Uskutečnění ekonomické reformy bude
pro vládu i pro celou společnost zkouškou odvahy,
vytrvalosti, tolerance a především zkouškou
charakteru. Když je rodina v nouzi, musí spojit své
síly. Nikdo nesmí podvádět, nesmí
si brát na úkor ostatních, co si nezasloužil.
Jedinou cestou řešení se jeví - spolu
se zvýšením celkové výkonnosti
hospodářství - ekonomická reforma.
Základní zaměření radikální
ekonomické reformy předchozí vlády
schválily, a to včetně harmonogramu její
přípravy a jejího postupu. Naše nová
vláda se k tomu rozhodnutí hlásí.
A protože si je vědoma obtížnosti a rizik
radikální ekonomické reformy, její
jednotlivé kroky, jejich pořadí a logickou
provázanost bude důkladně zvažovat,
pečlivě připravovat, avšak nebude váhat
s jejich prosazováním. Bude seznamovat Českou
národní radu se svým postupem a s kvalitou
příprava těchto kroků. Každý
realizovaný krok bude vyhodnocovat a v případě
potřeby přijme opravná opatření.
Dopustí-li se chyby, přiznáme to včas:
všechna prestižní hlediska musí jít
stranou. Nebudeme, ani nemůžeme být vládou
neomylnou. Právě vy budete strážci toho,
abychom chybu dokázali bez kličkování
a zastírání označit za chybu a hledali
vzápětí cestu k nápravě.
Vláda považuje především za neodkladné
a užitečné přistoupit k okamžité
a účinné podpoře soukromého
podnikání. V tom smyslu je třeba obrátit
zájem našich občanů od utrácení
majetku k jeho rozmnožování, od spotřeby
k podnikání. Vláda udělá vše
pro to, aby usnadnila iniciativní vstup začínajícím
podnikatelům, obzvláště těm,
kteří se rozhodli investovat do výroby potřebné
pro trh a do služeb. Jsme si vědomi toho, že
nestačí pouze spoléhat na nové zákony,
které již byly schváleny. Jejich uplatnění
v denním životě občana nezřídka
brání staré byrokratické postupy a
malicherné praktiky. Vláda se postará o to,
aby soukromí podnikatelé měli stejné
podmínky jako ostatní výrobci a zabezpečí
dlouhodobou platnost těchto podmínek. Umožní
daňové úlevy do začátků
podnikání a bude poskytovat i operativní
pomoc. Za tím účelem vláda zřizuje
Vládní výbor pro rozvoj soukromého
podnikání občanů, který bude
účinně napomáhat rychlému rozvoji
této důležité oblasti našeho hospodářství.
Příznivé účinky této
politiky by měli občané pocítit v
každodenním životě velmi brzy. Proto jsme
rozhodnuti zrušit zbytečné mezičlánky
a převádět do soukromých rukou - za
úplatu nebo formou pronájmu - obchody, restaurace,
provozovny služeb a drobné podniky v průmyslu
i stavebnictví.
Současně s rozvojem soukromého podnikání
přistoupíme k privatizaci převážné
části státních podniků. Ještě
v letošním roce podnikneme jeden z rozhodujících
reformních kroků: jednoznačně a bezezbytku
oddělíme všechny státní podniky
od závazného státního plánu
a především od dotací ze státního
rozpočtu. Návrh transformačního zákona,
tj. zákona o odstátnění podniků,
připravíme ve spolupráci všech tří
vlád.
Zmíněné procesy hodláme na území
České republiky zahájit ihned, ale budou
rozděleny do několika etap.
Značná část státních
podniků bude převedena nejprve na komerční
zásady hospodaření. K tomu využijeme
převážně formu státních
akciových společností. Další
krok bude znamenat uplatnění různých
forem skutečné privatizace. Jde o přechod
od dosavadní kolektivní neodpovědnosti k
nastolení adresné odpovědnosti za podnikatelská
rozhodnutí, včetně rizika bankrotu. Bez tohoto
posledního důsledku odpovědnosti budeme žít
nadále ve skleníku, v němž se ty nejcennější
plody nikdy neurodí. Nemůžeme se dále
smiřovat se stavem, kdy důsledky chybných
rozhodnutí o výrobě, odbytu, zaměstnanosti,
investicích a cenách nese celá společnost.
