Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Za bezvadnost:

kterým se mění a doplňuje zákon č. 121/1962 Sb. o hospodářské arbitráži

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Zákon č. 121/1962 Sb., o hospodářské arbitráži, ve znění zákona č. 116/1965 Sb., zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 106/1967 Sb., zákona č. 139/1970 Sb., zákona č. 166/1982 Sb. a zákona č. 99/1988 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V preambuli se vypouští druhá a třetí věta.

2. § 1 zní:

Hospodářská arbitráž při ochraně práv a právem chráněných zájmů, vznikajících při podnikatelské činnosti a v dalších hospodářských vztazích (dále jen "hospodářské vztahy"), plní tyto hlavní úkoly:

a) projednává a rozhoduje spory vznikající při podnikatelské činnosti a při hospodářském styku mezi účastníky hospodářských vztahů [§ 1, 17 odst. 2 a § 26a hospodářského zákoníku.] (dále jen "organizace") a provádí výkon arbitrážních rozhodnutí,

b) v případech a za podmínek stanovených zvláštními předpisy rozhoduje o neplatnosti opatření orgánu hospodářského řízení a o uložení hospodářské pokuty [§ 26c a § 384b hospodářského zákoníku.],

c) připravuje na svém úseku návrhy zákonů Federálního shromáždění a nařízení vlády Československé socialistické republiky z oblasti hospodářských vztahů a na základě zákonného zmocnění a v jeho mezích vydává obecně závazné právní předpisy,

d) výchovnou činností napomáhá v rámci své působnosti k rozvoji hospodářských vztahů a ochraně práv a právem chráněných zájmů všech účastníků těchto vztahů,

e) shromažduje a zevšeobecňuje poznatky ze své činnosti a soustavně zkoumá příčiny závad.".

3. § 2 odst. 1 písm. g) zní:

g) rozhoduje o prodeji zastavené nebo zadržené věci a o uspokojeni pohledávky z jeho výtěžku [§ 129g a § 129k hospodářského zákoníku.].".

4. V § 2a se vypouští odstavec 2; zároveň se zrušuje číslování odstavců.

5. § 4 se vypouští.

6. § 5 zní

(1) Hospodářská arbitráž je soustavou nezávislých orgánů rozhodujících hospodářské spory. Ve zvláštním řízeni rozhoduje o neplatnosti opatření orgánu hospodářského řízení a o uložení hospodářské pokuty. Při této činnosti je vázána pouze právními předpisy.

(2) V ostatních oblastech činnosti má Státní arbitráž Československé socialistické republiky postavení ústředního orgánu státní správy Československé socialistické republiky. Státní arbitráž České republiky a Státní arbitráž Slovenské republiky mají v těchto oblastech postavení ústředního orgánu státní správy České republiky a Slovenské republiky.".

7. § 6 odst. 1 písm. a) zní:

a) presidium hospodářské arbitráže,".

Dosavadní písmena a) až c) se označují jako písmena b) až d).

8. V § 6 se vypouští odstavec 3.

9. V § 8 odst. 1 se vypouští věta první, zároveň se vypouštějí ustanovení pod písmeny b) a d). V ustanovení pod písmeny c) a f) se vypouštějí slova "socialistických", v ustanovení pod písmenem f) se dále za slova "instrukce pro" doplňuje slovo "mimorozhodovací".

Dosavadní písmena c), e) až g) se označují jako písmena b), c) až e).

10. V § 8 se vypouští odstavec 3.

11. V § 8a se vypouští věta první. Ve větě druhé se slova "Tyto arbitráže" nahrazují slovy "Státní arbitráž České republiky a Státní arbitráž Slovenské republiky".

12. § 8a písm. a) a b) zní:

"a) sledují rozhodování krajských státních arbitráží a dozírají na zákonnost jejich rozhodování,

b) zabezpečují hospodaření, personální agendu a správu také na krajských státních arbitrážích a v těchto oblastech tyto arbitrážní orgány řídí,".

13. V § 8a se vypouštějí ustanovení pod písmeny c) a e), v ustanovení pod písmenem d) se za slova "instrukce pro" vkládá slovo "mimorozhodovací". Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).

14. § 9 odst. 1 věta první zní:

"Hlavního arbitra Československé socialistické republiky jmenuje a odvolává prezident Československé socialistické republiky na návrh vlády Československé socialistické republiky; prvního náměstka hlavního arbitra jmenuje a odvolává vláda Československé socialistické republiky.".

15. § 9 odst. 1 věta třetí zní:

"Hlavní arbitr Československé socialistické republiky je odpovědný Federálnímu shromáždění, které může prezidentu Československé socialistické republiky navrhnout, aby jej z funkce odvolal.".

16. V § 9 odst. 1 se ve větě čtvrté před slovo "Ustanovuje" vkládají slova "Hlavní arbitr Československé socialistické republiky".

17. V § 9 odst. 2 se ve větě první slovo "vláda" nahrazuje slovy "předsednictvo národní rady". Ve větě druhé se slovo "vládě" nahrazuje slovy "národní radě".

18. V § 9 odst. 3 se na konci poslední věty připojují slova v rozsahu vyplývajícím z tohoto zákona.".

19. § 9 se doplňuje odstavcem 4, který zní:

"(4) Hlavní arbitr Československé socialistické republiky, hlavní arbitr České republiky, hlavní arbitr Slovenské republiky a jejich náměstci, a vedoucí krajských státních arbitráží musí splňovat požadavky stanovené pro funkci státního arbitra.".

20. V § 9a odst. 1 se vypouštějí slova "politicky a".

21. V § 10 odst. 1 se ve větě první slova "Státní arbitráže Československé socialistické republiky" nahrazují slovy "hospodářské arbitráže".

22. V § 10 odst. 2 v úvodní větě se slova "Státní arbitráže Československé socialistické republiky" nahrazují slovy "hospodářské arbitráže".

23. § 10 odst. 2 písm. a) zní:

a) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí Státní arbitráže Československé socialistické republiky a o změně nebo zrušení rozhodnutí o uložení hospodářské pokuty a rozhodnutí o neplatnosti opatření orgánu hospodářského řízení,".

24. § 10 odst. 2 písm. b) zní:

"b) schvaluje jednací řád presidia hospodářské arbitráže.".

25. V § 10 odst. 3 se v úvodní větě slova "Státní arbitráže Československé socialistické republiky" nahrazují slovy "hospodářské arbitráže".

26. V § 10 odst. 3 se vypouští ustanovení pod písmenem b). Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).

27. § 13 odst. 1 zní:

"(1) Státní arbitráž Československé socialistické republiky projednává a rozhoduje

a) hospodářské spory, v nichž alespoň jednou ze stran je federální ministerstvo národní obrany nebo jemu podřízená organizace,

b) hospodářské spory týkající se dodávek a poddodávek nezbytných pro zajištění obrany a bezpečnosti státu nebo dodávek v oboru státních hmotných rezerv,

c) spory uvedené v § 2a mezi organizacemi a federálními ministerstvy nebo jinými federálními ústředními orgány.".

28. § 13 se doplňuje odstavcem 4, který zní:

"(4) Státní arbitráž Československé socialistické republiky rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí Státní arbitráže České republiky a Státní arbitráže Slovenské republiky.".

29. V § 13a odst. 1 se vypouští písmeno a), zároveň se zrušuje označení písmena b).

30. § 13a odst. 3 zni:

"(3) Místní příslušnost Státní arbitráže České republiky nebo Státní arbitráže Slovenské republiky se řídí sídlem orgánu nebo sídlem organizace, proti kterým směřuje arbitrážní žádost nebo návrh na uložení hospodářské pokuty, anebo sídlem orgánu hospodářského řízení, proti němuž směřuje návrh na vyslovení neplatnosti jeho opatření; je-li takových orgánů nebo organizací více, řídí se příslušnost sídlem kteréhokoli z nich. Směřuje-li návrh na uložení hospodářské pokuty proti podnikateli [§ 1 odst. 2 zákona o individuálním podnikání fyzických osob č..../1990 Sb.], řídí se místní příslušnost místem podnikání; není-li místo podnikání trvalé, řídí se místní příslušnost místem registrace podnikatele.".

31. § 13a se doplňuje odstavcem 4, který zní:

"(4) Státní arbitráž České republiky nebo Státní arbitráž Slovenské republiky rozhoduje o odvolání proti rozhodnuti krajských státních arbitráží. Jde-li o rozhodnutí krajské státní arbitráže na území České republiky, je pro rozhodnutí o odvolání příslušná Státní arbitráž České republiky, jde-li o rozhodnutí krajské státní arbitráže na území Slovenské republiky, je pro rozhodnutí o odvolání příslušná Státní arbitráž Slovenské republiky.".

32. § 14 odst. 2 a 3 znějí:

"(2) Místní příslušnost krajské státní arbitráže se řídl sídlem organizace, ministerstva, popř. jiného ústředního orgánu, proti nimž směřuje arbitrážní žádost. Týká-li se arbitrážní žádost odštěpného závodu organizace nebo další obdobné organizační jednotky organizace [§ 107 odst. 1 hospodářského zákoníku.], řídí se místní příslušnost sídlem odštěpného závodu nebo sídlem další obdobné organizační jednotky organizace. Směřuje-li arbitrážní žádost proti podnikateli, řídí se místní příslušnost místem podnikání; není-li místo podnikání trvalé, řídí se místní příslušnost místem registrace podnikatele.

(3) Směřuje-li arbitrážní žádost proti několika odpůrcům, řídí se místní příslušnost krajské státní arbitráže sídlem (místem podnikání, místem registrace) kteréhokoliv z nich.".

33. § 14 se doplňuje odstavci 4 a 5, které znějí:

"(4) Jde-li o investiční výstavbu, která byla uložena vládou, nebo která je součástí komplexní bytové výstavby, řídí se místní příslušnost ve sporech mezi dodavatelem a investorem, jakož i mezi dodavatelem investora a jeho dodavateli místem, kde se investiční výstavba uskutečňuje.

(5) Pro projednávání a rozhodováni spor, týkajících se dodávek vývozních investičních celků, v nichž je alespoň jednou ze stran vývozní odběratel nebo hlavní dodavatel, je příslušná státní arbitráž, vykonávající působnost krajské státní arbitráže pro území hlavního města Prahy nebo pro území hlavního města Slovenské republiky Bratislavy. Místní příslušnost se v těchto případech řídí sídlem vývozního odběratele; není-li vývozní odběratel stranou ve sporu, řídí se místní příslušnost sídlem hlavního dodavatele. Má-li vývozní odběratel nebo hlavní dodavatel sídlo nebo místo registrace na území České republiky, je pro projednání a rozhodnutí sporu místně příslušná arbitráž vykonávající působnost krajské státní arbitráže na území hlavního města Prahy. Má-li vývozní odběratel nebo hlavní dodavatel sídlo nebo místo registrace na území Slovenské republiky, je pro projednání a rozhodnutí sporu místné příslušná arbitráž vykonávající působnost krajské státní arbitráže na území hlavního města Slovenské republiky Bratislavy.".

34. V § 19 odst. 2 se vypouští slovo "socialistických".

35. § 20 včetně nadpisu zní:

Hospodářská arbitráž zahajuje arbitrážní řízení na žádost. Řízení je zahájeno dnem, kdy hospodářské arbitráži arbitrážní žádost došla.".

36. V § 21 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: "Směřuje-li arbitrážní žádost proti podnikateli, musí obsahovat i údaje o místě podnikání; není-li místo podnikání trvalé, musí arbitrážní žádost obsahovat údaje o místě registrace a místě trvalého bydliště podnikatele.".

37. V § 21 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: "Pokud je v arbitrážní žádosti obsažen návrh na uložení předběžného opatřeni, není třeba k arbitrážní žádosti připojit doklad o pokusu o smír.".

38. V § 22 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zni:

"(2) Hospodářská arbitráž může lhůtu prodloužit nebo v odůvodněných případech její nedodržení prominout.".

Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.

39. V § 22a odst. 2 se vypouští věta první.

40. V § 22a odst. 3 se z první věty vypouštějí slova "a vrátí ji tomu, kdo žádost podal". Ve druhé větě se slovo "vrácené" nahrazuje slovy "rozhodnutí o odmítnutí arbitrážní".

41. Za § 22a se vkládá nový § 22b, který zní:

Byla-li arbitrážní žádost podána u orgánu hospodářské arbitráže, který není příslušný k jejímu projednání, postoupí ji tento orgán příslušnému orgánu hospodářské arbitráže a strany sporu o tom vyrozumí.".

42. V § 23 se vypouští poslední věta.

43. V § 26 se na konci připojují tato slova: ", pokud se tyto návrhy týkají právní kvalifikace uplatněného nároku a volby procesních postup.".

44. V § 27 se vypouštějí slova "nebo zásadami hospodářské politiky Československé socialistické republiky".

45. V § 28 odst. 2 se z první věty vypouštějí slova nebo zásadami hospodářské politiky Československé socialistické republiky" a z druhé věty slova nebo se zásadami hospodářské politiky Československé socialistické republiky".

46. § 29 odst. 1 zní:

"(1) Organizaci, která vědomě uvedla nepravdivé údaje, nepodala ve stanovené lhůtě vyjádření k arbitrážní žádosti, řízení svévolně protahuje, nebo nesplnila opatřeni uložené podle § 33, může hospodářská arbitráž uložit pořádkovou pokutu do 10.000,- Kčs.".

47. § 30 zní:

(1) Hospodářský spor projednává státní arbitr spolu se zástupci organizací, mezi nimiž vznikl, a řídí jednání tak, aby společné bylo dohodnuto řešení, které je v souladu s právními předpisy a zásadami poctivého obchodního styku.

(2) Hospodářský spor se složitou problematikou může být projednán a rozhodnut v senátu. Členy senátu, který je tříčlenný, i jeho předsedu určí příslušný hlavní arbitr nebo náčelník vojenské složky Státní arbitráže Československé socialistické republiky anebo příslušný vedoucí krajské státní arbitráže z řad státních arbitrů příslušného arbitrážního orgánu.

(3) Státní arbitři jsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže s ohledem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jejich nepodjatosti. O tom, zda je státní arbitr vyloučen, rozhodne na návrh strany ve sporu vedoucí krajské státní arbitráže, popřípadě příslušný hlavní arbitr.".

48. § 30a písm. c) zní:

c) výrok, že rozhodnutí je předběžně vykonatelné,".

49. § 31 se vypouští.

50. § 32 odst. 1 zní:

"(1) Jednotlivé hospodářské spory, jejichž rozhodování patří do pravomoci hospodářské arbitráže, může projednávat a rozhodovat též rozhodce. Výjimku tvoří spory, pro jejichž projednávání a rozhodování je příslušná Státní arbitráž Československé socialistické republiky, Státní arbitráž České republiky nebo Státní arbitráž Slovenské republiky, spory uvedené v § 2a, spory týkající se dodávek vývozních investičních celků, v nichž je alespoň jednou ze stran vývozní odběratel nebo hlavní dodavatel a majetkové spory o částku přesahující 500 000 Kčs. Pokud organizace v průběhu sporu navrhne snížení nebo prominutí majetkové sankce nebo snížení náhrady škody, je rozhodce povinen postoupit spor k dalšímu projednání a rozhodnutí příslušnému orgánu hospodářské arbitráže.".

51. § 32 odst. 5 a 6 znějí:

"(5) Rozhodnutí vydané rozhodcem má účinky arbitrážního rozhodnutí. Pro jeho splnění a výkon platí ustanovení § 42 a § 42a.

(6) Rozhodnutí rozhodce lze napadnout opravnými prostředky za stejných podmínek jako arbitrážní rozhodnutí. Odvolání se podává u orgánu hospodářské arbitráže, který by byl jinak příslušný spor rozhodnout. Stejnému orgánu se podává žádost o obnovu řízení. Tento orgán o povolení obnovy rozhodne. O odvolání rozhoduje příslušná státní arbitráž republiky. Ustanovení § 41 platí obdobně. Je-li rozhodnutí rozhodce zrušeno, rozhodne ve sporu orgán hospodářské arbitráže, do jehož příslušnosti spor patří.".

52. § 33 včetně nadpisu zní:

Předběžné opatření v průběhu arbitrážního řízení

(1) Je-li nebezpečí z prodlení, mlže státní arbitr organizacím, mezi nimiž je hospodářský spor, uložit písemným rozhodnutím předběžné opatření spočívající zejména v povinnosti:

a) nenakládat s určitými věcmi nebo právy,

b) něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet.

(2) Předběžné opatření je možné stanovit na dobu určitou i neurčitou, a to vždy na návrh některé ze stran sporu.

(3) Předběžně opatření zaniká:

a) splněním uložené povinnosti,

b) uplynutím doby, na kterou bylo uloženo,

c) pravomocným rozhodnutím ve věci.

(4) Státní arbitr předběžné opatření zruší, jakmile pominou důvody, pro které bylo uloženo. Může tak učinit i bez návrhu. Jestliže je to potřebné, vypořádá státní arbitr důsledky uloženého opatření v rozhodnutí ve věci.".

53. § 34 zní:

Orgán hospodářské arbitráže je povinen projednat a rozhodnout spor v prvním stupni do 30 dnů od zahájení řízení. Vedoucí příslušného orgánu hospodářské arbitráže může v odůvodněných případech tuto lhůtu prodloužit.".

54. V § 35 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: "Arbitrážní rozhodnutí obsahuje i poučení o opravném prostředku.".

55. § 35 odst. 2 zní:

"(2) Z odvodnění musí být patrný skutkový stav, z něhož rozhodnutí vychází, a jak byly hodnoceny důkazy. Odvodnění rozhodnutí musí být přesvědčivé.".

56. § 36 zní:

(1) Arbitrážní rozhodnutí se vyhlašuje zpravidla hned po skončení arbitrážního jednání. Arbitrážní orgán si může vyhradit písemné rozhodnutí bez jeho vyhlášení.

(2) Arbitrážní rozhodnuti, proti němuž je přípustné odvolání, nabývá právní moci uplynutím 15 dnů od jeho doručení, nebylo-li v této lhůtě podáno odvolání.

(3) Arbitrážní rozhodnutí, proti kterému není přípustné odvolání, nabývá právní moci doručením.".

57. V § 38 odst. 4 se slova "právní účinky rozhodnutí." nahrazují slovy účinky pravomocného rozhodnutí.".

58. § 39 včetně nadpisu zní:

(1) Organizace, která je stranou hospodářského sporu, může podat odvolání do 15 dnů od doručení arbitrážního rozhodnutí, pokud to zákon nevylučuje. Odvolání je podáno včas také tehdy, jestliže bylo podáno po uplynutí 15 denní lhůty proto, že se organizace, která odvolání podala, řídila nesprávným poučením arbitrážního rozhodnutí o odvolání. Neobsahuje-li arbitrážní rozhodnutí poučení o odvolání nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že odvolání není přípustné, lze podat odvolání do tří měsíců od doručení arbitrážního rozhodnutí. Je-li odvoláním napadena jen část rozhodnutí, není takovým odvoláním dotčena právní moc výroku, který nebyl napaden. To neplatí v případech, kdy na rozhodnuti o napadeném výroku je závislý výrok, který nebyl odvoláním dotčen.

(2) Odvoláni není přípustné proti rozhodnutí, jímž

a) se upravuje průběh řízení,

b) byla prodloužena nebo prominuta lhůta k odstranění vad arbitrážní žádosti,

c) bylo řízení zastaveno na základě zpětvzetí arbitrážní žádosti,

d) bylo uloženo předběžné opatření podle § 33,

e) byla schválena dohoda stran.

Odvolání není přípustné ani tehdy, směřuje-li jen proti důvodům rozhodnutí.

(3) Odvolání se podává u orgánu hospodářské arbitráže, proti jehož rozhodnutí směřuje. K odvolání musí organizace připojit doklad o zaplacení stanoveného arbitrážního poplatku. Stejnopis odvolání musí být současně zaslán ostatním stranám sporu, které jsou povinny se k odvolání vyjádřit do 10 dnů od obdrženi stejnopisu odvolání.

(4) Orgán hospodářské arbitráže, proti jehož rozhodnutí odvolání směřuje, dbá o odstranění vad odvolání. O odstraňování vad platí přiměřeně § 22. Jakmile uplyne všem organizacím lhůta k podání odvolání, popřípadě lhůta pro odstranění vad odvolání, předloží orgán, proti jehož rozhodnutí odvolání směřuje, odvolání orgánu příslušnému pro řízení o odvolání.

(5) Bylo-li odvolání podáno opožděně nebo není-li přípustné nebo nebyly-li vady odvolání ve stanovené lhůtě odstraněny, odvolací orgán odvolání odmítne.

(6) O odvolání se rozhoduje v tříčlenném senátu. Vyžaduje-li to povaha projednávané věci, nařídí předseda senátu jednání. Pro řízení o odvolání platí jinak přiměřeně ustanovení části třetí.

(7) Dokud o odvolání nebylo rozhodnuto, může ten, kdo podal odvolání, vzít odvolání zpět. V takovém případě postupuje odvolací orgán obdobné podle § 28.

(8) Byly-li rozhodnutím porušeny právní předpisy, odvolací orgán rozhodnutí změní nebo zruší a přikáže spor k novému projednání. V novém řízená. rozhodne arbitrážní orgán i o nákladech celého řízeni. Je-li rozhodnutí věcně správné, odvolací orgán rozhodnutí potvrdí. Odvolací orgán může rozhodnout i tak, že schválí dohodu organizací nebo řízení zastaví; přitom platí obdobně § 27 a § 28.

(9) Rozhodnutí o odvolání nabývá právní moci doručením.".

59. § 40 včetně nadpisu zní:

(1) Pravomocné arbitrážní rozhodnutí může organizace, která je stranou hospodářského sporu, napadnout návrhem na obnovu řízení, jestliže po právní moci rozhodnutí byly dodatečně zjištěny nové skutečnosti, které nemohly být v řízení použity a mají podstatný význam pro rozhodnutí ve věci, nebo bylo-li rozhodnuto v její neprospěch v důsledku trestného činu státního arbitra.

(2) Návrh na obnovu řízeni je možno podat ve lhůtě 3 měsíců od zjištění nových skutečností, nejpozději však do dvou let od právní moci rozhodnutí. Návrh se podává u orgánu hospodářské arbitráže, který rozhodl v prvém stupni. Návrh musí obsahovat důvody pro obnovu řízení a příslušné doklady, o které se opírá. Stejnopis návrhu musí být současně zaslán ostatním stranám sporu, které jsou povinny se k návrhu vyjádřit do 10 dnů od obdržení stejnopisu návrhu.

(3) Návrh na obnovu řízení projedná orgán hospodářské arbitráže, který rozhodoval v prvém stupni. Neshledá-li návrh důvodným nebo je-li návrh opožděný, návrh zamítne. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání. O odvolání platí obdobně § 39.

(4) Je-li návrh na povolení obnovy řízení důvodný, orgán hospodářské arbitráže, který rozhodoval v prvém stupni, rozhodnutím obnovu řízení povolí. Jakmile rozhodnutí nabude právní moci, věc znovu projedná. Novým rozhodnutím se ruší původní rozhodnutí. V novém rozhodnutí se rozhodne o náhradě nákladů původního řízení i řízení o obnově.".

60. § 40a se vypouští.

61. § 41 včetně nadpisu zní:

(1) Arbitrážní rozhodnutí, které je v právní moci, může být přezkoumáno mimo odvolací. řízení. Návrh na přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení mlže podat některý z členů presidia hospodářské arbitráže nejpozději do dvou let od právní moci rozhodnutí, a to u příslušné státní arbitráže republiky, jde-li o pravomocné rozhodnutí krajské státní arbitráže, u Státní arbitráže Československé socialistické republiky, jde-li o pravomocné rozhodnutí státní arbitráže republiky a u presidia hospodářské arbitráže, jde-li o pravomocné rozhodnutí Státní arbitráže Československé socialistické republiky.

(2) Arbitrážní orgán, jemuž byl návrh na přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení podán, rozhodnuti zruší a přikáže spor k novému projednání, zjistí-li, že rozhodnutím byly porušeny právní předpisy; jinak návrh zamítne. V novém řízení bude rozhodnuto i o nákladech původního řízení.

(3) Při přezkoumávání rozhodnutí mimo odvolací řízení vychází arbitrážní orgán ze skutkového a právního stavu, který byl v době vydání rozhodnutí.

(4) Přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení není přípustné

a) proti rozhodnutí presidia hospodářské arbitráže,

b) proti rozhodnuti podle odstavce 2.".

62. § 41a se vypouští.

63. § 42 včetně nadpisu zní:

(1) Organizace je povinna splnit arbitrážní rozhodnuti do 15 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci; v rozhodnuti může být stanovena jiná lhůta pro splnění, počínající od právní onací rozhodnutí.

(2) Rozhodnutím může být určeno, že peněžité plněni má být zaplaceno ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti rozhodnutí určí. Organizace je povinna splátky plnit, jakmile se podle rozhodnutí stanou splatnými. Rozhodnutím může být také určena, že nesplnění některé splátky má za následek splatnost celého dluhu. Stane-li se pro nesplnění některé splátky splatným celý dluh, je splatný do 15 dnů ode dne splatnosti nesplněné splátky.".

64. § 42a včetně nadpisu zní:

(1) Uplynutím lhůt podle § 42 se stává rozhodnutí vykonatelným. Rozhodnutím může být stanovena předběžná vykonatelnost, jestliže by jinak hrozilo nebezpečí z prodlení. Rozhodnutí předběžně vykonatelné je vykonatelné doručením; státní arbitr také může, jsou-li při jednání přítomni zástupci organizací, stanovit, že rozhodnutí je předběžné vykonatelné vyhlášením.

(2) Není-li v rozhodnutí uložena povinnost k plněni, je rozhodnutí vykonatelné; jakmile nabude právní moci.

(3) Na žádost organizace vyznačí hospodářská arbitráž vykonatelnost doložkou na rozhodnutí.

(4) Vykonatelné rozhodnutí ukládající organizaci peněžité plnění, které nebylo včas splněno, se vykonává odepsáním z účtu povinné organizace u banky, spořitelny, popřípadě jiné právnické osoby k tomu oprávněné podle zvláštních předpisů [§ 14 zákona č. 158/1989 Sb. o bankách a spořitelnách.] Nemá-li povinná organizace účet u banky, spořitelny, popřípadě jiné právnické osoby k tomu oprávněně, provede se výkon rozhodnutí ukládajícího peněžité plnění přiměřeně padle právní úpravy občanského soudního řádu.

(5) Pro výkon rozhodnuti a prodeji zastavené nebo zadržené věci se použije přiměřeně právní úpravy občanského soudního řádu. Prodej věcí nemovitých provede státní notářství podle ustanovení notářského řádu.

(6) Rozhodnutí, ukládající nepeněžitě plnění, vynucuje na návrh oprávněné organizace na výkon tohoto rozhodnutí hospodářská arbitráž uložením pořádkové pokuty do výše 100 000 Kčs. Tuto pokutu lze ukládat opětovné.

(7) Návrh na výkon rozhodnutí podává oprávněná organizace u orgánu, který rozhodoval v prvním stupni. Považuje-li to hospodářská arbitráž za nutné, rozhoduje za účasti organizací. Pro toto řízení platí ostatní ustanovení části třetí přiměřené.

(8) Jestliže hospodářská arbitráž z důvodů zvláštního zřetele hodných nevyhoví návrhu na výkon rozhodnuti, rozhodne o odkladu výkonu; o výkonu rozhodne na návrh oprávněné organizace jakmile důvody odkladu pominou.

(9) Prokáže-li organizace, že povinnosti uložené rozhodnutím nebo jim odpovídající práva přešla na jinou organizaci, lze rozhodnutí vykonat proti nebo ve prospěch této jiné organizace; hospodářská arbitráž v rozhodnutí vyznačí, že došlo k přechodu povinností nebo práv na jinou organizaci.".

65. V § 43 se text "§ 41 nebo § 42" nahrazuje textem "§ 39 nebo § 41".

66. § 44a odst. 1 se doplňuje písmenem c), které zní:

c) náhrada nutných nákladů na smluvní zastupování.".

67. § 44a odst. 3 se vypouští.

68. § 45 včetně nadpisu zní:

(1) Hospodářská arbitráž upozorňuje organizace na podstatné závady v jejich jednání, které vyšly najevo při výkonu arbitrážní činnosti (signalizace).

(2) Ten, kdo byl upozorněn na závadu, je povinen nejpozději do 30 dnů od doručení upozornění, nebyla-li stanovena jiná lhůta, sdělit, jaká opatření učinil k odstranění závady.".

69. V § 46 se vypouští věta druhá.

70. § 46a včetně nadpisu se vypouští.

71. § 46b odst. 6 první věta zní: "O návrhu na uložení hospodářské pokuty se rozhoduje vždy v senátu, složeném ze tří státních arbitrů, z nichž jeden předsedá.".

72. V § 46b se vypouští odstavec 7. Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 7 a 8.

73. V § 46b v nově označeném odstavci 8 se v první větě za slova "může změnit" vkládají slova "nebo zrušit a přikázat věc k novému projednáni" a slova "Státní arbitráže Československé socialistické republiky" se nahrazují slovy hospodářské arbitráže".

74. § 46c zní:

(1) Hospodářské pokuty uložené podle § 46b organizacím v působnosti federace se odvádějí do státního rozpočtu federace, hospodářské pokuty uložené ostatním organizacím se odvádějí do státních rozpočtů republik.

(2) V rozhodnutí o uložení hospodářské pokuty se uvede, která organizace a jakou částku je povinna odvést. V rozhodnutí se uvede též státní orgán, na jehož účet má být určená částka odvedena; stejnopis rozhodnutí zašle hospodářská arbitráž také tomuto orgánu.".

75. § 46d odst. 6 první věta zní: "O návrhu na vyslovení neplatnosti opatření orgánu hospodářského řízení se rozhoduje vždy v senátu, složeném ze tří státních arbitrů, z nichž jeden předsedá.".

76. V § 46d se vypouští odstavec 7. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 7.

77. V § 46d v nově označeném odstavci 7 se v první větě za slova "může změnit" vkládají slova "nebo zrušit a přikázat věc k novému projednání" a slova "Státní arbitráže Československé socialistické republiky" se nahrazují slovy "hospodářské arbitráže".

78. § 46e zní:

(1) Pro řízení o uložení hospodářské pokuty a o neplatnosti opatření orgánu hospodářského řízeni platí přiměřené ustanoveni části třetí.

(2) Zahajuje-li hospodářská arbitráž řízení z vlastního podnětu, je řízení zahájeno dnem vydání rozhodnutí o zahájeni řízeni.

(3) Za tato řízení se arbitrážní poplatky neplatí.".

79. V § 47a se vypouští slovo socialistické".

80. § 47b se vypouští.

(1) Soudy dokončí spory zahájené u nich před účinností tohoto zákona, i když podle ustanovení tohoto zákona tyto spory do jejích pravomoci nepatří.

(2) Arbitrážní řízení zahájená před.......... 1990 budov ukončena podle dosavadních předpisů. Proti rozhodnutím vydaným v těchto řízeních nejsou přípustné opravné prostředky podle tohoto zákona. Při přezkoumáváni těchto rozhodnutí se postupuj podle dosavadních předpisů.

(3) Lhůta pro výkon rozhodnutí, která počala běžet před.... 1990, se až do jejího zakončeni posuzuje podle dosavadních předpisů.

(4) Placení a výše arbitrážních poplatků za odvolání (§ 39 odst. 3 zákona o hospodářské arbitráži) se řídl příslušnými ustanoveními zvláštních předpisů [Nařízení ministra financí ze dne 11. prosince 1958 č. 78/1958 Sb., kterým se stanoví arbitrážní poplatky.], kterými se stanoví arbitrážní poplatky, upravujícími poplatky za přezkoumání rozhodnutí.

(5) Pokud se v zákoně o hospodářské arbitráži používá výrazů "Česká socialistická republika" nebo "Slovenská socialistická republika", nahrazují se výrazy "Česká republika" nebo "Slovenská republika".

Zrušují se:

1. vyhláška hlavního arbitra ČSSR č. 40/1966 Sb., o určení místní příslušnosti pro rozhodování hospodářských sporů týkajících se některých závodů (organizačních složek) socialistických organizaci,

2. opatření hlavního arbitra ČSSR čj. HA 156/1977/JA, kterým byla určena s účinností od 1. 7. 1977 pro projednáváni a rozhodování předsmluvních sporů a sporů o práva z odpovědnosti za vady týkajících se investiční výstavby elektráren příslušnou Státní arbitráž Československé socialistické republiky v Praze - reg. v částce 10/1977 Sb.,

3. opatřeni hlavního arbitra ČSSR č.j. HA 557/74, jímž určil s účinností od 1. 10. 1974 příslušnou pro projednávání a rozhodování hospodářských sporů, v nichž je žadatelem IMEX, dovoz a vývoz - obchodní podnik, Praha, a které se týkají jeho odštěpného závodu v Bratislavě, Státní arbitráž pro hl.m. Slovenské socialistické republiky Bratislavu v Bratislavě - reg. v částce 13/1974 Sb.,

4. opatření hlavního arbitra ČSSR čj. FD 377-0-4/Fa, jimž určil odchylné od ustanovení § 14 odst. 2 zákona o hospodářské arbitráži s účinností od 2. 4. 1981 příslušnost pro projednávání a rozhodování

a) majetkových sporů, týkajících se výstavby elektráren, které vedou finální dodavatelé a dodavatelé výrobků pro generální dodávku technologie proti koncernovému podniku Škoda Plzeň,

b) sporů o uzavření hospodářských smluv vedených mezi koncernovým podnikem Škoda Plzeň jako hlavním dodavatelem vyvážených elektráren a jeho dodavateli.

Podle tohoto opatření je příslušnou Státní arbitráž pro hlavní město Prahu - reg. v částce 16/1981 Sb.

5. výnos hlavního arbitra ČSSR č. 1/1989 ze dne 14. dubna 1989, jímž určil odchylně od ustanoveni § 14 odst. 3 zákona o hospodářské arbitráži příslušnost pro projednávání a rozhodování hospodářských sporů souvisejících s plněním pro vývoz nebo z dovozu, v nichž je žadatelem nebo odpůrcem Koospol, akciová společnost pro zahraniční obchod, Praha, a které se týkají jeho filiálky v Bratislavě - reg. v částce 17/1989 Sb.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem......

Předsednictvo Federálního shromážděni se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 121/1961 Sb., o hospodářské arbitráži, jak vyplývá z pozdějších předpisů.

Obecně:

Zákon o individuálním podnikání fyzických osob, novela hospodářského zákoníku a další připravované předpisy otevírají prostor pro podnikání soukromých podnikatelů, obchodních společností a podniká se zahraniční majetkovou účastí v tuzemských hospodářských vztazích. Spolu se vstupem těchto nových subjektů na československý trh je nezbytné vyřešit jejich právní postavení a zajistit ochranu jejich práv a právem chráněných zájmů v podnikatelských vztazích. Ta je základním úkolem předkládané novely zákona o hospodářské arbitráži, která mezi účastníky hospodářských sporů zahrnuje i zmíněné nové subjekty a zajišťuje jim rovné podmínky při řešení jejich hospodářských spor. Kromě toho novela sleduje celkovou demokratizaci arbitrážního procesu, posiluje postavení účastníků řízení, a tím tento proces do značné míry přibližuje procesu soudnímu při zachování specifik, nezastupitelných pro řízení před orgány hospodářské arbitráže. Jde zejména o takové nové instituty, jako je zavedení odvolání jako řádného opravného prostředku, úprava mimořádných opravných prostředků ve formě obnovy řízení, přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení atd.

Na nově vzniklou situaci v podnikatelské sféře je třeba reagovat urychlené. Proto je nezbytné vycházet ze stávající struktury státních orgánů, tj. z existence arbitrážních orgán, které hospodářské spory dosud rozhodují. Z toho důvodu se navrhuje pouze novela zákona o hospodářské arbitráži, která zachovává kontinuitu s dosavadním stavem, ale zároveň vnáší do arbitrážního procesu řadu prvků vlastních procesu soudnímu. Jde tedy o přechodné řešení, které však již vytváří předpoklady pro žádoucí cílový stav, kdy ochranu práv subjektů podnikatelské aktivity převezmou obchodní soudy. Dosažení tohoto cílového stavu si ovšem vyžádá komplexní úpravu jak organizačních tak procesních otázek budoucího obchodního soudnictví, což nutně bude proces dlouhodobější.

K některým navrhovaným změnám a doplňkům:

K § 1 až § 4

Rozhodování hospodářských sporů se napříště stane hlavním a nejdůležitějším úkolem nezávislé hospodářské arbitráže. V § 1 je obsažena zásadní změna, jíž je rozšíření rozhodovací pravomoci hospodářské arbitráže na spory vedené mezi všemi účastníky hospodářských vztahů, tj. i na spory, jejichž stranou je individuálně podnikající občan nebo obchodní společnost. Jde o významné zrovnoprávnění všech podnikatelských subjektů v ochraně jejich práv a právem chráněných zájmů.

Kromě nutných formulačních úprav se navrhuje z výčtu hlavních úkolů hospodářské arbitráže vypustit zjišťování, zda byla arbitrážní rozhodnutí splněna (§ 1 písm. h) a činnost signalizační (§ 1 písm. d) s tím, že oprávnění arbitráže upozorňovat na zjištěné závady zůstane zachováno (§ 45). Další změny (např. § 2 odst. 1 písm. g) odrážejí navržené změny v hmotněprávní úpravě.

K § 5 - § 10

Pokud jde o organizaci arbitrážních orgánů, není nezbytné pro přechodné období, do vytvoření nových orgánů justičního typu, do této organizace zásadně zasahovat. Nově se pouze do stávající soustavy zahrnuje i presidium hospodářské arbitráže, což jednak odráží současný stav, jednak vyjadřuje místo tohoto orgánu zejména při nápravě vadných rozhodnutí (§ 6, § 10).

Nezávislost hospodářské arbitráže je vyjádřena úpravami ust. § 5, podle něhož je hospodářská arbitráž především soustavou nezávislých orgánů rozhodujících hospodářské spory.

Toto východisko je vyjádřeno i v navrhovaných úpravách § 8, § 8a, § 9, především novým řešením jmenování vedoucích představitelů orgánů hospodářské arbitráže. Hlavního arbitra Československé socialistické republiky jmenuje a odvolává prezident, hlavní arbitry republik jmenují a odvolávají předsednictva národních rad. Tato změna si vyžádala i vyjádřeni odpovědnosti uvedených představitelů Federálnímu shromáždění, resp. národním radám.

Zásada nezávislosti státních arbitrů je posílena i tím, že jejich rozhodovací činnost již nelze usměrňovat závaznými instrukcemi a směrnicemi Státní arbitráže ČSSR.

K § 13 až § 19

Dosavadní právní úprava věcné příslušnosti stanovila, že pro projednávání a rozhodováni sporů vedených ministerstvy a ostatními ústředními orgány jsou příslušné republikové arbitráže nebo Státní arbitráž ČSSR. Vzhledem k tomu, ze v horizontálních hospodářskoprávních vztazích je postavení všech subjektů rovně, není důvod, aby tyto spory nerozhodovaly krajské státní arbitráže. Dále je třeba stanovit místní příslušnost pro projednání a rozhodnutí sporá vedených proti podnikatelům. Také tyto spory budou napříště rozhodovat krajské státní arbitráže jako základní článek arbitrážní soustavy.

V návaznosti na novou hmotněprávní úpravu, která rozšiřuje okruh účastníků hospodářskoprávních vztahů, je třeba doplnit i úpravu místní příslušnosti tak, aby pamatovala na všechny účastníky těchto vztah.

Vzhledem k podstatnému rozšíření okruhu organizací oprávněných k zahraničněobchodní činnosti a z toho plynoucímu očekávanému nárůstu sporů, je napříště neudržitelné, aby spory související s dovozem nebo vývozem, v nichž je jedním z účastníků taková organizace, rozhodovaly v celé ČSSR pouze dva arbitrážní orgány (Státní arbitráž pro hlavní město Prahu, Státní arbitráž pro hlavní. město SR Bratislavu). Navrhuje se proto, aby tyto spory rozhodovaly všechny krajské státní arbitráže. S přihlédnutím k značné specifičnosti sporo týkajících se vývozních investičních celků se však ponechává dosavadní speciální úprava místní příslušnosti pro tyto spory.

K § 20 až § 38

Změny, navrhovaně v třetí části z. h. a., směřují především k zabezpečení rovného postaveni účastníků arbitrážního řízení, nezávislosti rozhodujícího arbitrážního orgánu a jeho vázaností pouze právními předpisy. Současné je prováděna úprava a zpřesnění některých ustanovení, pří jejichž aplikaci vznikaly v praxí pochybností, jež bylo nutno odstraňovat pouze výkladem. Kromě toho jsou zařazeny některá nově instituty.

K důležitým navrhovaným změnám je třeba zejména uvést:

K § 20

Princip oficiality, jenž mohl být při zahájeni řízení uplatněn, již neodpovídá novým podmínkám, spočívajícím mimo jiné ve skutečné samostatnosti subjektů podnikatelské činností. Proto již není upraveno zahájení řízeni z vlastního podnětu arbitráže nebo z podnětu hlavního arbitra ČSSR.

K § 22 odst. 2

Možnost prodloužení lhůty pro odstranění vad arbitrážní žádosti či jejího prominutí je třeba v zákoně výslovně upravit. Dosud byla dovozována pouze výkladem.

K § 22a a § 22b

Odstraňuje se nesprávnost v systematickém zařazení ustanoveni o postoupení arbitrážní žádosti v případě, že není podána příslušnému orgánu hospodářská arbitráže. V ust. § 22a odst. z. h. a. se ruší část, týkající se vracení arbitrážních žádostí, neboř se v praxi neosvědčila.

K § 26

Významné posílení postavení účastníků sporu znamená omezení zvláštního oprávněni hospodářské arbitráže. Podle dosavadní úpravy arbitráž není vázána návrhy stran, mezi nimiž je hospodářský spor. Napříště však nebude vázána jen těmi návrhy, které se týkají právní kvalifikace uplatněného nároku a volby procesních postupů.

K § 30

Dosavadní stručnou úpravu, týkající se rozhodování sporá několika arbitry, je třeba doplnit o základní zásady případného rozhodování sporá v senátech. Dosavadní úprava rovněž zcela postrádala institut vyloučení z projednávání a rozhodování věci, což je odstraněno zařazením třetího odstavce do § 30 z. h. a.

K § 31

Rozhodování arbitrážních spor$ v arbitrážních komisích nebylo praxi vůbec uplatňováno. Navíc by mohlo vést i k pochybnostem o nestrannosti rozhodování. Proto se navrhuje, aby ust. § 31 bylo ze zákona vypuštěno.

K § 32

V souvislosti se změnami, týkajícími se opravných prostředků (viz ust. § 39 a následující), je třeba odpovídajícím způsobem upravit i nápravu vadných rozhodnutí rozhodců.

K § 33

Zákon dosud výslovně neumožňoval, aby v průběhu sporu bylo uloženo předběžné opatření, směřující např. k zajištění důkazů. Tento nedostatek je odstraněn navrženou úpravou, která má význam i z hlediska zvýšení právní jistoty účastníků sporu.

K § 34

Navrženou úpravou dochází ke sjednocení délky pořádkové lhůty, stanovené pro rozhodnutí sporu v prvním stupni.

K § 36

Vzhledem k navrhovanému dvoustupňovému arbitrážnímu procesu je třeba nově upravit i právní moc arbitrážního rozhodnutí. Rozhodnutí nabývá právní moci uplynutím lhůty 15 dnů jen v případě, nebylo-li v této lhůtě podáno odvolání. Arbitrážní rozhodnutí, proti kterému není přípustné odvolání, nabývá právní moci doručením.

K § 38 odst. 4

Odvoláním nelze napadnout arbitrážní platební rozkaz (při opačném výkladu by tento institut pozbyl smysl). Je to vyjádřeno i navrženým doplněním § 38 odst. 4.

K § 39 až § 41

V ustanoveních § 39 až § 41 se navrhuje nová právní úprava opravných prostředků proti arbitrážním rozhodnutím. Jde o úpravu odlišnou od předchozího přezkoumání arbitrážních rozhodnutí. Nová právní úprava vychází z dvouinstančnosti arbitrážního procesu. Upravuje odvolání jako řádný opravný prostředek i opravné prostředky mimořádné, a to návrh na obnovu řízení a přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení.

