Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

ministra národní obrany ČSFR M. Vacka na interpelaci poslance J. Šolce

MINISTR NÁRODNÍ OBRANY ČSFR

Č. j.: 5043-84

Vážený pane předsedo,

K interpelaci poslance Šolce mohu uvést následující:

V interpelaci je uvedeno mnoho obvinění na adresu armády, avšak jen málo z nich je natolik konkrétních, abych je mohl prověřit a příčinu neprodleně odstranit.

Koncepce atestačního řízení byla zpracována se vší společenskou odpovědností velením Čs. armády. Pro většinu poslanců nemůže být přirozeně znám obsah příslušného mého rozkazu k tomuto řízení. Proto Vás chci hned úvodem informovat, že cílem atestací je posoudit všechny osobnostní, vojensko-odborné a morálně politické dispozice všech vojáků z povolání pro perspektivní výkon jejich dalšího funkčního zařazení pod zorným úhlem revolučních přeměn čs. společnosti i změn v modelu naší armády v demokratické společnosti.

Z armády ještě před atestací (od 2. 3. do 30. 4. 1990) odešlo 68 generálů, 2530 důstojníků, celkem 3980 vojáků z povolání, v tom i přibližně 35 pracovníků bývalého politického aparátu.

Přípravě a průběhu atestací věnuje velení armády mimořádnou pozornost, a to tak, aby byl důsledně splněn jejich cíl. Mohu odpovědně prohlásit, že v čele atestačních komisí jsou lidé požívající plnou společenskou důvěru. Jsou mezi nimi i reaktivovaní důstojníci a občanští pracovníci, kteří byli v průběhu posledních dvaceti let persekvováni. Pro Vaši informaci chci například sdělit, že v armádě již proběhlo u jedné správy s předstihem atestační řízení, předsedou atestační komise byl jmenován pracovník, který po dvacet let nebyl minulým režimem přijat do žádného trvalého poměru, členem této komise byl člen Sdružení vojenská obroda, který z politických důvodů byl v roce 3970 propuštěn z armády.

V komisi, kterou budu řídit já, bude pracovat poradce pana prezidenta pan Křižan a náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky. Do čela komise, která bude atestovat pracovník aparátu výchovy a kultury je určen pan Dr. Rašek - můj zástupce pro výchovu a kulturu, člen Sdružení vojenská obroda.

Zvláštní pozornost je věnována zejména atestacím pracovníků VKR, aparátu výchovy a kultury, personálním pracovníkům, jakož i pracovníkům vojenské prokuratury a soudů. U těchto kategorií vojáků z povolání jsou mezi členy komisí příslušníci Sdružení vojenská obroda.

Práce všech komisí se mohou podle potřeby zúčastnit i zástupci Svazu vojáků z povolání, Svazu vojenské mládeže nebo odborového orgánu, jejichž připomínky budou rovněž brány v úvahu při hodnocení vojáků. Při atestačních řízeních bude pochopitelně využito i podnětů a námětů, které budou svědčit o jednání a chování vojáků neslučitelném se službou v Čs. armádě.

Naprosto neodpovídá skutečnosti, že členy atestačních komis jsou "normalizátoři, propagandisté, bývalí političtí pracovníci a straničtí kádrováci" a že z armády nyní odcházejí mladí praporčíci a důstojníci - stoupenci revolučního étosu, pro něž je údajně rozčarováním právě koncepce těchto atestací. Pro úplnost je třeba uvést, že pro odchod z řad armády si i v minulosti někteří vojáci z povolání hledali všelijaké záminky a pro mnohé bude i tento důvod dobrou záminkou.

Chtěl bych ujistit pana poslance i celé Federální shromáždění, že nežádoucí trend vysoké odchodovosti mladých důstojníků znepokojuje mne i velení armády a že máme zájem na jejich setrvání ve vojenské činné službě. Domnívám se však, že důvody jejich odchodu jsou způsobeny především kvalitou výběru nebo spíše náboru do armády v předcházejících letech, kdy se spíše hledělo na kvantitu než na kvalitu. Dále také náročností vojenské služby, nutností sloužit v posádkách podle potřeb armády, které jsou často v rozporu s jejich osobními, sociálními a rodinnými zájmy. Řešení těchto problémů považujeme za jednu z rozhodujících oblastí v rámci demokratizačního procesu v Čs. armádě.

Pokud mi však pan poslanec dá podklady o připomínkách důstojníků a praporčíků z konkrétních posádek, ověřím tyta připomínky a pokud budou oprávněné a zjistím, že atestační řízení, včetně složení komisí je v rozporu s mými rozkazy, zjednám okamžitě nápravu a zabezpečím správné pochopení mých rozkazů.

K interpelaci pana poslance bych chtěl ještě říci, že tak, jak on kritizuje přístup k atestacím, ozývají se kritické hlasy i z druhého pólu, které vyjadřují obavy, že půjde o novou čistku v armádě založenou na politických aspektech způsobem, jakým se prováděly prověrky v minulých letech, to jest za řízení bývalého vedení KSČ.

Na závěr bych chtěl říci, že o tom, že se ozvalo již několik anonymních hlasů vyzývajících Čs. armádu k zásahu v zájmu nastolení pořádku v naší společnosti, nic nevím. Mohu Vás však ubezpečit a zaručit, že naše armáda neudělá nic co by bylo v rozporu se státní politikou a rozkazy prezidenta ČSFR.

S pozdravem

Vážený pan

Ing. Jozef STANK, CSc.

místopředseda FS ČSFR

a předseda Sněmovny národů

Praha