Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

MINISTR NÁRODNÍ OBRANY ČSFR

Č. j.: 5091-84

Vážená pani poslankyně,

k Vaší interpelaci podané na 28. společné schůzi SL a SN dne 3. 5. 1990 týkající se zhoršování životního prostředí v okolí vojenského letiště Brno - Tuřany, sděluji:

V poslední době se množí žádosti občanů o zastavení vojenského leteckého provozu na letišti Brno - Tuřany a o přemístění leteckého pluku. Obdobné požadavky jsou však uplatňovány téměř u všech vojenských letišť. Je tedy zřejmé, že přemístěním leteckého pluku z letiště Brno - Tuřany do jiné lokality, zákonitě vyvolá negativní odezvy tamějšího obyvatelstva.

Velení Československé armády reaguje na oprávněné požadavky obyvatelstva a v co největší míře se snaží zmírňovat negativní účinky provozu vojenského letectva. Jsou přijímána účinná opatření, která vedou k podstatnému snižování hlučnosti, jako je omezování letového provozu na 2 - 3 dny v týdnu, zákaz létání o sobotách, nedělích a ve dnech pracovního klidu, podstatné omezení letů nadzvukovou rychlostí se vznikem aerodynamického třesku, zákaz létání nad hustě obydlenými místy pod výškou 1000 metrů, časová omezení doby létání, omezení vzletů s přídavným spalováním, omezení výcviku pilotů v nočním létání, zákaz provádění motorových zkoušek na stojánkách v blízkosti sídlišť, zákaz provádění letů rychlostí nad 600 km/h pod výšku 500 m.

Dodržování těchto opatření je pravidelně kontrolováno a vyhodnocováno. Naposledy 24. 10. 1989 za účasti předsedy jihomoravského KNV, velitele letectva a všech zúčastněných složek.

I když účinnost těchto opatření je nepopiratelná, je zřejmé, že k úplnému zamezení hluku nedojde. Intenzita leteckého provozu na letišti Brno - Tuřany je nyní na 14. místě při srovnání intenzity provozů 20 vojenských letišť. Perspektivně se však předpokládá snížení intenzity leteckého vojenského provozu na jednu polovinu dosavadní intenzity snížením počtu letounů a pilotů a v dalším období vyloučení provozu nadzvukové techniky a přezbrojení na podzvukovou techniku s výrazně menší hlučností a to do roku 1993.

Kromě negativních jevů způsobených provozem vojenských letounů je nutné brát v úvahu i některé další okolnosti. Vojenské letiště Brno - Tuřany má charakter letiště se smíšeným provozem. Společná činnost vojenských a civilních letadel je výhodná z hlediska rozdělení nákladů na údržbu letiště a jeho provoz. Za předpokladu odchodu vojenského útvaru lze odhadnout provozní ztráty civilní organizace na 12 milionů Kčs ročně. V zájmu zachování civilního leteckého provozu pro město Brno by bylo nezbytné zajistit tuto částku ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu místních orgánů a organizací. Právě probíhající generální opravy letiště v ceně 157 miliónů Kčs z prostředků FMNO byla dosud realizována v objemu 17,5 miliónů Kčs. V případě, že nebude letiště využíváno pro vojenské účely, resort FMNO nebude mít potřebu rekonstrukci provádět. Bude nutné hledat jiné zdroje pro dokončení prací ve výši kolem 100 miliónů Kčs. Zachování vojenského provozu na letišti Brno - Tuřany je rovněž odůvodněno potřebou zabezpečení suverenity státních hranic a tím i důležitých ekonomických objektů na teritoriu jižní Moravy a Slovenska.

Vážená paní poslankyně, věřím, že objasněním celé problematiky existence vojenského letectva na letišti Brno - Tuřany svým voličům velkou mírou přispějete k vytváření lepších vztahů mezi Československou armádou a obyvatelstvem.

Pokud bude jednání u kulatého stolu v okrese Brno-venkov realizováno, zúčastní se ho odpovědný zástupce velitelství letectva a PVOS.

Vážená paní

Helena FLÖSSLEROVÁ

poslankyně SL

Federálního shromáždění ČSFR

Praha