Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Odpověď na interpelaci poslance FS JUDr. Josefa Macka ze dne 3. 5. 1990

Vážený pane poslanče,

podrobně jsem se seznámil s Vaší interpelací týkající se článku zveřejněného v Lidové demokracii, který je citován ve Vaší interpelaci. Tvrdíte, že prohlášení tiskového mluvčího FMV bylo odmítnuto ČTK, zejména jejím ústředním ředitelem ing. Petrem Uhlem.

Seznámil jsem se s okolnostmi tohoto odmítnutí. Dovolte, abych v odpovědi použil stanovisko ing. Petra Uhla k celému případu ze dne 7. května 1990:

"Tiskový mluvčí federálního ministerstva vnitra se obrátil dne 24. dubna 1990 na ČTK se žádostí o publikování prohlášení, jímž FMV reagovalo na informaci Lidových novin z téhož dne. Informace se týkala trestní ho stíhání náměstka ministra vnitra Jaroslava Procházky. Pracovníci ČTK, kteří prohlášení FMV přijali, se na mne obrátili s tím, že podle jejich názoru by ČTK neměla prohlášení vydat, protože je polemikou s Lidovými novinami a protože nic z toho, co FMV označuje v informaci Lidových novin za nesprávné, ČTK ve svém servisu nevydala. Souhlasil jsem s jejich názorem a pracovníci sdělili tiskovému mluvčímu naše rozhodnutí prohlášení nevydat. Prohlášení samo bylo druhý den zveřejněno v Lidové demokracii (spolu s komentářem, útočícím na ČTK, a spolu s nepravdivým výrokem, že k nepublikování došlo na můj příkaz) a ve Svobodném slově. Z neznámých důvodů ho FMV nenabídlo Lidovým novinám. Požádal jsem šéfredaktora Lidové demokracie o tiskovou opravu, která nebyla zveřejněna, takže se jí budu muset zřejmě domáhat soudní cestou.

Při rozhodování o tom, zda zveřejnit či nezveřejnit prohlášení FMV jsem vycházel nejen z toho, že prohlášení reaguje na tvrzení zveřejněná v Lidových novinách, která ČTK nezveřejnila. Prohlášení MV se vlastně skládá ze dvou částí: na začátku a na konci je dementi, že mjr. Ejem nebyl vyšetřovatelem StB a že náměstek ministra vnitra Ciklamini nebyl trestně stíhán (jak 24. 4. informovaly LN); uprostřed prohlášení pak bylo poučování novinářům, jak psát a hlavně jak nepsat a jaké následky psaní může mít. Formulace, jak vystřižené z předrevolučního období: "...další záměrný pokus některých novinářů vyhrotit... kampaň s cílem skandalizovat..., měli by si uvědomit, že podobných výmyslů a nepravd mohou využít různé extrémní síly...". Vzhledem ke špatné pověsti ČTK, která se v předrevolučním období, jsouc poslušna zákazů a příkazů ministra vnitra a jiných státních a stranických orgánů, negativně ovlivňovala zpravodajství všeho denního zpravodajství, považoval jsem za naprosto neúnosné vydávat takovou zprávu, mentorující novináře, právě v ČTK. Zbývala tvrzení o Ejemovi a Ciklaminim. Rozhodoval jsem se, mám-li zprávu zkrátit o ideologické poučování a ponechat z něho jen tato tvrzení. K tomu přistupovala i okolnost, že mi byly známy skutečnosti, které tvrzení FMV značně zpochybňovaly.

Major JUDr. Josef Ejem sice nebyl, jak psaly LN, vyšetřovatelem Státní bezpečnosti. Byl však vyšetřovatelem veřejné bezpečnosti, v roce 1969 byl velitelem pořádkového oddílu potlačujícího protiokupační demonstrace a za osobní angažovanost při agitaci na podporu vojenské intervence v r. 1968 do Československa byl odměněn věcným darem. Po dálkovém vystudování vysoké školy SNB se od r. 1988 stal vyšetřovatelem Inspekce FMV. Protože Lidovým novinám šlo o to, jaký člověk nyní stíhá náměstka ministra vnitra Jaroslava Procházku, který byl dvacet let v opozici, a který má důvěru Občanského fóra, domníval jsem se, že prosté dementi, že Ejem nebyl "vyšetřovatelem StB", je v této souvislosti nedostatečné.

