Pondělí 2. července 1990

Součástí naší sociální politiky bude i politika mzdová a politika zaměstnanosti, v jejíž tvorbě bude partnerem vlády nejen zastupitelský sbor, ale především konsolidované a decentralizované odborové hnutí.

Již v tomto roce zahájí svou působnost nové struktury orgánů sociálního zabezpečení. Budeme postupně prosazovat odstraňování rozdílných pravidel pro určování výše důchodů tak, aby byly přiměřeny vývoji reálných mezd. Počítáme s tím, že péče o občany hendikepované, resp. zdravotně postižené se bude stále větší měrou ujímat sama občanská společnost. Podmínkou tohoto procesu je samozřejmě zdárně probíhající ekonomická reforma i harmonicky fungující, tak říkajíc "zažitá" samospráva.

Paní a pánové, základní výztuží demokracie je právní řád. Potřebujeme jeho důkladné přebudování. Naše zákonodárné sbory přijaly již v nedávné době desítky nových zákonů, odstranily tak nejkřiklavější nedostatky a podnikly první kroky ve směru nastoupeném v listopadu minulého roku. V nejbližších dvou letech čeká naši legislativu úkol mnohem větší a složitější jak co do počtu zákonů a jiných právních předpisů, tak co do šíře jejich věcné problematiky.

Východiskem pro rozvoj české státnosti na principu federativního uspořádání Československa musí být ústava České republiky. Na jejím základě a na základě ústavy Slovenské republiky bude tvořena ústava federace, neboť federaci budou náležet takové kompetence, jaké na ni republiky ze své originální působnosti po vzájemné dohodě přenesou.

Tvorba ústavy České republiky přísluší samozřejmě České národní radě, a je dokonce jejím prvořadým posláním. Na tomto náročném úkolu se bude vláda podílet. Bude usilovat o to, aby ústava vyjádřila zvýšení samostatnosti i odpovědnosti všech orgánů při rozhodování o budoucím společenskoekonomickém rozvoji republiky. Jak už jsme řekli, vláda se domnívá, že budoucí uspořádání Čech, Moravy a Slezska je nutno založit na zásadách zemského zřízení. Formy tohoto zemského zřízení nechceme v tomto programovém prohlášení předjímat. Nikoli proto, že bychom měli malou představivost, nebo že bychom měli v tomto smyslu jakékoli zábrany, či pokládali určitá řešení za tabuizovaná. Naše zdrženlivost je odrazem našeho respektu k vám, ke sboru poslanců České národní rady. Budete to přece vy, kdo tyto reformy zemského zřízení budete hledat a v diskusích nalézat. Z našich cílových představ uvádíme jen dvě; domníváme se, že v přesně specifikovaných otázkách, na nichž by se Česká národní rada shodla, by měla být vyloučena majorizace poslanců volených v jedné zemi poslanci zvolenými v druhé, resp. v třetí zemi. Také se domníváme, že představitelé zemí by měli mít trvalé místo ve vládě České republiky.

Demokratické změny naší společnosti si žádají zásadní přestavbu místních orgánů a uzákonění samosprávy obcí a měst. Zdůrazněme ještě jednou: Musíme znovu a rychle obnovit to, co bylo vytvořeno zkušenostmi mnohých generací a co kdysi po mnohá desetiletí zdárně fungovalo. Starosta se znovu musí starat o svou obec a radní musí mít plnou důvěru svých spoluobčanů; tu ovšem získají ve svobodných volbách. Pokládáme za nezbytné, aby se v komunálních volbách plánovaných na letošní listopad již nevolilo do národních výborů, nýbrž do orgánů samospráv obcí a měst. Proto vláda připravuje návrhy příslušných zákonů a předloží je České národní radě v nejbližší době. Současně žádá o podporu poslanců při jejich projednávání, aby nebyl ohrožen podzimní termín voleb.

