5. Charakteristickým rysem federace je konečně
existence ústavního soudnictví. Souvisí
nejen s ústavně vymezenou dělbou kompetencí,
ale i s jednotným režimem občanských
práv, svobod a povinností. Mnohokrát už
bylo zdůrazněno, že pokládáme
ústavní soudnictví za neoddělitelnou
součást federálního ústavního
systému. V konfederaci je naproti tomu taková koncepce
zbytečná.
Dosti však ústavní teorie, i když sám
pokládám tento základ za velmi důležitý.
Základ, na kterém teprve můžeme budovat
pozitivní program praktické politiky.
Česká vláda vidí v současné
době tento program v ozdravění ekonomiky
a znovuvzkříšení samosprávy.
Jsou to věci obtížnější
než horlení o identitě, ať už československé,
slovenské nebo moravské.
Příliš jsme si zvykli na vnitropolitické
stojaté vody minulých desetiletí a proto
mnohé z nás vyvádí z míry dynamika,
někdy dokonce konfliktní, která je pojednou
zřejmá. Jsme zkrátka v pohybu. Bohudíky.
V pohybu je i slovenská scéna. I to je normální.
Obě vlády o tom vědí. Vedou spolu
o tom klidný a přátelský dialog.
Myslím, že obavy, které vyvolalo jednání
v Trenčianských Teplicích, nevyplývají
jen z tohoto jednání samotného. Jsou výrazem
obecnějších nejistot, působených
současnými proměnami našeho společenského
organismu. Odrážejí se v nich naše tápání
a hledání, včetně překážek,
na něž narážíme: také nedorozumění,
k nimž dochází. A ovšem i naše neznalosti.
Všichni se teprve učíme. Chtěl bych
vás ale ujistit, že toto všechno je normální.
Nedávno mě náš kanadský krajan, ministr pan Jelínek ujistil, že v Kanadě se národnostní problém řeší, nepříliš úspěšně, už 123 let. Nepříliš úspěšně, ale Kanada je pořád Kanada. Politika je trpělivé řezání tvrdých kmenů, napsal klasik teorie politiky. V politice jde všechno pomalu, nikdo není nikdy úplně spokojen, ale je-li to politika demokratická, nikdo neztrácí svou šanci definitivně.
Děkuji vám. (Dlouhotrvající potlesk)
.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu předsedovi vlády za jeho krásný projev. Protože nebyl samostatným bodem pořadu, prosím, abyste si případné otázky, náměty nebo připomínky ponechali do 6. bodu programu, tak, jak jsme jej schválili.
Nyní vyhlašuji krátkou přestávku.
K dalšímu jednání se opět sejdeme
v 11.15 hodin. Děkuji.
(Následovala krátká přestávka.)
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Paní poslankyně, páni poslanci, druhým
bodem programu je:
Patrně jste si všimli, že tu je obsažen
pod písmenem d) i vládní návrh zákona
České národní rady o hlavním
městě Praze tisk č. 31. Přesto se
domnívám, že můžeme en bloc hlasovat
o tomto návrhu, neboť předpokládáme,
že stejně zákonnou předlohu o hlavním
městě Praze projednáme během 14ti
dnů a budeme muset, tak jako tak, o zkrácení
šedesátidenní lhůty rozhodnout. Kdo
souhlasí s tímto návrhem, abychom hlasovali
o návrhu, jak ho máte předložen, jako
sněmovní tisk 26 en bloc, nechť zvedne ruku.
(Hlasuje se) . Je to zřejmě převážná
většina. Kdo je proti? Zdržel se někdo
hlasování? Děkuji. Dávám tedy
hlasovat o tomto návrhu na zkrácení zákonné
lhůty 60 dnů k projednání zákonů
v České národní radě, tak jak
je uvedeno ve sněmovním tisku 26 podle § 75.
Kdo souhlasí s předloženým návrhem,
ať zvedne ruku. (Hlasuje se) . Zřejmě je to
převážná většina. Je někdo
proti? Zdržel se hlasování? Dvacet dva. Děkuji.
Schválili jsme i tento bod programu.
