Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Předsednictvo Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo podle čl. 58 odst. 3 ústavního zákona o československé federaci na tomto zákonném opatření:

Vláda České a Slovenské Federativní Republiky na žádost vlády České republiky nebo vlády Slovenské republiky může vyčlenit příslušníky Pohraniční stráže a vojáky vojsk ministerstva vnitra (dále jen "vojáci") k plnění úkolů Veřejné bezpečnosti.

Vojáci mohou být na žádost vlády příslušné republiky vyčleněni k plnění úkolů Veřejné bezpečnosti v případě, že je to nutné k zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku na území příslušné republiky.

Vojáci jsou po dobu vyčlenění podřízeni ministru vnitra příslušné republiky.

Vojáci při plnění úkolů Veřejné bezpečnosti

a) jsou označeni předepsaným způsobem [Vyhláška MV č. 12/1979 Sb., o prokazování příslušnosti ke Sboru národní bezpečnosti.],

b) mají stejná práva a povinnosti jako příslušníci Sboru národní bezpečnosti, pokud ministr vnitra příslušné republiky nestanoví jinak.

Na vyčleňování vojáků k plnění úkolů Veřejné bezpečnosti se nevztahuje ustanovení § 1 odst. 2 písm. c) branného zákona č. 92/1949 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a ustanovení § 51 odst. 2 zákona č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.

Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Obecná část

Branný zákon č. 92/1949 Sb., ve znění pozdějších předpisů umožňuje, aby ozbrojené síly spolupůsobily při udržování bezpečnosti uvnitř státu v případě přímého násilného útoku proti ústavnímu zřízení České a Slovenské Federativní Republiky.

Spolupůsobení ozbrojených sil je blíže konkretizováno v ustanovení § 51 odst. 2 a 3 zákona č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákona č. 74/1990 Sb. Podle tohoto ustanovení může vojáky v činné službě povolat k plnění úkolů Sboru národní bezpečnosti pouze vláda České a Slovenské Federativní Republiky v případě násilného útoku proti ústavnímu zřízení České a Slovenské Federativní Republiky.

Současná bezpečnostní situace ukazuje, že tato zákonná úprava neumožňuje reagovat na potřeby výkonu bezpečnostní služby a přijímat potřebná opatření k zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku.

Za zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku odpovídají ministerstva vnitra republik. S ohledem na současnou bezpečnostní situaci se jeví jako nezbytné přijmout takové legislativní opatření, které by vládě republiky umožňovalo posílení výkonu bezpečnostní služby a tím i zajištění ochrany občanů před trestnou a jinou protispolečenskou činností.

Zvláštní část

K § 1:

Umožňuje se vládě České a Slovenské Federativní Republiky na žádost vlády příslušné republiky vyčlenit vojáky ve prospěch bezpečnostních sil republik.

K § 2:

V tomto ustanovení se upravují podmínky pro možné vyčlenění vojáků. Vymezení rámce podmínek vyplývá z rozdělení působnosti mezi federací a republiky na úseku vnitřního pořádku a bezpečnosti.

K § 3:

Zákonné opatření musí stanovit podřízenost vyčleněných vojáků, protože jde o osoby podléhající vojenskému velení.

K § 4:

Z hlediska zabezpečení práv občanů a řádného výkonu služby je potřebné vyčleněné vojáky zevně předepsaným způsobem označit. Toto označení prokazuje, že vojáci plní úkoly na úseku bezpečnosti a veřejného pořádku. Vojáky je třeba pro plnění úkolů bezpečnostní povahy vybavit právy a povinnostmi příslušníků Sboru národní bezpečnosti.

K § 5:

Toto ustanovení vymezuje vztah navrhované speciální právní úpravy k obecné právní úpravě povolávání vojáků v činné službě k plnění úkolů Sboru národní bezpečnosti.

K § 6:

Vzhledem k účelu navrhované právní úpravy se doporučuje stanovit její účinnost dnem vyhlášení.