| V Praze dne 2. května 1990 | |
| Č.j.: 94.501/90-GS |
Vážený pane poslanče,
dovolte, abych Vám zaslal odpověď na Vaši
interpelaci přednesenou na 26. společné schůzi
sněmoven FS ve věci výroku ministra zahraničních
věcí Maďarské republiky p. Horna týkajícího
se historického utváření maďarských
hranic.
Po rozpadu Rakousko-uherské monarchie v r. 1918 byly na
základě mírových smluv uzavřených
po I. světové válce vytvořeny nástupnické
státy, včetně Maďarské republiky,
je-jichž vznik umožnil středoevropským
národům realizovat jejich právo na sebeurčení.
V důsledku tohoto vývoje se asi 3,5 mil. občanů
maďarské národnosti ocitlo v těchto
státech, kde tvoří národnostní
menšiny.
Problematiku sjednocení Německa nelze v žádném
případě srovnávat s otázkou
ustavení Maďarska v jeho současných
hranicích.
Princip neporušitelnosti současných hranic
je mj. zakotven v helsinském závěrečném
aktu, který podepsala Československo i Maďarsko.
Otázka postavení národnostních menšin
byla projednávána naposledy prezidenty ČSFR
a MR v Budapešti v lednu a 9. 4. t. r. v Bratislavě.
Shodli se též, že obě země budou
daleko intenzivněji konzultovat tyto otázky a ustaví
smíšenou komisi k jejich řešení.
Vážený pan
Peter Orbán
poslanec Sněmovny národů FS
Praha
Politika obou zemí chce plně respektovat kolektivní
práva národnostních menšin, tak jak
je běžné v demokratických zemích.
Podle našeho názoru se Vaše odvolávka,
vážený pane poslanče, týká
vystoupení maďarského ministra zahraničních
věcí p. G. Horna z 15. března t. r. na mezinárodní
konferenci, kterou v MR zorganizovala organizace Mladých
evropských federalistů (YEF). Zde G. Horn mj. uvedl,
že "Maďarsko bylo po 1. světové válce
mimořádně těžce potrestáno
a mírová smlouva po 2. světové válce
byla toho dovršením". K procesu sjednocení
Německa dále uvedl: "V souvislosti s rozděleným
Německem život přináší spravedlivá
řešení, ale "maďarstvo" pravděpodobně
nebude mít podobnou možnost, protože v Evropě
by to asi nikdo nepodporoval".
Zmíněné vystoupení G. Horna bylo jedním
z řady v rámci předvolební kampaně
v Maďarsku. V tomto smyslu je ho také třeba
chápat. Maďarsko se v předmětné
otázce nikdy na ČSFR oficiálně neobrátilo
a proto se FMZV domnívá, že oficiální
čs. reakce na ně není nutná.
S úctou
Na vědomí:
Vážený pan
ing. Jozef Stank
předseda Sněmovny národů FS ČSFR