Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

iniciativní skupiny poslanců Federálního shromáždění ing. Jozefa Habovštiaka, ing. Jaroslava Hladíka, Stanislava Dandy, ing. Antona Juriše, ing. Mojmíra Kováře, ing. Jána Langoše, ing. Josefa Luxe a Věroslava Slámy

k vládnímu návrhu novely zákona č. 123/1975 Sb., o užíváni půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, ve znění zákona č. 95/1988 Sb.

k návrhu novely zák. č. 123/75 Sb. o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby ve znění zák. č. 95/88 Sb. ve III. variantě dle podáni min. zemědělství MVDr. O. Burského

I. Alternativa FS názvu zákona:

"Zákon o vlastnictví půdy, zemědělského majetku a jeho užívání".

(Původní název vystihuje pouze uživatelské vztahy a zcela pomíjí vlastnické vztahy)

Právo užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby.

I. Alternativa /MZVž/

Zemědělské organizace, jakož i státní organizace, které plní vědeckovýzkumné úkoly a úkoly výuky pro odvětví zemědělství (dále jen "zemědělské organizace") užívají půdu, kterou nemají v družstevním nebo náhradním užívání, jakož i jiný zemědělský majetek v soukromém vlastnictví na základě práva užívání k zajištění výroby (dále jen "právo užívání").

II. Alternativa (FS)

Právo užívat půdu a zemědělský majetek má vlastník nebo nájemce - pachtýř. Ustanoveni tohoto zákona se vztahují na zemědělské vlastníky státní, družstevní, akciové a soukromé.

Zemědělskou organizaci je podnik užívající zemědělskou půdu a nemovitosti.

(Námitky proti Alt. I: zák. 122/75 Sb. neřeší dostatečně co je zemědělská organizace. Z § 1 vyplývá, že nezahrnuje JZD, ani Státní statky, v užším pojetí je to vše (mimo JZD) jako jsou státní organizace plnící vědeckovýzkumné úkoly a školní statky (plnící úkoly výuky pro zemědělství). Vylučuje Státní statky a JZD. Zcela nepřípustně zůstává věta o užívání "náhradních půd".

I. Alternativa (MZVž)

(1) Právo užívání je bezplatné a časově neomezené; opravňuje zemědělskou organizaci k tomu, aby hospodařila s půdou a jiným zemědělským majetkem ve stejném rozsahu, jako by byla vlastníkem, a využívala ji v souladu s právními předpisy pro plněni všech úkolů, které jsou předmětem její činnosti.

(2) Jde-li o užívání pozemků, může zemědělská organizace zejména

a) provádět na nich úpravy, potřebné k zajištění nebo zvýšení zemědělské výroby,

b) měnit podstatu a čerpat z ní,

c) zřizovat na nich stavby, potřebné pro činnost zemědělské organizace

(3) Veškeré porosty na pozemcích, užívaných státní zemědělskou organizací, jsou ve vlastnictví státu. Veškeré porosty na pozemcích, užívaných družstevní zemědělskou organizací, jsou v jejím vlastnictví.

(4) Jde-li o užívání staveb, může zemědělská organizace zejména provádět na nich úpravy, potřebné pro jejich účelné využití.

II. Alternativa (FS)

(1) Zemědělská organizace musí projednat se všemi vlastníky způsob užívání pozemků, pokud není vlastníkem sama, dle předmětu činnosti.

(2) Pokud zemědělské organizace hodlají:

a) provádět na pozemcích úpravy, potřebné k zajištění nebo zvýšení zemědělské výroby mohou tak učinit,

b) nemohou měnit podstatu pozemků a čerpat z nich bez souhlasu orgánů půdního fondu, a bez souhlasu vlastníka,

c) zřizovat na nich stavby, potřebné pro činnost zemědělské organizace, pak pouze se souhlasem vlastníka a s tím, že bude řádným účastníkem územního řízení.

(3) Veškeré porosty na pozemcích, užívaných státní zemědělskou organizací, pokud by byla jejich zřizovatelem jsou ve vlastnictví státu. Veškeré porosty na pozemcích, užívaných družstevní zemědělskou organizací, pokud byla jejich zřizovatelem, jsou v jejím vlastnictví.

(4) Jde-li o užívání staveb, může zemědělská organizace zejména provádět na nich úpravy pouze se souhlasem vlastníka, který musí být účastníkem stavebního řízení.

I. Alternativa (MZVž)

(1) Zemědělská organizace je oprávněna i povinna chránit své právo užívání proti každému, kdo do něho neoprávněně zasahuje.

(2) S půdou a jiným zemědělským majetkem, k nimž má právo užívání, je zemědělská organizace povinna řádně hospodařit, zejména je povinna pečovat o soustavné zvyšování úrodnosti zemědělských pozemků.

II. Alternativa (FS)

Zemědělská organizace je povinna chránit pronajatý majetek, včetně svého. Kromě toho je soukromý vlastník oprávněn chránit své vlastnické i užívací právo proti každému, kdo do něho neoprávněně zasahuje.

(Alternativa MZVž je nepřijatelná z hlediska tvrzení, že "JZD je povinno chránit své užívací právo... atd., které pouze mělo cenu za platnosti vl.u. 50/55 Sb. Odst. Z - pokud odpadá věta... v zájmu společnosti a k rozvoji socialistické velkovýroby..." je zcela zbytečný).

I. Alternativa (MZVž)

Stejná oprávnění a povinnosti jaká vyplývají z práva užívání podle tohoto zákona, přísluší zemědělské organizaci i k pozemkům, které má v náhradním užívání.

(Termín "náhradní užívání" je specifický a je znám pouze pro pozemky odejmuté vlastníkům dle vl.u. 50/55 Sb. a v této novele nemá žádné opodstatnění.)

I. Alternativa MZVž)

(1) Právo užívání náleží zemědělské organizaci k majetku uvedenému v § 1, který užívá ke dni počátku účinnosti tohoto zákona.

(2) Právo užívání náleží zemědělské organizaci i k obytným částem zemědělských usedlostí i stavebním pozemkům, na nichž jsou zřízeny, pokud převzala celou usedlost do užívání před 1. dubnem 1964.

(3) V pochybnostech, zda zemědělské organizaci náleží podle odst. 1 a 2 právo užívání, rozhodne okresní národní výbor.

II. Alternativa (FS)

(1) Právo užívání a disponování s pozemkem náleží vlastníkovi ode dne, kdy dosavadní uživatel předá užívání vlastníkovi nebo ode dne právoplatného rozhodnutí Okresního národního výboru.

(2) Právo užívání náleží vlastníkovi i k zemědělským objektům, včetně obytných částí zemědělských usedlosti ode dne, kdy je dosavadní uživatel předá nebo ode dne právoplatného rozhodnutí ONV.

(3) V pochybnostech rozhoduje soud dle přísl. ustanovení OZ.

§§ 6,7,8 se vypouštějí.

I. Alternativa (MZVž)

(1) Pozemky může zemědělská organizace, které k nim náleží právo užívání, přenechat do dočasného užívání

a) svým členům nebo svým pracovníkům L zemědělskému využití,

b) státní nebo družstevní organizaci k zemědělskému a výjimečně i k nezemědělskému využití,

c) společenské organizaci k zemědělskému využití,

d) jiným občanům k zemědělskému využíti.

(2) Zemědělská organizace může přenechat do dočasného užívání i stavby, k nimž jí náleží právo užívání, popřípadě jejich části, a pozemky, na nichž jsou tyto stavby zřízeny.

(3) Dočasné užívání vzniká písemnou smlouvou. Ve smlouvě o přenechání pozemku k dočasnému užívání může být dohodnuta i přiměřená úplata a způsob majetkového vypořádání po skončení dočasného užívání.

