FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1990

V. volební období

458

Odpověď

ministra vnitra ČSFR R. Sachera na interpelaci poslance SN J. Šolce ze dne 25. 4. 1990

MINISTR VNITRA
ČSFR


V Praze dne 2. 5. 1990
Č. j.: FB-640/PD-90


Vážený pane poslanče,

v roce 1964 byly zřízeny základní útvary Veřejné bezpečnosti (dále jen "ZÚ VB"), které nahradily dřívější, již nevyhovující systém okrskové služby VB. Tuto organizační změnu si vyžádala především potřeba účinnějšího boje proti kriminalitě.

ZÚ VB, kterých bylo na území ČSSR zřízeno celkem 1019, byly pověřeny zabezpečováním podstatné části úkolů náležejících ze zákona o Sboru národní bezpečnosti složce Veřejné bezpečnosti. V poměrné krátké době dosáhla většina ZÚ VB mnohé pozitivní výsledky v boji s trestnou činností, při ochraně veřejného pořádku a v preventivní činnosti. To potvrdilo opodstatněnost tohoto systému organizace pořádkové služby VB.

V sedmdesátých letech však, zejména v souvislosti se sociálně ekonomickými změnami v naší společnosti, docházelo k výrazné koncentraci obyvatelstva do měst, ke slučování obcí a vytváření samostatných ekonomických celků. Proto se do těchto míst postupně soustředila i převážná část bezpečnostní problematiky řešená složkou Veřejné bezpečnosti.

Početní stavy příslušníků ZÚ VB a místa jejich dislokace však zůstávaly bez podstatných změn. Převládaly ZÚ VB s nižšími počty příslušníků VB. Na mnohých z nich proto nebyl zabezpečen nepřetržitý výkon služby, což se projevovalo v jejich nedostatečné akceschopnosti a možnosti včas a účinně reagovat na páchanou trestnou činnost a na případy narušení veřejného pořádku.

Na tento nežádoucí stav bylo poukazováno již v návrhu na zřízení okresních správ Sboru národní bezpečnosti, zpracovaném v roce 1977. S přihlédnutím k tomu, že potřebné posílení stávajících ZÚ VB nebylo možno realizovat pouze z vlastního nárůstu pracovních sil, rozhodli ministři vnitra ČSSR, ČSR a SSR řešit otázku zabezpečení účinnější ochrany veřejného pořádku především organizačními opatřeními, spočívajícími zejména v přerozdělení sil pořádkové služby VB a v jejich koncentraci do míst, kde to bezpečnostní situace nejvíce vyžaduje. Záměr byl realizován společným rozkazem č. 3/1979 o dislokaci, typizaci a systemizace obvodních oddělení Veřejné bezpečnosti.

Redislokace byla v ČSR zahájena dnem 1. srpna 1980 a ukončena k 1. červnu 1985. V SSR probíhala v době od 1. června 1980 do 1. srpna 1984. Jejím provedením vznikly větší územní obvody ZÚ VB. Pravidelný a bezprostřední styk s veřejností a s místními státními orgány, jakož i realizace úkolu maximálně přiblížit výkon státní správy k občanům a snížit jejich velké časové ztráty spojené s cestováním do sídla útvaru, si vyžádaly zřizování úředních místností, vysunutých pracovišť a vyčlenění starších inspektorů pořádkové služby pro práci v územních částech obvodu.

Bylo zřízeno cca 1000 úředních místností, převážně v objektech po zrušených ZÚ VB, v objektech národních výborů a JZD. Jsou ve všech obcích, kde byl při redislokaci ZÚ VB zrušen. Využívány jsou především staršími inspektory pořádkové služby s územní a objektovou odpovědností, zejména pro jejich styk s občany.

Současná vnitřní společensko politická situace, kdy je nutné předpokládat a realizovat i organizační změny v pojetí systému organizace Sboru národní bezpečnosti, včetně metod činností si vyžaduje i aplikaci na úseku organizace a činnosti pořádkové služby VB. Lze předpokládat, že systémově bude působit při veřejnobezpečnostní ochraně nově koncipovaný policejní aparát. Vycházeje z této teze, navrhuje se zavést novou organizaci pořádkové služby, která bude respektovat zejména požadavky preference výkonu služby v terénu, přiblížení výkonu bezpečnostní služby veřejnosti, zabezpečení osobní a místní znalosti příslušníků vykonávajících základní výkon služby, s cílem odstranit nedostatky, na které je v interpelaci poukazováno.

Těžiště nově organizované pořádkové služby bude nadále v základních útvarech policie, které by ve městech a velkých obcích tvořily městská a obvodní oddělení policie, na venkově a v okrajových částech měst by pak byly zřízeny v rámci těchto oddělení pro výkon bezpečnostní služby policejní stanice.

Podle zpracovaného návrhu ministerstva vnitra České republiky by mělo být jen v ČR vytvořeno řádově 500 - 700 policejních stanic dislokovaných zejména na venkově a v příměstských obvodech. Policejní stanice by se měly stát základem organizačních změn v pořádkové službě a byly by konečným výrazem úsilí v posílení výkonu služby.

Jedná se o hlavní prostředek k odstranění nedostatků vzniklých po redislokaci ZÚ VB, který spočívá v ponechání aspektů, které se zřízením akceschopných ZÚ VB osvědčily a zároveň navrácením kladů okrskové služby, které spočívaly především ve vysokém stupni místní a osobní znalosti a sepětí příslušníků s místním prostředím. Ideální stav by představoval zřízení policejních stanic všude tam, kde jsou zřízeny národní výbory. Tohoto stavu lze však dosáhnout jen postupně.

V současné době půjde především o zřízení policejních stanic zejména v místech zrušených ZÚ VB. Jejich existence bude závislá i na personálních a technických možnostech dislokace a podmínek vytvářených příslušnými orgány lidosprávy.

Vítám proto sdělení uvedené v interpelaci, že příslušné odbory ONV jsou připraveny vytvořit spolu s jednotlivými místními národními výbory podmínky pro nové zřízení těchto služeben.

Je snaha řešit současně i požadavky, které jsou předkládány ve velké míře orgány lidosprávy a občany.

S úctou




Vážený pan

poslanec v. o. 33

Jan ŠOLC

Sněmovny národů FS


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP