Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

kterým se zřizuje Generální inspektorát československých ozbrojených sil.

Federální shromáždění Československé federativní republiky se usneslo na tomto zákoně:

Vznik a poslání Generálního inspektorátu československých ozbrojených sil

K zabezpečení stálého a nezávislého výkonu parlamentní kontroly činnosti a stavu československých ozbrojených sil a k získání objektivních informací o nich pro Federální shromáždění se zřizuje Generální inspektorát československých ozbrojených sil (dále jen "generální inspektorát").

Řízení a organizace generálního inspektorátu

(1) V čele generálního inspektorátu je Generální inspektor československých ozbrojených sil (dále jen "generální inspektor"), kterého volí Federální shromáždění na dobu 4 let.

(2) Generálním inspektorem může být zvolen občan, který je volitelný do Federálního shromáždění, dosáhl věku 35 let a je bezúhonný a odborně způsobilý.

(3) Generální inspektor nepodléhá vojenské pravomoci jiné osoby. Je za svou činnost odpovědný výlučně Federálnímu shromáždění, které ho může před uplynutím lhůty uvedené v odstavci 1 odvolat.

(4) Generální inspektor pro plnění úkolů dle § 3 jmenuje potřebný počet inspektorů generálního inspektorátu (dále jen "inspektoři"). Inspektoři nemají velitelskou pravomoc ani nepodléhají velitelské pravomoci jiné osoby; jsou odpovědni výhradně generálnímu inspektorovi. Pro výkon kontrolní činnosti musí být inspektoři vybaveni písemným pověřením generálního inspektora; v takovém případě mají oprávnění jako generální inspektor dle § 6.

(1) Generální inspektorát se zaměřuje na získávání analytických poznatků a kontrolu v těchto oblastech:

a) dodržování ústavy, zákonů, jiných právních předpisů, vojenských řádů a služebních předpisů; tímto není dotčena působnost vojenských prokuratur,

b) realizace čs. vojenské doktríny,

c) bojeschopnost ozbrojených sil,

d) odborná, bojová, taktická a operační příprava velitelů, štábů, vojsk a záloh,

e) fyzický a zdravotní stav ozbrojených sil,

f) chod služby, výcviku a kázně,

g) doplňování a zvyšování kvalifikace příslušníků ozbrojených sil,

h) sociální podmínky příslušníků ozbrojených sil,

i) materiální zabezpečení a jeho účelnost,

j) udržování a využívání bojové a ostatní techniky,

k) hospodaření,

l) kultura a výchova,

m) vojenské školství, věda, výzkum a technický rozvoj,

n) řízení a velení,

o) organizační struktury,

p) tabulková kázeň,

q) činnost místních vojenských správ,

r) mobilizační přípravy,

s) využívání, udržování a vylepšování ubytovacích, stravovacích zařízení a materiálních fondů.

(2) V rámci těchto oblastí mohou být generálnímu inspektorovi zadány speciální úkoly Federálním shromážděním nebo i výbor brannými a bezpečnostními jeho sněmoven.

(1) Generální inspektor sestavuje plán činnosti generálního inspektorátu, který po projednání ve výborech branných a bezpečnostních sněmoven Federálního shromáždění schvaluje předsednictvo Federálního shromáždění.

(2) Za účelem koordinace kontrolní činnosti jsou ministr národní obrany a federální ministr vnitra povinni generálním inspektorovi poskytovat potřebné informace o plánované kontrolní činnosti vykonávané je jich inspekčními orgány. Činnost generálního inspektorátu však činnost těchto orgánů nenahrazuje.

(3) Generální inspektor předkládá Federálnímu shromáždění písemnou souhrnnou zprávu o kontrolní činnosti za uplynulý kalendářní rok.

(4) Generální inspektor může kdykoliv předkládat Federálnímu shromáždění nebo výborům branným a bezpečnostním sněmoven Federálního shromáždění jednotlivé zprávy. Pokud byl pověřen speciálním úkolem, předkládá o výsledku jeho plnění vždy zvláštní zprávu tomu, kdo mu jej zadal, a to s případnými návrhy na konkrétní opatření.

(1) Generální inspektor je podle potřeby zván na schůze obou sněmoven Federálního shromáždění a na jednání Rady obrany státu. Pokud je na ně pozván, je povinen se jich zúčastnit.

(2) Generální inspektor má právo se účastnit schůzí výborů branných a bezpečnostních sněmoven Federálního shromáždění; udělí se mu slovo, kdykoli o to požádá.

(3) Výbory branné a bezpečnostní sněmoven Federálního shromáždění mají právo zvát na schůze generálního inspektora a vyžadovat od něho informace a zprávy; generální inspektor je povinen se na schůze těchto výborů dostavit, jestliže o to byl požádán.

(1) Generální inspektor může navštěvovat všechny orgány, útvary a služební místa ozbrojených sil bez předchozího ohlášení.

(2) Ministr národní obrany, federální ministr vnitra a všichni velitelé a náčelníci ozbrojených sil jsou povinni poskytovat generálnímu inspektorovi veškerou pomoc, zejména předkládat jím vyžádané materiály a zprávy a podávat mu potřebné informace. Tuto povinnost mají rovněž vedoucí těch organizací, které se podílejí na materiálně technickém zabezpečení ozbrojených sil.