Odvolání musí směřovat proti výroku rozhodnutí, neboř v něm je obsaženo vlastní rozhodnutí ve věci; odvolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné. Odvolání není přípustné ani proti takovým rozhodnutím, která nemohou mít vliv na vlastní výsledek sporu (procesní rozhodnutí) a proti rozhodnutím, jimiž bylo v průběhu arbitrážního řízení rozhodnuto o předběžném opatření. Odvolání není přípustné ani proti rozhodnutí, kterým byla schválena dohoda stran. O odvolání se rozhoduje v tříčlenném senátu. Pro řízeni o odvoláni platí jinak přiměřeně ustanovení části třetí. Ve věci samé rozhodne odvolací orgán bud tak, že byly-li napadeným rozhodnutím porušeny právní předpisy, rozhodnutí změní nebo zruší a přikáže spor k novému projednáni arbitrážnímu orgánu prvého stupně, nebo, je-li rozhodnutí věcně správné, rozhodnutí potvrdí. Rozhodnutí o odvolání nabývá právní moci doručením.

Obnova řízení je opravným prostředkem již proti pravomocným rozhodnutím. Návrh na obnovu řízení lze podat, vyjdou-li dodatečně po právní moci rozhodnutí najevo nové skutečnosti, které nemohly být v řízení použity a které mají pro výsledek sporu podstatný význam. Řízení o obnově je upraveno tak, že nejprve je třeba rozhodnout o návrhu na obnovu řízení a teprve, byl-li návrh úspěšný, rozhodnout o věci samé. Novým rozhodnutím ve věci se původní rozhodnutí ruší. Řízení o obnově provádí arbitrážní orgán, který rozhodoval v prvém stupni, neboř v případě povolení obnovy bude třeba řízení doplnit. Podání návrhu na obnovu řízení je omezeno lhůtami, což vyžaduje požadavek právní jistoty vztahů.

Zákonnost rozhodování vyžaduje, aby rozhodnutí, které je v právní moci, mohlo být z hlediska zákonnosti ještě přezkoumáno mimo odvolací řízení. K návrhu na přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízeni je oprávněn některý z členů presidia hospodářské arbitráže, a to jen v zákonné lhůtě v zájmu právní jistoty vztahů, o nichž bylo pravomocně rozhodnuto. Zjistí-li příslušný arbitrážní orgán (jímž je příslušná státní arbitráž republiky, týká-li se návrh rozhodnutí krajské státní arbitráže, Státní arbitráž Československé socialistické republiky, týká-li se návrh rozhodnutí státní arbitráže republiky, nebo presidium hospodářské arbitráže, týká-li se návrh rozhodnutí Státní arbitráže Československé socialistické republiky), že napadeným rozhodnutím byly porušeny právní předpisy, pravomocné rozhodnuti zruší a přikáže spor k novému projednání. V opačném případě návrh zamítne. Přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení není přípustné, jde-li o rozhodnutí presidia hospodářské arbitráže a o rozhodnutí o přezkoumáni mimo odvolací řízení.

K § 42

Lhůta pro splnění arbitrážního rozhodnutí počíná od právní moci rozhodnutí. Obecná lhůta činí 15 dnů, v rozhodnutí může být pro splnění rozhodnutí stanovena lhůta jiná (počínající vždy od právní moci rozhodnutí). Zvláštní právní úpravu vyžaduje splnění rozhodnutí na peněžité plnění, které má být zaplaceno ve splátkách. Výši a podmínky splatnosti splátek musí stanovit rozhodnutí.

Rozhodnutím může být také určeno, že nesplněni některé splátky má za následek splatnost celého dluhu. Stane-li se pro nesplněni některé splátky splatným celý dluh, je splatný do 15 dní ode dne splatnosti nesplněné splátky.

K § 42a

V navrhovaném § 42a je nově upraveno, kdy se rozhodnutí stává vykonatelným. Zcela novým institutem je předběžná vykonatelnost rozhodnutí, kterou je možno v rozhodnutí stanovit v případě, že by jinak hrozilo nebezpečí z prodlení.

Vykonatelné rozhodnutí ukládající organizaci peněžité plnění, které nebylo včas splněno, lze vykonat tradičním a osvědčeným již způsobem, a to podle zvláštních předpisů odepsáním z účtu povinné organizace. Nemá-li organizace účet, bude nutno provést výkon rozhodnutí některým se způsobů podle právní úpravy občanského soudního řádu.

Výkon rozhodnutí ukládající nepeněžité plnění zůstává nezměněn.

Pro řízení o výkon rozhodnutí platí přiměřeně část třetí zákona.

K § 45

Změny navržené v tomto ustanoveni jsou pouze úpravami reagujícími na nový okruh subjektů, které napříště budou arbitrážní orgány na zjištěné závady upozorňovat.

K § 46a až § 46e

Změny navržené v části čtvrté zákona odrážejí nové úpravy obsažené v novele hospodářského zákoníku, zejména vypuštění řízení o odvodech do státního rozpočtu. Zvýrazňuje se zvláštnost těchto řízeni obligatorností rozhodováni v senátu. Potřeby rozhodovací praxe a nepružnost dosavadní úpravy si dále vyžádaly i možnost v rámci přezkumného řízení vadné rozhodnutí nejen změnit, ale i zrušit.

K § 47b

Úprava zde obsažená byla převzata do nového znění § 14, proto se navrhuje toto ustanovení vypustit.

Navrhované úpravy vyžadují zvýšení počtu pracovníků od roku 1991 celkem o 16 - z nich 6 pro každou z arbitráží republik a 4 pro Státní arbitráž ČSSR. Požadavky na zvýšeni mzdových nákladů z rozpočtu federace a republik činí celkem cca 900.000,- Kčs ročně. Současné bude třeba vyřešit místnosti a vybavení těchto pracovníků.

Potřeba nových pracovníků vyplývá především z toho, že o odvolání budou, na rozdíl od současného stavu, rozhodovat senáty, složené ze tří státních arbitr. Také se podstatně rozšiřuje okruh právních subjektů, jejichž spory budou arbitrážní orgány rozhodovat, a u kterých také budou zabezpečovat výkon rozhodnutí.

Zvýšení počtu pracovníků na krajských státních arbitrážích se nenavrhuje. Předpokládá se, že jsou kryty (nezávisle na předkládané novele zákona o hospodářské arbitráži) dohodnutým zvýšením pra letu ní rok a pro léta 1991 - 1995. Přesný odhad zvýšeného počtu sporů žádostí o výkon arbitrážních rozhodnutí pra budoucí roky nelze provést.