Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

K podpoře svého rozvoje se mohou družstva sdružovat mezi sebou i s jinými československými a zahraničními právnickými a fyzickými osobami, a to na základě dobrovolnosti a společného zájmu, přičemž bez omezení mohou využívat všech forem sdružováni přípustných československým právním řádem.

(1) K prohloubení vzájemné pomoci a spolupráce a na podporu svých profesních a jiných zájmů mohou družstva vytvářet své zájmové organizace (např. svazy družstev). Členství v zájmové organizaci je dobrovolné.

(2) Ke vzniku zájmové organizace podle odst. 1 je třeba usnesení shromážděni zmocněných zástupců družstev a o jejím založení, přijetí stanov a zvolení orgánů.

(3) Zájmová organizace je právnickou osobou vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

(4) Stanovy zájmové organizace upraví zejména vznik a zánik členství, práva a povinnosti členů, její činnost a úkoly, orgány a jejich působnost, způsob hospodaření, zásady tvorby, užitá a správy společných účelových fondů a majetkové důsledky zániku.

(5) Zájmová organizace muže zaniknout usnesením shromáždění zmocněných zástupců členů o jejím rozdělení, sloučení, splynuti nebo likvidaci.

(1) Zájmové organizace (§ 34) mohou k projednávání společných družstevních záležitostí, k podpoře a uplatňováni zájmů družstev a jejich členů vytvářet společné zájmové organizace.

(2) O organizacích uvedených v odst. 1. platí ustanovení § 34 odst. 2-5 obdobně.

(1) Družstevní podnik může založit družstvo nebo zájmová organizace (dále jen "zakladatel").

(2) Družstevní podnik je právnickou osobou; vzniká na základě rozhodnuti zakladatele dnem zápisu do podnikového rejstříku.

(3) Družstevní podnik hospodaří s majetkem zakladatele, který mu byl svěřen a s majetkem, který nabyl svou činnosti; k tomuto majetku má právo hospodaření. [§ 95 odst. 1 hospodářského zákoníku]

(4) Návrh na zápis podniku do podnikového rejstříku podává zakladatel. K návrhu je povinen připojit:

a) zakládací listinu,

b) souhlas s předmětem podnikání (činnosti), pokud zvláštní předpisy takový souhlas vyžadují.

(5) Zakládací listina, kterou vydává zakladatel, musí obsahovat

a) označeni zakladatele,

b) název a sídlo podniku; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných organizací a musí být z něho zřejmé, že jde o družstevní podnik, a identifikační číslo organizace

c) vymezení základního předmětu podnikáni (činnosti),

d) určení majetku svěřeného podniku při jeho založeni, popřípadě ustanovení o přechodu práv a povinností, pokud na zakládaný podnik přecházejí,

e) vymezení doby, na kterou je podnik zakládán, popřípadě vymezeni úkolu, ke kterému je zakládán,

f) vymezení vztahů, včetně finančních, mezi zakladatelem a podnikem a rozsahu odpovědností zakladatele za závazky při likvidaci podniku.

(6) Družstevní podnik neodpovídá za závazky zakladatele; zakladatel neodpovídá za závazky družstevního podniku. Účetní závěrku a rozdělení, zisku (ztráty) podniku schvaluje zakladatel.

(7) Družstevní, podnik zaniká na základě rozhodnuti zakladatele výmazem z podnikavého rejstříku

(1) V čele družstevního podniku je ředitel (popřípadě jiný vedoucí) jmenovaný zakladatelem, který řídí činnost podniku a je za ni a za její výsledky odpovědný zakladateli; jako statutární orgán jedná jménem podniku ve všech věcech.

(2) Pracovníci družstevního podniku vykonávají práci na základě pracovního poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

(1) Činnost a územní působnost družstva lze omezovat nebo do nich zasahovat pouze za podmínek a způsobem stanoveným zákonem.

