101/1 | Ku/Pa |
Poslanec SL L. Lis: Pane předsedo, pane předsedající,
vážené poslankyně, vážení
poslanci, obracím se zde na přítomného
federálního ministra pana JUDr. Sachera s touto
interpelací. Pan ministr vnitra Československé
federativní republiky JUDr Richard Sacher poskytl novinám
Lidová demokracie obsáhlé interview, které
bylo zveřejněno ve včerejším
vydání. Rozhovor má dramatický název:
"Kdo kalí vodu a kdo chce vyvolat politickou krizi".
Pan ministr se snaží v tomto rozhovoru přirovnávat
dnešní situaci na federálním ministerstvu
vnitra k situaci na stejném ministerstvu vnitra v únoru
1948. Domnívá se proto, že demokratický
vývoj v naší zemi je ohrožen a že
můžeme prohospodařit mnohé z toho, co
jsme sametovou revolucí získali. V dalším
rozhovoru pak připomíná svoji odpovědnost
vůči parlamentu.
Podobný názor mám i já a mnozí
další ovšem s tím rozdílem, že
naše demokracie - jak se jeví - je ohrožena především
bývalou nomenklaturou, která dosud zaujímá
klíčově postavení v bezprostřední
blízkostí ministra a požívá jeho
důvěry. Pro pana ministra je zřejmě
hlavním nebezpečím pra demokracii kritika
jeho osoby a práce. Pan ministr zřejmě přijímá
názor dosavadních pracovníků federálního
ministerstva vnitra, že hlavním nebezpečím
pro demokratický vývoj a bezpečnost státu
jsou ti lidé, s jejichž jmenováním původně
souhlasil, kteří pracují na ministerstvu
nebo v občanských komisích, ale kteří
vzhledem k jeho postojům se stali jeho kritiky. Tito lidé
dle našeho názoru práci na federálním
ministerstvu vnitra nenarušují, ať už v
občanských prověrkových komisích
a politickou stabilitu naší země neohrožují.
Situace na federálním ministerstvu vnitra je neuspokojující
z toho důvodu, že prověřování
vedoucích náčelníků a příslušníků
Státní bezpečnosti pokračuje skutečně
želvím tempem - jak to pan ministr nazval. Želvím
tempem se uskutečňovala i opatření
pana ministra. Téměř za 4 měsíce
pan ministr neučinil nic nebo téměř
nic pro očistu Sboru národní bezpečnosti.
Pokud k tomu nebyl dotlačen pracovníky občanských
a prověrkových komisí, sněmy Občanských
fór a postojem veřejnosti a brannými a bezpečnostními
výbory Sněmovny lidu a Sněmovny národů
Federálního shromáždění.
Například mohu uvést přístup
pana ministra k bývalému prvnímu náměstkovi
generálu Lorencovi. Nejprve ho jmenoval svým konsultantem,
pak mu nabídl dobře placené místo
v zahraničí. Když tento pokus vyvolal na veřejnosti
pohoršení, pokusil se umístit generála
Lorence na ministerstvu národní obrany, což
se snažil zdůvodnit branným a bezpečnostním
výborům Sněmovny lidu a Sněmovny národů
generálskou hodnotí jmenovaného. Po kritice
v novinách ho požádal, aby dobrovolně
odešel ze služby se všemi finančními
výhodami, tj. asi 100 tisíc Kčs. Přitom
se jedná o člověka, který nese odpovědnost
za represivní činnost Státní bezpečnosti
v minulých letech. K zatčení generála
Lorence došlo až pod sílícím tlakem
branných a bezpečnostních výborů
Sněmovny lidu a Sněmovny národů, které
dodaly k zatčení potřebné materiály
Generální prokuratuře, tj. doklady o vydání
jeho rozkazu ke skartaci kompromitujících materiálů
Státní bezpečnosti.
Situací na federálním ministerstvu vnitra
se několikrát zabývaly branné a bezpečnostní
výbory Sněmovny lidu a Sněmovny národů
Federálního shromáždění
a přijaly i odpovídající usnesení.
Např. 15. března letošního roku pod
č. 7 bylo přijato usnesení branných
a bezpečnostních výborů, ve kterém
se v bodě 4 e) žádá dořešit
do příštího zasedání výborů
branných a bezpečnostních platovou otázku
příslušníků Státní
bezpečnosti, kteří mají pozastavenu
činnost ve smyslu zákona c. 100/70 Sb., § 21
odst. 3. Tím, že se v této otázce nic
neřešilo, vyplácí stát asi 40
miliónů měsíčně těmto
příslušníkům.
Pokud pan ministr Sacher tvrdí, že již v únoru
tohoto roku předložil návrh novely zákona
č. 100/70 o služebním poměru příslušníků
Sboru národní bezpečnosti, pak nemá
pravdu, nebo konečné znění návrhu
zákona 100 předložil jeho náměstek
doktor Sánel branným a bezpečnostním
výborům Sněmovny lidu a Sněmovny národů
až 4. dubna letošního roku. To, co nazývá
pan ministr návrhem zákona, byly pouze jakési
téze ovšem nikoli předložené v
únoru, ale začátkem března letošního
roku.
Z iniciativy branných a bezpečnostních výborů
pro urychlení vydání novely tohoto zákona
přijaly oba výbory rozhodnutí v tom smyslu,
že převezmou iniciativu a předloží
po připomínkovém řízení
jeho návrh z vlastní iniciativy. Jak patrno, ani
v této otázce nemělo federální
ministerstvo vnitro žádnou iniciativu.
Ale ani na novelu zákona nebylo nutné čekat,
neboť zákon č. 100/70 Sb. podle § 21 umožňuje
zprostit výkonu služby ty příslušníky,
kteří se stali důvodně podezřelými,
že, porušili povinnosti závažným
způsobem. Podle tohoto ustanovení mohli tedy být
zproštěni výkonu služby zejména
náčelníci všech stupňů
nejméně v počtu 1000 až 1500 lidí,
kteří na centrálních částech
krajských správ Sboru národní bezpečnosti
nebo okresních odděleních Sboru národní
bezpečnosti se podíleli na řízení
státobezpečnostní práce a kteří
mimo jiné po 17. listopadu se zúčastnili
na skartaci spisů ministerstva vnitra, vnitřního
zpravodajství. Tímto způsobem na Úřadu
na ochranu ústavy a demokracie bylo zproštěno
zatím 23 náčelníků vnitřního
zpravodajství. Toto opatření má za
následek, že příslušníkům
je hned po tom zkrácen služební příjem,
a to na 70 nebo 50 % podle rodinného stavu. Tak se mohlo
pracovat i v poměru k těmto 1000 až 1500 pracovníkům.
Dne 4. dubna 1990 v usnesení č. 116 poslanci branných
a bezpečnostních výborů ostře
odsoudili zničení archivních materiálů
Státní bezpečnosti, které mohly přispět
k objektivitě prověrek, a požadovaly zavést
disciplinární řízení s těmi,
kdo neoprávněně provedli skartaci nebo umožnili
odcizení archivních materiálů.
V dalších usneseních doporučují
ministru vnitra dr. Sacherovi urychleně dokončit
prověrky především na federálním
ministerstvu vnitra, aby bylo možné následně
provést prověrky na krajských a okresních
správách Sboru národní bezpečnosti.
Dále - realizovat urychleně propuštění
neprověřených příslušníků
Státní bezpečnosti, co nejdříve
svolat společnou poradu náčelníky
krajských správ, předsedů občanských
komisí a poslanců branných a bezpečnostních
výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů
k problematice prověrek. Realizovat kontrolní zájezdy
náměstků federálního ministra
vnitra, členů občanských komisí
a poslanců výborů branných a bezpečnostních
Sněmovny lidu a Sněmovny národů do
krajů a okresů a vypracovat plán těchto
kontrol.
Předložit koncepci a náplň práce
tzv. vnitřního zpravodajství a tuto posoudit
na společné schůzi ministra vnitra a jeho
náměstků a poslanců výborů
branných a bezpečnostních SL a SN. Podat
na příští schůzi výborů
branných a bezpečnostních SL a SN zprávu
o akcích Norbert a Klín a dalších podobných
akcích s příslušnými návrhy
a závěry. Urychleně ustavit odbornou komisi
z pracovníků kriminální služby
pod vedením plk. dr. Podlesného, která by
provedla inventarizaci všech případů
korupce, zneužívání pravomoci a porušování
zákonů jak pracovníky federálního
ministerstva vnitra a příslušníky Sboru
národní bezpečnosti, tak i jinými
bývalými veřejnými činiteli,
stanovit pořadí jejich závažnosti a
harmonogram jejich vyšetřování. Žádné
z těchto doporučení nebylo důsledně
realizováno.
Na požádání členů občanské
komise při Federálním ministerstvu vnitra
dne 5. dubna 1990 byly svolány na mimořádné
zasedání branné a bezpečnostní
výbory SL a SN k projednání závažných
zjištění jejich činnosti. Toto mimořádné
zasedání se konalo v nejbližším
možném termínu, to je 9. dubna 1990. Na tomto
zasedání byli poslanci seznámeni s neuspokojivým
stavem resortu federálního ministerstva vnitra.
Na základě podkladů a poznatků z činnosti
občanských prověrkových komisí
při federálním ministerstvu vnitra, dále
na základě poznatků z vlastní činnosti
branných a bezpečnostních výborů
SL a SN a poznatků z činnosti komise Federálního
shromáždění pro dohled nad vyšetřováním
událostí 17. listopadu 1989 dospěly po rozpravě
výbory branné a bezpečnostní k závěru,
že zaostrávání v reorganizaci bezpečnostního
sboru a likvidace StB je způsobeno nedostatečným
řízením ministerstva, zejména tím,
že nebyla provedena dostatečná kádrová,
organizační a personální opatření
v centru ministerstva konstatovaly, že z iniciativy ministra
vnitra ČSFR nebyl dosud předán ani jeden
příslušník StB k trestnímu stíhání
za podíl na zločinech minulosti ani za protiprávní
skartaci diskreditujících materiálů
StB.
K uvalení vazby na některé příslušníky
Sboru národní bezpečnosti v souvislosti s
událostmi 17. listopadu došlo výlučně
na základě poznatků komise Federálního
shromáždění pro dohled nad vyšetřování
událostí 17. listopadu 1989, nezávislé
vyšetřovací komise a výsledků
šetření vojenské prokuratury.
Dále konstatovaly, že k organizačním
opatřením spočívajícím
ve zrušení správy vyšetřování
StB a posléze i zastavení vnitřního
politického zpravodajství a tzv. rozpuštění
ostatních složek StB došlo opět až
pod tlakem veřejnosti a poslanců Federálního
shromáždění a k zapečetění
materiálů StB došlo až v polovině
února 1990.
Důvody této znepokojivé situace ve vedení
federálního ministerstva vnitra spatřujeme
v tom, že ve vedení ve značné míře
pracují příslušníci sterých
struktur. kteří po řadu let pečlivě,
svědomitě a přehorlivě vykonávali
příkazy jedné politické strany, byli
jejím nástrojem a zapsali se do povědomí
našeho lidu jako inkvizitoři v období normalizace.
Mohu doložit řadu příkladů. Jde
např. o pana mjr. dr. Václava Novotného,
který do 15. 4. t.r. vykonával důležitou
funkci ředitele vnitřní organizační
správy federálního ministerstva vnitra. Pan
mjr. Novotný je zaměstnán u vnitra od roku
1972 a pracoval v různých funkcích StB, a
to velmi aktivně. V letech 1978 - 79 v hodnosti nadporučíka
StB obvodní správy v Praze 4 pracoval - jak se v
hantýrce StB říká - na signatářích
Charty 77 paní Martě Kubišové, paní
Otky Bednářově a řadě dalších
signatářů Charty. Na základě
těchto svých zásluh přešel později
na federální ministerstvo vnitra a byl pak ministrem
dr. Sacherem jmenován ředitelem vnitřní
organizační správy federálního
ministerstva vnitra. Byl rovněž povýšen
na majora. Major Novotný se těší mimořádné
důvěře pana ministra Sachera a v materiálu
pro federální vládu národního
porozumění byl panem ministrem vysoce hodnocen.
Ministr píše doslova: "v této situaci
poskytl JUDr. Novotný ministru vnitra neocenitelnou pomoc
při tvorbě základních koncepcí
činnosti resortu v období vlády národního
porozumění při konkretizaci způsobů
řešení základních úkolů
a poznávání praktických činností
a složitých vazeb uvnitř i vně resortu".
Tolik pan ministr v materiálu federální vládě
z počátku dubna letošního roku.
Je nutné jen dodat, že major Novotný se třikrát
vyhnul prověřování na federálním
ministerstvu vnitra a nakonec požádal o uvolnění
z funkce ředitele včetně ukončení
pracovního poměru do 15. 4. t.r.. Avšak dosud
pracuje na federálním ministerstvu vnitra a setrvává
ve svém postavení.
V této souvislosti je nutné konstatovat, že
na zasedání výborů branných
a bezpečnostních SL a Sed prokazatelně nemluvil
pravdu v souvislosti s obranou gen. Lorence, když zapřel,
že gen. Lorenc vydal rozkaz ke skartaci spisů. Ani
pro tuto prokazatelnou nepravdu nebyl volán k odpovědnosti.
Podobných zasloužilých a zdatných odborníků
je na federálním ministerstvu vnitra a jeho strukturách
značný počet. Řekl bych, že naprosto
převažující počet. Jedná
se např. o dlouholetého pracovníka 10. odboru
druhé správy StB Michala Králku, který
ještě počátkem prosince loňského
roku přešel dočasně na ÚV KSČ,
kde pracoval ve štábu na přípravě
opatření k potlačení demokratické
revoluce. Po nástupu ministra vnitra dr. Sachera do funkce
byl Michal Králka ustaven náčelníkem
oddělení informací analytického odboru
a stal se tak pracovníkem, odpovídajícím
za obsah bezpečnostních informací určených
pro prezidenta republiky, vládu a členy Federálního
shromáždění.
Major JUDr. Munzar, zástupce náčelníka
vnitřní organizační správy
byl ministrem vnitra pověřen stykem s komisí
FS pro dohled nad vyšetřováním událostí
17. listopadu 1989. Před prověrkovou komisí
federálního ministerstva vnitra vypověděl,
že se o demonstrace nikdy nezajímal, že o nich
nikdy nic nevěděl a když, tak pouze z denního
tisku. V jeho případě se navíc jedná
o bývalého člena pléna hlavního
výboru KSČ při federálním ministerstvu
vnitra, který vykonává své funkce
do dnes, ačkoliv před třemi týdny
nebyl občanskou komisí federálního
ministerstva schválen pro další službu
ve Sboru národní bezpečnosti.
Dalším příkladem je mjr. JUDr. Miroslav
Mošna, bývalý náčelník
oddělení vyšetřování StB,
který byl proslulý zejména bytovými
prohlídkami u signatářů Charty 77
a zodpovědný za vyšetřování
a pohnání před soud např. pana Jiřího
Gruntoráda, pana Jiřího Volfa a Luboše
Dobrovského, z nichž dva jmenovaní byli odsouzeni
právě jeho přičiněním
k několika letům odnětí svobody.
V únoru tohoto roku byl tento pracovník ministrem
vnitra panem Sacherem jmenován náčelníkem
Úřadu pro vyšetřování
protiústavní činnosti, což znamená,
že ve skutečnosti setrval na svém starém
náčelnickém místě ve struktuře
StB a to navzdory tomu, že nebyl prověrkovou komisí
doporučen a ústřední občanskou
komisí schválen pro další službu
ve Sboru národní bezpečnosti.
Právě tito odborníci jsou podle našeho
názoru i podle názoru předsedů občanských
prověrkových komisí hlavní a základní
brzdou onoho želvýho tempa prověřování.
posl. Lis | ||
AŠ/MEN |
Ke stejným závěrům dospěly
i výbory branné a bezpečnostní SL
a S Federálního shromáždění.
Tedy toto želví tempo prověřování
není způsobeno náměstkem ministra
Procházkou, nebo dalšími pracovníky,
kteří přišli do FMV ve druhé
polovině ledna 1. r. jako nová pomoc ministrovi,
ale vina jednoznačně spočívá
právě na oněch starých pracovnících,
kteří se snaží prověrky nebo
zásahy do státních struktur StB brzdit, či
dokonce zmařit. Pomalé tempo prověrek vede
ve svých důsledcích k destabilizací
bezpečnostní situace ve státě, se
všemi spojenými politickými implikacemi.
Situace na FMV komplikují koncepční spory
mezi ministrem vnitra a jeho náměstky, pokud jde
o vnitřní zpravodajství. V podstatě
jde o střet dvou odlišných koncepcí,
z nichž jedna je založena na konzervování
starých kádrů, nomenklaturních struktur
a druhá na důsledné očistě
a vybudování nového bezpečnostního
aparátu. To ve svých důsledcích znamená,
že má jít opět o zjišťovaní
nálad a názorů obyvatelstva na celém
území státu. Původní návrh
zpracovaný pověřeným náměstkem
ministra ČSFR nepředpokládal zřízení
takové speciální organizační
struktury poplatné dosavadním vzorům. Avšak
oponentním řízením byla tato nová
koncepce odmítnuta ve prospěch vybudování
několika tisícové organizace až do okresů,
jejichž základ by tvořily dosavadní
rezervy StB. Tato by měla fungovat jako organizace tzv.
vnitřního zpravodajství. Dá se předpokládat,
že tato organizace by se neobešla bez informací
staré agenturní sítě.
Pan ministr Sachr se někdy vyjadřuje velice obecně.
Sděluje nám některé skutečnosti,
které však neříká celé
- jako např. na včerejší improvizované
tiskové konferenci, zde v budově parlamentu. Říká
tedy polopravdy. Jde např. o lustrování -
tj. zjišťování osobních údajů,
které údajně nařídil ředitel
úřadu na ochranu ústavy a demokracie dr.
Formánek, na jehož bedra pan ministr klade odpovědnost
za tuto akci v celku. Oč však jde? Jde o lustraci,
tedy zjišťování osobních důkazů
poslanců FS, k čemuž dal osobní příkaz
pan ministr Sachr - tj. lustraci všech nás, zde přítomných
i nepřítomných.
Chci připomenout, že tuto lustraci prováděli
neprověřeni příslušníci
StB pod vedením mjr. Novotného. Pan ministr odůvodnil
lustraci zákonodárných sborů tím;
aby nebylo zneužito evidence ze strany úřadu
na ochranu ústavy a demokracie v politické oblasti.
Ve skutečnosti byly tyto materiály v rukou mjr.
Novotného od 16. března do 2. dubna 1.r. Teprve
dne 2. dubna byl vydán písemný rozkaz ministra
vnitra zajišťující tyto materiály
ve zvláštních tresorech. Jedno je zcela jisté.
V té době byly získané materiály
a informace o poslancích FS a členů vlád
a národních rad mimo dosah kontroly ministra vnitra
ČSFR. Chtěl bych ještě k tomu dodat,
že 9.4. na základě informací, které
poskytli členové občanské komise VBB
SL a SN požádaly generálního prokurátora
České republiky v nepřítomnosti generálního
prokurátora Československé republiky, aby
zabezpečil prověření věcí
a v součinnosti s ním generální prokurátor,
hlavní vojenský prokurátor přijali
potřebná opatření podle výsledku
prověření.
Chtěl bych sdělit některé informace
ze zprávy generálního prokurátora.
