FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKÉ A SLOVENSKÉ FEDERATIVNÍ REPUBLIKY

V. volební období

340

INTERPELACE

poslance Sněmovny národů Ladislava Lise, přednesená na 27. společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů FS

dne 19. 4. 1990

27. společná schůze SL a SN 19.4.1990
101/1Ku/Pa

Poslanec SL L. Lis: Pane předsedo, pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, obracím se zde na přítomného federálního ministra pana JUDr. Sachera s touto interpelací. Pan ministr vnitra Československé federativní republiky JUDr Richard Sacher poskytl novinám Lidová demokracie obsáhlé interview, které bylo zveřejněno ve včerejším vydání. Rozhovor má dramatický název: "Kdo kalí vodu a kdo chce vyvolat politickou krizi". Pan ministr se snaží v tomto rozhovoru přirovnávat dnešní situaci na federálním ministerstvu vnitra k situaci na stejném ministerstvu vnitra v únoru 1948. Domnívá se proto, že demokratický vývoj v naší zemi je ohrožen a že můžeme prohospodařit mnohé z toho, co jsme sametovou revolucí získali. V dalším rozhovoru pak připomíná svoji odpovědnost vůči parlamentu.

Podobný názor mám i já a mnozí další ovšem s tím rozdílem, že naše demokracie - jak se jeví - je ohrožena především bývalou nomenklaturou, která dosud zaujímá klíčově postavení v bezprostřední blízkostí ministra a požívá jeho důvěry. Pro pana ministra je zřejmě hlavním nebezpečím pra demokracii kritika jeho osoby a práce. Pan ministr zřejmě přijímá názor dosavadních pracovníků federálního ministerstva vnitra, že hlavním nebezpečím pro demokratický vývoj a bezpečnost státu jsou ti lidé, s jejichž jmenováním původně souhlasil, kteří pracují na ministerstvu nebo v občanských komisích, ale kteří vzhledem k jeho postojům se stali jeho kritiky. Tito lidé dle našeho názoru práci na federálním ministerstvu vnitra nenarušují, ať už v občanských prověrkových komisích a politickou stabilitu naší země neohrožují.

Situace na federálním ministerstvu vnitra je neuspokojující z toho důvodu, že prověřování vedoucích náčelníků a příslušníků Státní bezpečnosti pokračuje skutečně želvím tempem - jak to pan ministr nazval. Želvím tempem se uskutečňovala i opatření pana ministra. Téměř za 4 měsíce pan ministr neučinil nic nebo téměř nic pro očistu Sboru národní bezpečnosti. Pokud k tomu nebyl dotlačen pracovníky občanských a prověrkových komisí, sněmy Občanských fór a postojem veřejnosti a brannými a bezpečnostními výbory Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění. Například mohu uvést přístup pana ministra k bývalému prvnímu náměstkovi generálu Lorencovi. Nejprve ho jmenoval svým konsultantem, pak mu nabídl dobře placené místo v zahraničí. Když tento pokus vyvolal na veřejnosti pohoršení, pokusil se umístit generála Lorence na ministerstvu národní obrany, což se snažil zdůvodnit branným a bezpečnostním výborům Sněmovny lidu a Sněmovny národů generálskou hodnotí jmenovaného. Po kritice v novinách ho požádal, aby dobrovolně odešel ze služby se všemi finančními výhodami, tj. asi 100 tisíc Kčs. Přitom se jedná o člověka, který nese odpovědnost za represivní činnost Státní bezpečnosti v minulých letech. K zatčení generála Lorence došlo až pod sílícím tlakem branných a bezpečnostních výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů, které dodaly k zatčení potřebné materiály Generální prokuratuře, tj. doklady o vydání jeho rozkazu ke skartaci kompromitujících materiálů Státní bezpečnosti.

Situací na federálním ministerstvu vnitra se několikrát zabývaly branné a bezpečnostní výbory Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění a přijaly i odpovídající usnesení. Např. 15. března letošního roku pod č. 7 bylo přijato usnesení branných a bezpečnostních výborů, ve kterém se v bodě 4 e) žádá dořešit do příštího zasedání výborů branných a bezpečnostních platovou otázku příslušníků Státní bezpečnosti, kteří mají pozastavenu činnost ve smyslu zákona c. 100/70 Sb., § 21 odst. 3. Tím, že se v této otázce nic neřešilo, vyplácí stát asi 40 miliónů měsíčně těmto příslušníkům.