Obdobně to je i s informovaností o trestním stíhá ní náměstka Ciklaminiho. Je velmi pravděpodobné, že opravdu bylo vystaveno usnesení o zahájení trestního stíhání proti němu, jenže vzhledem k jeho hospitalizaci v Bratislavě nebylo mu doručeno, a když 24. 4. dopoledne bylo trestní stíhání bývalého náměstka zastaveno, nebylo doručeno už ani bývalému náměstkovi Ciklaminimu. Pracovníci Inspekce se k tomu nevyjadřují jasně, je třeba zjistit pravdu jejich výslechem a prověrkou písemností.

Československá tisková kancelář je státní agenturou. Skutečností však zůstává, že jí nikdy nebyla: byla, až do 17. listopadu, agenturou sekretariátu a předsednictva ÚV KSČ. Vztah ČTK ke státu je dán pouze tím, že ústřední ředitel ČTK je jmenován federální vládou. Neexistuje žádný předpis, upravující práva a povinnosti ČTK k čs. státu. S některými státními orgány a jejich představiteli (jako např. ministerstvo zahraničí, mluvčí prezidenta republiky a jeho poradci, částečně též tiskový mluvčí FS) jsme od doby, kdy jsem se stal ústředním ředitelem (tj. 14. 2. 1990) uzavřeli ústní gentleman agreement, a to na základě praktických problémů, které se při informování o jejich činnosti nebo o skutečnostech, patřících do okruhu jejich působnosti, vyskytly. Tyto vztahy bude nutno dořešit, pravdě podobně až po volbách do FS. Kompetentním ministrem pro otázky informací je ministr federální vlády Vladimír Príkazský, jehož jsem průběžně o našich záměrech na upřesnění vztahů mezi ČTK a státními institucemi informoval. Obdobně jsem informoval i prezidenta republiky. (Při řešení těchto problémů půjde především o vypracování vhodného modelu hospodaření ČTK a odstranění ekonomické závislosti ČTK na státu, která nemá ekonomické oprávnění: naše saldo vzhledem ke státu je aktivní.)

Interpelace poslance za lidovou stranu Josefa Macka mně připadá stejně neskutečná jako trestní stíhání Jaroslava Procházky. V celé záležitosti se může cítit poškozeno federální ministerstvo vnitra, i když Lidovým novinám své prohlášení nenabídlo a jeho prohlášení naopak zveřejnila Lidová demokracie. Místo toho, aby ministr vnitra zakročil přímo u mne, nebo aby se obrátil na ministra Príkazského či na ministerského předsedu Čalfu, podává za něj interpelaci na vládu (jíž je ministr vnitra sám členem) lidový poslanec:

Polemik mezi tiskem, institucemi, občany, různými organizacemi na straně jedné a státními orgány na straně druhé bude přibývat. Považoval bych za neúnosné, kdyby Československé tiskové kanceláři byla uložena povinnost zveřejňovat jakoukoli reakci státního orgánu na cokoliv, co se řekne nebo napíše, zejména pokud půjde o reakci polemickou či ideově formulovanou. Znovu zdůrazňuji, že jsem ochoten podílet se na taxativním vymezení našich povinností, a to i přes odpor mnohých mých spolupracovníků, kteří jakékoliv omezování považují za zásah do svobody slova a do svých profesionálních práv.

Než bude vztah mezi ČTK a čs. státem upřesněn, budu i nadále zastávat zájmy čs. státu jako dosud a jako ústřední ředitel ČTK budu dbát na to, aby tato státní agentura byla nadstranickou, objektivní a nestrannou."

Tolik stanovisko ústředního ředitele ČTK ing. Petra Uhla. Neexistence nově pojaté legislativní úpravy v celé oblasti tisku a státních sdělovacích prostředků vedly vlády národního porozumění k dohodě s ústředními řediteli ČsT; ČsR a ČTK, jakož i příslušnými řediteli na Slovensku, že státní sdělovací prostředky mají charakter veřejnoprávních institucí, že jsou nezávislé a nadstranické. Za jejich chod plně odpovídají vládám jmenovaní ústřední ředitelé a příslušní ředitelé na Slovensku.

Celá legislativní úprava v oblasti informací je ve stádiu přípravných prací a. bude předložena parlamentu na podzim roku 1990.

Navíc Vám chci oznámit, že celý spor považuji za vyřešený uveřejněním opravy v Lidových novinách dne 5. května 1990.

V Praze dne 7. května 1990