Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Zákon č. 167/1968 Sb., o vymezeni působnosti Československé socialistické republiky ve věcech tisku a jiných informačních prostředků, se mění a doplňuje takto:

Ustanovení 1 se doplňuje o písm. e), které zni:

"e) udělovat souhlas zahraničním právnickým osobám k vydávání periodického tisku".

1. Působnost podle čl. I tohoto zákona vykonává vláda Československé socialistické republiky.

2. Ke dni 31. 7. 1990 se zrušuje Federální úřad pro tisk a informace.

3. Práva a povinnosti z pracovně právních a jiných vztahů přecházejí z Federálního úřadu pro tisk a informace na Úřad předsednictva vlády Československé socialistické republiky.

Zrušují se:

1. zákon č. 180/1980 Sb., o zřízení Federálního úřadu pro tisk a informace;

2. § 111 a 112 zákona č. 194/1988 Sb., o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Podle ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o čs. federaci patří do společné působnosti federace a republik též věci tisku a jiných informačních prostředků. Zákon č. 167/1968 Sb. stanovil v souladu s čl. 28 ústavního zákona o čs. federaci působnost Československé socialistické republiky v této oblasti.

Přijetím zákona č. 180/1980 Sb., byl zřízen Federální úřad pro tisk a informace (dále jen "FÚTI") jako federální ústřední orgán státní správy. Při stanovení působnosti FÚTI tento zákon fakticky a nepřímo rozšířil působnost federace.

Činnost FÚTI za uplynulé období byla silně poznamenána fungujícími mocenskými strukturami zejména v oblasti "zajištění ochrany důležitých státních zájmů v tisku a jiných informačních prostředcích celospolečenského významu".

Tato široká formulace spolu s faktickou legalizací cenzury, provedenou zákonem č. 127/1968 Sb., se stala oporou pro zásahy do činnosti redakcí; do značné míry znamenala prakticky nesvobodu tisku. FÚTI byl jedním z typických produktů a reprezentantů normalizačního procesu. Své funkce tento úřad de facto zneužíval k maximálně možné a neobjektivní kontrole pohybu a obsahu informací, a tím i společnosti. Současně centralizoval na úkor republik činnosti, které mu z hlediska rozdělení působnosti mezi federaci a národní republiky nepříslušely, např. v oblasti registrace některých periodik.

Zmíněné důvody byly příčinou diskreditace FÚTI v očích zejména novinářské veřejnosti.

Zásadní obrat politického a společenského života v ČSSR činí nezbytným ukončit činnost FÚTI a vytvořit podmínky pro svobodný rozvoj tisku a jiných informačních prostředků v souladu s mezinárodními úmluvami z Helsink a Vídeňské následné schůzky KBSE v této oblasti. Navrhované řešení je zároveň výrazem nové státní informační politiky ČSSR.

Návrh zákona předpokládá výkon působnosti na úseku udělování souhlasu zahraničním právnickým osobám k vydávání periodického tisku vládou ČSSR s tím, že by tuto činnost zajišťoval vládou zmocněný ministr ČSSR. Toto řešení má přechodný charakter a vychází ze skutečnosti, že se jedná o přítomnost zahraničního prvku, a proto by měla být zajištěna ingerence federálního orgánu v této oblasti. Definitivní institucionální zajištění předmětné oblasti bude koncipováno po volbách a ujasnění vztahu státu k hromadným informačním prostředkům.

Datum zrušení FÚTI je stanoveno s ohledem na uspořádání pracovně právních vztahů.