Pokud pan ministr Sacher tvrdí, že již v únoru tohoto roku předložil návrh novely zákona č. 100/70 o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, pak nemá pravdu, nebo konečné znění návrhu zákona 100 předložil jeho náměstek doktor Sánel branným a bezpečnostním výborům Sněmovny lidu a Sněmovny národů až 4. dubna letošního roku. To, co nazývá pan ministr návrhem zákona, byly pouze jakési téze ovšem nikoli předložené v únoru, ale začátkem března letošního roku.

Z iniciativy branných a bezpečnostních výborů pro urychlení vydání novely tohoto zákona přijaly oba výbory rozhodnutí v tom smyslu, že převezmou iniciativu a předloží po připomínkovém řízení jeho návrh z vlastní iniciativy. Jak patrno, ani v této otázce nemělo federální ministerstvo vnitro žádnou iniciativu.

Ale ani na novelu zákona nebylo nutné čekat, neboť zákon č. 100/70 Sb. podle § 21 umožňuje zprostit výkonu služby ty příslušníky, kteří se stali důvodně podezřelými, že, porušili povinnosti závažným způsobem. Podle tohoto ustanovení mohli tedy být zproštěni výkonu služby zejména náčelníci všech stupňů nejméně v počtu 1000 až 1500 lidí, kteří na centrálních částech krajských správ Sboru národní bezpečnosti nebo okresních odděleních Sboru národní bezpečnosti se podíleli na řízení státobezpečnostní práce a kteří mimo jiné po 17. listopadu se zúčastnili na skartaci spisů ministerstva vnitra, vnitřního zpravodajství. Tímto způsobem na Úřadu na ochranu ústavy a demokracie bylo zproštěno zatím 23 náčelníků vnitřního zpravodajství. Toto opatření má za následek, že příslušníkům je hned po tom zkrácen služební příjem, a to na 70 nebo 50 % podle rodinného stavu. Tak se mohlo pracovat i v poměru k těmto 1000 až 1500 pracovníkům.

Dne 4. dubna 1990 v usnesení č. 116 poslanci branných a bezpečnostních výborů ostře odsoudili zničení archivních materiálů Státní bezpečnosti, které mohly přispět k objektivitě prověrek, a požadovaly zavést disciplinární řízení s těmi, kdo neoprávněně provedli skartaci nebo umožnili odcizení archivních materiálů.

V dalších usneseních doporučují ministru vnitra dr. Sacherovi urychleně dokončit prověrky především na federálním ministerstvu vnitra, aby bylo možné následně provést prověrky na krajských a okresních správách Sboru národní bezpečnosti. Dále - realizovat urychleně propuštění neprověřených příslušníků Státní bezpečnosti, co nejdříve svolat společnou poradu náčelníky krajských správ, předsedů občanských komisí a poslanců branných a bezpečnostních výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů k problematice prověrek. Realizovat kontrolní zájezdy náměstků federálního ministra vnitra, členů občanských komisí a poslanců výborů branných a bezpečnostních Sněmovny lidu a Sněmovny národů do krajů a okresů a vypracovat plán těchto kontrol.

Předložit koncepci a náplň práce tzv. vnitřního zpravodajství a tuto posoudit na společné schůzi ministra vnitra a jeho náměstků a poslanců výborů branných a bezpečnostních SL a SN. Podat na příští schůzi výborů branných a bezpečnostních SL a SN zprávu o akcích Norbert a Klín a dalších podobných akcích s příslušnými návrhy a závěry. Urychleně ustavit odbornou komisi z pracovníků kriminální služby pod vedením plk. dr. Podlesného, která by provedla inventarizaci všech případů korupce, zneužívání pravomoci a porušování zákonů jak pracovníky federálního ministerstva vnitra a příslušníky Sboru národní bezpečnosti, tak i jinými bývalými veřejnými činiteli, stanovit pořadí jejich závažnosti a harmonogram jejich vyšetřování. Žádné z těchto doporučení nebylo důsledně realizováno.

Na požádání členů občanské komise při Federálním ministerstvu vnitra dne 5. dubna 1990 byly svolány na mimořádné zasedání branné a bezpečnostní výbory SL a SN k projednání závažných zjištění jejich činnosti. Toto mimořádné zasedání se konalo v nejbližším možném termínu, to je 9. dubna 1990. Na tomto zasedání byli poslanci seznámeni s neuspokojivým stavem resortu federálního ministerstva vnitra. Na základě podkladů a poznatků z činnosti občanských prověrkových komisí při federálním ministerstvu vnitra, dále na základě poznatků z vlastní činnosti branných a bezpečnostních výborů SL a SN a poznatků z činnosti komise Federálního shromáždění pro dohled nad vyšetřováním událostí 17. listopadu 1989 dospěly po rozpravě výbory branné a bezpečnostní k závěru, že zaostrávání v reorganizaci bezpečnostního sboru a likvidace StB je způsobeno nedostatečným řízením ministerstva, zejména tím, že nebyla provedena dostatečná kádrová, organizační a personální opatření v centru ministerstva konstatovaly, že z iniciativy ministra vnitra ČSFR nebyl dosud předán ani jeden příslušník StB k trestnímu stíhání za podíl na zločinech minulosti ani za protiprávní skartaci diskreditujících materiálů StB.