Říká se, pokud jde o lustraci poslanců
FS a národních rad některých dalších
politických činitelů, zejména členů
federální a národních vlád
v polovině března 1990 bylo zjištěno,
že k ní došlo. Pokyn k provedení této
lustrace dal ředitel vnitřní organizační
správy FMV mjr. dr. Novotný. Ve své výpovědi
uvedl, že tak učinil se souhlasem ministra dr. Sachera.
Zpráva obsahuje 6 stran, může být poskytnuta
poslancům k infornaci. Dále se píše:
mjr. Novotný předal v polovině března
1990 mjr. Rambouskovi příručku FS v červeném
obalu "Informace pro poslance FS č. 39/1990"
a nařídil provedení lustrace všech poslanců
FS ČSFR, národních rad a některých
dalších politiků.
Mjr. Rambousek nechal z příručky vypsat potřebné
údaje pro lustraci (jméno, příjmení,
datum narození) a prostřednictvím mjr. Donáta
vyňal z evidence všechny evidenční karty
poslanců. Vyňaté karty jsou uloženy
u mjr. Donáta v tresoru. Mjr. Donát je jedním
z neprověřených vedoucích pracovníků
ministerstva vnitra.
Dále se ve zprávě říká:
Konkrétní spisy týkající se
členů FS a vlád, které byly vyňaty
jsou na základě příkazu mjr. Novotného
ve zvláštní části archivu FMV.
Klíče od této části jsou v
tresoru mjr. Rambouska a přístup k ním má
pouze mjr. Rambousek. Mjr. Rambousek je také jeden z neprověřených
příslušníků FMV. Neprošel
tedy prověrkovou komisí. To je tedy ze zprávy
generálního prokurátora České
republiky.
Chtěl bych říci toto. Jsme skutečně
v podivné situaci, kdy pan ministr nám prověřuje
o své vůle a to pomocí neprověřených
pracovníků StB, aniž by měl k tomu souhlas
Federálního shromáždění
či federální vlády. Zdůrazňuji,
že jsme prověřování starými,
osvědčenými odborníky StB. Důsledky
této činnosti pana ministra lze jen stěží
domyslet.
Rozhodně protestuji proti této akci provedené
z rozkazu ministra vnitra pana dr. Sachera a naléhavě
a důrazně žádám pana ministra
o konkrétní vysvětlení, přesnou
odpověď a odůvodnění tohoto podivného
postoje a na tomto zasedání neboť celá
záležitost se stala předmětem veřejného
zájmu. To je k této zprávě.
104/1 | posl. Lis |
Dovolte mi na závěr ještě tuto poznámku.
Pan ministr v rozhovoru s novináři klade otázku,
kdo kalí vady o chce vyvolat politickou krizi. Protože
branné a bezpečnostní výbory společně
s občanskou veřejností podrobují kritice
dosavadní činnost a řízení
ministerstva vnitra a usilují o důsledné
vyřešení současné krize v řízení
ministerstva vnitra, nekalí ani vodu ani nevyvolávají
politickou krizi.
Co však říci k tomu a jak hodnotit postoj pana
ministra Sachera, když údajně vystupuje před
budovou parlamentu a shromážděným občanům
nikoli asi náhodou sděluje, že má být
na tomto zasedání FS odvolán z funkce ministra,
a to prý z podnětu komunistů. Necítím
se povolán, abych obhajoval činnost KSČ,
ale domnívám se, že v politickém boji
by měly být dodržovány zásady
pravdy a etiky. V politickém boji je velmi nebezpečná
vyvolávat demagogií emoce.
Jak hodnotit např. skutečnost, že někteří
náčelníci krajských a okresních
správ SNB organizují podpisové akce a odesílají
rezoluce FS na podporu ministra Sachera? V tomto směru
nejde přece o osoby. Odejít by měl ten, kdo
nestačí na svoji funkci nebo se zkompromitoval.
Vždycky by mělo jít jen o věc prospěšnou
celku a o její podstatu, ne o osobní ambice. Děkuji
vám.