Z pověření vlády České
republiky odůvodní předložený
návrh zákona místopředseda vlády
Antonín Baudyš, prosím, aby se ujal slova.
Místopředseda vlády České
republiky Antonín Baudyš: Vážená
paní předsedkyně, vážené
paní poslankyně, vážení páni
poslanci, dovolte mi, abych z pověření vlády
uvedl projednání návrhu zákona České
národní rady o obcích. Návrh zákona
České národní rady o obecním
zřízení je jedním ze čtyř
zákonů, jimiž se má realizovat zásadní
reforma dosavadního systému národních
výborů i výkonu státní správy
v obcích a městech. Národní výbory,
které v sobě slučují funkci místního
orgánu státní moci, orgánu státní
správy a zároveň by měly plnit i samosprávné
úkoly, jsou v tomto pojetí odrazem administrativně
centralistického systému státní správy.
Tento stav se stal předmětem rozsáhlé
a oprávněné kritiky. Závažné
politické a ekonomické změny, k nimž
v naší společnosti dochází, vyžadují
proto i institucionální zabezpečení
samosprávy obcí a měst a zajištění
racionálního výkonu státní
správy v místech. Úplné a konečné
vybudování organizace místní samosprávy
a výkonu státní správy v místech,
se zřetelem k dlouhodobé perspektivě, bude
muset být ještě předmětem dalších
koncepčních řešení, která
budou navazovat na nové ústavy republik a federace.
Již nyní jako základní opatření
je třeba bez zbytečného odkladu nahradit
národní výbory, které v současných
podmínkách nemohou zabezpečovat rozvoj obcí
a měst obecním zřízením.
Návrh zákona o obecním zřízení
je tedy prvním, ale nezbytným krokem k uskutečnění
místní samosprávy. Navrhovaná právní
úprava nevytváří překážky
pro přijetí eventuálně dalších
navazujících právních řešení,
která by vedla k vytváření samosprávného
uspořádání jiných územních
celků, než obcí a měst a důslednějšímu
oddělení samosprávy obcí a měst
od výkonu státní správy. Mám
na mysli zejména uvažované obnovení
zemského zřízení. Při jeho
realizaci bude možno vycházet už i ze
zkušeností získaných z fungování
samosprávy obcí a měst. Návrh zákona
předpokládá ukončení činnosti
národních výborů ke dni voleb do zastupitelstev
v obcích. Proto bylo nutné přijetí
ústavního zákona, kterým se novelizovala
ústava a ústavní zákon o Československé
federaci. Tento zákon schválilo Federální
shromáždění 18. července letošního
roku na základě iniciativního návrhu
skupiny poslanců České národní
rady.
Zmíněná novelizace přináší
nové zásadní řešení dané
problematiky. Vypouští z ústavy a ústavního
zákona o Československé federaci ustanovení,
která dosud zakotvovala postavení a poslání
národních výborů a stanoví,
že základem místní samosprávy
je obec jako samosprávné společenství
občanů. Návrh zákona však vytváří
jen základní předpoklady k tomu, aby se obce
a města mohly stát aktivními subjekty v životě
společnosti a mohly plnit své úkoly a poslání.
Nemůže zejména vyčerpávajícím
způsobem řešit ekonomické záležitosti
jako zajištění příjmů
obce a města a podrobněji úpravu hospodaření
s jejich majetkem. Proto musí být urychleně
přijaty zvláštní právní
předpisy, které tuto problematiku budou upravovat,
jako je zejména vydání federálního
zákona o majetku obcí a zákona České
národní rady o místních poplatcích,
jejichž návrh již vláda České
republiky projednala a dále vymezení podílu
obcí na daních odváděných do
státního rozpočtu, vypisování
obecných daní a poplatků.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, zmínil bych se nyní zvlášť
o některých otázkách řešených
v projednávaném vládním návrhu.
Návrh zákona především vytváří
předpoklady pro samostatné postavení obcí
a měst jako právnických osob a samosprávných
subjektů hospodařících s vlastním
majetkem a finančními zdroji.
Obce a města budou mít dvojí působnost.
Samostatnou působnost, při níž bude
obec vázána toliko zákony a obecně
závaznými právními předpisy
vydanými k jejich provedení. Obec však bude
ve stanoveném rozsahu ve svém územním
obvodu vykonávat též státní správu.
Smyslem svěření této přenesené
působnosti obcím je umožnit občanům
i právnickým osobám, aby si běžné
záležitosti v oblasti státní správy
mohli vyřizovat přímo v místech.
Obec bude mít možnost vydávat ve věcech
místní samosprávy obecně závazné
vyhlášky pro své územní obvody.
Bude-li zmocněna zákonem, bude podle ústavního
zákona obec oprávněna vydávat vyhlášky
i ve věcech státní správy.
Samospráva obce se bude realizovat prostřednictvím
obecního zastupitelstva a jeho orgánů, ale
také místním referendem uspořádaným
k nejdůležitějším otázkám
života obce.
Návrh zákona o obecním zřízení
upravuje i postavení, práva a povinnosti členů
obecního zastupitelstva, zejména stanoví,
že výkon povinnosti, vyplývající
z funkce člena obecního zastupitelstva se považuje
za výkon veřejné funkce.
Návrh zákona umožňuje slučování
a rozdělování obcí a sdružování
obcí ve svazky. Účelem vytváření
svazků obcí bude společné racionální
zajišťování společných úkolů,
jak v oblasti samostatné působnosti, tak i ve správní
činnosti.
Návrh zákona o obecním zřízení
řeší v základních rysech i organizaci
výkonu samostatné a přenesené působnosti
ve velkých městech. Tato města se budou členit
na městské obvody, kterým může
město svěřit část svých
působností. Návrh zákona obsahuje
jmenovitý výčet těchto měst.
Nejde však o uzavřený výčet,
neboť se počítá s tím, že
rozhodnutím předsednictva České národní
rady na návrh vlády může být
rozšiřován.
Návrh zákona přiznává obcím
i některá sankční oprávnění,
jejichž cílem je zlepšování a ochrana
životního prostředí, čistoty
a vzhledu obcí a měst, dodržování
jejich obecně závazných nařízení
a odstraňování následků mimořádných
událostí. Upravuje i některé další
otázky souvisící se zánikem národních
výborů, a to jak v oblasti majetkově právní,
tak pracovně právní. Při řešení
pracovně právních záležitostí
pracovníků stávajících národních
výborů základního stupně se
především sledovalo vytvoření
podmínek k tomu, aby obce a města mohly plnit okamžitě
bez přerušení své úkoly.
K provedení tohoto zákona se předpokládá
vydání dvou nařízení vlády.
Prvé nařízení vlády bude vydáno
k provedení § 34 zákona. Tímto nařízením
vlády se stanoví výše odměn těm
členům obecního zastupitelstva, kteří
jsou pro výkon své funkce dlouhodobě uvolněni
ze svého zaměstnání a tato odměna
jim přísluší místo mzdy nebo
jiné odměny za práci. Dále stanoví
výši odměny za výkon funkce starosty,
zástupce starosty, člena obecní rady, předsedy
komise a předsedy zvláštního orgánu
i pro ty členy obecního zastupitelstva, kteří
funkce vykonávají vedle svého zaměstnání
a nejsou z něho uvolněni. Tyto odměny bude
obec vyplácet ze svých rozpočtových
prostředků.
Druhé nařízení vlády je určeno
k provedení § 64 zákona. Jím vláda
určí vybrané obecní úřady,
které budou vykonávat státní správu
v rozsahu uvedeném v tomto ustanovení nejen ve vlastní
obci, ale i ve stanovených územních obvodech
dalších obcí.
Zvlášť bych chtěl poukázat na řešení
problematiky obsažené v ustanovení § 39
návrhu zákona, podle něhož obecní
zastupitelstvo bude oprávněno zřídit
k zabezpečování místních záležitostí
veřejného pořádku obecní policii.
K tomu cíli bude nutno vydat zákon České
národní rady o obecní policii a to v návaznosti
na připravovaný zákon o policejním
sboru, v němž budou řešeny i vztahy obecní
policie a státem zřízeného policejního
sboru a otázky odborné přípravy příslušníků
obecní policie, zejména pokud jde o provádění
zákroků vůči občanům
a použití zbraně a jiných donucovacích
prostředků. Vzhledem k stavu prací na federálním
zákonu nelze předpokládat počátek
jeho účinnosti ke dni voleb. Proto při projednání
ve výborech České národní rady
poukázal ministr vnitra na nezbytnost zařadit do
vládního návrhu zákona o obcích
dodatečné přechodné ustanovení,
aby bylo obcím umožněno dočasně
používat pro své pracovníky oprávnění,
která byla dosud svěřena inspektorům
veřejného pořádku.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, předložený návrh zákona o obecním zřízení vytváří předpoklady k tomu, aby se obce a města staly skutečně samosprávnými jednotkami schopnými plnit své poslání.
Při projednávání vládního návrhu zákona ve výborech České národní rady byl ministr vnitra popřípadě jeho pověření zástupci seznámeni s četnými připomínkami. Řada z nich, jak se ukázalo při jejich projednávání a koordinování v ustavených pracovních skupinách poslanců České národní rady i za účasti zástupců právního odboru Úřadu vlády a ministerstva vnitra, nesporně přispěje ke zkvalitnění předloženého vládního návrhu. K některým úpravám, jež zřejmě navrhne společná zpráva výborů České národní rady, bych po jejich přednesení zaujal jako pověřený člen vlády stanovisko.
Věřím, že předložený
vládní návrh po úpravě, na
základě připravených doplňků
a změn, bude odpovídajícím nástrojem
k založení obecního zřízení
v naší republice, a proto vám ho doporučuji
k přijetí.
Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová:
Děkuji pane místopředsedo vlády.
Nyní prosím společného zpravodaje
výborů České národní
rady pana poslance Antonína Hrazdíru, aby odůvodnil
společnou zprávu výborů.
Poslanec Antonín Hrazdíra: Vážená
paní předsedkyně, vážené
paní poslankyně, vážení páni
poslanci. Nechci zdůrazňovat mimořádný
význam a závažnost zákonů, které
dnes a zítra projednáváme. O tom, jak hluboce
si to všechno uvědomujeme, svědčí
uplynulých 14 dnů intenzivního a složitého
jednání o předložených vládních
návrzích zákona o obcích, o volbách
do obecního zastupitelstva a v neposlední řadě
i o hlavním městě Praze. Jestliže v
tuto chvíli přece tyto skutečnosti připomínám,
je to proto, aby všichni, kdo budou naši práci
hodnotit či kritizovat, věděli, jak je složité
a současně zodpovědné rozhodnout o
změně systému místní správy
budovaném 40 let a zažitém jak do práce
orgánů, tak do vědomí všech našich
občanů.
Návrat k samosprávě obcí a měst
je jedním z důležitých systémových
kroků k vybudování demokratické správy
státu. Nelze říci, že v minulosti se
neobjevily pokusy zvýšit samosprávnou funkci
národních výborů, především
rozšířit pravomoci jejich základního
stupně, odstranit z jejich práce byrokracii, nadměrnou
administrativu apod. Avšak centralistický způsob
řízení, zejména v otázkách
rozdělování finančních prostředků
a v plánování předurčovat k
živoření samostatné rozhodování
národních výborů i v těch působnostech,
které jim jako takové byly svěřeny
zákonem. Proto nikdo z nás, od počátku
příprav až po vlastní projednávání
zákonů, nikdy nezpochybnil jejich základní
myšlenku - samosprávu obcí a měst a
oddělení samosprávy od státní
správy. To jsme odsouhlasili již při projednávání
ústavního zákona o změně hlavy
VII ústavy, tzn. zrušení národních
výborů a nahrazení jimi představovaného
systému místní správy obecním
zřízením jako podmiňujícím
prvkem samosprávy.
O čem se tedy vedly tak náročné a
dlouhé diskuse ve výborech při dvojím
projednávání zákona? Především
o podmíněnosti úspěchu navrhovaného
řešení vytvořením ekonomických
předpokladů pro reálnou změnu v praxi,
o formách výkonu samosprávného působení
obcí a měst, o složení a pravomocech
jejich orgánů a samozřejmě o legislativních
úpravách zákona. Stáli jsme před
rozhodnutím, zda vůbec začít s
těmito zásadními změnami dříve,
než budou pro výkon skutečné samosprávy
vytvořeny ekonomické podmínky. Zda začít
dříve, než budou vyřešeny otázky
obecního majetku, vlastnických práv obcí,
jejich podnikatelské činnosti, odvodů daní
a poplatků podniků, organizací a obcí,
které budou tvořit příjmovou základnu
rozpočtu obcí a měst. Zda vůbec má
smysl nastartovat samosprávný systém za předpokladu,
že většinu jeho příjmů budou
v přechodném období stále tvořit
přerozdělované prostředky ze státního
rozpočtu. Po diskusích jsme dospěli k závěru,
že vlastní realizace této zásadní
reformy bude zcela určitě otázkou dlouhodobou,
že dosažení cílového stavu bude
procesem, který zřejmě bude vyžadovat
průběžné změny či úpravy
podle faktických výsledků, a že tedy
je správné už nyní udělat základní
vstupní krok do tohoto procesu.
Proto bychom měli dnes projednat a schválit vládní
návrh zákona o obcích ve znění
změn a doplňků tak, jak je máte uvedeny
ve společné zprávě výborů.
Obdrželi jste ji písemně a zahrnuje všechny
připomínky vzešlé z jednání
výborů v té podobě, jak se nakonec
shodli předsedové všech výborů.
Nebudu proto jednotlivé úpravy projednávaného
zákona číst, chtěl bych však
ve svém vystoupení upozornit na nejzávažnější
změny. Pracujte, prosím, s pracovním zněním
zákona o obcích tak, jak byl upraven po prvním
kole připomínek z jednání výborů.
Rozsáhlá byla diskuse k § 3 a dalším
paragrafům zákona upravujícím působnost,
pravomoci a územní členění
statutárních měst a dalších větších
měst. Doplnili jsme, že statutární města
se člení na městské obvody nebo městské
části a ponechali na vlastním rozhodnutí
dalších měst, zda se budou stejně tak
dělit, či nikoliv. V tomto smyslu je upraven také
§ 3, § 26 (nově § 28) , § 29 (nově
§ 30) a další paragrafy, které se na tato
města vztahují.
Dohodli jsme se dále, že vložený §
8 se přečísluje na § 9, čímž
dojde následně k přečíslování
paragrafů. Další přečíslování
se vztahuje k § 13 a) a 13 b) a k vypuštění
§ 21. S ohledem na to, že toto přečíslování
není provedeno v pracovní verzi, budu prozatím
hovořit k těm číslům paragrafů,
jak jsou uvedena v této verzi, včetně čísel
paragrafů ve verzi nové.
Určité změny se promítají do
§ 15 (nově § 18) , jehož doslovné
znění je uvedeno ve společné zprávě
výborů. Do samostatné působnosti obce
byly navíc svěřeny taxativně určené
otázky sociální péče a otázky
podnikatelské činnosti byly převedeny do
ustanovení odstavce 2. V § 16 (nově §
19) byl vypuštěn odstavec 2, s odůvodněním,
že tyto náležitosti jsou určeny zvláštním
právním předpisem.
Další rozsáhlá diskuse byla kolem paragrafů
20 a 21 ustanovujících způsob hospodaření
obcí. Konečný závěr z diskuse
je - ponechat podrobnější vymezení příjmů
obce v § 20 (nově § 23) a původní
§ 21 ze zákona vypustit.
Snad největší diskuse ve výborech se
odvíjela kolem institutu místního referenda.
Nakonec jsme se dohodli tak, že v tomto zákoně
budou pouze zásadní ustanovení, ve kterých
případech lze či nelze místní
referendum uspořádat a způsob jeho provedení,
další náležitosti budou upraveny zvláštním
zákonem.