K uvalení vazby na některé příslušníky Sboru národní bezpečnosti v souvislosti s událostmi 17. listopadu došlo výlučně na základě poznatků komise Federálního shromáždění pro dohled nad vyšetřování událostí 17. listopadu 1989, nezávislé vyšetřovací komise a výsledků šetření vojenské prokuratury.

Dále konstatovaly, že k organizačním opatřením spočívajícím ve zrušení správy vyšetřování StB a posléze i zastavení vnitřního politického zpravodajství a tzv. rozpuštění ostatních složek StB došlo opět až pod tlakem veřejnosti a poslanců Federálního shromáždění a k zapečetění materiálů StB došlo až v polovině února 1990.

Důvody této znepokojivé situace ve vedení federálního ministerstva vnitra spatřujeme v tom, že ve vedení ve značné míře pracují příslušníci sterých struktur. kteří po řadu let pečlivě, svědomitě a přehorlivě vykonávali příkazy jedné politické strany, byli jejím nástrojem a zapsali se do povědomí našeho lidu jako inkvizitoři v období normalizace.

Mohu doložit řadu příkladů. Jde např. o pana mjr. dr. Václava Novotného, který do 15. 4. t.r. vykonával důležitou funkci ředitele vnitřní organizační správy federálního ministerstva vnitra. Pan mjr. Novotný je zaměstnán u vnitra od roku 1972 a pracoval v různých funkcích StB, a to velmi aktivně. V letech 1978 - 79 v hodnosti nadporučíka StB obvodní správy v Praze 4 pracoval - jak se v hantýrce StB říká - na signatářích Charty 77 paní Martě Kubišové, paní Otky Bednářově a řadě dalších signatářů Charty. Na základě těchto svých zásluh přešel později na federální ministerstvo vnitra a byl pak ministrem dr. Sacherem jmenován ředitelem vnitřní organizační správy federálního ministerstva vnitra. Byl rovněž povýšen na majora. Major Novotný se těší mimořádné důvěře pana ministra Sachera a v materiálu pro federální vládu národního porozumění byl panem ministrem vysoce hodnocen. Ministr píše doslova: "v této situaci poskytl JUDr. Novotný ministru vnitra neocenitelnou pomoc při tvorbě základních koncepcí činnosti resortu v období vlády národního porozumění při konkretizaci způsobů řešení základních úkolů a poznávání praktických činností a složitých vazeb uvnitř i vně resortu". Tolik pan ministr v materiálu federální vládě z počátku dubna letošního roku.

Je nutné jen dodat, že major Novotný se třikrát vyhnul prověřování na federálním ministerstvu vnitra a nakonec požádal o uvolnění z funkce ředitele včetně ukončení pracovního poměru do 15. 4. t.r.. Avšak dosud pracuje na federálním ministerstvu vnitra a setrvává ve svém postavení.

V této souvislosti je nutné konstatovat, že na zasedání výborů branných a bezpečnostních SL a Sed prokazatelně nemluvil pravdu v souvislosti s obranou gen. Lorence, když zapřel, že gen. Lorenc vydal rozkaz ke skartaci spisů. Ani pro tuto prokazatelnou nepravdu nebyl volán k odpovědnosti.

Podobných zasloužilých a zdatných odborníků je na federálním ministerstvu vnitra a jeho strukturách značný počet. Řekl bych, že naprosto převažující počet. Jedná se např. o dlouholetého pracovníka 10. odboru druhé správy StB Michala Králku, který ještě počátkem prosince loňského roku přešel dočasně na ÚV KSČ, kde pracoval ve štábu na přípravě opatření k potlačení demokratické revoluce. Po nástupu ministra vnitra dr. Sachera do funkce byl Michal Králka ustaven náčelníkem oddělení informací analytického odboru a stal se tak pracovníkem, odpovídajícím za obsah bezpečnostních informací určených pro prezidenta republiky, vládu a členy Federálního shromáždění.

Major JUDr. Munzar, zástupce náčelníka vnitřní organizační správy byl ministrem vnitra pověřen stykem s komisí FS pro dohled nad vyšetřováním událostí 17. listopadu 1989. Před prověrkovou komisí federálního ministerstva vnitra vypověděl, že se o demonstrace nikdy nezajímal, že o nich nikdy nic nevěděl a když, tak pouze z denního tisku. V jeho případě se navíc jedná o bývalého člena pléna hlavního výboru KSČ při federálním ministerstvu vnitra, který vykonává své funkce do dnes, ačkoliv před třemi týdny nebyl občanskou komisí federálního ministerstva schválen pro další službu ve Sboru národní bezpečnosti.

Dalším příkladem je mjr. JUDr. Miroslav Mošna, bývalý náčelník oddělení vyšetřování StB, který byl proslulý zejména bytovými prohlídkami u signatářů Charty 77 a zodpovědný za vyšetřování a pohnání před soud např. pana Jiřího Gruntoráda, pana Jiřího Volfa a Luboše Dobrovského, z nichž dva jmenovaní byli odsouzeni právě jeho přičiněním k několika letům odnětí svobody.

V únoru tohoto roku byl tento pracovník ministrem vnitra panem Sacherem jmenován náčelníkem Úřadu pro vyšetřování protiústavní činnosti, což znamená, že ve skutečnosti setrval na svém starém náčelnickém místě ve struktuře StB a to navzdory tomu, že nebyl prověrkovou komisí doporučen a ústřední občanskou komisí schválen pro další službu ve Sboru národní bezpečnosti.

Právě tito odborníci jsou podle našeho názoru i podle názoru předsedů občanských prověrkových komisí hlavní a základní brzdou onoho želvýho tempa prověřování.

27. společná schůze SL a SN 19.4.1997
posl. Lis
AŠ/MEN

103/1

Ke stejným závěrům dospěly i výbory branné a bezpečnostní SL a S Federálního shromáždění. Tedy toto želví tempo prověřování není způsobeno náměstkem ministra Procházkou, nebo dalšími pracovníky, kteří přišli do FMV ve druhé polovině ledna 1. r. jako nová pomoc ministrovi, ale vina jednoznačně spočívá právě na oněch starých pracovnících, kteří se snaží prověrky nebo zásahy do státních struktur StB brzdit, či dokonce zmařit. Pomalé tempo prověrek vede ve svých důsledcích k destabilizací bezpečnostní situace ve státě, se všemi spojenými politickými implikacemi.

Situace na FMV komplikují koncepční spory mezi ministrem vnitra a jeho náměstky, pokud jde o vnitřní zpravodajství. V podstatě jde o střet dvou odlišných koncepcí, z nichž jedna je založena na konzervování starých kádrů, nomenklaturních struktur a druhá na důsledné očistě a vybudování nového bezpečnostního aparátu. To ve svých důsledcích znamená, že má jít opět o zjišťovaní nálad a názorů obyvatelstva na celém území státu. Původní návrh zpracovaný pověřeným náměstkem ministra ČSFR nepředpokládal zřízení takové speciální organizační struktury poplatné dosavadním vzorům. Avšak oponentním řízením byla tato nová koncepce odmítnuta ve prospěch vybudování několika tisícové organizace až do okresů, jejichž základ by tvořily dosavadní rezervy StB. Tato by měla fungovat jako organizace tzv. vnitřního zpravodajství. Dá se předpokládat, že tato organizace by se neobešla bez informací staré agenturní sítě.

Pan ministr Sachr se někdy vyjadřuje velice obecně. Sděluje nám některé skutečnosti, které však neříká celé - jako např. na včerejší improvizované tiskové konferenci, zde v budově parlamentu. Říká tedy polopravdy. Jde např. o lustrování - tj. zjišťování osobních údajů, které údajně nařídil ředitel úřadu na ochranu ústavy a demokracie dr. Formánek, na jehož bedra pan ministr klade odpovědnost za tuto akci v celku. Oč však jde? Jde o lustraci, tedy zjišťování osobních důkazů poslanců FS, k čemuž dal osobní příkaz pan ministr Sachr - tj. lustraci všech nás, zde přítomných i nepřítomných.

Chci připomenout, že tuto lustraci prováděli neprověřeni příslušníci StB pod vedením mjr. Novotného. Pan ministr odůvodnil lustraci zákonodárných sborů tím; aby nebylo zneužito evidence ze strany úřadu na ochranu ústavy a demokracie v politické oblasti.

Ve skutečnosti byly tyto materiály v rukou mjr. Novotného od 16. března do 2. dubna 1.r. Teprve dne 2. dubna byl vydán písemný rozkaz ministra vnitra zajišťující tyto materiály ve zvláštních tresorech. Jedno je zcela jisté. V té době byly získané materiály a informace o poslancích FS a členů vlád a národních rad mimo dosah kontroly ministra vnitra ČSFR. Chtěl bych ještě k tomu dodat, že 9.4. na základě informací, které poskytli členové občanské komise VBB SL a SN požádaly generálního prokurátora České republiky v nepřítomnosti generálního prokurátora Československé republiky, aby zabezpečil prověření věcí a v součinnosti s ním generální prokurátor, hlavní vojenský prokurátor přijali potřebná opatření podle výsledku prověření.

Chtěl bych sdělit některé informace ze zprávy generálního prokurátora.

Říká se, pokud jde o lustraci poslanců FS a národních rad některých dalších politických činitelů, zejména členů federální a národních vlád v polovině března 1990 bylo zjištěno, že k ní došlo. Pokyn k provedení této lustrace dal ředitel vnitřní organizační správy FMV mjr. dr. Novotný. Ve své výpovědi uvedl, že tak učinil se souhlasem ministra dr. Sachera. Zpráva obsahuje 6 stran, může být poskytnuta poslancům k infornaci. Dále se píše: mjr. Novotný předal v polovině března 1990 mjr. Rambouskovi příručku FS v červeném obalu "Informace pro poslance FS č. 39/1990" a nařídil provedení lustrace všech poslanců FS ČSFR, národních rad a některých dalších politiků.

Mjr. Rambousek nechal z příručky vypsat potřebné údaje pro lustraci (jméno, příjmení, datum narození) a prostřednictvím mjr. Donáta vyňal z evidence všechny evidenční karty poslanců. Vyňaté karty jsou uloženy u mjr. Donáta v tresoru. Mjr. Donát je jedním z neprověřených vedoucích pracovníků ministerstva vnitra.

Dále se ve zprávě říká: Konkrétní spisy týkající se členů FS a vlád, které byly vyňaty jsou na základě příkazu mjr. Novotného ve zvláštní části archivu FMV. Klíče od této části jsou v tresoru mjr. Rambouska a přístup k ním má pouze mjr. Rambousek. Mjr. Rambousek je také jeden z neprověřených příslušníků FMV. Neprošel tedy prověrkovou komisí. To je tedy ze zprávy generálního prokurátora České republiky.

Chtěl bych říci toto. Jsme skutečně v podivné situaci, kdy pan ministr nám prověřuje o své vůle a to pomocí neprověřených pracovníků StB, aniž by měl k tomu souhlas Federálního shromáždění či federální vlády. Zdůrazňuji, že jsme prověřování starými, osvědčenými odborníky StB. Důsledky této činnosti pana ministra lze jen stěží domyslet.

Rozhodně protestuji proti této akci provedené z rozkazu ministra vnitra pana dr. Sachera a naléhavě a důrazně žádám pana ministra o konkrétní vysvětlení, přesnou odpověď a odůvodnění tohoto podivného postoje a na tomto zasedání neboť celá záležitost se stala předmětem veřejného zájmu. To je k této zprávě.

27. společná schůze SL a SN 19.4.1990
104/1posl. Lis

Dovolte mi na závěr ještě tuto poznámku. Pan ministr v rozhovoru s novináři klade otázku, kdo kalí vady o chce vyvolat politickou krizi. Protože branné a bezpečnostní výbory společně s občanskou veřejností podrobují kritice dosavadní činnost a řízení ministerstva vnitra a usilují o důsledné vyřešení současné krize v řízení ministerstva vnitra, nekalí ani vodu ani nevyvolávají politickou krizi.

Co však říci k tomu a jak hodnotit postoj pana ministra Sachera, když údajně vystupuje před budovou parlamentu a shromážděným občanům nikoli asi náhodou sděluje, že má být na tomto zasedání FS odvolán z funkce ministra, a to prý z podnětu komunistů. Necítím se povolán, abych obhajoval činnost KSČ, ale domnívám se, že v politickém boji by měly být dodržovány zásady pravdy a etiky. V politickém boji je velmi nebezpečná vyvolávat demagogií emoce.

Jak hodnotit např. skutečnost, že někteří náčelníci krajských a okresních správ SNB organizují podpisové akce a odesílají rezoluce FS na podporu ministra Sachera? V tomto směru nejde přece o osoby. Odejít by měl ten, kdo nestačí na svoji funkci nebo se zkompromitoval. Vždycky by mělo jít jen o věc prospěšnou celku a o její podstatu, ne o osobní ambice. Děkuji vám.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP