Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Věc: Interpelace

Vážené předsednictvo Sněmovny lidu,

vážené předsednictvo Sněmovny národů,

ve smyslu § 62 zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění ČSFR ze dne 22. 3. 1989 interpeluji federálního ministra vnitra pana Sachera v následující věci:

Dne 30. 3. 1990 vydaly Ústřední prověrková komise a Ústřední občanská komise, jejímž jsem členem, společné prohlášení, v němž se mj. praví: "... Pokud se federální ministr vnitra rázně a beze zbytku nezbaví mocenské skupiny z někdejší nomenklatury, která dosud působí v jeho bezprostřední blízkostí, bude práce komisí při FMV a v přímé návaznosti i práce všech komisí na nižších úrovních jen zcela formální a neúčinná."

Jedná se o otázky, které zpochybňují spolupráci občanských komisí s FMV a nepřispívají ke zvýšení důvěry našich občanů v demokratizaci bezpečnostního aparátu.

Dosud nejsou známi odpovědní činitelé FMV a příslušných republikových ministerstev vnitra včetně vůči ním následně vyvozených právních důsledků za skartaci resp. likvidaci evidenčních prostředků, která probíhala v evidenčním systému ČSFR počátkem prosince 1989. Obdobně nebyla veřejnost informována o tom, zdali byla vznesena a případně jakým způsobem uplatněna konkrétní funkční odpovědnost včetně právní vůči pracovníkům bezpečnostního aparátu, kteří se podíleli na přípravě operací "Klín", "Student", "Norbert". Jak vyplynulo, pane ministře, z Vaší odpovědi na půdě Federálního shromáždění 27. března 1990 měla operace "Norbert" vážně omezit osobní svobody některých našich občanů. Její příprava v součinnosti s Generální prokuraturou ČSFR, republikovými ministerstvy spravedlnosti, národními výbory a vojenskými správami znamenala hrubé porušení stávajícího právního systému a právního závazků - zejména Ústavy ČSFR, vyhlášky č. 120/76 Sb. zák. - příslušnými odpovědnými pracovníky výše uvedených úřadů.

Nynější způsob zproštění výkonu služby příslušníků StB, kteří jsou dále placeni a vedeni v záloze pro přechodně nezařazené příslušníky SNB vyvolává obavy a nedůvěru jak uvnitř FMV, tak u nižších složek bezpečnostního aparátu. Zároveň činnost občanských komisí formalizuje a účinnost jejich rozhodnutí minimalizuje skutečnost, že o ponechání příslušníka SNB ve služebním poměru a jeho žádosti o opětovné přijetí do služebního poměru rozhoduje v konečné instanci příslušný služební funkcionář s kádrovou pravomocí.

Jasné a včasné řešení těchto a dalších otázek spojených s minulostí a přítomností FMV může, pane ministře, nejen podle mého mínění, ale i názoru Ústřední občanské komise a ústřední prověrkové komise, výrazně posílit probíhající demokratický proces v naší zemi.