Musíme si však zároveň uvědomit, že tato přestavba, spojovaná s vytvořením obecního zřízení a s reorganizací místní státní správy, je změnou zcela zásadní, změnou vskutku revoluční. Jde o proces složitý, který nelze uskutečnit naráz, nýbrž postupně a především v přímé souvislosti s probíhající ekonomickou reformou. Teprve až obce získají samostatnost nikoliv pouze právní, ale i ekonomickou, bude možné pokládat tento proces za ukončený.

Z nového rozdělení působnosti mezi čs. federací a národními republikami bude vycházet i nová zákonná úprava rozpočtového hospodaření České republiky. Vláda bude prosazovat, aby při respektování vzájemného vymezení funkcí federace a národních republik byl státní rozpočet republiky pojímán tak, aby už nadále nebyl na rozpočtu federace závislý. Vyjádřením svrchovanosti a ekonomické svébytnosti republiky bude skutečnost, že Česká národní rada bude rozhodovat o použití zdrojů vytvořených na území republiky s výjimkou těch zdrojů, které vyčlení pro potřeby federace. Rovněž vztahy mezi státním rozpočtem republiky a rozpočty samosprávných orgánů budou založeny na pevných rozpočtových pravidlech tak, aby byla vyloučena jakákoli libovůle. Rozpočtová pravidla budou pojata tak, aby samosprávné celky mohly samostatně usměrňovat komplexní rozvoj svých území. Tak jako vyčleníme určité zdroje pro federaci, tak také vyčleníme z rozpočtu samosprávy celků prostředky na rozvoj těch obcí, měst a regionů, které bez vlastního zavinění nemají dost vlastních zdrojů.

Budeme i nadále spolupracovat s federální vládou a vládou Slovenské republiky na přípravě právních norem federálních, zejména norem, jejichž provádění bude v působnosti orgánů republik.

Budeme podporovat zvýšení pravomoci soudů, aby mohly při rozhodování v konkrétních případech posuzovat, zda jsou nižší právní normy v souladu se zákonem. Jde především o již zmíněné konstituování Ústavního soudu. De jure u nás existoval od r. 1920, jeho ustavení znovu a marně předpokládala ústava z r. 1968. Budeme podporovat vytvoření instituce správního soudnictví jako významného garanta práv a právem chráněných zájmů občanů a organizací, o nichž rozhodují správní orgány. Zákon, který by komplexně upravoval přezkoumávání zákonnosti správních rozhodnutí soudem, dosud chybí.

Zásadní změny bude vyžadovat dosavadní úprava občanského zákoníku. Při jeho věcném řešení bude nutno zejména navázat na dřívější, tradiční pojetí občanského práva. Novou úpravu budou rovněž vyžadovat i předpisy upravující bydlení a hospodaření s byty. Jejím cílem bude zejména stanovit nové ekonomické a právní nástroje ke zlepšení stavu a údržby bytového fondu a současně zabezpečit sociálně slabším skupinám obyvatel odpovídající úroveň bydlení.

V poslední době byla přijata řada legislativních opatření v oblasti trestního práva. Dosud však chybí zákonná úprava výkonu vazby, není dobudován systém péče o odsouzené a propuštěné občany a zcela nově bude třeba přistoupit k přehodnocení obsahu nápravně výchovné činnosti.

Vláda pokládá za nutné podtrhnout nezastupitelnou úlohu nezávislých soudů v demokratickém státě. Je si vědoma, že soudy zatím pracují v nepříznivých podmínkách, a to nejen materiálních. V minulých dnech realizovala svůj záměr, starý několik měsíců, a zvýšila platy soudců. Ti však potřebují zlepšit i jiné než materiální podmínky své práce.

