Federální shromáždění
Československé socialistické republiky se
usneslo na tomto zákoně:
Zákon č. 162/1989 Sb., devizový zákon,
se mění a doplňuje takto:
1. V § 9 odst. 3 se v první větě za
slova "právnické osoby" doplňují
slova a fyzické osoby - podnikatelé /dále
jen podnikatel"/6a. Pod čarou se doplňuje odkaz
"6a/ zákon č. /1990 Sb., o individuálním
podnikání fyzických osob".
2. V § 12 odst. 1 se za písmeno a/ vkládá
nový text, který se označuje jako písmeno
b/ a který zní:
"b/ podnikatel v rozsahu, který mu může
být určen v prováděcím předpisu,".
3. Dosavadní písmeno b/ se označuje jako
písmeno c/.
4. V § 12 odst. 1 písm. c/ se v první větě
slova fyzická osoba" nahrazuji slovy jiná fyzická
osoba než uvedená v písmenu b/" a částky
"1000 Kčs" v první a druhé větě
se nahrazují částkami "2000 Kčs".
5. V § 12 odst. 2 písm. b/ se za slova "právnické
osobě" doplňují slova "nebo podnikateli,".
6. V § 13 odst. 1 se v první a druhé větě
doplňují za slova "právnická
osoba" slova "nebo podnikatel".
7. V § 13 odst. 2 se za slova "jinému devizovému
tuzemci" doplňují slova "uvedenému
v odstavci 1".
8. V § 13 odst. 3 se za slova "nebo jiné osoby"
doplňují slova "uvedené v odstavci 1"
a vypouští se text uvedený na konci ustanovení
v závorce.
9. V § 13 odst. 5 se ve druhé větě doplňují
za slova "devizový tuzemec" slova "uvedený
v odstavci 1".
10. V § 14 se za slova "právnická osoba"
vkládají slova "nebo podnikatel,".
11. V § 23 odst. 1 písm. b/ se za slova "právnická
osoba" doplňují slova "nebo podnikatel".
12. V § 23 odst. 1 písm. d/ se za slova "právnickou
osobou" doplňují slova "nebo podnikatelem".
13. V § 26 odst. 1 písm. e/ se vypouštějí
slova "nemovitostem a".
14. V § 26 se za odstavec 3 zařazuje nový odstavec
4, který zní:
"/4/ Devizový cizozemec nemůže nabývat
vlastnické právo k nemovitostem devizového
tuzemce na území československé socialistické
republiky s výjimkou dědění. Vláda
Československé socialistické republiky může
nařízením stanovit podmínky, za kterých
devizový tuzemec může výjimečně
převést vlastnické právo k těmto
nemovitostem na devizového cizozemce, jakož i orgány
příslušné k udělování
výjimek.".
15. V § 30 odst. 4 se částka "1000 Kčs"
nahrazuje částkou "2000 Kčs".
16. V § 33 odst. 4 se na konci doplňují slova
"a za podmínky, že je doveze zpět do tuzemska.".
17. Název oddílu 11 zní: "Majetková
účast na podnikání v zahraničí".
18. V § 34 odst. 1 se vypouštějí slova
"tuzemské nebo" a na konci se doplňují
slova "vydaným v dohodě s federálním
ministerstvem financí a federálním ministerstvem
zahraničního obchodu.".
19. V § 34 se vypouští odstavec 3.
20. V § 34 se dosavadní odstavec 4 přečíslovává
a označuje jako odstavec 3, ve kterém se vypouštějí
slova "odstavců 1 a 3" a nahrazují se
slovy "odstavce 1".
21. V § 36 se za odstavec 1 zařazuje nový odstavec
2, který zní:
"/2/ Příjmy v devizových prostředcích
plynoucí z podnikatelské činnosti vede devizový
peněžní ústav pro podnikatele odděleně
od ostatních příjmů devizového
tuzemce fyzické osoby v devizových prostředcích.
Pro devizový účet zřízený
podnikateli platí ustanovení odstavce 1 a 3 obdobně.".
22. V § 36 se dosavadní odstavce 2 a 3 označují
jako odstavce 3 a 4.
23. V § 36 odst. 3 se za slova "podle odstavce 1"
doplňuje text "a 2".
24. § 59 se vypouští.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem
Devizový zákon č. 162/1989 Sb., který
vstoupil v účinnost 1. ledna 1990, vycházel
z platné právní úpravy obsažené
v zákonu č. 42/1980 Sb., o hospodářských
stycích se zahraničím ve znění
pozdějších předpisů, podle něhož
podnikání v hospodářské sféře
a provádění zahraničně hospodářské
činnosti je vyhrazeno pouze právnickým osobám.
Z této úpravy vyplynula povinnost nabídnout
devizovému peněžnímu ústavu část
získaných devizových prostředků
za československou měnu jen právnickým
osobám. Fyzické osoby mají právně
zaručenou volbu, zda své devizové prostředky
nabídnou devizovému peněžnímu
ústavu ke koupi za odběrní poukazy PZO Tuzex
nebo za československou měnu anebo zda je soustředí
u devizového peněžního ústavu
na zúročitelných devizových účtech.
Připravovaným vydáním zákona
o individuálním podnikání fyzických
osob a novelou zákona č. 42/1980 Sb., se značně
rozšíří možnost nejen právnickým,
ale i fyzickým osobám podnikat v dalších
oblastech hospodářského i společenského
života, a to při splnění podmínek
stanovených těmito předpisy.