Tyto podmínky dané převažujícím
státním vlastnictvím jsou neslučitelné
s efektivním rozvojem ekonomiky. Proto uplatníme
rychlé a účinné formy privatizace
podniků. K tomu účelu vláda zřídí
malé, ale důležité ministerstvo pro
správu státního majetku a jeho privatizaci,
které bude proces odstátnění a privatizace
národního majetku organizovat. Prvním krokem
ovšem musí být reálné ocenění
tohoto majetku.
Státní akciové společnosti chceme
postupně privatizovat prodejem akcií. Ve vybraných
případech okamžitě umožníme
majetkovou spoluúčast zahraničního
kapitálu na našich podnicích. Vůbec
ovšem nejde o výprodej našeho národního
jmění, ale o přirozený proces, umožňující
naopak získat dostatečný kapitál,
moderní technologii, management a zejména možnost
efektivně proniknout na zahraniční trhy;
tento proces by bez takové internacionalizace nebyl možný.
Česká vláda sdílí názor,
že nelze otálet s liberalizací cen a dosažením
vnitřní směnitelnosti koruny. Odstátnění
podniků a jejich postupná privatizace vytvoří
podmínky pro uskutečnění tohoto rozhodujícího
kroku. Vláda bude důsledně vytvářet
předpoklady pro zdar této náročné
operace.
Chceme se rozhodně vyvarovat nepříznivých
zkušeností našich sousedů a chybných
reformních postupů. Liberalizaci cen chceme provést
co nejdříve pokud možno už na začátku
příštího roku. Je třeba uvolnit
tvorbu cen tak, aby mohly plnit svou nezastupitelnou ekonomickou
funkci, aby se staly spolehlivou informací jeho výrobce
a spotřebitele a obecným kritériem hospodárnosti.
To vše nutně potřebujeme k obnově oslabeného
hospodářství.
Tato záležitost patří k nejsložitějším
reformním krokům nejen svými ekonomickými
souvislostmi, ale také možnými nepříjemnými
sociálními důsledky. Proto nutné zásady
v této oblasti provedeme obezřetně, s důsledným
vytvořením předpokladů pro zdar této
náročné operace. Patří k nim
především nutná demonopolizace výroby
a vytvoření dostatečného soutěžního
prostředí, což předpokládá
nutnost liberalizovat zahraniční obchod, dosáhnout
alespoň vnitřní směnitelnosti koruny
a vytvořit devizový trh.
Úspěch tohoto kroku závisí na důsledné
restriktivní finanční politice a nové
orientaci zájmu od spotřeby k investicím.
Místo snahy utrácet musíme více investovat,
podnikat, rozmnožovat jmění. Jedině
tím snížíme tlak poptávky na
spotřebním trhu. Nabídku zboží
by měla posílit nejen nová vlna soukromého
a družstevního podnikání, ale i nové
spotřební zboží z odstátněných
a privatizovaných podniků.
Nechceme zde rozvádět podrobnosti programu reformy.
Lze však vyjádřit obecná východiska,
jimiž se vláda bude při svém rozhodování
řídit. Stát, tj. my všichni, už
nemůžeme trvale krýt nepotřebnou výrobu,
která váže naše finanční
zdroje.
Jsme si vědomi, že některé podniky se
nebudou schopny na tyto nové ekonomické podmínky
rychle adaptovat. Vláda je rozhodnuta i těmto podnikům
poskytnout možnost, aby se v krátké době
přizpůsobily. Pod přísnou veřejnou
kontrolou, s pomocí dočasné a rychle klesající
dotace, dostanou možnost postavit se na vlastní nohy.
Právo na další existenci ztratí až
v případě, že tuto poslední příležitost
promarní.
Už při tomto druhém kroku reformy bude nutno,
má-li trh dobře fungovat, zřídit živnostenské
úřady, berní úřady, obchodní
soudy a oblastní nebo i místní obchodní
a průmyslové komory. Příslušné
návrhy vypracuje vláda v druhém pololetí
letošního roku tak, aby všechny uvedené
instituce mohly začít plnit své poslání
od počátku příštího roku.
K tomu je možno využít i kvalifikovaných
odborníků ze zrušených institucí,
pokud splňují podmínku vysoké profesionality.