(2) Proti zásahům orgánů hospodářského řízení do své činnosti, které jsou v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, se družstvo může domáhat ochrany u hospodářské arbitráže za podmínek stanovených zákonem.

(3) Orgán hospodářského řízeni, který svým zásahem do činnosti družstva způsobí majetkovou ujmu, je povinen ji nahradit. Podmínky a rozsah náhrady majetkové újmy, jakož i případy, kdy se náhrada neposkytuje, stanoví zákon [Hospodářský zákoník. Zákon č. 11/1962 Sb., o hospodářské arbitráži, ve znění pozdějších předpisů (§ 2a).]

(4) Způsobí-li družstva svou činnosti majetkovou ujmu státu nebo jinému subjektu, je povinno ji nahradit za podmínek a v rozsahu stanoveném zákonem.

(5) Kontrolní činnost mohou v družstvu provádět pouze orgány, jejichž kontrolní funkce jsou upraveny zákonem. Státní orgány vykonávají tuto činnost za účasti kontrolní komise družstva.

(1) Stát vytváří prostřednictvím obecně závazných právních předpisů předpoklady pro úspěšný rozvoj družstev; zvláštní zřetel bere na družstva invalidů a jejich sociální poslání na družstva zabezpečující výstavbu a provoz družstevních bytů v rámci sociálních programů státu.

(2) Družstva využívá státem poskytované účelově určené příspěvky, popřípadě jiné formy výhod a pomocí k dosažení cílů a sociálního rozvoje společnosti.

(3) Ústřední orgány státní správy projednávají se zájmovými organizacemi vytvořenými na úrovni republik a federace (§ 34, § 35), podle jejich příslušnosti návrhy zákonů, jiných obecné závazných právních předpisů a zásadních opatření dotýkajících se družstevnictví.

Členem družstva může být i právnická osoba, pokud to připouštějí stanovy družstva.

Zvláštní ustanoveni o členství ve stavebních bytových družstvech

(1) Členství zaniká smrtí člena, pokud podle zákona nepřechází na dědice [§ 179 odst. 2 občanského zákoníku]

(2) Společné členství manželů může zaniknout po rozvodu manželství jeho přeměnou na samostatná členství rozvedených manželů dohodou nebo rozhodnutím soudu jestliže obsahem společného členství bylo více užívacích práv.

(3) člen může dohodou převést svá členská práva a povinnosti na příbuzné v řadě přímé, sourozence, manžela, bývalého manžela a jiné osoby blízké, které žiji s členem ve společné domácnosti; převod členských práv a povinnosti na jiné osoby upravují stanovy.

(4) Součástí dohody a výměně bytu je i dohoda o převodu členských práv a povinnosti.

(1) Družstvo, kde obsahem členství není pracovní vztah, přijímá pracovníky k plněni úkolů do pracovněprávního vztahu.

(2) Družstva ve své činnosti využívá zkušenosti, odborné znalosti a aktivitu svých pracovníků a jejich odborového orgánu, jehož zástupce zve na jednáni členské schůze a představenstva družstva.

(3) Družstvo, kde obsahem členství je též pracovní vztah, může zaměstnávat pracovníky v pracovním poměru nebo na základě dohod a pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud to připouštějí stanovy.

(1) V družstvech s více než pěti tisíci členy mohou stanovy určit, že v období mezi zasedáními členské schůze družstva plní její úkoly výbor družstva; výbor však nemůže přijímat a měnit stanovy a rozhodovat o rozděleni, sloučení, splynuti a zrušení družstva.

(2) Výbor družstva je volen členskou schůzí; počet jeho členů určuji stanovy.

(1) V družstvech, kde je obsahem členství též pracovní vztah, voli členská schůze komisi péče a členy, která jí odpovídá za svou činnost.

(2) Komise péče o členy při ochraně práv a zájmů členů má práva a povinnosti odborových orgánů, zejména při projednávání změn sjednaných pracovních podmínek, skončení členského poměru ze strany družstva, společenské kontroly nad dodržováním pracovněprávních předpisů a nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

(3) Bližší působnost komise péče o členy vymezují stanovy,

(4) Předseda komise péče o členy je volen podle stanov.

(5) V družstvech s malým počtem členů (§ 20) může členská schůze pověřit výkonem funkcí komise některého z členů družstva.

(6) Členství v komisi, je neslučitelné s členstvím v představenstvu nebo v kontrolní komisi.

(1) Člen, který je do své funkce volen, může rezignovat. Je však povinen oznámit svou rezignaci orgánu, jehož je členem. Výkon funkce končí dnem, kdy rezignaci projednal orgán k tomu příslušný podle tohoto zákona nebo stanov. Tento orgán musí projednat rezignaci na svém nejbližším zasedání poté, kdy se o rezignaci dověděl toto ustanoveni se nevztahuje na člena družstva, kde obsahem členství je též pracovní vztah.

(2) Spory, které vzniknou mezi právnickými osobami z důvodu zániku družstva, rozhoduje hospodářská arbitráž.

(3) Spory vzniklé mezi družstvem a členem (fyzickou osobou) včetně vyúčtováni (§ 31), rozhoduje soud, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(1) Pokud dále není uvedeno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i první vztahy vzniklé před 1990, vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzešlé před 1900 se však posuzuji podle dosavadních předpisů.

(2) Družstva vzniklá před účinností tohoto zákona (bytová, spotřební, výrobní a jiná družstva) jsou družstvy podle tohoto zákona.

(3) Svazy družstev vzniklé před účinností tohoto zákona jsou zájmovými organizacemi a Ústřední rada družstev je společnou zájmovou organizací podle tohoto zákona (§ 34, § 35).

(4) Ustanovení stanov družstev, zájmových organizací a společné zájmové organizace a ustanovení dalších vnitrodružstevních předpisů, která jsou v rozporu s tímto zákonem, jsou od účinnosti tohoto zákona neplatná.

(1) Pro určení druhu družstva pro účely právních předpisů upravujících vztahy ke státnímu rozpočtu (daně, odvody apod.) je rozhodujícím předmět činnosti zapsaný v podnikovém rejstříku.

(2) Družstevní podniky zřízené jediným zakladatelem před účinností tohoto zákona jsou družstevními podniky podle tohoto zákona.

(3) Družstevní podniky s více zakladateli, zřízené podle dřívějších právních předpisu, jsou společnými podniky podle zvláštních předpisů.

(4) Statuty, zakládací listiny nebo smlouvy o založeni družstevního podniku je povinen zakladatel uvést do souladu s tímto zákonem a s § 106zd a následujícími hospodářského zákoníku, a to do šesti měsíců od účinnosti tohoto zákona.

(5) Družstva a zájmové organizace vzniklé podle dřívějších předpisu upraví své stanovy padle tohoto zákona nejpozději do 12 měsíců od účinnosti tohoto zákona. Po uplynuti této lhůty jsou dosavadní stanovy neplatné. Tyto úpravy stanov mohou u zájmových organizaci provést jejich pověřené orgány.

(1) Členové organizační jednotky družstva (např. střediska, závodu, provozovny, samosprávy apod.), kteří se stali členy družstva na základe sloučeni družstva provedeného po 1. 1. 1970, mohou usnesením nadpoloviční většiny svého kolektivu požádat nejpozději do 30. 6. 1991 členskou schůzi družstva o souhlas s vyčleněním členů, majetku a činnosti s účinky vzniku nového družstva.

(2) Pokud by členská schůze do šedesáti dnů od doručení žádosti uvedené v odstavci 1 nevyjádřila souhlas s vyčleněním podle odstavce 1, mohou členové organizační jednotky družstva o takovém vyčlenění rozhodnout sami usnesením nadpoloviční většiny svého členského kolektivu.

(3) Nové družstvo vznikne dnem zápisu do podnikového rejstříku. K návrhu na zápis se připojí údaje o vyčleněni členů a protokol obsahu je zejména údaje o vyčleněni majetku, prav a povinnosti; protokol musí být schválen představenstvem družstva a nadpoloviční většinou členů vyčleňované organizační jednotky. Nedojde-li k dohodě o obsahu protokolu, přiloží se k návrhu na zápis prohlášení o této skutečnosti.

(4) Majetkové spory vzniklé v souvislosti s vyčleněním rozhoduje hospodářsky arbitráž.

Zrušuje se zákon č. 94/1988 Sb. o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem...............1990.

I. Obecná část

Návrh zákona o bytovém, spotřebním, výrobním a jiném družstevnictví respektuje změněnou ústavně politickou situaci provedenou ústavním zákonem č. 135/1989 Sb. a vychází z dalších navržených změn Ústavy a ústavního zákona o československé federaci. Odstraňuje deformace, k nimž postupné docházelo v československém družstevnictví v posledních čtyřiceti letech především v oblasti vlastnických vztahů a svobody podnikání družstva. Ve vazbě na tyto skutečnosti též odstraňuje obsah i strukturu administrativně direktivního řízeni družstevnictví, uskutečňovaného především prostřednictvím svazů družstev; proto se zásadním způsobem změní postaveni a činnost dosavadních svazů důsledným přetvořením na zájmové organizace. Zruší se též zákonná existence Ústřední rady družstev, která se obdobně přemění na dobrovolný svazek zájmových organizací družstev.

Těžiště návrhu zákona a převážná část jeho obsahu je v úpravě právních poměrů družstva. Návrh vytváří potřebné právní předpoklady pro plné uplatněni demokratických zásad při vzniku (zániku), činnosti a sdružování družstev. Pouze v nezbytném rozsahu jsou v návrhu zákona zařazena ustanoveni umožňující rázné formy sdružování a realizaci zakladatelské iniciativy družstev.

Družstvo může vzniknout sdružením nejméně pěti fyzických osob, přičemž se nevyžaduje žádného projednáni se státními nebo družstevními orgány. Při splnění zákonných náležitostí vznikne družstvo dnem zápisu do podnikového rejstříku. Plně se tedy uvolňuje prostor pro iniciativu občanů k zakládání družstev bez dřívějších administrativních bariér. V návrhu se též předpokládá možnost členství právnických osob v družstvu.

V zájmu posilování obsahu členského vztahu a majetkových vztahů mezi členem a družstvem se navrhuje umožnit další majetkovou účast (složení finančních či jiných majetkových vkladů) se současným zainteresováním člena na výsledcích činnosti, družstva určitým podílem na zisku. Konkrétní úpravu se navrhuje svěřit stanovám.

S tím souvisí i navržený způsob rozdělení likvidačního přebytku při likvidaci zrušeného družstva. U družstev vzniklých před 1.7.1988 se zůstatek po vypořádání, se státem, věřiteli a se členy navrhuje převést na rozvoj obcí ve kterých družstvo působilo. U družstev vzniklých po uvedeném datu se navrhuje rozdělit případný likvidační, přebytek mezi členy družstva a posílit tak majetkové vztahy mezi družstvem a členem. Tato diferenciace je odůvodněna odlišnými ekonomickými podmínkami, za nichž tato nová družstva vznikají a vyvíjejí svoji hospodářskou činnost.

Při úpravě vnitřních poměrů družstva je návrh koncipován tak, že obsahuje ve značná míře ustanoveni dispozitivní a nikoliv kogentní povahy. Záměrem je podstatně posílit bezprostřední vliv členů na řešení těchto vztahů a tím zvýraznit význam stanov družstva, jako základní vnitrodružstevní normy vyjadřující potřeby a zájmy družstev a jejich členů; nesmí však být v rozporu s právním řádem. Týká se to např. podmínek členství, práv a povinnosti členů, jejich majetkové účasti v družstvu včetně způsobu a rozsahu ručební povinnosti člena, způsobu volby orgánů, volby předsedy družstva, stanovení dalších případů neslučitelnosti funkcí, postavení, a úkolů předsedy případně ředitele a pod.

Návrh zákonné úpravy soustavy kolektivních a volených orgánů družstva vychází z osvědčených tradic odpovídajících mezinárodním družstevním principům. Přitom se vytváří potřebný prostor pro pružné přizpůsobeni, soustavy orgánů i náplně jejich činnosti ve stanovách družstev, podle jejich konkrétních podmínek a potřeb.

K vytvořeni lepších podmínek pro podnikatelskou aktivitu se navrhuje proti dosavadnímu stavu vypustit obecné charakterizováni: hospodářské činnosti jednotlivých typú družstev i bližší popis táta činnosti, s silem umožnit kombinaci rázných druhů hospodářské činnosti v jakémkoliv družstvu a tím odstranit resortismus svazující podnikatelskou iniciativu. Dále výslovně umožňuje návrh účast družstevních organizaci na jiných formách podnikáni.

Oproti dosavadnímu stavu návrh neobsahuje podrobnější ustanovení o zřizování společného podniku či zájmového sdružení bez právní subjektivity vzhledem k tomu, že tato úprava bude komplexně obsažena v novele hospodářského zákoníku a umožní vzájemné sdružováni, kterýchkoliv subjektů.

Z nového zákona a bytovém, spotřebním, výrobním a jiném družstevnictví nevyplynou žádné finanční nároky na státní rozpočet popř. rozpočet republik nebo národních výborů. Uplatněni zákona nebude vyžadovat zvýšeni počtu pracovních sil.

II. Zvláštní část

K § 1 - 3

Ustanovení § 1 vyjadřuje účel zákona jednak pozitivně (v odst. 1) jednak negativně (v odst. 2), s cílem zabránit případným rozporným názorům v této otázce.

Družstvo je definováno jako dobrovolné společenství členů-fyzických osob, nejen ke společné hospodářské a jiné činnosti, ale i k uspokojování a podpoře svých zájmů (např. ve společenské oblasti, osvětové činnosti a pod.).

Zdůrazňuje se rozhodující úloha člena při řízeni družstva ať již přímo, nebo prostřednictvím volených orgánů v mezích stanovených právními předpisy a stanovami družstva.

Oproti dosavadní úpravě se při vzniku družstva nevyžaduje součinnost národních výborů a svazů družstev. Plně se tedy uvolňuje prostor pro iniciativu občanů k zakládání družstev a odstraňují dosavadní administrativní překážky, která měly nepříznivý vliv na celkový proces vzniku družstva.

Právní subjektivitu nabývá družstvo zápisem do podnikového rejstříku a přidělením identifikačního čísla.

K § 4

Stanovy družstva zůstávájí, nadále nejdůležitějším vnitrodružstevním předpisem. Schvaluje je nejvyšší orgán družstva. Zákon závazná stanoví okruhy otázek, které musí stanovy upravit. V řadě dalších ustanoveni návrhu zákona, která mají dispozitivní povahu, se předpokládá úprava ve stanovách (např. 15, 16, 17, 18 atd.).

K § 5-6

V ustanovení § 5 je definován majetek družstva a jeho zdroje, v § 6 pak hospodařeni družstva, se zdůrazněním plnění povinnosti, vůči státnímu rozpočtu a samostatnosti družstva v majetkové oblasti.

V zájmu posilování členských vztahů se navrhuje umožňovat další majetkovou účast členů (finanční nebe majetkové vklady), s předpokladem podílu člena na zisku. Obdobný cíl sleduje i možnost vydávání obligací družstvem.

K § 7-13

Důvody zániku družstva nedoznávají oproti dosavadní úpravě podstatnějších změn, ustanovení § 7 odst. 4 sleduje odstranění mezery v dosavadním zákoně tím, že svěřuje pravomoc rozhodnout o zrušení družstva soudu, pokud hospodářskou činnosti nebo jednáním porušuje družstvo základní povinnosti stanovené zákonem. Družstvo ze zákona zanikne, pokud počet jeho členů klesne pod 5 fyzických osob.

Zákon dále obsahuje v nezbytném rozsahu ustanovení o likvidaci družstva. Pokud jde o použiti likvidačního přebytku po vypořádáni všech závazku vůči státnímu rozpočtu, členům a ostatním subjektům, rozlišuje zákon mezi družstvy vzniklými po 1. 7. 1983 (tj. za účinnosti zákona č. 94/1988 Sb.) a družstvy vzniklými dříve. U starších družstev připadne likvidační přebytek na rozvoj obci v nichž družstvo vyvíjelo činnosti, u nově vzniklých družstev bude rozdělen mezi členy podle stanov, v zájmu posílení majetkových vztahů mezi členem a družstvem a zainteresovanosti členů na výsledcích hospodářské činnosti.

K § 14-22

V zákonné úpravě soustavy orgánů družstva vychází návrh zákona z osvědčených dlouhodobých družstevních tradic především v tom smyslu, že je tvořena třemi základními druhy orgánů, tj. orgánem nejvyšším (členská schůze - valná hromada, resp. shromážděni či konference delegátů), orgánem výkonným a statutárním (představenstvo) a orgánem kontrolním (kontrolní komise). Na základě stanov bude možno vytvářet též další orgány podle potřeby družstva. Navrhuje se také ponechat na stanovách, aby určily způsob volby předsedy resp. místopředsedy družstva. Zákon umožňuje jednoduchou soustavu orgánu v malých družstvech (jde o družstva do třiceti členů), kde statutárním orgánem bude předseda družstva.

V zákonné úpravě soustavy kolektivních a volených orgánů družstva se proti dosavadnímu stavu navrhuje neupravovat celkovou působnost nejvyššího orgánu družstva a vyjádřit v zákoně pouze jeho výlučné působnosti (ostatní ponechat na stanovách). Kromě toho vrátit kontrolní komisí její všeobecnou kontrolní působnost (zrušenou zákonem č. 94/1988 Sb.) jak to odpovídá družstevním tradicím. Současně ponechat na stanovách, zda předseda bude organizovat a řídit běžnou činnost družstva či nikoliv a umožnit tak diferencované řešení ve stanovách podle podmínek a potřeb družstev, s případným využitím funkce ředitele (jejíž zřizování zákon výslovně umožni), s cílem posilovat profesionalitu v řízení podnikatelské činnosti.

V ustanoveních části sedmé (§ 40 a násl.) je obsažena zákonná úprava specifických orgánů. Bližší zdůvodnění viz k § 40 a násl.

K § 23-32

Podmínky vzniku členství určuje zákon nebo stanovy. Nově se upravuje, že členem družstva, kde součásti členství je též pracovní vztah, se může stát fyzická osoba po splněni povinné školní docházky, nejdříve dnem, kdy dosáhla 15 let věku.

Členství vzniká na základě přijeti přihlášky příslušným orgánem družstva, kterým je představenstvo, pokud stanovy neurčí orgán jiný; pokud je obsahem členství též pracovní vztah, tvoři součást členské přihlášky dohoda o pracovních podmínkách.

Základní práva a povinnosti členů družstev jsou stanovena jednak obecné, tj. pro všechny druhy členství, jednak specielně pro členy v družstvech, kde obsahem členství je též pracovní vztah.

V návrhu zákona se zachovává dosavadní pojetí, podle něhož v družstvech, kde obsahem členství je též pracovní vztah, se tyto vztahy řídí zákoníkem práce, s některými odchylkami a výjimkami (§ 32) odůvodněnými specifickým obsahem tohoto členství. Z uvedených důvodů je také diferencováno pojetí úpravy zániku členství. Pokud obsahuje též pracovní vztah, použije se příslušných ustanoveni zákoníku práce. V ostatních případech se zánik členství řídí tímto zákonem; přitom se u úpravy vyloučeni nově uplatňuje zvýšená ochrana zájmů člena tím, že se umožni přezkoumat rozhodnuti o vyloučeni soudem.

K § 33-35

Tato ustanovení zahrnuji jednak obecnou úpravu sdružování družstev s ráznými právními subjekty za účelem hospodářské spolupráce (s odkazem na příslušné právní předpisy), jednak úpravu zájmového sdružováni družstev a jejich zájmových organizaci. Ustanovení jsou koncipována zásadně novým způsobem s vyjádřením plné svobody družstev a jimi vytvořených zájmových organizaci při rozhodováni a svém sdružování. Zákon zcela vyloučí jakékoliv administrativní či podobné zasahováni zájmových organizací do činností družstev a tyto organizace budou vykonávat pouze činnosti ve shodě s rozhodnutími svých členů. Nadále tedy zákon nebude obsahovat výslovná ustanoveni o působnosti či pravomoci svazů resp. jiných zájmových organizací, ve vztahu k družstvům.

K § 36-37

Zákon upravuje právní poměry družstevního podniku založeného jedinou družstevní organizací (družstvem, zájmovou organizaci), zejména náležitosti zakládací listiny, řízeni podniku a majetkové vztahy mezi družstevním podnikem a zakladatelem.

K § 38-39

Navržená zákonná úprava vztahů družstva a státu je založena na svobodě podnikání na straně jedné a možnosti státu ovlivňovat činnost družstev na straně druhé. Tato možnost je však omezena jen obsahem a způsoby stanovenými obecné závaznými právními předpisy. Všechna opatření státních orgánů, která by neměla oporu v obecné závazném právním předpisu, jsou vůči družstvu právně neúčinná. Návrh zákona také předpokládá pomoc státu družstvům v případech, kdy jsou činností družstev řešeny naléhavé celospolečenské zájmy.

K § 40-44

Návrh zákona výslovné připouští možnost členství právnické osoby v družstvu, pokud to umožňují stanovy.

Zákon dále obsahuje úpravu nezbytných specifik pro jednotlivé druhy družstev, a to v těchto otázkách:

- zánik členství resp. převod členských práv a povinnosti ve stavebních bytových družstvech,

- povinné zřizováni komise péče o členy v družstvech, kde obsahem členství je též pracovní vztah (v těchto družstvech nepůsobí odborové orgány),

- fakultativní zřizování výboru v družstvech s více než pěti tisíci členy pro zabezpečováni některých úkolů nejvyššího orgánu družstva v období mezi jeho zasedáními.

Zákon upravuje přijímání pracovníků do pracovněprávního vztahu v družstvech, kde obsahem členství není pracovní vztah, zdůrazňuje využíváni jejich aktivity a spolupráci s odborovým orgánem. Současně umožňuje i v družstvech, kde obsahem členství je též pracovní vztah, zaměstnávat pracovníky v pracovním poměru nebo na základě dohodo pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud to připouštějí stanovy.

K § 45-50

V ustanoveních společných, přechodných a závěrečných je především řešena otázka rezignace člena orgánu na funkci a řešení sporů mezi členy a družstvem, pokud jde o členství bez pracovního vztahu.

Z těchto ustanoveni vyplývá dále povinnost upravit stanovy družstev i zájmových organizací, statuty, zakládací listiny nebo smlouvy o založení družstevního podniku v souladu s tímto zákonem.

V zájmu nápravy nežádoucího stavu vzniklého slučováním družstev, k němuž zpravidla docházela pod tlakem "shora", se navrhuje umožnit, aby kolektiv dřívějšího (sloučeného) družstva mohl do 30.6.1991, členské schůzi navrhnout, případně sám rozhodnout o vyčleněni členů, majetku a činnosti s účinky vzniku nového družstva.