Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Zákon č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí se mění a doplňuje takto:

1. § 1 se vypouští.

2. § 2 zní

(1) Podnikem se zahraniční majetkovou účastí (dále jen "podnik") je právnická osoba s hospodářskou činností, která má sídlo na území Československé socialistické republiky; pokud se na založení nebo po tomto založení na jejím podnikání podílí zahraniční účastník.

(2) Zahraničním účastníkem pro účely tohoto zákona se rozumí právnická osoba se sídlem a fyzická osoba s bydlištěm mimo území Československé socialistické republiky, která se podílí majetkovým vkladem na podniku.

(3) Československým účastníkem pro účely tohoto zákona se rozumí právnická osoba se sídlem a fyzická osoba s bydlištěm na území Československé socialistické republiky, která se podílí majetkovým vkladem vedle zahraničního účastníka na podniku.

(4) Ustanovení tohoto zákona se vztahují i na případy, kdy podnik zakládá nebo na jeho podnikání se podílí výlučně zahraniční účastník.".

3. § 3 zní

Vznik, právní forma, právní poměry a zánik podniku se řídí československým právem. [Zákon č. 243/1949 Sb., o akciových společnostech. Zákon č. 101/1963 Sb., o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku (zákoník mezinárodního obchodu).]".

4. Nadpis části II. zní: "Povolování založení podniku".

5. § 5 zní:

Podnik může vzniknout jen na základě a v mezích povolení uděleného federálním ministerstvem financí v dohodě s ministerstvem financí, cen a mezd republiky, na jejímž území má mít podnik sídlo (dále jen "povolení"). V oblasti bankovnictví uděluje povolení Státní banka československá.".

6. § 6 zní.

(1) Žádost o povolení může podat kterýkoliv účastník. V žádosti uvede:

a) název, sídlo, právní formu a předmět podnikání podniku;

b) název, sídlo, popřípadě bydliště a předmět podnikání účastníků;

c) výši základního jmění, výši podílů jednotlivých účastníků, formu a měnu těchto podílů, výši rezervního fondu, zastoupení účastníků v orgánech podniku, pokud jeho určení připouští právní forma podniku, jakož i způsob rozdělení zisku a krytí ztrát, pokud to nevyplývá z právní formy podniku.

(2) Jestliže podnik zakládá více osob, přiloží k žádosti o povolení návrh smlouvy o založení podniku a návrh jeho stanov nebo statutu.".

7. § 7 odst. 1 zní:

"(1) Při rozhodování o udělení povolení se přihlédne k tomu, zda jsou předpoklady, že zakládaný podnik přispěje k prohloubení účelného zapojení československého hospodářství do mezinárodní dělby práce a že při hospodářské činnosti si bude vytvářet dostatečné finanční zdroje v československé měně a v zahraničních měnách.".

8. § 7 odst. 3 zní:

"(3) Rozhodnutí o povolení se vydává ve správním řízení [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízeni (správní řád).] nejpozději do 60 dnů po předložení žádosti.".

9. § 12 zní:

Podnik vytváří po svém založení rezervní fond ve výši a způsobem určeným ve stanovách nebo statutu. Tento fond ročně doplňuje ze zisku zbylého po uhrazení daní minimálně ve výši 5%, a to až do výše určené ve stanovách nebo statutu. Minimální výše rezervního fondu činí 10 základního jmění. Podnik je povinnen pro část rezervního fondu zajistit devizové prostředky.".

10. § 13 zní:

Po splnění daňových povinností a po přídělech do fondu (§ 12) může podnik použít zisk k rozdělení mezi účastníky.".

11. § 15 zní:

Na podnik se vztahuje nabídková povinnost stanovená v devizových předpisech. [§ 12 odst. 1 písni. a) devizového zákona č. 162/1989 Sb. Vyhláška č. 169/1989 Sb., kterou se provádí devizový zákon ve znění vyhlášky č. Sb.]".

12. § 16 zní:

Podnik může zřizovat účty v zahraniční měně u československého devizového peněžního ústavu nebo se souhlasem Státní banky československé u zahraniční banky.".

13. § 18 zní:

Podnik může přijmout úvěr v zahraniční měně od československého devizového peněžního ústavu; od banky zahraniční může takový úvěr přijmout na základě souhlasu Státní banky československé.".

14. § 28 zní:

Vláda Československé socialistické republiky může stanovit nařízením, kdy lze podnik založit bez povolení nebo upravit odchylně podmínky a postup při udělování tohoto povolení.".

Povolení udělená před účinností tohoto zákona podle dosavadních předpisů k uzavření smlouvy o založení podniku se považují za povolení k založení podniku udělená podle tohoto zákona.

Předsednictvo Federálního shromáždění Československé socialistické republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem.

