Federální shromáždění
Československé federativní re publiky se
usneslo na tomto zákoně:
Zákon č. 54/1956
Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců,
ve znění zákona č. 16/1959 Sb., kterým
se mění a doplňuje zákon o nemocenském
pojištěná. zaměstnanců, zákona
č. 58/1964 Sb., o zvýšení péče
o těhotné ženy a matky, zákoníku
práce č. 65/1965 Sb., zákona č. 87/1968
Sb., o změnách v nemocenském pojištění
a v nemocenské péči,
zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení
mateřské dovolené, o dávkách
v mateřství a o přídavcích
na děti z nemocenského pojištění,
zákonného opatření předsednictva
Federálního shromáždění
č. 8/1982 Sb., o zvýšení mateřského
příspěvku a o změnách v nemocenském
zabezpečení, zákona č. 73/1982 Sb.,
o změnách, zákona o sociálním
zabezpečení a předpisů o nemocenském
pojištění, zákona č. 148/1983
Sb., o sjednocení sazeb nemocenského, zákona
č. 109/1984 Sb., o změnách v nemocenském
zabezpečení, zákona č. 51/1987
Sb., o změnách v nemocenském zabezpečení,
a zákona č. /1990 Sb., kterým se mění
a doplňuje zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním
zabezpečení, a zákon č. 54/1956 Sb.,
o nemocenském pojištění zaměstnanců,
se mění a doplňuje takto:
1. § 2 odst. 1 písm. c) zní:
"c) členové
nezemědělských družstev, u nichž
obsahem členství je též pracovní
vztah".
2. V § odst. 2 se vypouštějí
slova "pro socialistický sektor".
3. V § 2 odst. 3 se vypouští
ustanovení písmene b) a dosavadní ustanovení
písmene c) se označuje jako písmeno
b).
4. V 2 odst. 3 písm. b)
se slova "Ústřední rada odborů
a státní úřad sociálního
zabezpečení společnou vyhláškou
v úředním listě" nahrazují
slovy "vyhláškou federální ministerstvo
práce a sociálních věcí".
5. V § 3 odst. písm. b) se slova "Ústřední
rada odborů v dohodě se státním úřadem
sociálního zabezpečení" nahrazují
slovy "vyhláškou federální ministerstvo
práce a sociálních věcí".
6. V § 9 se slova "Ústřední
rada odborů může v dohodě se státním
úřadem sociálního zabezpečení
vyhláškou v úředním listě"
nahrazují slovy "Federální ministerstvo
práce a sociálních věcí může
vyhláškou" a vypouští se ustanovení
písmene b).
7. V § 10 odst. 1 se vypouštějí
slova "přednostně a".
8. § 11 zní:
Dávky nemocenského
pojištění jsou
a) lázeňská
péče,
b) peněžité
dávky:
1. nemocenské,
2. podpora při ošetřování
člena rodiny,
3. vyrovnávací příspěvek
v těhotenství a mateřství,
4. peněžitá
pomoc v mateřství,
5. podpora při narození
dítěte,
6. pohřebné
c) přídavky na děti.".
9. § 1 odst. 3 zni:
"(3) O výběru
zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků
pro lázeňskou péči se rozhoduje na
podkladě lékařských návrhů.".
10. § 12 odst. 4, §
13 a § 14 se vypouštějí.
11. V § 17 se nahrazuje v
odstavci 1 slovo "pracovníka" slovem "zaměstnance"
a v odstavci slovo "pracovník" slovem "zaměstnanec".
12. § 20 a 22 se vypouštějí.
13. § 23 zní.
Nemocenské při pracovní
neschopnosti pro aktivní tuberkulózu náleží
ve výši čisté denní mzdy, nejvýše
však v částce rozhodné pro stanovení
nemocenského, jestliže pracovní neschopnost
z tohoto důvodu trvá déle než měsíc.".
14. V § 24 odst. 1 písm.
c se za slovo "opilosti" vkládají tato
slova: "nebo zneužití omamných prostředků".
15. V § 5 v odstavci. 1 se
slovo "pracovníku" nahrazuje slovem "zaměstnanci"
a v odstavci 2 se slova "s pracovníkem" nahrazuji
slovy "se zaměstnancem°.
16. § 25 odst. 3 a 4 zní:
"(3) Podpora při ošetřováni
člena rodiny se poskytuje nejvýše po dobu prvních
sedmi pracovních dnů, pokud potřeba ošetřování
(péče) v nich trvá.
(4) Zaměstnanci, který
má v trvalé péči aspoň jedno
dítě ve věku do skončení povinné
školní docházky a je jinak osamělý,
se podpora při ošetřování člena
rodiny poskytuje nejvýše po dobu prvních 13
pracovních dnů, pokud potřeba ošetřování
(péče) v nich trvá.".
17. V § 43 se za slova "člena
rodiny" vkládají tato slova: "vyrovnávací
příspěvek v těhotenství a mateřství".
18. § 44 odst. 1 zní:
"(1) Nárok na nemocenské,
podporu při ošetřování člena
rodiny, vyrovnávací příspěvek
v těhotenství a mateřství nebo peněžitou
pomoc v mateřství za jednotlivé dny se promlčuje,
nebyl-li uplatněn do tří let ode dne, za
který náleží. ".
19. V § 44 odst. 2 až
4 se slova "jednoho roku" nahrazují slovy "tří
let".
20. V § 45 odst. 3 se slova "odborový orgán"
nahrazují slovy "orgán nemocenského
pojištění".
21. V § 47 odst. 1 se slova
"ministerstvem zdravotnictví, popřípadě
jinými zdravotnickými orgány" nahrazují
slovy "vyhláškami ministerstva zdravotnictví
a sociálních věcí České
republiky a ministerstva zdravotnictví a sociálních
věcí Slovenské republiky".
22. V § 48 odst. 1 se za
slova "člena rodiny" vkládají tato
slova: "vyrovnávací příspěvek
v těhotenství a mateřství".
23. V § 51 odst. 1 a 2 se
slova "Ústřední rada odborů"
nahrazují slovy "Federální ministerstvo
práce a sociálních věcí".
24. V § 51 odst. 2 se vypouštějí
ustanovení písmen a) a c) a v ustanovení
písmene d) se vypouštějí slova "jakož
i v kterých případech se přídavky
na děti poskytují odchylně od ustanovení
§ 30 odst. 2 nebo § 32".
25. V § 51 odst. 3 se slova "Ministerstvo
zdravotnictví v dohodě s Ústřední
radou odborů" nahrazují slovy "Ministerstvo
zdravotnictví a sociálních věcí
České republiky a ministerstvo zdravotnictví
a sociálních věcí Slovenské
republiky".
26. V § 1 odst. 4 se slova "Ministerstvo zdravotnictví,
Ústřední
rada odborů a státní úřad sociálního
zabezpečení nahrazují slovy "Federální
ministerstvo práce a sociálních věcí"
a vypouští se slovo "zaměstnanců".
27. § 5 zni:
Orgány nemocenského
pojištění jsou federální ministerstvo
práce a sociálních věcí a další
státní orgány určené zákony
národních rad.".
28. V § 3 odst. 1 se slova
orgánech Revolučního odborového hnutí"
nahrazuji slovy "příslušných orgánech
nemocenského pojištění".
29. § 54 zní:
Federální ministerstvo
práce a sociálních věcí řídí
rozvoj nemocenského pojištění, zejména
zpracovává koncepce a návrhy právních
úprav v nemocenském pojištění,
dbá o účelné vynakládání
státních prostředků určených
na nemocenské pojištění koordinuje jednotné
provádění nemocenského pojištění,
připravuje návrhy
mezinárodních smluv a zabezpečuje úkoly
vyplývající z těchto smluv; přitom
spolupracuje s ostatními orgány nemocenského
pojištění.".
30. V § 55 odst. 1 se vypouští
odstavec 1 a označení odstavce 2.
31. Za § 57 se vkládá
nový oddíl třetí, který včetně
nadpisu zni:
Pokud tento zákon nebo
zákony národních rad nestanoví odchylky
od obecných předpisů o správním
řízení, platí tyto předpisy.
(1) Proti rozhodnutí o
povinnosti zaměstnance nebo jiného příjemce
peněžité dávky nemocenského pojištění
nebo přídavků na děti vrátit
přeplatek na dávce neprávem vyplacené,
jakož i proti rozhodnutí v jiných než
dávkových věcech nemocenského pojištění,
která byla vydána
v odvolacím řízeni, lze podat opravný
prostředek k soudu. [§ 244 a násl. občanského
soudního řádu.]
(2) Proti rozhodnutí o
odstraněni tvrdostí není přípustný
opravný prostředek. Tvrdosti, které by se
vyskytly při provádění předpisů
o nemocenském pojištění, odstraňují
orgány určené zákony národních
rad.".
32. V § 58 odst. 1 a 2 se
vypouštějí slova "odborových orgánů".
33. V § 59 se slova "odborových
orgánů" nahrazují slovy orgánu
uvedených v § 52" a na konci se připojuje
tato věta: "Totéž platí pro jiné
organizace a zaměstnavatele.".
34. § 63 odst. 1 zní:
"(1) Federální
ministerstvo práce a sociálních věcí
upraví blíže vyhláškou
a) povinnosti a odpovědnost
zaměstnavatelů a zaměstnanců a postup
v dávkových a v jiných než dávkových
věcech nemocenského pojištění,
b) příjmy nemocenského
pojištění, zejména pojistné,
přirážku k pojistnému, penále,
jejich vyměřování a vykazování
a příjmy z nároků na náhradu
vyplacených dávek proti zaměstnavatelům
a jiným osobám, jakož i výdaje nemocenského
pojištění.".
35. V § 63 odst. se slova
"Ústřední rada odborů" nahrazují
slovy "Federální ministerstvo práce
a sociálních věcí".
36. § 63 odst. 3 se vypouští.
37. § 63a se vypouští.
Zákon č. 32/1957
Sb., o nemocenské péči v ozbrojených
silách, ve znění zákona č.
58/1964 Sb., o zvýšení péče o
těhotné ženy a matky, zákona č.
87/1968 Sb., o změnách v nemocenském pojištění
a v nemocenské péči, zákonného
opatřeni předsednictva Federálního
shromáždění č. 8/1982 Sb., o
zvýšení mateřského příspěvku
a o změnách v nemocenském
zabezpečení, a zákona č. 91984 Sb.,
o změnách v nemocenském zabezpečení,
se mění a doplňuje takto:
1. § 18 odst. 2 věta
první zní: "Nemocenské při neschopnosti
k službě pro aktivní tuberkulózu náleží
ve výši čistého denního příjmu.".
2. V § 20 odst. 1 písm.
c se za slovo "opilosti" vkládají tato
slova: "nebo zneužití omamných prostředků".
Zákon č. 103/1964
Sb., o zabezpečení družstevních rolníků
v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte,
ve znění pozdějších předpisů
(úplné znění č. 240/1988 Sb.,
se mění a doplňuje takto:
1. Vypouští se preambule
zákona s výjimkou slov: "Národní
shromáždění Československé
socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:".
2. § 11 a 13 se vypouštějí.
3. § 14 zní
Nemocenské při pracovní
neschopnosti pro aktivní tuberkulózu náleží
ve výši průměrné denní
pracovní odměny, z níž bylo nemocenské
stanoveno, nejvýše však v částce
150 Kčs za pracovní den, jestliže pracovní
neschopnost z tohoto důvodu trvá déle než
měsíc.".
4. V § 15 odst. 1 písm. c se za
slovo "opilosti" vkládají tato slova:
"nebo zneužití omamných, prostředků".
5. § 16 odst. 3 a 4 zní:
"(3) Podpora při ošetřování
člena rodiny se poskytuje nejvýše po dobu prvních
sedmi pracovních dnů, pokud potřeba ošetřování
(péče) v nich trvá.
(4) Členu družstva,
který má v trvalé péči aspoň
jedno dítě ve věku do skončení
povinné školní docházky a je jinak osamělý,
se podpora při ošetřování člena
rodiny poskytuje nejvýše po dobu prvních 13
pracovních dnů, pokud potřeba ošetřování
(péče) v nich trvá.".
6. V § 19a odst. 5 se slova
"Ministerstvo práce a sociálních věcí
v dohodě s ministerstvem zemědělství
a výživy a s Ústřední radou odborů"
nahrazují slovy "Federální ministerstvo
práce a sociálních věcí".
7. § 20 odst. 3 písm. b) zní:
"b) byla účastna
sociálního zabezpečení osob samostatně
výdělečně činných, a
jde-li o dobu před 1. květnem 1990, zabezpečení
umělců, občanů poskytujících
věcná plnění a výkony na základě
povolení národního výboru, anebo zabezpečení
jednotlivě hospodařících rolníků
a jiných osob samostatně
hospodařících,".