Při budování tržní ekonomiky
budeme usilovat o nastolení podmínek, které
umožňují plně využít schopnosti
jednotlivce k jeho sebeuspokojení i prospěchu, a
tím i ku prospěchu celé společnosti.
Jen podmínky pro hospodářskou svobodu každého
jednotlivce vedou k tomuto cíli.
Tržní ekonomika se neobejde bez jasných a průhledných
pravidel a tržní kultury, stejně jako se neobejde
bez makroekonomické regulace. Proto politika české
vlády bude vycházet z principu jednotné československé
ekonomiky a společných pravidel hospodářské
politiky při respektování hospodářské
svébytnosti republik.
Česká vláda bude plně spolupracovat
při vytváření nového daňového
systému, který musí zajistit pružnou
závislost rozpočtových příjmů
na růstu národního důchodu, musí
umožnit podnikům skutečné podnikání,
ale který musí také odpovídat systému
zdanění v zahraničí tak, aby daně
nebyly zábranou otevírání ekonomiky
a účasti zahraničního kapitálu
u nás.
Ve světě se uznává, že naše
ekonomika má poměrně příznivé
podmínky. Možnosti jejich využití však
podstatně závisí na udržení hospodářské
stability.
Vývoj v posledních měsících
však není zatím příznivý.
Kromě pokračující stagnace výroby
nás znepokojuje, že se ve všech oblastech hospodářského
života stále častěji setkáváme
s nedostatkem zdrojů a s neuspokojenou poptávkou.
Proto odstoupivší česká vláda
připravila program stabilizačního opatření.
Soustřeďují se zejména na postup při
převádění státních podniků
na nové organizační a majetkové formy,
na vyhodnocení mzdového a investičního
vývoje v prvním pololetí s cílem posoudit
účelnost dočasné důslednější
regulace. Dále se soustřeďují na zjištění
počtu podniků, u nichž bude nezbytné
stanovit zvláštní režim hospodaření
s případným využitím konsolidačních
úvěrů se státní zárukou.
Abychom podpořili uvážlivé chování
obyvatelstva na spotřebním trhu, připravuje
vláda opatření, které má zabránit
znehodnocování vkladů v souvislosti s liberalizováním
cen. Chce podpořit zvýhodnění dlouhodobých
úspor domácností a připravuje moderně
koncipované životní a důchodové
pojištění osob. Dopracovávají
se podmínky pro široký prodej bytů občanům.
Nutno ovšem zdůraznit, že formy, prostředky
a postupy, jak uplatňovat stabilizační program,
bude vláda pružně přizpůsobovat
nově vytvářeným podmínkám
a situacím v ekonomice tak, aby stabilizační
politika byla neustále harmonizována s postupem
ekonomické reformy a s rozvojovou strategií české
ekonomiky.
Ekonomická reforma by se měla výrazně
projevit také v zemědělství. Právě
zde, stejně jako v lesním hospodářství
je zvláště patrný náš dosavadní
přístup k přírodě. Chceme tu
podniknout rychlé kroky k nápravě. Resort
je zapotřebí celkově ekologizovat, odstraňovat
odstrašující případy tzv. zprůmyslnění
zemědělství, neblahé gigantománie,
která nejen devastovala přírodu, ale likvidovala
zároveň v zemědělské práci
tradiční, přírodě přizpůsobené
metody. Chceme, aby zemědělství více
spolupracovalo s přírodou, která přece
tvoří jeho základ.
Vedle tohoto "bio-přístupu" zdůrazněme
také souvislosti sociální. Zemědělství
není jen hospodářský resort, výrazně
rovněž spoluurčuje podobu našeho venkova,
těsně souvisí s jeho specifickým životem.
Zdá se nám, že obyvatele venkova bude třeba
motivovat novým zhodnocením smyslu jejich práce,
že je musíme zbavit pocitu marnosti nad jejím
znehodnocováním, odstraňovat příčiny
jevů, kterými se nepřímo podílejí
na znehodnocování životního prostředí
či produkci nekvalitních potravin.