Tento zákon nabývá účinnosti

Nutnost nové úpravy zákonné úpravy podniků se zahraniční majetkovou účastí vyplývá z nové zákonné úpravy hospodářských styků se zahraničím a zákonné úpravy akciových společností. Účelem navrhované novelizace je i zajištění provádění těch částí programového prohlášení vlády ČSSR, přednesené ho Federálnímu shromáždění ČSSR dne 19. prosince 1989, jež se týkají přechodu na tržní hospodářství.

V čs. právním řádu je zakládání podniků se zahraniční majetkovou účastí upraveno zákonem č. 173/1988 Sb., o podniku se zahraniční majetkovou účastí. Přes krátkou dobu, která uplynula od vydání tohoto zákona, byl jeho obsah v důležitých aspektech překonán dalším politickým vývojem. Tento zákon vylučuje čs. fyzické osoby z možnosti účasti na podnicích se zahraniční majetkovou účastí a zahraniční účastníky omezuje tak, že se snižuje jejich zájem o zakládání podniků v ČSSR.

V souladu s programovým prohlášením vlády ČSSR ze dne 19. prosince 1989 je hlavním účelem navrhované právní úpravy dosažení těchto cílů:

1. Umožnit, aby na podnicích se zahraniční majetkovou účastí se účastnily i čs. fyzické osoby.

2. Umožnit, aby za podmínek stanovených zákonem mohly zahraniční osoby samy zakládat podniky v ČSSR.

3. Poskytnout výhody, jež vyplývají pro zahraniční účastníky z obsahu zákona nejen v případech, kdy podnik byl založen za účasti zahraničního účastníka, nýbrž i v případech, kdy se zahraniční účastník teprve po založení podniku podílí na jeho podnikání.

4. Změnit povolení k uzavření smlouvy o založení podniku na povolení k založení podniku, aby mohly být zakládány podniky i jednotlivými osobami.

5. Umožnit, aby povolení k založení podniku se zahraniční majetkovou účastí požádal nejen čs. účastník, ale i zahraniční účastník.

6. Zjednodušit povolovací řízení.

Vedle těchto hlavních cílů usiluje navrhovaná právní úprava o zpřesněni některých ustanovení.

Z navrhované úpravy nevyplynou dodatečné výdaje pro státní rozpočet. Z přijetí navrhované úpravy vyplyne potřeba zřídit na FMF útvar skládající se asi z S pracovníků pro posuzování žádostí o povolení.

K § 2:

Z navrhovaného znění vyplývá, že zákon se vztahuje i na zakládání podniků pouze zahraničními osobami v ČSSR, dále že se na něm mohou účastnit i čs. fyzické osoby. Postavení podniku se zahraniční majetkovou účastí mají i podniky založené čs. osobami ode dne, kdy se na podniku účastní zahraniční osoba. Převod podílu čs. účastníka na zahraničního účastníka regulují devizové předpisy.

K § 3:

Na rozdíl od dosavadní úpravy se nevyžaduje, aby i smlouva o založení podniku a vztahy z ní vyplývající se řídily čs. právem a strany mají v tomto směru i možnost volby práva.

K § 5:

Poněvadž se připouští možnost založení podniku i jednou osobou, nahrazuje se povolení k založení podniku. Z nově navrženého znění § 6 odst. 2 však vyplývá, že k žádosti o založení podniku má dojít ještě před uzavřením smlouvy o založení podniku v případech, kdy podnik zakládá více osob.

K § 6:

Navrhovaná úprava připouští, aby o povolení požádal i zahraniční účastník. Vyžadovaný obsah žádostí se přizpůsobuje novému pojetí regulace.

K § 7:

Při rozhodování o povolení se uplatní především devizová hlediska. V zájmu pružnějšího vyřizování žádostí o povolení se navrhuje v odstavci 3 zkrácení dosavadní lhůty 3 měsíců na 60 dní.

K § 12:

Vytvoření rezervního fondu se vyžaduje v rozsahu, jež určí stanovy nebo statut hned na počátku činnosti podniku se zahraniční majetkovou účastí. Tento fond musí být zvyšován stanoveným způsobem až do výše, kterou rovněž určí stanovy nebo statut.

K § 15:

Z připomínek FMF, SBČS, SPK a dalších účastníků připomínkového řízení vzešel požadavek neosvobozovat podnik od nabídkové povinnosti stanovené devizovými předpisy. V některých mezistátních smlouvách o podpoře a ochraně investic, jež budou uzavírány, bude žádoucí posuzovat přijetí liberálnějšího transferu zisku. Důsledky takto sjednaného liberálnějšího transferu bude nutno posuzovat s ohledem na stav čs. devizového hospodářství. V souvislosti s tím se navrhuje stanovit nabídkovou povinnost v rozsahu vymezeném v prováděcím předpisu k devizovému zákonu.

K § 28:

Znění se upravuje vzhledem k změněnému předmětu povolení.

V Praze dne 26. března 1990.