(4) Uživatel, jemuž byly přenechány pozemky do dočasného užívání k zemědělskému využití může na nich s předchozím souhlasem zemědělské organizace provádět úpravy a zřizovat dočasné stavby potřebné z hlediska zemědělského využití. To platí i pro stavby přenechané zemědělské organizaci do dočasného využívání, pokud jde o stavební úpravy. Souhlas zemědělské organizace je podkladem, bez něhož nemůže stavební úřad vydat územní rozhodnutí, stavební povolení nebo sdělení, že proti provedení stavby nemá námitek.

(5) Všechny porosty, které na pozemku vzešly v době dočasného užívání, jsou majetkem dočasného uživatele.

(6) Dočasné užívání skončí uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno. Není-li doba sjednána, skončí uplynutím doby, v níž bylo anebo mohlo být dosaženo účelu. Ke kterému byl pozemek do užívání přenechán. Užívání může skončit vypovědí s šestiměsíční výpovědní lhůtou ke dni 31. prosince běžného roku, pokud obecně právní předpis nebo dohoda účastníků nestanoví jinak.

(7) Ke dni skončení užívání je uživatel povinen uvést pozemek do původního stavu, nevyplývá-li ze smlouvy o přenechání pozemku do dočasného užívání nebo z pozdějšího ujednání něco jiného; přitom je třeba dbát, aby nedocházelo k neodůvodněným hospodářským ztrátám.

II. Alternativa (FS)

Termín "dočasné užívání" dle § 2 je "bezúplatné a časově neomezené užívání" proto jej nelze užívat ve stejném smyslu jako pronájem ať bezúplatný či úplatný.

Odst. (4) Uživatel, jemuž byly přenechány pozemky do dočasného užívání k zemědělskému využití, může na nich se souhlasem vlastníka provádět úpravy a zřizovat dočasné stavby potřebné z hlediska zemědělského využití. Souhlas vlastníka je podkladem, bez něhož nemůže stavební úřad vydat územní rozhodnutí, stavební povolení či sdělení, že proti stavbě nemá námitek.

I. Alternativa (MZVž)

(1) Právo užívání může zemědělská organizace převést na jinou zemědělskou organizaci písemnou smlouvou.

(2) Právo užívání se převádí vždy bezúplatně. Jestliže však zemědělská organizace, jejíž právo užívání se převádí, vynaložila z vlastních prostředků náklady na investice do užívání nemovitosti může požadovat od zemědělské organizace, na kterou právo užívání převádí náhradu těchto nákladů; jejich výše se zjišťuje oceněním hodnoty investic ke dni převodu práva užívání.

II. Alternativa (FS)

(1) Právo užívání může zemědělská organizace převést na jinou zemědělskou organizaci na základě písemné dohody s vlastníkem.

(2) Právo užívání se převádí vždy s placením řádného nájemného dohodnutého s dřívější organizací, pokud vlastník nerozhodne jinak. Nájemné platí nová organizace vlastníkovi pozemku. Jestliže však zemědělská organizace, jejíž právo užívání se převádí, vynaložila z vlastních prostředků náklady na investice do užívané nemovitosti, může požadovat od zemědělské organizace, na kterou se právo užívání převádí, náhradu těchto nákladů; jejich výše se zjišťuje oceněním hodnoty investic ke dni převodu práva užívání.

I. alternativa (MZVž) vypouští

II. Alternativa (FS)

Je-li v celospolečenském zájmu, aby se právo užívání převedlo na jinou zemědělskou organizaci a zemědělské organizace se o tomto převodu nedohodnou, rozhodne o přechodu práva užívání Okresní národní výbor po vyjádření příslušného orgánu státního řízení zemědělství.

Nedohodne-li se vlastník se zemědělskou organizací o převodu práv k užívání pozemku nebo majetkoprávním vyrovnání nebo a dalších právech, rozhodne soud na návrh jedné ze stran.

I. Alternativa (MZVž)

Právo užívání pozemku, na němž bula zřízena malá vodní elektrárna, může zemědělská organizace se souhlasem vlastníka převést na organizaci nebo může pozemek přenechat do pronájmu občanovi písemnou smlouvou, k jejíž právoplatnosti je třeba souhlasu Okresního národního výboru.

I. alternativa (MZVž)

(1) Okresní národní výbor zruší právo užívání pozemku na návrh jeho vlastníka; doba skončení práva užívání zemědělského pozemku se stanoví až po sklizni, pokud se vlastník nedohodne se zemědělskou organizací jinak.

(2) Okresní národní výbor nezruší právo užívání pozemku, není-li to možné zejména proto, že jde o pozemky zastavěné, pozemky, na kterých jsou trvalé porosty (kultury), na nichž byla provedena meliorační opatření, nebo jejichž vynětí z půdního celku by ztížilo racionální využití půdy zemědělskou organizaci. V tomto případě je zemědělská organizace povinna přenechat vlastníkovi vhodný pozemek (dle vyhl. č. 27/1958 Ú.l.) k dočasnému bezplatnému užívání; pozemek se přenechává k 1.1. běžného roku na žádost vlastníka podanou nejpozději šest měsíců předem. Pokud zemědělská organizace nemůže přenechat vlastníkovi vhodný pozemek, anebo vlastník s přenecháním nesouhlasí, je zemědělská organizace povinna s vlastníkem uzavřít dohodu o dočasném užívání jeho pozemku za úplatu; jednostranně lze takovou dohodu vypovědět k 31.12. běžného roku s pětiletou výpovědní lhůtou.

(Poprvé se v novelizační alternativě MZVž objevuje vlastník, ačkoli ve všech předešlých zákonných § o jeho existenci není žádná zmínka, vlastnictví není aplikováno zákonně).

II. Alternativa (FS)

(1) Okresní národní výbor zruší právo k užívání pozemku na návrh jako vlastníka, pokud tak neučinil dřívější uživatel sám; doba skončení práva užívání zemědělského pozemku se stanoví až po sklizni pokud se vlastník nedohodne se zemědělskou organizací jinak.

(2) Pokud byl pozemek bez souhlasu vlastníka zastavěn, nebo byly provedeny meliorace, závlahy, je uživatel povinnen zaplatit a nahradit rozdíl v ceně. Pokud vlastník bude požadovat od uživatele náhradní pozemek, je organizace povinna převést do jeho vlastnictví jiný pozemek ve stejné bonitě.

(3) Pokud byl pozemek bez souhlasu vlastníka osázen lesní kulturou nebo trvalou kulturou (sady, vinice, chmelnice) musí dojít k majetkoprávnímu vyrovnání.

(4) Pokud by vynětí pozemku z půdního celku bývalého uživatele ztížilo racionální využití půdy vlastníkovi, je zemědělská organizace povinna vlastníkovi přenechat do vlastnictví nový pozemek stejné kvality.

(5) Po určitou dobu, ačkoli zůstane zachováno vlastnictví, zejména nelze-li zjistit spolehlivě majitele, může být užívací právo převedena na stát. V takovém případě se musí skládat finanční úhrada k rukám Státního notářství, a to nejméně po dobu 3 let.

I. Alternativa (MZVž) + (FS)

(1) Právo užívání podle § 5 odst. 1 nevznikne, užívá-li zemědělská organizace zemědělský majetek na základě smlouvy podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. Vlastník zemědělského pozemku uzavírá v případě pronájmu svého pozemku zemědělské organizaci smlouvu dle občanského zákona. Na zemědělsky využívané pozemky se nevztahují omezení rozměrů pády dle obč. zákona.

(2) Smluvní závazky zemědělských organizací z odkoupení živého inventáře a zásob podle § 4 vl.nař. č. 50/55 Sb. o některých opatřeních k zajištění zemědělské výroby, které vznikly před účinností tohoto zákona, zůstávají nedotčeny.

I. Alternativa (MZVž)

Právo užívání k nemovitostem se zapisuje do evidence nemovitostí podle předpisů o evidenci nemovitostí (zák.č.22/64 Sb.).

II. Alternativa (FS)

Právo užívání k nemovitostem se zapisuje do evidence nemovitostí podle předpisů o evidenci nemovitostí. Právo vlastníka nemovitostí podléhá registraci státního notářství.

Alternativa (FS)

Vládní nařízení č. 50/55 Sb., o některých opatřeních k zajištění zemědělské výroby se zrušuje.

Zemědělské organizace, které užívají sporně nabyté majetky, i k užívání, kdy vlastník nemohl jednat určitě, srozumitelně, svobodně a vážně, a jsou proto neplatná, od 26.2.1948 budou řešeny zvláštním rehabilitačním zákonem. (Darované s donucením, neoprávněné vyvlastněné, vyvlastněné s cenovým podhodnocením. neoprávněné zábory z veřejného zájmu, apod.)

Konfiskace prováděné Státními statky pokud k žádosti vlastníka sami vlastnictví nevrátí, budou řešena v rámci rehabilitačního zákona.

Důvodová zpráva ke změně zákona č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby.

Zemědělská půda je jednou ze základních složek životního prostředí a zatím nenahraditelným výrobním prostředkem zemědělství. Půda, jako prakticky neobnovitelný přírodní zdroj, má zásadní význam nejen pro výrobu potravin a některých významných surovin, ale je i základním krajinotvorným faktorem a jednou z klíčových součástí biosféry jako celku, působí jako retenční a regulační faktor hydrosféry, jako nositel života a je i významným klimatickým Faktorem. Ve veřejném zájmu je o půdu řádně pečovat, využívat ji a chránit. V zájmu zdokonalení systému hospodaření na půdě podle novodobých hledisek je nutné provést pozemkové úpravy odpovídající novým vlastnickým vztahům a v rámci těchto pozemkových úprav uskutečňovat půdoochranná (i vylepšující) a krajinotvorná opatření.

K zajištění těchto cílů je nutné uplatnit úředně řízený postup pozemkových úprav na určitém území za spoluúčasti všech vlastníků a současných uživatelů půdy. Cílem musí být snížení výrobních nákladů, zabezpečení vhodného sortimentu a kvality potravin a optimální využití půdy v rámci stabilizovaného krajinného prostředí. V podstatě jde o sladění zemědělské struktury s novou politikou státu.

V zásadě by měl být zvýhodněn požadavek vytváření rodinných závodů, zajišťujících rodině přiměřený životní standard s využitím výhod družstevního hospodaření. Kromě toho je nutné počítat i s další existencí půdy ve vlastnictví státu.

Současně s tím bude potřeba ocenit veškerý zemědělský půdní fond, řešit otázky nájemného a pachtovného tak, aby výhledově bylo možné vztahy mezi vlastníky řešit směnou pozemků v rámci určitých celků. Realizací této nové politiky státu nelze ponechat živelnosti, aby nedošlo ke snížení produkce a dalšímu Narušení přírodního prostředí, ale je potřeba zřídit již v minulosti osvědčené pozemkové úřady. Náplní těchto institucí by mělo být zejména:

- uspořádání právních vztahů mezi vlastníky půdy a současnými uživateli při respektování veřejných zájmů, především zájmů tvorby a ochrany půdy a krajiny, ale i veřejné dopravy, vodního hospodářství, výstavby, těžební činnosti a územních plánů,

- technicko-hospodářské uspořádání pozemků zahrnujících stanovení hranic pozemků, přístupností a cestní sítě ve vazbě na pro vedená meliorační opatření,

- stanovení ceny půdy s ohledem na kvalitu a polohu půdy, bonity půdy, určení výše daní eventuelně i dotací,

- organizuje vlastní provádění změn vlastnictví k půdě spolu s účastníky pozemkových úprav,

- zpracovává plán pozemkových úprav a urguje, komu je půda přidělována do vlastnictví, včetně společných a veřejných zařízení (komunikace, odvodnění, závlahy apod.),

- do doby schválení zákona o pozemkových úpravách je možné uvažovat s tím, aby funkci úřadu pro pozemkové úpravy dočasně vykonával příslušný národní výbor.

Z důvodů naléhavé nutnosti změn ve výkonu vlastnických práv k zemědělskému majetku doporučujeme, aby bylo přijato znění zákona č. 123/75 Sb., podle navržených zásad.