Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Věc: INTERPELACE

Vážené předsednictvo,

ve smyslu § 62 zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění ze dne 22.3.1989 interpeluji místopředsedu vlády ČSR pana Dr.Josefa Hromádku ve věci renesence humanistické medicíny v souvislosti s pandemií AIDS.

Naše republika je na prvních místech v Evropě v úmrtnosti na civilizační choroby, jako jsou kardiovaskulární a nádorová onemocnění. Nesmíme dopustit, aby se dostala na první místo i v úmrtnosti na AIDS, který vzhledem k úzké vazbě na životní styl lze chápat též jako civilizační nemoc. Pandemie tohoto onemocnění všude na světě vyvolala velmi vážné sociální a etické problémy, AIDS mění svět, mění myšlení i společnost, budí démony rasismu a intolerance. Zahraniční zkušenosti také ukazují, jak snadno lze problém AIDS podcenit. Měli bychom se vyvarovat této chyby; nedojde-li ke změně postojů odborné i laické veřejnosti musíme v 90. letech počítat se 70 tisíci lidmi infikovanými virem HIV.

Již dnes se projevují důsledky zavedení trestně právních postihl administrativně byrokratických postupů v podobě povinných hlášení, podpisovaných Poučení nemocným, provádění testů pozitivity HIV bez vědomí testovaného. To vše vedlo k absolutnímu selhání dobrovolné depistáže. To znamená, že do kontaktu s lékařem se u nás dostávají pouze ti, u nichž propukají klinické příznaky AIDS. Přitom na zhruba na 160 identifikovaných je v Československu minimálně 1500 až 2000 neznámých infikovaných. Zatímco aplikace AZT umožňuje infikovanému oddalovat propuknutí klinických příznaků a tím konec ekonomicky aktivního života, léčba rozvinutého AIDS s kombinací antibiotik a cytostatik stojí za půl roku kolem 10 tisíc US dolarů.

Je tristním obrazem dehumanizace našeho zdravotnictví, že možní nosiči viru se bojí nechat testovat. Je to nemorální důsledek zdravotní a sociální politiky, neschopné zohlednit pluralismus životních stylů. Tuto situaci je nutno změnit:

1. Jediným lidským důstojným a psychologicky přijatelným způsobem testování pozitivity HIV je důsledné dodržování dobrovolnosti a anonymity. Dobrovolnosti až do té míry, že bez vědomí a souhlasu jedince, nikdo nesmí jeho vzorky testovat. Tato cesta je v mnoha zemích ověřena jako základ ochoty nechat se dobrovolně testovat.

2. V souvislosti s AIDS se všude na světě, kde připustili fakt jeho existence, rozvinula široká, veřejná a velmi otevřená diskuse o dvou základních lidských problémech spojených AIDS - sexu a smrti. Tato diskuse a míra její otevřenosti jsou nejen obrazem kulturní vyspělosti národa, ale především nutnou podmínkou výchovy a prevence, bez nichž nelze změnit životní styl. Katolická církev, která stejně jako moderní sexuologie má ideál monogamie, zaujala realistický postoj a dala prioritu hájeni života proti smrti. Ostatně církve mají k oběma tématům mnoho co říci.

3. Ústav zdravotní výchovy musí být zbaven monopolního postavení a vztah tohoto ústavu a ministerstva, které jej financuje, by měl být postaven na komerční bázi. Teprve pak může stát účinně podporovat takové výchovné působení, které bude vyhovovat státní politice. Zdravotní výchova a prevence musí proniknout v daleko větší míře do všech sdělovacích prostředků. Dříve vedl válku proti nemoci lékař, nyní musí celá společnost.

4. Prakticky každé zdravotnické zařízení musí být připraveno léčit HIV infikovaného člověka. Vedle toho je třeba zřídit specializovanou instituci, která by poskytovala veškerou pomoc včetně psychologické, sociální a právní. Zde odkazuji na koncepci péče o nemocné s HIV infekcí a AIDS MUDr. Jaroslava Svobody z I. interní kliniky LF v Praze.

5. Stát musí zajistit dostatek léků a jejich dostupnost. Lachema Brno sice AZT dokáže vyrobit, ale v distribuci není a to ani pro zdravotní personál, aby jej po kontaminaci HIV užil. Stát musí zajistit dostatek ochranných prostředků a jednoúčelových pomůcek, protože s veškerým biologickým materiálem je nutno zacházet jako s HIV pozitivním.

Pane místopředsedo, žádám Vás, abyste neprodlené podnítil změny stávajících nařízení, předpisů a metodických listů. Pacient nikdy nesmí mít pocit, že je manipulován. Žádám, abyste cíleně přispěl k vytváření atmosféry tolerance a spolupráce. Úroveň péče o nemocné AIDS je výrazem kulturní úrovně společností, ale také vážným ekonomickým problémem. Zlidštění vztahu společnosti a zdravotnictví k lidem HIV pozitivním je jen zdánlivě střípkem v problémů získání důvěru v etiku a humanitu nově utvářené společnosti. Tím, že AIDS spojuje vznik a zánik člověka - sex a smrt se stává kruciálním bodem při řešení morálních a sociálních základů našeho společenského života.