Účelem novely devizového zákona je
zabezpečit, aby všechny subjekty měly pokud
možno stejné podmínky pro svoji činnost
a realizaci svých výsledků. Navrhuje se proto
stanovit pro podnikatele - fyzické osoby povinnost nabídnout
získané devizové prostředky devizovému
peněžnímu ústavu za československou
měnu ve stejném rozsahu, jako ostatním subjektům
devizově právních vztahů, které
nemají stanoven výstup plánu. Tím
bude zabezpečen přísun podílu devizových
prostředků i z individuální podnikatelské
činnosti do centrálního devizového
zdroje a zároveň zaručeno, že zbývající
část si podnikatelé mohou nechat pro další
rozvíjeni své podnikatelské činnosti.
(Prováděcí vyhláška stanoví
pro tento okruh osob nabídkovou povinnost ve výši
30 získaných devizových prostředků.)
Princip poskytnutí stejného zacházení
všem subjektům působícím v devizové
oblasti se promítá i do úpravy ohlašovací
povinnosti, nároku na zpětnou koupi devizových
prostředků od devizového peněžního
ústavu a vstupu do peněžitých závazků
vůči devizovému cizozemci.
Novelizace devizového zákona se využívá
rovněž k tomu, aby v něm byly zohledněny
změny v kursové oblasti, k nimž došlo
po vstupu devizového zákona v účinnost.
Jedná se o zvýšení hranice devizových
prostředků, ohledně nichž fyzické
osoby ne musejí plnit nabídkovou povinnost z 1000
Kčs na protihodnotu 2000 Kčs.
Protože částku osvobozenou od nabídkové
povinnosti mohou fyzické osoby volně vyvážet,
navazuje na tuto změnu rovněž shodná
úprava v § 30, tzn. že hranice pro volný
vývoz cizí měny do zahraničí
se zvyšuje rovněž na protihodnotu 2000 Kčs.
Pro přepočet částek, které
nepodléhají nabídkové povinnosti /§
12 odst. 1 písm. c/ a které lze volně vyvážet
do zahraničí /§ 30 odst. 4/, je rozhodný
kurs pro obchodní a neobchodní platy uvedený
v kursovním lístku SBČS. Z praktického
důvodu lze při vyvážení cizí
měny aplikovat pouze kurs platný v den tohoto vývozu.
Dosavadní zněni § 33 odst. 4 nedává
možnost stanovit čs. občanům povinnost
dovézt zpět do tuzemska čs. koruny, které
mohou tito občané podle platných předpisů
do zahraničí vyvézt /500 Kčs na osobu
při každé cestě/. To způsobuje
neustálý odliv Kčs do zahraničí
a zvyšování objemu čs. měny v
zahraničních bankách, neboť čs. občané
se snaží prodejem Kčs v zahraničí
vylepšovat své nedostatečné devizové
vybavení na tyto cesty. Vzhledem k rychle se zvyšujícímu
počtu cest všech občanů do zahraničí
v souvislosti s pozitivními opatřeními v
oblasti možnosti cestováni, je potřebné
stanovit právním předpisem povinnost zpětného
dovozu Kčs a vytvořit tak legislativní předpoklady
pro zamezení jejich vývozu a ponechávání
v zahraničí. Protože se jedná o stanovení
povinnosti občanům, je třeba ji upravit přímo
v devizovém zákonu.
Vzhledem k mimořádnému zájmu zahraničních
osob /zejména investorů/ o nabyti tuzemských
nemovitostí se jeví účelné
zpřísnit možnosti převodu vlastnického
práva k nemovitostem devizového tuzemce nacházejících
se na území československé socialistické
republiky na devizového cizozemce.
Ruší se možnost převodu těchto
nemovitostí na devizového cizozemce na základě
devizového povoleni. Pokud by ve zcela výjimečném
případě nastala potřeba umožnit
převod vlastnického práva k tuzemské
nemovitosti na devizového cizozemce, může vláda
československé socialistické republiky stanovit
nařízením, za jakých podmínek
a který orgán může výjimku udělit.
Navrhovaná úprava § 34 posílí
právní jistotu všech žadatelů o
zřízení čs. majetkové účasti
na podnikání v zahraničí bez rozdílu,
zda se jedná o právnickou či fyzickou osobu
a bez ohledu na oblast, v níž hodlá subjekt
podnikat. Kromě toho bude zcela jasná kompetence
povolujícího devizového orgánu - Státní
banky československé, která bude rozhodovat
v dohodě s federálním ministerstvem financí
a federálním ministerstvem zahraničního
obchodu.
Převody podílů devizového tuzemce
na tuzemské právnické osobě na devizového
cizozemce se budou řídit režimem zákona
o podniku se zahraniční majetkovou účasti.
Vypuštěním § 59 se vytvářejí
v devizové oblastí stejné podmínky
pro podnikání všech subjektů v tuzemsku
včetně podniků se zahraniční
majetkovou účastí.
Předložený návrh novely devizového
zákona nemá finanční dopad na státní
rozpočet federace ani republik. Nevyžaduje zvýšení
pracovníků v ústředních orgánech
státní správy ani ve Státní
bance československé ani v jiných orgánech.
Současně se změnou devizového zákona
bude upravena v potřebném rozsahu také prováděcí
vyhláška k němu č. 169/1989 Sb.