8. § 20 odst. 3 písm. d) zní:
"d) byla poživatelkou
důchodu ze sociálního zabezpečení,".
9. V § 26 odst. 1 se slova
"okresního národního výboru"
nahrazují slovy příslušného orgánu".
10. V § 33 odst. 4 se na
konci připojují tato slova: "jakož i civilní
služba".
11. V § 34 odst. 2 písm.
c se za slova "v ozbrojených silách" vkládají
slova "a civilní služby".
12. V § 91 odst. se vypouští
věta třetí.
13. V § 93 se slova "místní
národní výbor" nahrazují slovy
"příslušný orgán" a
vypouští se poslední věta.
14. V § 98 se za středník
vkládá slovo "federální".
15. V § 100 odst. 1 až
3 se slova "jednoho roku" nahrazují slovy "tří
let".
16. § 104 se vypouští.
17. V § 113 se vypouští nadpis a slova "ministerstvo
práce a sociálních
věcí, národní výbory"
se nahrazuji slovy "federální ministerstvo
práce a sociálních věcí a další
státní orgány určeně zákony
národních rad".
18. § 115 se vypouští.
19. § 116 odst. 1 zní:
"(1) Družstva poskytují
dávky v případech, ve kterých je na
ně zákonný nárok a ve kterých
všechny podmínky pro jejich poskytování
nebo výši jsou nepochybné a nesporné.".
20. V § 116 se vypouští
odstavec 2 a dosavadní odstavec 3 se označuje jako
odstavec 2.
21. V § 118 se vypouští nadpis a odstavec 2 zní:
"(2) Jestliže družstvo
porušilo nebo zanedbalo své povinnosti a tím
došlo k poskytnutí dávky neprávem nebo
ve vyšší výměře, než
v jaké náležela, je povinno nahradil neprávem
vyplacené částky. O povinnosti nahradit neprávem
vyplácené částky rozhoduje příslušný
orgán.".
22. § 119 a 120 se vypouštějí.
23. V § 121 se vypouštějí
odstavce 1 a 2 a označení odstavce 10.
24. § 122 zní:
(1) Proti rozhodnutí o
povinnosti příjemce peněžité
dávky ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení
matky a dítěte vrátit přeplatek na
dávce neprávem vyplacené, jakož i proti
rozhodnutí v jiných než dávkových
věcech zabezpečení v nemoci a zabezpečení
matky a dítěte, která byla vydána
v)odvolacím řízení, lze podat opravný
prostředek k soudu. [§ 244 a násl. občanského
soudního řádu.]
(2) Proti rozhodnutí o
odstranění tvrdostí není přípustný
opravný prostředek. Tvrdostí, které
by se vyskytly při provádění předpisů
o zabezpečeni družstevních rolníků
v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte,
odstraňují orgány určené zákony
národních rad.".
25. § 143 se vypouští.
26. V § 144 se slova "Ministerstvo
práce a sociálních, věci stanoví
v dohodě s ministerstvem zemědělství
a výživy, se Svazem družstevních rolníků
a s Ústřední radou odborů" nahrazují
slovy "Federální ministerstvo práce
a sociálních věcí stanoví vyhláškou
výší příspěvku jednotného
zemědělského družstva na částečnou
úhradu nákladů sociálního zabezpečení
[§ 101 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním
zabezpečení, ve znění pozdějších
předpisů.], způsob jeho výpočtu
a odvádění a".
Zákon č. 88/1968
Sb., o prodloužení mateřské dovolené,
o dávkách v mateřství a o přídavcích
na děti z nemocenského pojištění,
ve znění pozdějších předpisu
(úplné znění č. 159/1988 Sb.),
se mění a doplňuje takto:
1. § 3 včetně
nadpisu zní:
(1) Dávky v mateřství
podle tohoto zákona náleží pracovnicím
a dalším osobám účastným
nemocenského pojištění podle zákona
č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění
zaměstnanců, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen "zákon o nemocenském
pojištění" a předpisů podle
něho vydaných.
(2) Kde se v tomto zákoně
mluví o pracovnici, rozumí se tím i další
osoba uvedená v odstavci 1.
(3) Podpora při narozeni
dítěte náleží také rodinným
příslušníkům pracovníků
a dalších osob účastných nemocenského
pojištění podle zákona o nemocenském
pojištění a předpisů podle něho
vydaných.".
2. § 6 odst. 2 písm. b) a c) zní:
b) byla poživatelkou důchodu
ze sociálního zabezpečení,
c) byla účastna
zabezpečení podle předpisů o zabezpečení
družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení
matky a dítěte, anebo sociálního zabezpečení
osop samostatně výdělečně činných,".
3. V § 6 odst. z se připojují
ustanovení písmen f) a g), která zní:
"f) byla účastna
před 1. květnem 1990 zabezpečení umělců,
občanů poskytujících věcná
plnění a výkony na základě
povolení národního výboru nebo zabezpečení
jednotlivě hospodařících rolníků
a jiných osob samostatně hospodařících,
g) byla účastna
před 1. červencem 1990 nemocenského pojištění
členů výrobních družstev.".
4. V § 12 odst. 1 se slova "okresního
orgánu správy nemocenského pojištění"
nahrazují slovy "příslušného
orgánu".
5. § 16 zní.
(1) Přídavky na
děti náleží pracovníkům
a dalším osobám účastným
nemocenského pojištění podle zákona
o nemocenském pojištění a předpisů
podle něho vydaných.
(2) Kde se v tomto zákoně
dále mluví o pracovníku, rozumí se
tím i další osoba uvedená v odstavci
1.".
6. V § 22 odst. 2 písm.
c se za slova v ozbrojených silách vkládají
slova "a civilní služby".
7. V § 23 se na konci připojují
tato slova: "jakož i civilní služba".
8. V § 32 odst. 1 se slova
"ve výrobním družstvu" nahrazují
slovy "v družstvu, kde obsahem členství
byl též pracovní vztah".
9. § 32 Odst. 4 zní:
"(4) Podrobnosti upraví vyhláškou federální
ministerstvo práce a sociálních
věcí.".
10. V § 36 se v odstavcích
1 a slova "Ústřední rada odborů"
nahrazují slovy "Federální ministerstvo
práce a sociálních věcí".
Zákon č. 100/1988
Sb., a sociálním zabezpečení, ve znění
zákona č. /1990 Sb., kterým se mění
a doplňuje zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním
zabezpečení, a zákon č. 54/1956 Sb.,
o nemocenském pojištění zaměstnanců,
se mění a doplňuje takto:
1. § 73 odst. 3 zní:
"(3) Při plnění
úkolů sociální péče
státní orgány úzce spolupracují
se společenskými a jinými organizacemi.".
2. V § 74 odst. 1 a 2, § 81 odst., § 82 odst. 2
a 3, § 84, § 85, § 86 odst. 1, § 88, §
91 odst. 1; § 92 odst. 1, 3 a 4, § 102 odst. 2, 3 a
5, § 106 odst. 5, § 112, § 118, § 120 odst.
3, 4 a 6, § 125 odst. 2, § 144 odst. 1 a § 177
odst. 2 písm. n) se slova
"národní výbor", "národní
výbory", národního výboru"
a "národním výborem" nahrazují
slovy "příslušný státní
orgán", "příslušné
státní orgány", "příslušného
státního orgánu" a "příslušným
státním orgánem:
3. § 114 odst. 1 zní:
"(1) Orgány sociálního
zabezpečení jsou federální ministerstvo
práce a sociálních věci a další
státní orgány určené zákony
národních rad.".
4. V § 116 odst. 2 se slova
"úřady důchodového zabezpečení
a národní výbory" nahrazuji slovy "státní
orgány republik ".
5. § 117 se vypouští.
6. § 120 odst. 1 písm.
b) až d) zní:
"b) členové
družstva, u nichž obsahem členství je
též pracovní vztah, u družstva, jehož
jsou členy,
c) občané, kteří
mají v důchodovém zabezpečení
práva a povinnosti jako pracovníci v pracovním
poměru, u organizace (orgánu), která pro
ně vede záznamy, a plní další
povinnosti důchodového zabezpečení,
d) ostatní občané
u příslušného státního
orgánu.".
7. V § 120 odst. 1 se vypouští ustanovení
písmene e).
8. § 120 odst. 5 zní:
"(5) Organizace, která, sepsala
žádost o dávku důchodového zabezpečení,
je povinna ji předložit příslušnému
státnímu orgánu bez prodlení, nejdéle
do osmi dnů ode dne sepsání žádosti
o tuto dávku. Příslušná organizace
(státní orgán nesmí odmítnout
sepsání žádosti o dávku důchodového
zabezpečení, a to i když má za to, že
občan nesplňuje podmínky stanovené
pro nárok na důchod nebo není-li žádost
občana doložena potřebnými doklady.".
9. § 122 odst. 1 a 2 zní:
"(1) O opravném prostředku
proti rozhodnutí o zákonném nároku
na dávku důchodového zabezpečení
uvedenou v § 7 písm. a) č. 1 až 7, písm.
b) a c) rozhoduje soud; [§ 244 a násl. občanského
soudního řádu] jde-li však o rozhodnutí
o výchovném a zvýšení pro bezmocnost
k sociálnímu důchodu, rozhoduje soud o opravném
prostředku až proti rozhodnutí odvolacího
orgánu.
(2) Opravný prostředek
není přípustný
a) proti rozhodnutí, které
je podkladem pro rozhodnutí o zákonném nároku
na dávku důchodového zabezpečeni;
soud přezkoumává taková rozhodnutí
jen při rozhodování o opravném prostředku
proti rozhodnutí státního orgánu.
Zruší-li soud rozhodnutí státního
orgánu, vydá tento orgán nové rozhodnutí;
b) proti rozhodnutí o žádosti
o odstranění tvrdostí zákona.".
10. § 174 zní:
Tvrdostí, které
by se vyskytly při provádění sociálního
zabezpečení vojáků z povolání,
příslušníků Sboru národní
bezpečnosti a příslušníků
sborů nápravné výchovy podle tohoto
zákona, mohou odstraňovat v oborech své působnosti
ministři národní obrany a vnitra Československé
federativní republiky
a v ostatních případech státní
orgány určené zákony národních
rad.".
11. V § 177 odst. 2 písm.
p) se vypouštějí slova "národního
výboru".
Zákon č. 107/1971
Sb., o mateřském příspěvku
ve znění pozdějších předpisů
(úplné znění č. 106/1987 Sb.
se mění a doplňuje takto:
1. V § odst. 2 se za větu
druhou vkládá tato věta: "Proti rozhodnutí
o povinnosti vrátit přeplatek které bylo
vydáno v odvolacím řízení,
lze podat opravný prostředek ke krajskému
soudu. [§ 244 a násl. občanského
soudního řádu.]
2. § 10 odst. 1 písm.
b) až d) zní:
"b) členky družstev,
u nichž obsahem členství je též
pracovní vztah, u družstva, v němž jsou
pracovně činné,
c) vojákyně v činné
službě příslušnice Sboru národní
bezpečnosti a příslušnice sborů
nápravné výchovy u orgánů,
které provádějí jejich nemocenskou
péči
d) ostatní žehy u
příslušného státního orgánu.".
3. V § 10 odst. 1 se vypouští ustanovení
písmene e).
4. V § 11 odst. 2 se slova
"okresní národní výbor"
nahrazují slovy "příslušný
státní orgán".
5. § 14 odst. 1 zní:
"(1) Tvrdostí, které
by se vyskytly při provádění tohoto
zákona, mohou odstraňovat, jde-li o vojákyně
v činné službě, příslušnice
Sboru národní bezpečnosti a příslušnice
sborů nápravné výchovy orgány
příslušné k odstraňování
tvrdostí na úseku nemocenské péče
v ozbrojených silách a v ostatních případech
státní orgány určené zákony
národních rad".
6. V § 16 se vypouštějí
slova "Ústřední radou Československého
revolučního odborového hnuti a".
Zákon č. 117/1966
Sb., o některých důsledcích zanedbávání
péče o děti, ve znění zákona
č. 99/1972 Sb., o zvýšení přídavků
na děti a výchovného, se mění
a doplňuje takto:
§ 7 písm. a) zní:
a) o přídavcích
na děti ze zabezpečení družstevních,
rolníků v nemoci a zabezpečení matky
a dítěte a o výchovném poskytovaném
v důchodovém zabezpečeni,".
Na výběrovou a dětskou
rekreaci organizovanou odborovými organizacemi se poskytují
příspěvky ze státního rozpočtu.
Způsob a výši jejich poskytování
stanoví federální ministerstvo financí
na návrh příslušných ústředních
odborových orgánů.
(1) Vznikl-li důvod pro
poskytování podpory při ošetřováni
člena rodiny přede dnem účinnosti
tohoto zákona a trvá-li ještě k tomuto
dni, poskytuje se tato dávka podle předpisů
platných přede dnem účinnosti tohoto
zákona. K prodloužení poskytování
této dávky je v tomto případě
příslušný orgán, který
byl k takovému rozhodnutí příslušný
přede dnem účinnosti tohoto zákona.
(2) Ustanovení tohoto zákona
o řízení platí i pro řízení
pravomocně neskončená před počátkem
jeho účinnosti. Právní účinky
úkonů, které v řízení
nastaly před účinností tohoto zákona,
zůstávají zachovány. Pro běh
lhůt, které v den, kdy tento zákon nabyl
účinnosti, ještě neskončily,
platí dosavadní předpisy.
(3) V řízení,
které není ke dni účinnosti tohoto
zákona pravomocné ukončeno, pokračuje
orgán, jehož příslušnost upravují
zákony národních rad.
(4) O poskytnutí lázeňské
péče s nástupem do 31. prosince 1990 rozhodují
orgány, které byly příslušné,
rozhodovat o jejím poskytování přede
dnem účinnosti tohoto zákona, a to podle
předpisů platných před tímto
dnem.
(5) Dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona se ze Správy nemocenského pojištění
převádí Ústřední správa
nemocenského pojištění [§ 8
a § 10b vyhlášky předsedy vlády
č. 91/1958 Sb., kterou se uveřejňuje opatření
Ústřední rady odborů o organizaci
a prováděni nemocenského pojištění
zaměstnanců, ve znění vyhlášky
č. 178/1968 Sb.] do federálního ministerstva
práce a sociálních věcí.
Předsednictvo Federálního
shromáždění se zmocňuje, aby
ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné
znění zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském
pojištění zaměstnanců, jak vyplývá
ze zákonů jej měnících a doplňujících.
Zrušuje se
1. ustanovení § 244
odst. 2 občanského soudního řádu
č. 99/1963 Sb., ve zněni pozdějších
předpisů (úplné znění
č. 78/1983 Sb., a označení odstavce 1,
2. čl. III zákona
č. /1990 Sb., kterým se mění a doplňuje
zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním
zabezpečení, a zákon č. 54/1956 Sb.,
o nemocenském pojištění zaměstnanců,
3. vyhláška č.
88/1967 Sb., o nemocenském pojištění
členů výrobních družstev.
Tento zákon nabývá
účinnosti dnem
Všeobecná část
Základ současné
organizace nemocenského a sociálního zabezpečení
byl položen zákonem č. 102/1951 Sb., kterým
došlo k přebudování národního
pojištění podle zákona č. 99/1948
Sb. Nemocenské pojištění bylo odděleno
od důchodového pojištění a správa
nemocenského pojištění pracovníků
v pracovním poměru byla svěřen a pracujícím
sdruženým v Revolučním odborovém
hnutí. Tímto opatřením došlo
k přenesení úlohy
státu na odborové orgány (ROH) s cílem
přiblížit provádění nemocenského
pojištěni závodům a zajistit účast
pracujících na správě prostředků
nemocenského pojištění.
Na těchto principech je
vybudován i platný zákon č. 54/1956
Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců.
Podle tohoto zákona je vrch plným orgánem
nemocenského pojištění pracovníků
v pracovním poměru Ústřední
rada odborů, která řídí, organizuje
a spravuje nemocenské pojištění, kontroluje
jeho provádění a má i legislativní
pravomoc k vydávání prováděcích
právních předpisů (organizaci, provádění,
řízení a financování však
může upravit jen se souhlasem vlády, a to formou
vyhlášky předsedy vlády uveřejněné
ve Sbírce zákonů). Ústřední
rada odborů za provádění nemocenského
pojištění odpovídá podle tohoto
zákona vládě. Prostředky určené
k provádění nemocenského pojištěni
jsou ve státním vlastnictví, přičemž
příjmy a výdaje tohoto pojištěni
jsou součásti státních příjmů
a výdajů. Zákon ukládá Ústřední
radě odborů, aby uvedené prostředky
spravovala odděleně
od vlastního jmění Revolučního
odborového hnutí.
Úkoly, které náležejí
podle znění uvedeného zákona Revolučnímu
odborovému hnutí v oblasti nemocenského pojištění
a uskutečňují se mimo závody, plní
dosud Správa nemocenského pojištěni,
která byla zřízena usnesením Ústřední
rady odborů ze dne 26. 9. 1968 jako účelové
zařízení s vlastní právní
subjektivitou.
Správa nemocenského
pojištění se organizačně člení
na Ústřední správu nemocenského
pojištění, Českou a Slovenskou správu
nemocenského pojištění a krajské
a okresní správy nemocenského pojištění.
U každé z nich působí samosprávné
orgány složené ze zástupců pracujících,
které jsou vybaveny potřebnou rozhodovací
pravomocí.
Závody (organizace) plní
administrativní úkoly včetně výplaty
dávek a včetně přímého
poskytování nárokových nesporných
dávek. Odborové orgány v závodech,
tj. závodní výbory a jejich komise národního
pojištění, rozhodují v prvním
stupni o dávkách nemocenského pojištění
při sporu o nároku na dávku, o určených
dobrovolných dávkách a o použití
sankcí na nemocenském vůči pojištěncům
včetně povinnosti příjemců
dávky vrátit přeplacenou dávku. Pro
pracovníky tzv. milých závodů (t.
j. závodů, kde nepůsobí odborový
orgán) a pro závody, kde nejsou vytvořeny
podmínky pro provádění nemocenského
pojištění, se nemocenské pojištění
provádí v organizačních složkách
Správy nemocenského pojištění.
Takto je zabezpečeno provádění
nemocenského pojištění pracovníků
pro téměř 90 % všech ekonomicky činných
občanů. Pro ostatní skupiny pracujících
se v důsledku historického vývoje vytvořily
další samostatné organizační
systémy nemocenského zabezpečení:
- nemocenské zabezpečení
družstevních rolníků, které provádějí
družstva, národní výbory a ministerstva
zdravotnictví a sociálních věcí;
- nemocenské pojištění
členů výrobních družstev prováděné
výrobními družstvy, českým a
Slovenským svazem výrobních družstev;
- nemocenské zabezpečení
vybraných skupin obyvatelstva (např. umělců,
osob poskytujících služby) prováděné
národními výbory a ministerstvy zdravotnictví
a sociálních věcí;
- nemocenská péče
příslušníků ozbrojených
sil prováděná příslušnými
orgány těchto složek.
Současná organizace
sociálního zabezpečení je upravena
zákonem č. 100/1988 Sb., o sociálním
zabezpečení. Soustavu orgánů sociálního
zabezpečení tvoří federální
ministerstvo práce a sociálních věcí,
ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí
republik, úřady důchodového zabezpečení
a národní výbory. Uvedené orgány
jsou kompetentní pro důchodové zabezpečení
a sociální péči veškerých
občanů s výjimkou vojáků
z povolání, příslušníků
Sboru národní bezpečnosti a příslušníků
sborů nápravné výchovy. Orgány
sociálního zabezpečení ozbrojených
složek jsou federální ministerstva národní
obrany a vnitra, ministerstvo vnitra ČR a ministerstva
vnitra a životního prostředí SR a ministerstva
spravedlnosti republik a jejich příslušné
orgány.
Společensko-politický
vývoj vyžaduje urychlené vytvoření
nové organizace sociálního zabezpečení
zahrnující i organizaci nemocenského zabezpečení.
Tuto potřebu zvýrazňuje i vývoj v
odborech, který do budoucna neumožňuje jednotnou
správu a jednotné provádění
nemocenského pojištění pracovníků
odborovými orgány. Je nezbytné oprostit odbory
od činností a úkolů příslušejících
státu, jak také odbory požadovaly. Proklamovaná
nezávislost odborů proto znamená, že
odbory nadále nemohou spravovat státní prostředky
tohoto pojištění, a protože se jedná
o sociální jistoty občanů ve velmi
závažných životních situacích,
je třeba do budoucna zabezpečit tuto činnost
státními orgány i nadále se však
počítá
s významnou úlohou odborů při obraně
sociálních práv pracujících
a jejich uplatňování vůči státním
orgánům. Při prosazování zájmů
pracujících budou odbory plnit zejména funkci
iniciátorů, posuzovatelů a oponentů.
Urychlené přijetí zákona upravujícího
novou organizaci nemocenského
zabezpečení (pojištění) v rámci
jednotné organizace sociálního zabezpečení
je umocněno i nepříznivou situací
v mnohých národních výborech.
Navržené organizační
sjednocení orgánů sociálního
zabezpečeni včetně orgánů nemocenského
pojištění vytváří optimální
předpoklad pro budoucí přechod na fondové
hospodaření v celé oblasti důchodového
a nemocenského zabezpečení; tento přechod
bude ovšem možný v souvislosti se současnými
úpravami v oblasti daní a odvodů.
Navrhuje se, aby budoucí jednotná
státní organizační struktura plnila
úkoly nejen v oblasti nemocenského pojištění
(zabezpečení), ale i v oblasti důchodového
zabezpečení, sociální péče
a posudkové služby - tedy v oblastech majících
vzájemnou návaznost. Navíc pro některé
skupiny pracujících
(osoby samostatně výdělečně
činné) je již nyní nemožné
oddělit důchodové a nemocenské zabezpečení
a event. provádět tyto agendy odlišnými
státními orgány.
Soustava státních
orgánů sociálního zabezpečení
by byla vytvořena s přihlédnutím k
počtu pojištěnců na daném území,
přičemž pro oblast nemocenského pojištění
by stejně jako dosud byla působnost v základním
stupni svěřena organizacím. Situace v ozbrojených
složkách ministerstva národní obrany
a ministerstev vnitra a spravedlnosti nevyžaduje novým
zákonem měnit organizaci sociálního
zabezpečení vojáků z povolání,
příslušníků Sboru národní
bezpečnosti a sborů nápravné výchovy.
Vzhledem k tomu, že půjde
o specializované orgány, je předpoklad, že
budou provádět tuto stále náročnější
agendu na profesionální úrovni. Pružná
struktura těchto orgánů přitom umožní
přiblížit provádění sociálního
zabezpečení občanům.
Podle čl. 8 odst. 1 písm.
j) ústavního zákona č. 143/1968 Sb.,
o československé federaci, v platném znění,
patří sociální politika do společné
působnosti Československé federativní
republiky a obou republik, přičemž podle článku
22 písm. c) a d) téhož zákona patří
do působnosti Československé federativní
republiky stanovit jednotné zásady důchodového
a nemocenského zabezpečení a sociální
politiky. Vzhledem k tomu
je dána působnost Federálního shromáždění
k provedení navrhovaných úprav.
Potřebnou právní
úpravu bude dále nutné přijmout i
na úrovni. republik (půjde zejména o nové
zákony měnící zákon ČNR
č. 114/1988 Sb. a zákon SNR č. 106/1988 Sb.);
v těchto zákonech bude zejména upravena soustava
příslušných státních orgánů
provádějících sociální
za bezpečení v republikách a vymezena jejich
pravomoc při rozhodování o dávkách.
Finanční dopad
Nová organizace sociálního
zabezpečení zahrnující i organizaci
nemocenského zabezpečení bude vybudována
v rámci republik, takže vyčíslení
finančního dopadu a dopad na pracovní síly
budou obsahovat návrhy příslušných
zákonů národních rad. Pokud jde o
federaci, nedojde v důsledku nové organizační
struktury k nárůstu
počtu pracovníků ani finančních
prostředků. Stávající Ústřední
správu nemocenského pojištění
včetně jejích rozpočtovaných
prostředků se navrhuje převést do
federálního ministerstva práce a sociálních
věcí.
Úprava poskytování
podpory při ošetřování člena
rodiny převedením dosavadního fakultativního
prodloužení jejího poskytování
v 6. a 7. dni (v 6. - 13. dni u osamělých pracovníků)
potřeby ošetřování na nárokové
poskytování si vyžádá zvýšení
finančních nákladů zhruba o 12 % ročně,
t. j. cca a 140 mil.!čs.
Za předpokladu, že datum účinnosti zákona
bude od 1. 7. 1990, vzrostou výdaje na tuto dávku
v roce 1990 o 55 mil. Kčs, z toho v ČR o 37 mil.
Kčs v SR o 18 mil. Kčs; toto zvýšení
bude hrazeno z rozpočtové rezervy na úpravy
v sociálním zabezpečení v roce 1990,
která činí 1 mld Kčs a je určena
především na úpravy důchodů.