Chceme-li na venkově vzkřísit obec, musíme
přispět k novým ekonomickým, společenským,
duchovním, kulturním formám života na
vesnici, musíme respektovat místní ráz
a tradici, které přece dodávají jednotlivé
barvy do pestré mapy naší země. Připravovaná
samospráva obcí by měla přispět
k odpovědnému vztahu venkovanů ke správě
veřejných věcí - totiž jejich
věcí. Do jednotlivých vesnic je třeba
vrátit veřejnou správu, která byla
systémem střediskových obcí tak lehkomyslně
zrušena. Je nanejvýš důležité
zajistit přímo v místech základní
potřeby a služby, od škol a obchodů po
lékařskou službu a uspokojivé dopravní
spojení. Nové formy tu v rámci již řečené
privatizace spatřujeme v obnově živností,
které venkovskou společnost charakterizují
v orientaci místní ekonomiky např. na produkci
zeleniny a ovoce, na obchod a řemesla (včetně
lidové umělecké tvorby), na turistický
ruch. V našich obcích je třeba obnovovat -
leckdy téměř "archeologicky" -
jejich původní urbanistickou strukturu, regenerovat
a rehabilitovat jejich pozapomínané umělecké
památky, které pak mohou tvořit přirozený
střed - topografický i duchovní - jejich
půdorysu.
Také v samotném resortu zemědělství
zdůrazněme nutnost zavést naprostý
pořádek do všech provozů - tedy tuto
kdysi samozřejmou ctnost dobrých hospodářů.
Trváme na ochraně zemědělství
před imisemi z průmyslových podniků,
na ochraně potravních řetězců
před průnikem cizorodých látek (zejména
polychlorovaných bifenylů, reziduí pesticidů
a těžkých kovů), ozdravování
chovu zvířat. Připomeňme v této
souvislosti odpovědnou veterinární péči
a lidskou nutnost etického vztahu k hospodářským
zvířatům. Biologickou hodnotu potravin chceme
zvyšovat vyšší technologickou kázní,
respektováním požadavků hygieny a racionální
výživy.
Základní proměnu očekává
naše lesní hospodářství - od
ochrany lesa přes racionální a šetrnou
těžbu dřeva a omezení chemizace, až
po dlouhodobé koncepce, v nichž je třeba dbát
na druhovou skladbu lesů, obnovovat prostory na ekologicky
devastovaných plochách.
Před druhou světovou válkou jsme měli
v Československu jedno z nejvyspělejších
a nejefektivnějších družstevních
hnutí v oblasti úvěrové, skladištní,
výrobní, strojní a jiných. Co nejdříve
musíme navázat na jeho nejlepší tradice
a zkušenosti.
Nemalé starosti přibudou české vládě
tím, že přejímá z působnosti
federální vlády odpovědnost za řešení
problémů strojírenství a elektrotechniky.
Dochází k tomu v době, kdy navršené
problémy tohoto odvětví kulminují.
Značná část podniků je technicky
zastaralá a odráží důsledky dlouhodobé
orientace na nenáročná odbytiště.
Jako celek není strojírenství schopné
soutěže na náročných světových
trzích. Řešení vidíme zejména
v rychlé a rozsáhlé restrukturalizaci a technické
modernizaci vybraných úseků strojírenství
a elektrotechniky na základě odstátnění
a privatizace za účasti zahraničního
kapitálu. Vláda bude provedení těchto
záměrů napomáhat.
Přeměny v hospodářském životě
budou provázeny nezvyklými a často i konfliktními
situacemi. Vláda je bude řešit odpovídajícím
zaměřením sociální politiky
a opatřeními na úseku zaměstnanosti,
mezd a sociální péče. Vycházíme
ze základní teze moderní Evropy, že
hospodářská politika musí být
zároveň i politikou sociální. Bez
respektování tohoto principu by radikální
ekonomické reformní kroky nevedly ke stanoveným
cílům.
Považujeme za jedno z nejdůležitějších
povinností vlády ochránit před tvrdostí
systému ty, kdo by se v podmínkách soutěže
ocitli bez vlastní viny, v nevýhodě proti
ostatním. Jde především o důchodce,
občany se sníženou pracovní schopností
a o mladé rodiny s malými dětmi. I v těžkém
období přechodu bude vláda dbát, aby
se dodržovaly zásady sociální spravedlnosti.
Důchody a ostatní sociální dávky
budou vázány na pohyby cen, případně
na vývoj životních nákladů -
tak, aby netrpěla životní úroveň
důchodců a slabších sociálních
skupin. Ve mzdové reformě bude jasně vymezena
minimální mzda a zaručená mzda.
Budeme usilovat o plnou zaměstnanost na základě
svobodné volby povolání. Budeme se snažit,
aby nezaměstnanost nepřekročila sociálně
únosnou hranici, aby byla pro jednotlivce co nejkratší.
Život nezaměstnaných občanů musí
zůstat důstojný. V zájmu toho hodlá
také vláda spolupracovat na nové právní
úpravě peněžních náhrad
a dávek.
Pamatujeme rovněž řadou opatření
na příliv mladé generace požadující
pracovní příležitosti. Vláda
také vyčlení rozpočtové prostředky
na podporu rekvalifikace a tvorby nových pracovních
míst. Umožní delší péči
o děti tím, že prodlouží poskytování
mateřského (resp. rodičovského) příspěvku,
a rozšíří možnosti žen pracovat
na kratší pracovní dobu. Předpokládáme
také, že se prodlouží doba přípravy
mládeže na povolání a že se prodlouží
základní dovolená na zotavenou o 1 týden.
Postupně odstraníme direktivní normativy
a limity vývoje mezd. V zájmu občanů
však neustoupíme od protiinflační politiky,
budeme čelit neekonomickým mzdovým požadavkům.
Vláda je rozhodnuta nahradit dosavadní způsob
financování sociálního zabezpečení
systémem fondů oddělených od státního
rozpočtu. Zásadní změny v sociální
oblasti vyžadují i novou organizační
strukturu orgánů sociálního zabezpečení,
důslednou demokratizaci jeho řízení.
Nové úkoly sociálních partnerů
- zástupců zaměstnavatelů (podnikatelů),
odborů a státu - je třeba upravit v nových
pracovně právních předpisech. Zákoník
práce se musí stát garantem státem
všeobecně zaručovaných nároků
i povinností zaměstnanců a zaměstnavatelů,
měl by důsledně respektovat úmluvy
Mezinárodní organizace práce, jimiž
je náš stát vázán, a přihlížet
také k novým směrům v evropském
pracovním zákonodárství.
Dalším zvláště naléhavým
úkolem je bezesporu ozdravění životního
prostředí: vždyť je u nás zničeno
do míry těžko srovnatelné s jinými
státy. Zkusíme přejít od ekologicky
devastujícího extenzívního hospodářského
vývoje k takovému, který se dnes ve světě
označuje za trvale udržitelný, orientovanému
tak, aby dnešní potřeby nebyly naplňovány
na úkor příštích generací
a na úkor přírody. Tak je v nejbližším
období třeba přistoupit především
k opatřením systémového charakteru.
Sem patří zejména ekologicky orientovaná
restrukturalizace ekonomiky, včetně technologií
- technologií ekologicky čistých, šetřících
přírodní zdroje, energeticky účinných
a nezatěžujících prostředí
odpady, stejně jako propracování soustav
samospráv i racionálního rozvržení
státní správy, důsledná legislativní
ochrana, systém všeobecné ekologické
výchovy. Zároveň je důležité,
aby základní principy ekologické politiky,
kterým se už začínáme učit,
nalezly své zakotvení v ústavě republikové
i federální.
Z mnoha konkrétních úkolů, které
před námi v této oblasti stojí, jmenujme
především revitalizaci (tj. znovuoživení)
oblastí nejpostiženějších, jak
jsem se už zmínil, totiž severních Čech
a severní Moravy a hlavního města Prahy.
Neobejde se to bez mimořádných prostředků
investovaných proti rostoucímu znečištění
ovzduší, do rekonstrukce lokálního vytápění,
likvidace odpadů, přeměny chybných
dopravních systémů, čistění
odpadních vod a regeneraci celé krajiny.
Ekologická a estetická regenerace krajiny je jednou
z možností, jak znovuprocítit onu hodnotu,
kterou jsme nazvali domov. Obnovujeme tuto duchovní hodnotu
prostředky povýtce exaktními: ekologickými
čili alternativním zemědělským
hospodařením, obnovou lesů, vyloučením
oněch drastických zásahů do krajiny,
které byly spojeny s neuváženými investičními
projekty.