(3) Kontrolní činnost generálního inspektora má být prováděna tak, aby nebyla narušována plánovaná činnost ozbrojených sil.

Náklady na činnost generálního inspektorátu se hradí z rozpočtu federace.

Podrobnosti o organizaci, řízení a činnosti generálního inspektorátu stanoví jeho statut, který schvaluje předsednictvo Federálního shromáždění. Ve statutu mohou být stanoveny další úkoly generálního inspektorátu k plnění jeho poslání podle § 1.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1990.

Návrh zákona na vytvoření Generálního inspektorátu čs. ozbrojených sil se předkládá s cílem napomoci přechodu od monopolního řízení ozbrojených sil jednou stranou k demokratickému řízení nejvyššími státními orgány a k zabezpečení nezávislé a objektivní kontroly činnosti československých ozbrojených sil Federálním shromážděním.

Činnost generálního inspektorátu vychází z branné a bezpečnostní politiky státu, založené na samostatné československé vojenské doktríně, která má výrazný obranný charakter k zabezpečení suverenity státu, jehož ozbrojené síly jsou budovány na principu rozumné obranné dostatečnosti. Kontrolní činnost Generálního inspektorátu bude kromě základních oblastí uvedených v § 3 - přispívat k tomu, aby rozsah československých ozbrojených sil směřoval k účelnému omezování počtu vojsk a výzbroje, k úpravám organizačních struktur a dislokace v závislosti na pokračování celoevropského mírového odzbrojovacího procesu, s postupným zkracováním délky základní vojenské služby a přechodem k profesionalizaci ozbrojených sil. Tomuto procesu musí odpovídat obsah, výchova a příprava příslušníků ozbrojených sil, vlastenecká a branná výchova na školách v duchu demokracie a humanity,

- jako nezávislý a objektivní orgán ústavních činitelů svou kontrolní a analytickou činností napomáhat k uskutečňování idejí právního státu v oblasti ozbrojených sil,

- přispívat k postupné profesionalizaci ozbrojených sil, kde bude uplatňován především princip vysoké odborné kvalifikace, znalosti, zkušenosti a trvalý proces rekvalifikace na účelné a hospodárné využívání moderní techniky.

Generální inspektorát bude též přispívat k tomu, aby postupné strukturální, personální a dislokační změny v československých ozbrojených silách byly vzápětí stabilizovány a nebyla narušena bojeschopnost vojsk.

Nezávislé Generální inspektoráty ozbrojených sil jsou vytvářeny prakticky ve všech moderních armádách. Rozsah činnosti a pravomoci v podstatě odpovídá navrženému zákonu. V jednotlivých státech jsou určité modifikace ve strukturách, pravomoci a podřízenosti.

V současné době je vytvoření Generálního inspektorátu čs. ozbrojených sil jako nezávislého, objektivního orgánu velmi naléhavým požadavkem z těchto důvodů:

a) nutnost zvýšení vlivu Federálního shromáždění v kontrolní činnosti na ozbrojené síly,

b) prohloubení demokratizace a humanizace ozbrojených sil,

c) dosažení strukturálních změn v procesu postupného snižování počtu ozbrojených sil, v jejich reorganizaci, modernizaci a postupné profesionalizaci.

Dosavadní zkušenosti, analyzované již v roce 1966 - 1968 (s přihlédnutím k historickým zkušenostem čs. armády, vzniku, zániku a znovuobnovení Generálního inspektorátu, jeho postavení v ozbrojených silách i v jiných armádách) prokázaly, že dosažení radikálních změn v ozbrojených silách, objektivní kontroly jejich činnosti je možné a účinné pouze prostřednictvím nezávislého kontrolního orgánu Federálního shromáždění ve formě Generálního inspektorátu.

Generální inspektorát v žádném případě nenahrazuje inspekční orgány FMN a FMV, které jsou operativními kontrolními orgány obou ministrů.

Generální inspektorát jako organizační celek tvoří generální inspektor a skupina vysoce profesionálně zdatných inspektorů obecně pro své zkušenosti, znalosti a charakterové vlastnosti uznávaných odborníků.

Pro nejbližší období je účelné stanovit menší počet odborných inspektorů, např.: pro kontrolu činnosti generálního štábu čs. armády (zejména operační, zpravodajské a organizačně mobilizačni) 3; pozemního vojska 2; letectva a PVOS 2; pohraniční stráže, útvarů FMV a CD 2; řízení (velení), školství, vědy a technického rozvoje 2; týlu 2; financí 1; legislativy 1. Spolu s generálním inspektorem a třemi civilními pracovníky se jedná o 19 pracovníků. (Předpokládané orientační náklady představují cca 2,5 mil. Kčs).

Teze návrhu zákona byly zpracovány komisí, která byla vytvořena z odborníků vojenské komise KC OF a Sdružení vojenská obroda. Tyto teze byly dále upraveny při jednání skupiny poslanců branných a bezpečnostních výborů a přizvaných odborníků vojenské komise KC OF a Sdružení vojenská obroda ve Federálním shromáždění v Praze dne 22. března 1990.

Výsledkem tezí do legislativní podoby je tento předkládaný návrh zákona.