Pokud by nedošlo k přeměně dobrovolného
poskytování podpory v nárokové, bylo
by nutno poptat s výrazným nárůstem
administrativního zatížení správ
sociálního zabezpečení v okresech
spojeným s rozhodováním
a dobrovolném prodlužování poskytování
této dávky, které dosud přísluší
odborovém u orgánu v závodě, a tím
též k určitému zvýšení
pracovních sil.
Pokud jde o finanční
dopad poskytování příspěvků
na výběrovou a dětskou rekreaci podle čl.
VIII návrhu zákona, nebude toto poskytování
znamenat zvýšení výdajů ze státního
rozpočtu, neboť je již nyní součástí
schváleného státního rozpočtu
na rok 1990 v rámci výdajů na nemocenské
pojištění vzhledem k tomu, že až
do účinnosti tohoto zákona jde formálně
o dobrovolné dávky nemocenského pojištění.
Ostatní navrhované
věcné změny (např. nárok na
zvýšení nemocenského při aktivní
tuberkulóze) nebudou mít v podstatě žádný
finanční dopad.
Zvláštní
část
K článku I
V novele zákona o nemocenském.pojištění
zaměstnanců se především navrhuje,
aby nemocenské pojištění zaměstnanců
prováděla místo odborových orgánů
soustava státních orgánů. Organizaci
v obou republikách upraví s ohledem na působnost
republik v těchto oblastech zákony národních
rad. I nadále zůstává zachována
zásada, že nemocenské pojištění
se provádí nejen příslušnými
státními orgány, ale i v závodech.
S ohledem na to je třeba
upravit zmocňovací ustanovení, která
umožňovala Ústřední radě
odborů vydávat podrobnější předpisy
k zákonu o nemocenském pojištění
zaměstnanců, a svěřit toto oprávnění
příslušným státním orgánům.
Novelizace zákona o nemocenském
pojištění zaměstnanců přinese
i větší sociální jistoty v rámci
stávající dávkové soustavy.
Nová úprava doby nárokového poskytování
podpory při ošetřování člena
rodiny odpovídá objektivní potřebě
a pokryje většinu případů běžných
onemocnění. Upevní sociální
postavení především osamělých
osob, které nemohou pracovat, protože ošetřují
nemocné dítě. Navrhovaná úprava
rovněž umožní odstranit dosavadní
rozsáhlou administrativu
spojenou s často jen formálním rozhodováním
o dobrovolném prodloužení poskytování
podpory po vyčerpání zákonného
pětidenního nároku.
Dalším opatřením
směřujícím k posílení
sociálních jistot nemocných je nárokové
zvýšení nemocenského při pracovní
neschopnosti pro aktivní tuberkulózu a to až
do výše čisté denní mzdy, maximálně
však do částky 150 Kčs za pracovní
den, resp. do částky 180 Kčs, jde-li o pracovníky
vybraných zaměstnání v hornictví.
Dosud takové zvýšení záviselo
výlučně na posouzení
odborového orgánu v závodě a jeho
dobrovolném přiznání. Stejný
cíl sleduje i navržené zabezpečení
nárokového poskytování nemocenského
po celou dobu, kdy pracovní neschopnost byla uznána
zpětně.
Zvýšení právní
jistoty slouží rovněž prodloužení
promlčecí lhůty pro uplatnění
nároku na dávku nemocenského pojištění
a její výplatu z jednoho roku na tři roky.
Tím dojde ke sjednocení s obdobnými předpisy
v oblasti sociálního zabezpečení.
V souladu s dřívějšími požadavky
veřejnosti a s ohledem na to, že obdobné účinky
jako alkoholová opilost přináší
i zneužití požívání omamných
prostředků, navrhuje se, aby nemocenské nenáleželo
kromě již dnes zákonem stanovených případů
ani tehdy, kdy pracovní neschopnost vznikne jako bezprostřední
následek zneužití takových prostředků.
Navrhovanou novelizací
zákona o nemocenském pojištění
zaměstnanců se zároveň vypouští
ze systému dobrovolných věcných dávek
nemocenského pojištění výběrová
a dětská rekreace Revolučního odborového
hnutí. Obě dávky bylo možno poskytovat
výlučně pracujícím (resp. jejich
dětem), kteří byli členy odborových
svazů ROH, přičemž se jednalo o dávky,
které fakticky nikdy neměly povahu zabezpečení
v nemoci, těhotenství nebo mateřství
a o nichž ani nerozhodovaly orgány nemocenského
pojištění. Obě rekreace nebyly
a nejsou ani součástí dávkové
soustavy nemocenského pojištění členů
výrobních družstev, ani zabezpečení
družstevních rolníků v nemoci a zobe
zpečení matky a dítěte. Bez příspěvku
státu by však nebylo možné zajistit dosavadní
rozsah výběrové a dětské rekreace
jeho další poskytování ze státního
rozpočtu upravuje čl. VIII návrhu tohoto
zákona.
Ostatní navrhované
změny v zákoně o nemocenském pojištění
zaměstnanců buď úzce souvisí
s uvedenými změnami nebo na ně navazují,
anebo znamenají legislativní zpřesnění
dosavadní právní úpravy. Vypuštěním
slov "pro socialistický sektor" z § 2 zákona
se zrovnoprávňují pro účely
nemocenského pojištění občané,
kteří jsou nemocensky pojištěni z titulu
své činnosti, která má obsah pracovního
poměru, ačkoliv takto není označena
nebo nemá všechny náležitosti předepsané
pro jeho vznik, bez ohledu na to, pro jakého zaměstnavatele
je vykonávána.
Do výčtu okruhu
pojištěných osob přímo podle
zákona o nemocenském pojištění
zaměstnanců se navrhuje zařadit členy
nezemědělských družstev, u nichž
obsahem členství je též pracovní
vztah, což bude v praxi dopadat především
na členy výrobních družstev, kteří
byli nemocensky pojištěni v samostatné soustavě
nemocenského pojištění členů
výrobních družstev, avšak platily pro
ně přiměřeně předpisy
o nemocenském pojištění zaměstnanců
(dosavadní § 63a zákona o nemocenském
pojištění zaměstnanců). Rovněž
nemocenské pojištění členů
těchto družstev budou provádět přímo
družstva a příslušné orgány
nemocenského pojištění, t.j. zejména
správy sociálního zabezpečeni.
V této souvislosti se proto navrhuje vypustit dosavadní
63a ze zákona o nemocenském pojištění
zaměstnanců.
Dále se navrhuje vložit
do zákona o nemocenském pojištění
zaměstnanců nový oddíl upravující
některé další otázky řízení
ve věcech nemocenského pojištěni. Navržený
57a stanoví nově obecnou podpůrnou použitelnost
správního řádu (zákon č.
71/1967 Sb., o správním řízení).
V 57b se navrhuje v souladu s posílením právních
jistot pojištěných zaměstnanců
rozšířit okruh rozhodnutí v nemocenském
pojištění,
která podléhají na návrh účastníků
soudnímu přezkoumání, o rozhodnutí
zavazující příjemce dávky vrátit
přeplatek na dávce neprávem vyplacené
kádrem tohoto rozhodování je totiž posouzení
zavinění takového příjemce,
že dávky byla vyplacena neprávem nebo
ve vyšší částce, než náležela.
Pokud jde o soudní přezkoumávání
rozhodnutí v nedávkových věcech nemocenského
pojištění, je jeho uskutečňování
upraveno dosavadními ustanoveními § 244 odst.
2 občanského soudního řádu,
§ 44 vyhlášky předsedy vlády č.
91/1958 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, a §
9 odst. 2 vyhlášky Svazu výrobních družstev
č. 88/1967 Sb.
K článku II
Navrhovaná úprava
zákona o nemocenské péči v ozbrojených
silách se týká pouze zvýšení
nemocenského pro aktivní tuberkulózu a vyloučení
nároku na nemocenské pro zneužití omamných
prostředků a je v souladu se stejnou změnou
navrhovanou v zákoně o nemocenském pojištěni
zaměstnanců a v zákoně o zabezpečení
družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení
matky a dítěte.
K článku III
Navrhovaná úprava
zákona a zabezpečení družstevních
rolníků v nemoci a o zabezpečení matky
a dítěte jednak bezprostředně navazuje
na obdobné změny navrhované v čl.
I a IV., které novelizují zákon o nemocenském
pojištění zaměstnanců a zákon
o prodloužení mateřské dovolené,
o dávkách v mateřství a o přídavcích
na děti z nemocenského pojištění,
a na změny související s novou organizací
sociálního zabezpečení včetně
zabezpečení nemocenského, jednak znamená
legislativní zpřesnění nebo vypuštění
nadbytečných proklamací.
V souvislosti s přechodem
rozhodovací pravomoci na státní orgány
se nově upravuje odpovědnost družstva za porušení
nebo zanedbání svých povinností, které
povedou k přeplatku na dávce.
K článku IV a
V
Navrhovaná ustanovení
upravující okruh oprávněných
pra dávky v mateřství a přídavky
na děti navazují úzce na navržený
bod 1 v čl. I, který ve výčtu pojištěných
osob výslovně upravuje i členy nezemědělských
družstev, u nichž obsahem členství je
též pracovní vztah.
Ostatní navrhovaná ustanovení navazují
jednak na nově upravené
sociální zabezpečení osob samostatně
výdělečně činných, novou
organizaci sociálního zabezpečení,
nový zákon o civilní službě,
jednak nově upravují příslušná
zmocňovací ustanovení.
Zakotvuje se především
nová soustava orgánů sociálního
zabezpečení. Vznik nové soustavy též
vytvoří organizační předpoklad
pro přechod na fondové hospodaření.
Další změny zejména v řízení,
navrhované v čl. V, pak navazují na vznik
nových orgánů nebo řeší
důsledky tohoto vzniku.
K článku VI
V souladu s navrhovaným rozšířením
okruhu rozhodnutí v nemocenském pojištění,
která mají podléhat soudnímu přezkoumání,
se navrhuje, aby krajské soudy rovněž přezkoumávaly
rozhodnutí o povinnosti vrátit přeplatek
na mateřském příspěvku, zaviněný
příjemcem této státní dávky.
Změny v dalších
bodech navazují na vytvoření nové
organizace sociálního zabezpečení.
K článku VII
Navržená dílčí
změna v zákoně o některých
důsledcích zanedbávání péče
o děti souvisí rovněž s novou organizací
sociálního zabezpečení a pojmenováním
příslušného zabezpečení
družstevních rolníků.
K článku VIII
Finanční zabezpečení
výběrové a dětské rekreace
organizované odborovými organizacemi bude po zrušení
ustanovení v zákoně o nemocenském
pojištění zaměstnanců, která
upravovala poskytováni výběrové a
dětské rekreace ROH jako dobrovolné věcné
dávky z tohoto pojištění, zajištěno
navrhovaným ustanovením. Způsob a výši
poskytování příspěvků
na tyto rekreace tak, aby mohl být zachován její
nynější rozsah, stanoví federální
ministerstvo financí na návrh příslušných
ústředních
odborových orgánů.
K článku IX
Navržený článek
obsahuje jednak potřebná přechodná
ustanovení, jednak konkretizuje přechodná
ustanovení u podpory při ošetřování
člena rodiny (odst. 1) a lázeňské
péče (odst. 4).
Odstavec 5 pak řeší
začlenění Ústřední správy
nemocenského pojištění do federálního
ministerstva práce a sociálních věcí
s ohledem na novou úpravu organizace sociálního
zabezpečení a na přechod jejích oprávnění
na uvedené ministerstvo.
K článku X a
XI
Z legislativně technických
důvodů nebylo možno dosud vydat ve Sbírce
zákonů úplné znění mnohokrát
novelizovaného zákona o nemocenském pojištění
zaměstnanců. Tento zákon uvedené překážky
odstraňuje a umožňuje již vydat úplné
znění, které přispěje k větší
přehlednosti v právní úpravě
nemocenského pojištění.
V souvislosti se změnami
v zákoně o nemocenském pojištění
zaměstnanců se navrhuje v čl. XI zrušit
ustanovení § 244 odst. 2 občanského
soudního řádu, které bude v nové
podobě zakotveno v předpisech o nemocenském
pojištění.
Zakotvením nových
zmocňovacích ustanoveni není nutné
za chovávat v platnosti přechodnou úpravu
zmocňovacího ustanovení čl. III zákona
č. /1990 Sb.
V návaznosti na změny
uvedené v čl. I se navrhuje zrušení
dosavadní vyhlášky o nemocenském pojištění
členi výrobních družstev.
