skupiny poslanců Federálního shromáždění
Jana Bubeníka, Jozefa Bakšaye, Miroslava Jansty, Michaela
Kocába, Zdeňka Křivského, Petra Kulana,
Michala Malého, Petra Raševa, Vlastimila Sehnala,
Karola Stome a Petra Tomana, Roberta Harenčára.
Federální shromáždění
Československé socialistické republiky se
usneslo na tomto ústavním zákoně:
Název "Československá socialistická
republika" se mění na "Československá
federativní republika".
Pokud je v dosavadních ústavních a jiných
zákonech uveden název "Československá
socialistická republika", rozumí se tím
"Československá federativní republika".
Tento ústavní zákon nabývá
účinnosti dnem
Již podle Česko-Slovenské Dohody uzavřené
v Pittsburghu ze dne 30. 5. 1918 představitelé slovenských
a českých organizací schválili program
spojení Čechů a Slováků v samostatném
státě z Českých Zemí a Slovenska
s tím, že česko-slovenský stát
bude republikou s demokratickou ústavou.
Toto nachází konečně své vyjádření
ve federativním uspořádání
našeho státu, složeného z České
republiky a Slovenské republiky.
Do evropského i světového historického
povědomí se Československo - kteréhožto
názvu se zkráceně používá
- zapsalo nesmazatelně.
Navrhovaný název státu proto na toto reaguje.
Z druhé strany je třeba akceptovat oprávněný
požadavek vyjádřit federativní soustavu
státu i v jeho názvu.
Proto navrhovaný název státu respektuje i
toto.
Pro navrhovaný název státu mluví tedy
jak historické východisko pittsburghské,
i současná skutečnost, aby jak Československá
tradice zůstala zachována ve světě
tak, aby název státu obrážel vzájemně
rovnoprávné a svrchované vztahy obou našich
národů.