FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY 1990

V. volební období

388

Návrh

iniciativní skupiny poslanců výborů branných a bezpečnostních Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění Československé Federativní republiky Jany Petrové, Alberta Černého, Eleny Oláhové, Jiřího Šaška, Štefana Glezga, Jiřího Pospíšila, Pavola Balgavého, Petera Orbana, Jaroslava Matyáše, Jana Hlavačky, Dany Trochtové, Vlasty Malíkové, Emy Šarišské, Milana Andrýska, Alfréda Haška, Ladislava Lise a Michala Šoltése

na vydání zákona,

kterým se mění a doplňuje zákon č. 100/1970 Sb.,

o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákona č. 63/1983 Sb.

Návrh

Zákon

ze dne.............. 1990,

kterým se mění a doplňuje zákon č. 100/1970 Sb.,

o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákona č. 63/1983 Sb.

Federální shromáždění Československé federativní republiky se usneslo na tomto zákoně:

Čl. I

V resortech federálního ministerstva vnitra a ministerstev vnitra České a Slovenské republiky působí občanské komise jako iniciativní, poradní a kontrolní orgány pro otázky Sboru národní bezpečnosti a ozbrojených sil v působnosti federálního ministerstva vnitra; jsou složeny z bezúhonných občanů, kteří nejsou příslušníky Sboru národní bezpečnosti nebo Sboru nápravné výchovy anebo vojáky v činné službě.

Podrobnosti o vytváření, působnosti a jednání občanských komisí stanoví federální ministr vnitra v dohodě s ministry vnitra České a Slovenské republiky.

Čl. II

Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákona č. 63/1983 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. Ustanovení § 99 odst. 3 se doplňuje třetí větou, která zni: "Podá-li příslušník žádost v době od 1. ledna 1990 do 31. července 1990, skončí služební poměr uplynutím jednoho měsíce ode dne doručení žádosti anebo 31. května 1990, byla-li žádost doručena před 1. květnem 1990.".

2. Ustanovení § 100 odst. 1 písm. a) zní: "a) jestliže pro něj není v důsledku zásadních organizačních změn ve Sboru národní bezpečnosti jiné zařazení,".

3. V ustanovení § 100 odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové ustanovení tohoto znění: "g) jestliže podle vyjádření občanské komise není způsobilý k výkonu služby ve Sboru národní bezpečnosti.". V ustanovení písm. f) se tečka za slovem "svobody" mění v čárku.

4. V § 101 se za odst. 3 vkládá nové ustanovení tohoto znění: "4) Bylo-li příslušníkovi rozhodnutí o propuštění oznámeno v období od 1. května 1990 do 31. července 1990, končí služební poměr uplynutím jednoho měsíce od oznámení rozhodnutí, pokud se služební orgán s příslušníkem nedohodl na době kratší; ustanovení odst. 3 tím není dotčeno.".

5. Za § 114 se vkládá nové ustanovení § 114a, které zní:

"§ 114a

1. Příslušníkům Sboru národní bezpečnosti, kteří byli trvale nebo přechodně zařazeni ve složkách Státní bezpečnosti a jejichž služební poměr skončil v době od 1. ledna 1971 do 30. dubna 1990, nenáleží od 1. května 1990 příspěvek za službu podle § 110 až 114.

2. Příslušníkům Sboru národní bezpečnosti, kteří byli trvale nebo přechodně zařazeni ve složkách Státní bezpečnosti a jejichž služební poměr skončil způsobem uvedeným v § 99 odst. 3 věta třetí nebo v § 101 odst. 4, nenáleží odchodné podle § 108, platové vyrovnání podle § 109 ani příspěvek za službu podle § 110 až 114.[Var. doplnění větou: "Ustanovení předchozí věty platí i pro takto zařazené příslušníky Sboru národní bezpečnosti, kterým bylo rozhodnutí o propuštění oznámeno po 31. prosinci 1989.".]

3. Příslušníkům Sboru národní bezpečnosti, jejichž služební poměr skončil v době po 30. dubnu 1990 propuštěním z důvodů uvedených v § 100 odst. 1 písm. d), e) a f), nenáleží odchodné podle § 108, platové vyrovnání podle § 109 ani příspěvek za službu podle § 110 až 114."

6. V ustanovení § 126 se za písmeno c) vkládá nové ustanovení tohoto znění: "d) Ustanovení § 99 odst. 3 věta třetí, § 100 odst. 1 písm. g), § 101 odst. 4 a § 114a se na služební poměr příslušníků Sboru nápravné výchovy nevztahují.".

Čl. III

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1990.

Důvodová zpráva

Hlavním úkolem federálního ministerstva vnitra v současné době je ukončit činnost represivních složek Státní bezpečnosti tak, aby nemohly být zneužity proti občanům a aby bylo vyloučeno znepokojení veřejnosti z jejich další činnosti. K tomuto cíli byla vládou ČSSR přijata řada konkrétních opatření. Jedním z nich je i nová organizační struktura federálního ministerstva vnitra a útvarů jím řízených, která však neumožni zařadit všechny příslušníky.

V zákoně je třeba též jednotně zkrátit lhůtu pro zánik služebního poměru, a to na jeden měsíc v případě uvolnění i v případě propuštění. Domníváme se, že většina příslušníků SNB bude propuštěna ve smyslu § 100 ust. 1 písm. d) zákona 100/1970 Sb. a pro daný případ je lhůta pro skončení služebního poměru tři měsíce. Aplikace § 101 odst. 3 zákona nebude kromě výjimek použitelná, neboť prokázat příslušníkům úmyslné porušení služební přísahy nebo pravomoci veřejného činitele není prakticky možné. Těžko by se prokazoval úmysl přímý, t. j., že příslušník SNB svým jednáním chtěl škodlivé následky způsobit. Prokazování úmyslu nepřímého eventuálního by bylo též spojeno s procesními těžkostmi. Bylo by třeba prokázat, že příslušník SNB věděl, že svým jednáním může škodlivé následky způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn. Protože celá konstrukce úmyslu nepřímého v našem právním řádu je pozůstatek éry minulé a bude třeba ji zrevidovat, není vhodné, a to jak politicky, tak z čistě praktických původů (zdlouhavost prověřování) ještě dnes tuto formu zavinění akceptovat.

Protože StB jako celek byla a je v očích většiny veřejnosti považována za organizaci protiústavní, protidemokratickou a je třeba u všech příslušníků, kteří budou uvolněni nebo propuštěni ve smyslu § 99 a § 100 zákona č. 100/1970 Sb., vyloučit aplikaci ustanovení § 108 zák. Odchodné, ust. § 109 Platové vyrovnání a ust. § 110 Příspěvek za službu. Takováto hmotná zvýhodnění bývalých příslušníků StB nemají žádné morální opodstatnění a jejich přiznání by způsobilo oprávněné pohoršení veřejnosti. Takovýto zásadní přístup k neoprávněnému hmotnému zvýhodnění příslušníků bývalé Státní bezpečnosti je zcela odůvodněný. Na druhé straně je třeba však výslovně od těchto zdiskreditovaných příslušníků Státní bezpečnosti oddělit příslušníky SNB zařazené u ostatních útvarů jako např. u Veřejné bezpečnosti a pod. U těchto příslušníků budou přiznávané hmotné výhody ponechány a jen těm, u kterých se prokáže jejich profesionální nebo morální nezpůsobilost, porušení přísahy, porušení pravomoci veřejného činitele nebo jiný trestný čin, nebude nárok na hmotné výhody přiznán. Toto ustanovení nebude časově omezené. Mělo by platit až do vydání nového zákona.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP