Federální shromáždění
Československé socialistické republiky se
usneslo na tomto zákoně:
Zákon č. 167/1968 Sb., o vymezeni působnosti
Československé socialistické republiky ve
věcech tisku a jiných informačních
prostředků, se mění a doplňuje
takto:
Ustanovení 1 se doplňuje o písm. e), které
zni:
"e) udělovat souhlas zahraničním právnickým
osobám k vydávání periodického
tisku".
1. Působnost podle čl. I tohoto zákona vykonává
vláda Československé socialistické
republiky.
2. Ke dni 31. 7. 1990 se zrušuje Federální
úřad pro tisk a informace.
3. Práva a povinnosti z pracovně právních
a jiných vztahů přecházejí
z Federálního úřadu pro tisk a informace
na Úřad předsednictva vlády Československé
socialistické republiky.
Zrušují se:
1. zákon č. 180/1980 Sb., o zřízení
Federálního úřadu pro tisk a informace;
2. § 111 a 112 zákona č. 194/1988 Sb., o působnosti
federálních ústředních orgánů
státní správy.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení.
Podle ústavního zákona č. 143/1968
Sb., o čs. federaci patří do společné
působnosti federace a republik též věci
tisku a jiných informačních prostředků.
Zákon č. 167/1968 Sb. stanovil v souladu s čl.
28 ústavního zákona o čs. federaci
působnost Československé socialistické
republiky v této oblasti.
Přijetím zákona č. 180/1980 Sb., byl
zřízen Federální úřad
pro tisk a informace (dále jen "FÚTI")
jako federální ústřední orgán
státní správy. Při stanovení
působnosti FÚTI tento zákon fakticky a nepřímo
rozšířil působnost federace.
Činnost FÚTI za uplynulé období byla
silně poznamenána fungujícími mocenskými
strukturami zejména v oblasti "zajištění
ochrany důležitých státních zájmů
v tisku a jiných informačních prostředcích
celospolečenského významu".
Tato široká formulace spolu s faktickou legalizací
cenzury, provedenou zákonem č. 127/1968 Sb., se
stala oporou pro zásahy do činnosti redakcí;
do značné míry znamenala prakticky nesvobodu
tisku. FÚTI byl jedním z typických produktů
a reprezentantů normalizačního procesu. Své
funkce tento úřad de facto zneužíval
k maximálně možné a neobjektivní
kontrole pohybu a obsahu informací, a tím i společnosti.
Současně centralizoval na úkor republik činnosti,
které mu z hlediska rozdělení působnosti
mezi federaci a národní republiky nepříslušely,
např. v oblasti registrace některých periodik.
Zmíněné důvody byly příčinou
diskreditace FÚTI v očích zejména
novinářské veřejnosti.
Zásadní obrat politického a společenského
života v ČSSR činí nezbytným
ukončit činnost FÚTI a vytvořit podmínky
pro svobodný rozvoj tisku a jiných informačních
prostředků v souladu s mezinárodními
úmluvami z Helsink a Vídeňské následné
schůzky KBSE v této oblasti. Navrhované řešení
je zároveň výrazem nové státní
informační politiky ČSSR.
Návrh zákona předpokládá výkon
působnosti na úseku udělování
souhlasu zahraničním právnickým osobám
k vydávání periodického tisku vládou
ČSSR s tím, že by tuto činnost zajišťoval
vládou zmocněný ministr ČSSR. Toto
řešení má přechodný charakter
a vychází ze skutečnosti, že se jedná
o přítomnost zahraničního prvku, a
proto by měla být zajištěna ingerence
federálního orgánu v této oblasti.
Definitivní institucionální zajištění
předmětné oblasti bude koncipováno
po volbách a ujasnění vztahu státu
k hromadným informačním prostředkům.
Datum zrušení FÚTI je stanoveno s ohledem na
uspořádání pracovně právních
vztahů.