V této souvislosti vyslovuje vláda své pevné přesvědčení - a adresuje je i té části veřejnosti, která vynáší o soudcovském stavu unáhlené a paušalizující soudy: výkon soudnictví dnes již v naprosté většině zabezpečují soudci kompetentní, nezdiskreditovaní a nezkorumpovaní. Několik desítek soudců, kteří vynášeli v uplynulých letech nespravedlivé rozsudky nad kritiky starého režimu či kteří se i v jiných případech nechávali ovlivňovat politickými místy, nemůže a nesmí vrhat stín na celý soudcovský stav. Ostatně nezapomínejme, že špatné bylo především právo jako takové. Nechceme omlouvat soudce aktivně přizpůsobivé, ale varujme se příkrých verdiktů nad těmi, kteří v rámci omezených možností právního řádu dělali, co mohli, aby umenšovali zlo, všudypřítomné v našem neprávním státě. Opakuji: soudcovský stav jako celek má důvěru vlády České republiky.

Pokud jde o jednotlivé soudce, které do tohoto celku zahrnout nelze, bude jejich účast na výkonu justice řešena v souladu s platnými zákony o ustavování soudců volbou. Právní stát nelze budovat neprávními či protiprávními prostředky.

V bezpečnostní oblasti bude vláda usilovat o to, aby byl Sbor národní bezpečnosti zbaven v očích veřejnosti nedůvěry vyplývající z poměrů předchozího údobí. Novými zákony o kriminální policii a policejním sboru i dalšími opatřeními je vláda rozhodnuta rychle uskutečnit hlubokou reformu bezpečnostních struktur a vytvořit vskutku kvalifikovaný a početně dostatečný policejní sbor. Chceme, aby občan žil s vědomím, že jeho život, zdraví a majetek jsou v dostačující míře chráněny.

Nastoupili jsme cestu přechodu na systém tržního hospodářství a přijali jsme k tomu různé zákonné úpravy. Mnohé z nich mají jen dočasný, přechodný charakter. Budeme potřebovat obchodní zákoník, který by řadu těchto zákonů nahradil a všechny vztahy vznikající při podnikání spojil v logický celek. Přechod na tržní hospodářství bude vyžadovat také zřízení obchodních soudů a přebudování daňového systému. S tím souvisí i potřeba zreorganizovat daňovou správu a soustředit ji u jediného specializovaného, řádně profesně a materiálně vybaveného orgánu.

Jděme však rámcově dále:

Nedávno schválené změny v oblasti základních, středních a vysokých škol jsou pouze první etapou přeměny výchovně vzdělávací soustavy. Vzápětí bude nutno připravit změny na úseku státní správy ve školství a školských zařízeních. Naším úkolem je také zlepšit péči společnosti a státu o učitele, zvýšit společenskou prestiž učitelského povolání a vytvořit podmínky i pro rozvoj soukromých a církevních škol.

V našem státě je zaručena všem občanům možnost účastnit se života společnosti, a to bez ohledu na jejich náboženské přesvědčení a politickou příslušnost. Z toho bude vycházet také připravovaná zákonná úprava o svobodě víry a náboženského vyznání a o postavení církví a náboženských společností. Vyřešení majetkových otázek tu přikládáme klíčovou důležitost.

Nové zákonné předpisy na úseku zdravotnictví musí umožnit, aby byly provedeny zásadní reformy zdravotnického systému. Bude v nich zakotvena jak právní a ekonomická samostatnost zdravotnických zařízení, tak i změny v postavení a roli jednotlivých skupin pracovníků ve zdravotnictví. Počítáme, že vzniknou Lékařská komora, Farmaceutická komora, Státní zdravotní inspekce a Rada zdraví. Chceme uzákonit změny na úseku výkonu státní správy ve zdravotnictví a budou reformovány i všechny složky hygienické služby.

Aby mohla být realizována státní ekologická politika, bude na tomto úseku třeba urychleně novelizovat zastaralé předpisy a vydat předpisy nové, dosud chybějící, s využitím norem platných v zahraničí, zejména v zemích Evropského společenství. Půjde především o od statnou novelizaci zákona o ochraně ovzduší, zákona o ochraně přírody a krajiny, o přípravu rámcového zákona o životním prostředí, zákona o odpadech, zákona o půdě a zákona o právní ochraně zvířat.

Uvedli jsme jen základní okruhy legislativních úkolů, jejichž řešení nás v příštích letech čeká. Vláda bude dbát na to, aby byla vždy respektována svrchovanost zákonů. Při jejich tvorbě bude sledovat, aby nedocházelo ke zbytečnému zasahování do samostatného rozhodování občanů a organizací.

Zásadní změny v přístupu k řízení ekonomiky spjaté s přechodem na tržní mechanismus si vyžádají i zcela odlišný přístup vlády a jednotlivých ministerstev. Naším cílem je dosáhnout stavu, kdy bude efektivní rozvoj ekonomiky zabezpečovat stát s minimem orgánů. To si však nyní nezbytně vyžaduje přestavbu některých ministerstev a k tomu je třeba změnit kompetenční zákon. Nová vláda příslušný návrh včera schválila, a proto vás žádám o takový přístup k jeho projednávání, který by vládě umožnil reorganizovat ministerstva co nejdříve.

Pokud jde o složení vlády, navrhl jsem, aby bylo jmenováno o čtyři ministry více. Tento požadavek vyplývá z následujících skutečností:

Česká národní rada v květnu schválila změnu kompetenčního zákona, kterým bylo zřízeno ministerstvo práce a sociálních věcí. Uvedený zákon nabyl účinnosti dnes a je proto třeba jmenovat nového ministra.

Kompetenční zákon by měl dále vytvořit vládě předpoklady zejména pro realizaci ekonomické reformy a pro základní kvalitativní změny v systému plánování, včetně odstátnění a privatizace. Proto se předpokládá, že bude rozdělena funkce místopředsedy vlády a předsedy České komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj, z níž by mělo vzniknout ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj.

Dále by mělo být zřízeno ministerstvo pro správu národního majetku a privatizaci. Protože se předpokládá přenos působnosti federace na republiky v oblasti strojírenství a elektrotechniky, bude nutné ustavit nově i republikové ministerstvo pro tento resort. Počítáme také jak jsem v úvodu předeslal - s ústředním orgánem pro správu pohraničních oblastí. Vzhledem k tomu, že do budoucna již předseda vlády republiky nebude místopředsedou federální vlády - jak jsme si to přáli - je třeba jmenovat ministra pro styk s federální vládou a vládou Slovenské republiky. Tento ministr bude mít na starosti též zahraniční styky vlády.

Naopak se do budoucna nepočítá se zachováním dosavadního ministerstva lesního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu, jehož působnost by měla být rozdělena mezi ministerstva průmyslu, zemědělství a životního prostředí. Do schválení těchto změn bude řízením resortu pověřen jeden z náměstků.

Počet členů vlády vzrostl tedy na jednadvacet. V žádném případě to však neznamená, že celkově vzroste také aparát vlády, resp. ministerstev. Dojde jen k přesunům pracovníků ministerstev (např. práce a sociálních věcí a strojírenství) z federální na republikovou úroveň. Po provedené privatizaci převážné části podniků se musí dále výrazně zjednodušit řídící sféra a snížit počet pracovníků.

Dalším úkolem, po jehož řešení současný stav věcí neúprosně volá, je to, co chceme nazvat doháněním naší civilizační opožděnosti. Neobávám se tolik určité zanedbanosti kulturní. I v dobách skutečně kultuře nepřátelských se ukázalo, že jednotlivci, ba i celé skupiny byli schopni vynikajících výkonů.

V oblasti kultury musí být připravena právní úprava zaručující naprostou svobodu umělecké tvorby a bude vybudován systém ochrany kulturního dědictví garantovaný státem. Tato právní úprava bude rovněž formulovat zásady financování kultury. Vláda bude podporovat její šíření co nejhorlivěji, a to zejména mimo velká centra, protože potřebujeme i živou kulturu lokální.

