Úterý 4. září 1990

5. Charakteristickým rysem federace je konečně existence ústavního soudnictví. Souvisí nejen s ústavně vymezenou dělbou kompetencí, ale i s jednotným režimem občanských práv, svobod a povinností. Mnohokrát už bylo zdůrazněno, že pokládáme ústavní soudnictví za neoddělitelnou součást federálního ústavního systému. V konfederaci je naproti tomu taková koncepce zbytečná.

Dosti však ústavní teorie, i když sám pokládám tento základ za velmi důležitý. Základ, na kterém teprve můžeme budovat pozitivní program praktické politiky.

Česká vláda vidí v současné době tento program v ozdravění ekonomiky a znovuvzkříšení samosprávy. Jsou to věci obtížnější než horlení o identitě, ať už československé, slovenské nebo moravské.

Příliš jsme si zvykli na vnitropolitické stojaté vody minulých desetiletí a proto mnohé z nás vyvádí z míry dynamika, někdy dokonce konfliktní, která je pojednou zřejmá. Jsme zkrátka v pohybu. Bohudíky. V pohybu je i slovenská scéna. I to je normální. Obě vlády o tom vědí. Vedou spolu o tom klidný a přátelský dialog.

Myslím, že obavy, které vyvolalo jednání v Trenčianských Teplicích, nevyplývají jen z tohoto jednání samotného. Jsou výrazem obecnějších nejistot, působených současnými proměnami našeho společenského organismu. Odrážejí se v nich naše tápání a hledání, včetně překážek, na něž narážíme: také nedorozumění, k nimž dochází. A ovšem i naše neznalosti. Všichni se teprve učíme. Chtěl bych vás ale ujistit, že toto všechno je normální.

Nedávno mě náš kanadský krajan, ministr pan Jelínek ujistil, že v Kanadě se národnostní problém řeší, nepříliš úspěšně, už 123 let. Nepříliš úspěšně, ale Kanada je pořád Kanada. Politika je trpělivé řezání tvrdých kmenů, napsal klasik teorie politiky. V politice jde všechno pomalu, nikdo není nikdy úplně spokojen, ale je-li to politika demokratická, nikdo neztrácí svou šanci definitivně.

Děkuji vám. (Dlouhotrvající potlesk) .

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu předsedovi vlády za jeho krásný projev. Protože nebyl samostatným bodem pořadu, prosím, abyste si případné otázky, náměty nebo připomínky ponechali do 6. bodu programu, tak, jak jsme jej schválili.

Nyní vyhlašuji krátkou přestávku. K dalšímu jednání se opět sejdeme v 11.15 hodin. Děkuji.

(Následovala krátká přestávka.)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Paní poslankyně, páni poslanci, druhým bodem programu je:

II.

Návrh předsednictva České národní rady na zkrácení zákonné lhůty 60 dnů k projednání návrhů zákonů České národní rady podle sněmovního tisku 26.

Patrně jste si všimli, že tu je obsažen pod písmenem d) i vládní návrh zákona České národní rady o hlavním městě Praze tisk č. 31. Přesto se domnívám, že můžeme en bloc hlasovat o tomto návrhu, neboť předpokládáme, že stejně zákonnou předlohu o hlavním městě Praze projednáme během 14ti dnů a budeme muset, tak jako tak, o zkrácení šedesátidenní lhůty rozhodnout. Kdo souhlasí s tímto návrhem, abychom hlasovali o návrhu, jak ho máte předložen, jako sněmovní tisk 26 en bloc, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se) . Je to zřejmě převážná většina. Kdo je proti? Zdržel se někdo hlasování? Děkuji. Dávám tedy hlasovat o tomto návrhu na zkrácení zákonné lhůty 60 dnů k projednání zákonů v České národní radě, tak jak je uvedeno ve sněmovním tisku 26 podle § 75. Kdo souhlasí s předloženým návrhem, ať zvedne ruku. (Hlasuje se) . Zřejmě je to převážná většina. Je někdo proti? Zdržel se hlasování? Dvacet dva. Děkuji.

Schválili jsme i tento bod programu.

III.

Vládní návrh zákona České národní rady o obcích (obecní zřízení) - sněmovní tisky 32 a 45

Z pověření vlády České republiky odůvodní předložený návrh zákona místopředseda vlády Antonín Baudyš, prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády České republiky Antonín Baudyš: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych z pověření vlády uvedl projednání návrhu zákona České národní rady o obcích. Návrh zákona České národní rady o obecním zřízení je jedním ze čtyř zákonů, jimiž se má realizovat zásadní reforma dosavadního systému národních výborů i výkonu státní správy v obcích a městech. Národní výbory, které v sobě slučují funkci místního orgánu státní moci, orgánu státní správy a zároveň by měly plnit i samosprávné úkoly, jsou v tomto pojetí odrazem administrativně centralistického systému státní správy. Tento stav se stal předmětem rozsáhlé a oprávněné kritiky. Závažné politické a ekonomické změny, k nimž v naší společnosti dochází, vyžadují proto i institucionální zabezpečení samosprávy obcí a měst a zajištění racionálního výkonu státní správy v místech. Úplné a konečné vybudování organizace místní samosprávy a výkonu státní správy v místech, se zřetelem k dlouhodobé perspektivě, bude muset být ještě předmětem dalších koncepčních řešení, která budou navazovat na nové ústavy republik a federace. Již nyní jako základní opatření je třeba bez zbytečného odkladu nahradit národní výbory, které v současných podmínkách nemohou zabezpečovat rozvoj obcí a měst obecním zřízením.

Návrh zákona o obecním zřízení je tedy prvním, ale nezbytným krokem k uskutečnění místní samosprávy. Navrhovaná právní úprava nevytváří překážky pro přijetí eventuálně dalších navazujících právních řešení, která by vedla k vytváření samosprávného uspořádání jiných územních celků, než obcí a měst a důslednějšímu oddělení samosprávy obcí a měst od výkonu státní správy. Mám na mysli zejména uvažované obnovení zemského zřízení. Při jeho realizaci bude možno vycházet už i ze zkušeností získaných z fungování samosprávy obcí a měst. Návrh zákona předpokládá ukončení činnosti národních výborů ke dni voleb do zastupitelstev v obcích. Proto bylo nutné přijetí ústavního zákona, kterým se novelizovala ústava a ústavní zákon o Československé federaci. Tento zákon schválilo Federální shromáždění 18. července letošního roku na základě iniciativního návrhu skupiny poslanců České národní rady.

Zmíněná novelizace přináší nové zásadní řešení dané problematiky. Vypouští z ústavy a ústavního zákona o Československé federaci ustanovení, která dosud zakotvovala postavení a poslání národních výborů a stanoví, že základem místní samosprávy je obec jako samosprávné společenství občanů. Návrh zákona však vytváří jen základní předpoklady k tomu, aby se obce a města mohly stát aktivními subjekty v životě společnosti a mohly plnit své úkoly a poslání.

Nemůže zejména vyčerpávajícím způsobem řešit ekonomické záležitosti jako zajištění příjmů obce a města a podrobněji úpravu hospodaření s jejich majetkem. Proto musí být urychleně přijaty zvláštní právní předpisy, které tuto problematiku budou upravovat, jako je zejména vydání federálního zákona o majetku obcí a zákona České národní rady o místních poplatcích, jejichž návrh již vláda České republiky projednala a dále vymezení podílu obcí na daních odváděných do státního rozpočtu, vypisování obecných daní a poplatků.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, zmínil bych se nyní zvlášť o některých otázkách řešených v projednávaném vládním návrhu. Návrh zákona především vytváří předpoklady pro samostatné postavení obcí a měst jako právnických osob a samosprávných subjektů hospodařících s vlastním majetkem a finančními zdroji.

Obce a města budou mít dvojí působnost. Samostatnou působnost, při níž bude obec vázána toliko zákony a obecně závaznými právními předpisy vydanými k jejich provedení. Obec však bude ve stanoveném rozsahu ve svém územním obvodu vykonávat též státní správu. Smyslem svěření této přenesené působnosti obcím je umožnit občanům i právnickým osobám, aby si běžné záležitosti v oblasti státní správy mohli vyřizovat přímo v místech.

Obec bude mít možnost vydávat ve věcech místní samosprávy obecně závazné vyhlášky pro své územní obvody. Bude-li zmocněna zákonem, bude podle ústavního zákona obec oprávněna vydávat vyhlášky i ve věcech státní správy.

Samospráva obce se bude realizovat prostřednictvím obecního zastupitelstva a jeho orgánů, ale také místním referendem uspořádaným k nejdůležitějším otázkám života obce.

Návrh zákona o obecním zřízení upravuje i postavení, práva a povinnosti členů obecního zastupitelstva, zejména stanoví, že výkon povinnosti, vyplývající z funkce člena obecního zastupitelstva se považuje za výkon veřejné funkce.

Návrh zákona umožňuje slučování a rozdělování obcí a sdružování obcí ve svazky. Účelem vytváření svazků obcí bude společné racionální zajišťování společných úkolů, jak v oblasti samostatné působnosti, tak i ve správní činnosti.

Návrh zákona o obecním zřízení řeší v základních rysech i organizaci výkonu samostatné a přenesené působnosti ve velkých městech. Tato města se budou členit na městské obvody, kterým může město svěřit část svých působností. Návrh zákona obsahuje jmenovitý výčet těchto měst. Nejde však o uzavřený výčet, neboť se počítá s tím, že rozhodnutím předsednictva České národní rady na návrh vlády může být rozšiřován.

Návrh zákona přiznává obcím i některá sankční oprávnění, jejichž cílem je zlepšování a ochrana životního prostředí, čistoty a vzhledu obcí a měst, dodržování jejich obecně závazných nařízení a odstraňování následků mimořádných událostí. Upravuje i některé další otázky souvisící se zánikem národních výborů, a to jak v oblasti majetkově právní, tak pracovně právní. Při řešení pracovně právních záležitostí pracovníků stávajících národních výborů základního stupně se především sledovalo vytvoření podmínek k tomu, aby obce a města mohly plnit okamžitě bez přerušení své úkoly.

K provedení tohoto zákona se předpokládá vydání dvou nařízení vlády. Prvé nařízení vlády bude vydáno k provedení § 34 zákona. Tímto nařízením vlády se stanoví výše odměn těm členům obecního zastupitelstva, kteří jsou pro výkon své funkce dlouhodobě uvolněni ze svého zaměstnání a tato odměna jim přísluší místo mzdy nebo jiné odměny za práci. Dále stanoví výši odměny za výkon funkce starosty, zástupce starosty, člena obecní rady, předsedy komise a předsedy zvláštního orgánu i pro ty členy obecního zastupitelstva, kteří funkce vykonávají vedle svého zaměstnání a nejsou z něho uvolněni. Tyto odměny bude obec vyplácet ze svých rozpočtových prostředků.

Druhé nařízení vlády je určeno k provedení § 64 zákona. Jím vláda určí vybrané obecní úřady, které budou vykonávat státní správu v rozsahu uvedeném v tomto ustanovení nejen ve vlastní obci, ale i ve stanovených územních obvodech dalších obcí.

Zvlášť bych chtěl poukázat na řešení problematiky obsažené v ustanovení § 39 návrhu zákona, podle něhož obecní zastupitelstvo bude oprávněno zřídit k zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku obecní policii. K tomu cíli bude nutno vydat zákon České národní rady o obecní policii a to v návaznosti na připravovaný zákon o policejním sboru, v němž budou řešeny i vztahy obecní policie a státem zřízeného policejního sboru a otázky odborné přípravy příslušníků obecní policie, zejména pokud jde o provádění zákroků vůči občanům a použití zbraně a jiných donucovacích prostředků. Vzhledem k stavu prací na federálním zákonu nelze předpokládat počátek jeho účinnosti ke dni voleb. Proto při projednání ve výborech České národní rady poukázal ministr vnitra na nezbytnost zařadit do vládního návrhu zákona o obcích dodatečné přechodné ustanovení, aby bylo obcím umožněno dočasně používat pro své pracovníky oprávnění, která byla dosud svěřena inspektorům veřejného pořádku.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, předložený návrh zákona o obecním zřízení vytváří předpoklady k tomu, aby se obce a města staly skutečně samosprávnými jednotkami schopnými plnit své poslání.

Při projednávání vládního návrhu zákona ve výborech České národní rady byl ministr vnitra popřípadě jeho pověření zástupci seznámeni s četnými připomínkami. Řada z nich, jak se ukázalo při jejich projednávání a koordinování v ustavených pracovních skupinách poslanců České národní rady i za účasti zástupců právního odboru Úřadu vlády a ministerstva vnitra, nesporně přispěje ke zkvalitnění předloženého vládního návrhu. K některým úpravám, jež zřejmě navrhne společná zpráva výborů České národní rady, bych po jejich přednesení zaujal jako pověřený člen vlády stanovisko.

Věřím, že předložený vládní návrh po úpravě, na základě připravených doplňků a změn, bude odpovídajícím nástrojem k založení obecního zřízení v naší republice, a proto vám ho doporučuji k přijetí.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji pane místopředsedo vlády. Nyní prosím společného zpravodaje výborů České národní rady pana poslance Antonína Hrazdíru, aby odůvodnil společnou zprávu výborů.

Poslanec Antonín Hrazdíra: Vážená paní předsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Nechci zdůrazňovat mimořádný význam a závažnost zákonů, které dnes a zítra projednáváme. O tom, jak hluboce si to všechno uvědomujeme, svědčí uplynulých 14 dnů intenzivního a složitého jednání o předložených vládních návrzích zákona o obcích, o volbách do obecního zastupitelstva a v neposlední řadě i o hlavním městě Praze. Jestliže v tuto chvíli přece tyto skutečnosti připomínám, je to proto, aby všichni, kdo budou naši práci hodnotit či kritizovat, věděli, jak je složité a současně zodpovědné rozhodnout o změně systému místní správy budovaném 40 let a zažitém jak do práce orgánů, tak do vědomí všech našich občanů.

Návrat k samosprávě obcí a měst je jedním z důležitých systémových kroků k vybudování demokratické správy státu. Nelze říci, že v minulosti se neobjevily pokusy zvýšit samosprávnou funkci národních výborů, především rozšířit pravomoci jejich základního stupně, odstranit z jejich práce byrokracii, nadměrnou administrativu apod. Avšak centralistický způsob řízení, zejména v otázkách rozdělování finančních prostředků a v plánování předurčovat k živoření samostatné rozhodování národních výborů i v těch působnostech, které jim jako takové byly svěřeny zákonem. Proto nikdo z nás, od počátku příprav až po vlastní projednávání zákonů, nikdy nezpochybnil jejich základní myšlenku - samosprávu obcí a měst a oddělení samosprávy od státní správy. To jsme odsouhlasili již při projednávání ústavního zákona o změně hlavy VII ústavy, tzn. zrušení národních výborů a nahrazení jimi představovaného systému místní správy obecním zřízením jako podmiňujícím prvkem samosprávy.

O čem se tedy vedly tak náročné a dlouhé diskuse ve výborech při dvojím projednávání zákona? Především o podmíněnosti úspěchu navrhovaného řešení vytvořením ekonomických předpokladů pro reálnou změnu v praxi, o formách výkonu samosprávného působení obcí a měst, o složení a pravomocech jejich orgánů a samozřejmě o legislativních úpravách zákona. Stáli jsme před rozhodnutím, zda vůbec začít s těmito zásadními změnami dříve, než budou pro výkon skutečné samosprávy vytvořeny ekonomické podmínky. Zda začít dříve, než budou vyřešeny otázky obecního majetku, vlastnických práv obcí, jejich podnikatelské činnosti, odvodů daní a poplatků podniků, organizací a obcí, které budou tvořit příjmovou základnu rozpočtu obcí a měst. Zda vůbec má smysl nastartovat samosprávný systém za předpokladu, že většinu jeho příjmů budou v přechodném období stále tvořit přerozdělované prostředky ze státního rozpočtu. Po diskusích jsme dospěli k závěru, že vlastní realizace této zásadní reformy bude zcela určitě otázkou dlouhodobou, že dosažení cílového stavu bude procesem, který zřejmě bude vyžadovat průběžné změny či úpravy podle faktických výsledků, a že tedy je správné už nyní udělat základní vstupní krok do tohoto procesu.

Proto bychom měli dnes projednat a schválit vládní návrh zákona o obcích ve znění změn a doplňků tak, jak je máte uvedeny ve společné zprávě výborů. Obdrželi jste ji písemně a zahrnuje všechny připomínky vzešlé z jednání výborů v té podobě, jak se nakonec shodli předsedové všech výborů. Nebudu proto jednotlivé úpravy projednávaného zákona číst, chtěl bych však ve svém vystoupení upozornit na nejzávažnější změny. Pracujte, prosím, s pracovním zněním zákona o obcích tak, jak byl upraven po prvním kole připomínek z jednání výborů.

Rozsáhlá byla diskuse k § 3 a dalším paragrafům zákona upravujícím působnost, pravomoci a územní členění statutárních měst a dalších větších měst. Doplnili jsme, že statutární města se člení na městské obvody nebo městské části a ponechali na vlastním rozhodnutí dalších měst, zda se budou stejně tak dělit, či nikoliv. V tomto smyslu je upraven také § 3, § 26 (nově § 28) , § 29 (nově § 30) a další paragrafy, které se na tato města vztahují.

Dohodli jsme se dále, že vložený § 8 se přečísluje na § 9, čímž dojde následně k přečíslování paragrafů. Další přečíslování se vztahuje k § 13 a) a 13 b) a k vypuštění § 21. S ohledem na to, že toto přečíslování není provedeno v pracovní verzi, budu prozatím hovořit k těm číslům paragrafů, jak jsou uvedena v této verzi, včetně čísel paragrafů ve verzi nové.

Určité změny se promítají do § 15 (nově § 18) , jehož doslovné znění je uvedeno ve společné zprávě výborů. Do samostatné působnosti obce byly navíc svěřeny taxativně určené otázky sociální péče a otázky podnikatelské činnosti byly převedeny do ustanovení odstavce 2. V § 16 (nově § 19) byl vypuštěn odstavec 2, s odůvodněním, že tyto náležitosti jsou určeny zvláštním právním předpisem.

Další rozsáhlá diskuse byla kolem paragrafů 20 a 21 ustanovujících způsob hospodaření obcí. Konečný závěr z diskuse je - ponechat podrobnější vymezení příjmů obce v § 20 (nově § 23) a původní § 21 ze zákona vypustit.

Snad největší diskuse ve výborech se odvíjela kolem institutu místního referenda. Nakonec jsme se dohodli tak, že v tomto zákoně budou pouze zásadní ustanovení, ve kterých případech lze či nelze místní referendum uspořádat a způsob jeho provedení, další náležitosti budou upraveny zvláštním zákonem.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP