze považovat za připomínky formálně technického a legislativního rázu. Doporučuji, aby po projednání a schválení všech připomínek výborů Česká národní rada zákon o obcích schválila.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji poslanci Hrazdírovi. Jako první se do diskuse přihlásil poslanec Jiří Strašek, Připraví se poslanec Smělík.

Poslanec Jiří Strašek: Vážená paní předsedkyně, Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, rád bych soustředil pozornost na § 19, odst. 1, první věta. Pokud přijmete § 19, odst. 1, první věta v tomto znění, domyslete do důsledku, co touto formulací státu umožníme. Nikým nekontrolovatelné zásahy do pravomoci obcí. Bez jakékoliv potřeby souhlasu obce umožníme třeba stavbu atomové elektrárny či chemické továrny. Tím samospráva obce dostane první povážlivou trhlinu a navíc stát jako podnikatel bude proti podnikatelům ostatním maximálně zvýhodněn. Toto znění ani nespecifikuje, jaké státní orgány nepotřebují souhlas obcí. Mohou to být, podle mého názoru soudy, státní budovy, ale i podniky ministerstva vnitra, ministerstva národní obrany. Různé vyhlášky pak mohou zcela změnit výklad tohoto zákona.

Proto navrhuji, aby z tohoto paragrafu a ostatních dalších bylo vypuštěno "s výjimkou státních orgánů" a nahrazeno " a státní orgány". Děkuji za pozornost.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Straškovi. Prosím poslance Zdeňka Smělíka. Dříve než se ujme slova, prosím, když podáváte své přihlášky do diskuse, abyste specifikovali o čem chcete mluvit. Některé vaše náměty se týkají obcí, některé dalších okruhů diskuse. Připraví se poslanec Ladislav Krčma. .

(Poznámka: poslanec Smělík prosí o odklad.) Prosím poslance Krčmu. Připraví se poslanec Foniok Karel.

Poslanec Ladislav Krčma: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, vážení hosté, chtěl bych se vyjádřit k návrhu zákona o obcích, k § dříve 55, nyní 56. Doporučuji paragraf znění:

1. Starostu volí občané na základě obecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním. Právo volit starostu mají občané, kteří jsou v obci přihlášeni k trvalému pobytu v den voleb a v den voleb dosáhli 18 let.

Přímá volba starosty je zdůvodněna demokracií v otázce, která může být posouzena každým občanem. Tato forma umožňuje, aby do funkce starosty byl vybrán a zvolen opravdový představitel obce, aniž by se přihlíželo k politické příslušnosti kandidáta. Tento způsob volby je cestou k hledání skutečných osobností. Dostává se tak možnost kandidátům bez politické příslušnosti.

Občan může přímo formulovat svou vůli s tím, že nese za své rozhodnutí občanskou odpovědnost. Uvedená forma posiluje také autoritu úřadu starosty a vyjadřuje tak tendenci k jasné osobní odpovědnosti proti stávající absurdizaci kolektivního rozhodování. Přímá volba starosty byla schválena Slovenskou národní radou. Naše doporučení by přispělo k jednotnému zákonu v obou republikách. Toto doporučení je také totožné se stanoviskem Svazu měst a obcí. Děkuji za pozornost.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji poslanci Krčmovi. Prosím pana poslance Fonioka. Připraví se pan poslanec Ján Kadlec.

Poslanec Karel Foniok: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, finální znění § 3 zákona o obcích, které bylo upraveno na základě příspěvků jednotlivých výborů - tím byl vytvořen otevřený systém pro přijetí velkých měst do skupiny měst, která se člení na obvody. Dosud se jedná o města Brno, Ostrava, Plzeň a Ústí nad Labem.

Jako zástupce občanů města navrhuji okamžité doplnění Havířova do uvedené skupiny měst § 3 zákona o obcích. Svůj návrh zdůvodňuji:

Havířov je specifické město naší republiky tím, že při počtu obyvatel kolem 100 000 není okresním městem. Občané města jsou nuceni za projednáváním běžných občanských záležitostí dojíždět do menšího okresního města Karviné. Pomineme-li ohromné časové ztráty a nároky, které klade dojíždění v přeplněných dopravních prostředcích na starší ob čany, zhodnotíme-li tuto okolnost z hlediska ekonomického, nabízí se příklad: pokud je každý z 92 000 občanů města jednou za rok nucen jet do okresního města, přesahuje cena jízdného při bývalých cenách dopravy 1 mil. Kčs.

Nechci zde provádět výčet problémů, se kterými se musí obyvatelé města při současném stavu potýkat. Městský národní výbor připravil projekt na členění města na obvody. V případě zařazení mezi města členící se na obvody až po volbách do zastupitelských orgánů v obcích, bude nutno provést doplňkové volby, jejichž realizace by si vyžádala vynaložení značné finanční částky.

Tyto dva uvedené příklady z ekonomického hlediska jsou jasným důkazem potřeby začlenit okamžitě město Havířov mezi města uvedená v § 3. Navrhuji doplnit město Havířov do stávajícího znění § 3.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji poslanci Foniokovi. Bude hovořit poslanec Lom, připraví se poslanec Marek Benda.

Poslanec Petr Lom: Vážená paní předsedkyně, vážení přítomní, obracím se s dotazem, zda verze, kterou jsme dnes dostali na stůl je verze definitivního znění zákona, nebo zda došlo k rozdání starých zásob, protože ve verzi, kterou máme na stole, nejsou zahrnuty připomínky z jednání předsedů výborů ze včerejšího dne, které byly shromážděním předsedů výborů odsouhlaseny. Jedná se konkrétně ve starém § 15, v novém 18, že vypadlo, že jsme schválili, že obec zabezpečuje atd. pod písmenem g) začlenění zdravotně postižených a sociálně oslabených do společnosti. To jsem v mé nové verzi nenašel. Ve společné zprávě ano, ale v definitivní verzi zákona, kterou máme na stole to není.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Pane poslanče, máte patrně starou verzi, omlouvám se. Někteří mají novou a tam je to v pořádku. Je to omyl z Kanceláře.

Poslanec Petr Lom: V tom případě celá řada mých připomínek odpadá.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová : Prosím Kancelář, aby sjednala v tomto směru nápravu, protože potom poslanci nemohou jednat s materiálem tak, jak má být projednáván.

Zůstaňte pět minut na místě, pokusíme se dát to do pořádku.

Pan poslanec Hrazdíra nám vysvětlí, proč to nebylo zapracováno.

Poslanec Antonín Hrazdíra: Vážené poslankyně a poslanci, nová verze, kterou jste dostali na stůl neobsahuje zapracované připomínky, jak byly včera projednány na poradě předsedů výborů. Obsahuje pouze přečíslování paragrafů. Proto jsem ve svém vystoupení říkal nová čísla podle verze, která byla dnes na stole a čísla paragrafů ve druhé pracovní verzi, kterou jsme měli v projednání výborů. Nová verze je potřeba doplnit o připomínky, které jsou ve společné zprávě výborů.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Prosím poslance, aby vycházeli jednak z verze, která ještě není opravena, ale současně ze společné zprávy výborů České národní rady tak jak byla písemně předložena a jak byla částečně přednesena poslancem Hrazdírou.

Poslanec Lom nechce promluvit. Bude hovořit poslanec Benda, připraví se pan poslanec Smělík.

Poslanec Marek Benda: Vážená paní předsedkyně, vážená česká vládo, vážená Česká národní rado, ve světle toho, co tady bylo řečeno za zásadní připomínky, mám dva drobné detaily.

V § 8 jsme jako výbor navrhovali: obec může osobám udělit nebo odejmout čestné občanství obce. Pokud ho může udělit, může ho i odejmout. Slovo odejmout vypadlo zřejmě náhodou. Doporučuji, aby to bylo zahrnuto.

K § 39: člen obecního zastupitelstva je povinen zúčastňovat se zasedání obecního zastupitelstva, případně obecní rady a komise, je-li jejich členem a plnit úkoly, které mu tyto orgány uloží.

Doporučovali jsme vypustit konec "a plnit úkoly, které mu tyto orgány uloží". Na tomto pozměňovacím návrhu trvám, protože se domnívám, že člen obecního zastupitelstva je odpovědný svým voličům a ne obecnímu zastupitelstvu. Nedá se říci, že by musel plnit úkoly, které mu tyto orgány uloží.

Poslanec Zdeněk Smělík: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci! Předložený návrh zákona o samosprávě měst a obcí se má stát nutným předpokladem rozvoje občanské samosprávnosti, kdy na právní úpravu musí navazovat i ekonomická samospráva. Tato složitá problematika si vyžádá urychlené vydání řady naléhavých zákonů v oblasti privatizace, oceňování a vyvlastňování majetku obcí z národního majetku, místních daní a poplatků, zákona o rozpočtových pravidlech a dalších, tak jak bylo uvedeno i zpravodajem.

Půjde také o to, aby každý podnikatelský subjekt měl stejné podmínky a bylo zabráněno možnosti, aby podnikatelskou iniciativu podvazovala místní administrativa.

Na vyjasněných hospodářských základech musí být koncipována i samosprávnost vyšších správních celků, včetně republik Jsem toho názoru, že bez jasné koncepce občanské samosprávy obcí, měst i státu nelze vyloučit zavedení skrytého direktivismu státní správy ve věcech "přenášených působností" státní správy do působnosti měst a obcí, nezdůvodněné vměšování státní administrativy a zachování metod byrokratického řízení.

V této souvislosti vidím nedostatek u připravovaných zákonů o samosprávě v tom, že scénář samosprávy nezahrnuje řešení rozporů mezi samosprávou a státní správou - justicí, tedy správním soudnictvím, a taky i představovaný vztah okresní úřad - vláda republiky je evidentním provizoriem. Omluvný argument o nedostatku času není v daném případě oprávněný, spíše lze meditovat o nedostatku dobré vůle problém řešit.

Existence zemského zřízení vycházející z historických tradic i jejich obnova v roce 1927, byla dlouhodobě prověřena jako účinné a hospodárné řízení státní správy.

Požadavek na obnovu samosprávy Moravy byl zaslán Federálnímu shromáždění, České národní radě i všem třem vládám v prohlášení ze setkání 6 000 zástupců celé Moravy v brněnském Rondu, které bylo organizováno Moravským občanským hnutím již před osmi měsíci. .

Ve stejné době byl vznesen požadavek na zřízení a obnovu činnosti ústavního soudu. Trvalo to další čtyři měsíce, než nejvyšší státní instituce vydaly prohlášení o rehabilitaci Moravy a až za další čtyři měsíce bylo oznámeno vytvoření vládní komise pro přípravu zemských zřízení.

Znevažování a až nejapné útoky na dobře míněné občanské iniciativy k obnově samosprávy Moravy našly prostor ve sdělovacích prostředcích okamžitě. Takový přístup, stejně jako dlouhé mlčení oficiálních představitelů k požadavkům veřejnosti nebo neplnění slibů vyvolávají odvetné reakce veřejnosti, nezřídka i nepřiměřené. Odkládání vydání zákona o zemských zřízeních může způsobit nepředvídané problémy v souvislosti s případným zaváděním dočasných krajských expozitur v exponovaných oblastech státní správy, pracovních úřadů pro nezaměstnané, berních úřadů atd.

Vzhledem k tomu, že předsednictvu České národní rady byl již předložen zpracovaný iniciativní návrh o zemském zřízení, považuji za potřebné, aby projednávání tohoto návrhu zákona bylo zařazeno do legislativní přípravy, co nejdříve. Po komunálních volbách by měla být budována státní správa již s jinými pravidly. V obdobném duchu je třeba postupovat při zřizování správního soudnictví.

Přes očekávanou náročnost při přípravě neodkladných zákonů bychom měli mít všichni poslanci na paměti, že je naší povinností, abychom vytvořili účinnou a hospodárnou správu, která je postavena na demokratických principech a která bude sloužit především lidem. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji. Pan poslanec Kadlec není zatím přítomen, takže poprosím pana poslance Josefa Ježka.

Poslanec Josef Ježek: Vážená paní předsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci! Chtěl bych přednést pozměňovací návrh k nyní již proslulému § 3 s tím, že tento paragraf by mohl být v tomto znění: "Města České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Brno, Zlín, Olomouc, Ostrava a Havířov jsou městy se zvláštním statutem. Statutárním městem je i každé další město, které určí na návrh vlády předsednictvo České národní rady .

Odstavec druhý by potom zněl: "Území statutárního města se může členit na městské obvody nebo na městské části."

Chtěl bych to zdůvodnit tím, že každé toto město má velice zvláštní a specifický charakter, každé má jiný problém se svou vnitřní organizací samosprávy nově zaváděné a to i s organizací územní. Domnívám se tedy, že by už v zákoně mělo být jejich právo uspořádat si tyto vnitřní záležitosti zakotveno. Znamená to potom dále, že ze zákona starostou těchto měst je primátor, na místech zástupců starosty jsou náměstci primátora. Dále se domnívám, že by bylo rozumné, aby úřad těchto měst se nazýval, jak to bylo tradicí, magistrátem. To je první pozměňovací návrh.

Dále bych se chtěl vyjádřit k dalšímu, opět velice proslulému § 19, o kterém již tady byla řeč. Domnívám se, že onen § 19 je pojistka, aby při případných konfliktech mezi podnikatelem nebo živnostníkem a obcí nedocházelo k obtížím. Otázka ovšem je, zda v podmínkách tržního hospodářství, o které zřejmě usilujeme, § 19 v této podobě je únosný. Zdá se mi totiž, že by uvedené problémy měly být řešeny zvláštními zákony. Jedná se například o to, aby postavení obce bylo nově vyřešeno v zákoně o územním plánování a stavebním řádu, aby role obce byla. dejme tomu. nově řešena v hygienických předpisech a v řadě dalších právních předpisů. Pokud by to vyřešeno bylo, pak by § 19 byl úplně zbytečný. Osobně jsem navrhoval, aby v zákoně vůbec nebyl s tím, že by to mělo být řešeno ostatními právními předpisy.

Domnívám se, že jedna z možností, jak vyřešit neustálé diskuse o tomto paragrafu je ho vypustit. S tím, že jsme ovšem při projednávání neměli přehled o právních předpisech, které tyto věci upravují. Domnívám se, že jsme ani neměli dost dobře možnost odpovědně otázku existence či neexistence tohoto paragrafu posoudit.

Děkuji za pozornost.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Ježkovi. Prosím pana poslance Jančáryho, připraví se pan poslanec Ortman.

Poslanec Julius Jančáry: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Předkládám vám pozměňující návrh k § 24, kde v odstavci 2 v poslední větě navrhuji doplnit: "prostřednictvím člena obecního zastupitelstva". Mohlo by se nám totiž stát, že při projednávání rozpočtu by nám občané vyskakovali na jednání obecního zastupitelstva a zasahovali do pravomoci členů zastupitelstva.

Dámy a pánové, nad Čechami se dosud rozprostírá smogový mrak průměrnosti. Vytváří clonu slunečním paprskům, jejich cestě k místům, která se dokázala prací svých občanů z této průměrnosti vymanit a v procesu svého vývoje stanula na výsluní. Věřím, že dnes již nikdo z vás nepovažuje přirozenou aktivní snahu občanů a obcí po vyniknutí, samozřejmě v regulérním soupeření s ostatními, za bezprecedentní kariérismus. Věřím také, že po vyhodnocení vašich vlastních občanských zkušeností nepovažujete snahy těchto obcí za nerealistické. Zejména, jedná-li se v mnoha případech v podstatě pouze o navrácení jejich již jednou právem nabytých a poté byrokratickým aparátem odejmutých statutů. Prosím vás proto o svěží vítr, který odvane šedé dusivé mračno a vy spatříte města, která touží dostát čestně své historické tradici. Vyjadřuji proto podporu návrhu pana poslance Ježka.

Děkuji vám.

.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji poslanci Jančárymu a prosím pana poslance Ortmana. Připraví se pan poslanec Kadlec.

Poslanec Jaroslav Ortman: Vážená paní předsedkyně, vážení kolegové. Chtěl bych hovořit ke dvěma věcem. Ta první je připojení se k návrhu pana poslance Krčmy, týkající se přímé volby starostů. Domnívám se, že jde o velmi racionální návrh. Zdůvodňuji to tím, že skutečně potřebujeme v čele obcí osobnosti, především v tomto složitém období, kdy řada věcí týkajících se ekonomického napojení obcí prostřednictvím jejich vlastní činnosti není zcela jasná. Měli bychom se vyhnout i takové praxi, kdy nám budou jednotliví starostové odvoláváni příslušnými orgány v obci. Domnívám se, že přímá volba starosty, tak jak byla navržena panem poslancem Krčmou, samozřejmě s promítnutím do dalších ustanovení, je návrhem velice rozumným. .

Dále k druhé věci. Než k ní budu hovořit, dovolte mi, abych ji uvedl. Myslím, že všichni jsme si dobře vědomi významu návrhu zákona, který nyní projednáváme. Jsme si vědomi závažnosti tohoto zákona a jsme si vědomi toho, že každá, byť sebenepatrnější, chybička, může mít dalekosáhlé důsledky do celého systému státní správy. Mnozí z nás se na předvolebních shromážděních zapřísahali, že nedopustí, aby český parlament byl vystaven určitému tlaku, nebo projednával věci ve spěchu, jako se tomu stalo v prvním pololetí ve Federálním shromáždění. Nicméně se nacházíme ve složité situaci. Jsme si vědomi, že termín voleb, tak jak byl stanoven nebo dohodnut příslušnými politickými silami, se neodvratně blíží a zákony, které před námi leží, ne ve všem odpovídají tomu, co by mělo být z hlediska kvality zákona jasné. Důkazem toho je i odložený zákon o Praze, nevím, jak tomu bude, pokud jde o zákon o okresních úřadech.