Totéž se týká i obnovy funkcí vědy a techniky a jejich rozvoje. Předpokladem tohoto rozvoje je jejich osvobození a rehabilitace. Vláda nehodlá ztotožňovat vědeckotechnický rozvoj s průmyslovou politikou, ani ho této politice mechanicky podřizovat, ale chce vytvářet politické, legislativní, sociální a materiální podmínky pro svobodné a tvořivé bádání a uplatňování jeho výsledků. Podpoří reorganizaci vědeckovýzkumné základny, ale jinak chce ponechat příslušným institucím volnost určovat si své zaměření a spoléhá na to, že ony samy pro sebe vystihnou optimální směr. Chce se však podílet na výběru jednotlivých priorit. Státní zakázky i jiné nepřímé formy podpory bude poskytovat subjektům zaručujícím optimální způsob řešení a realizace.

Paní poslankyně a páni poslanci, všimli jste si zajisté že se zatím nevěnuji jednotlivým ministerským resortům, nýbrž že se zabývám jednotlivými rysy oblastí každého jednotlivého resortu. Nyní přikročím k tomu aktuálně nejdůležitějšímu. Je to ekonomika.

Naše vláda teď stojí před hlavním, rozhodujícím krokem: obezřetně, ale bez váhání léčit strasti a neduhy nastřádané za uplynulé půlstoletí. Naději na úspěch bude mít jen tehdy, jestliže bude postupovat jako organická součást celé společnosti, v souladu a za aktivní spoluúčasti všech občanů.

Odstraníme především překážky podnikání pro všechny účastníky hospodářského života, od nových soukromých podniků přes družstva až po státní podniky. Omezíme neefektivní výdaje v podnicích i ve správě obcí, měst a státu. Potřebujeme se znovu naučit, co jsme dříve uměli: vložit korunu tak, aby se vrátily dvě. Vydělat si na sebe v korunách i v tvrdých měnách. Znovu vytvoříme kapitál, který naši předchůdci prohospodařili.

Svět i my se shodujeme v poznání, že nás k tomu dovede jediná cesta. Čeká nás povinnost z nejtěžších: provést naše hospodářství úskalími a neprozkoumanými proudy přechodného období do živých vod tržního systému. Mnoho zemí se o takový přechod pokusilo před námi a my se musíme poučit z jejich zkušeností a chyb a usilovat o to, aby byl relativně rychlý a bezkrizový. Zde se můžeme opírat i o výchozí stav naší ekonomiky, který přes všechny současné obtíže není ještě kritický.

Avšak jestliže odložíme základní řešení, můžeme tohoto kritického stavu rychle dosáhnout. Proto už nesmíme ztrácet čas.

Hned od počátku musíme splnit dvě podmínky, máme-li dosáhnout úspěchu.

Především celá společnost musí vědět, co nás čeká, jaké budou jednotlivé kroky reformy, jak na sebe budou navazovat, co nám přinesou dobrého a jaké obtíže z nich vyplynou.

Za druhé: k úspěchu nestačí jen souhlas společnosti. Podmínkou je aktivní vytrvalá spolupráce nás všech od prvního do posledního kroku reformy.

Česká ekonomika je součástí jednotné československé ekonomiky a hospodářská politika české vlády bude proto vycházet z jednotných zásad hospodářské politiky tak, jak byly projednávány ve společné působnosti vlád republik a federace. Zároveň však česká vláda nese odpovědnost za vyřešení specifických problémů ekonomiky České republiky. Patří mezi ně zejména:

- vysoká ekologická zátěž země,

- důsledky dosavadního předimenzování těžkého průmyslu a zanedbání značné části průmyslu zpracovatelského,

- zaostalost a celková odepsanost základních prostředků,

- narušení tradičních hospodářství malých měst a obcí, - historicky vzniklá specifika českého pohraničí, Moravy a Slezska,

- specifika Prahy jako hlavního měst České republiky i České a Slovenské Federativní Republiky,

- turistická atraktivita českých zemí a stav jejich historických památek,

- relativně vysoký podíl starších generací české populace.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP