Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

K bodu: a) iniciativní návrh posl. M. Kocába na přijetí stanoviska Federálního shromáždění k dohodě o dočasném pobytu sovětských vojsk na území ČSSR;

b) iniciativní návrh poslanců M. Kocába, V. Deyla, J. Novotného, M. Sychry a Š. Kováče na zřízení komise sněmoven Federálního shromáždění pro dohled na stažení sovětských vojsk z Československa;

c) iniciativní návrh poslanců L. Dvořáka a M. Jansty o zrušení prohlášení a usnesení Federálního shromáždění ČSSR ze dne 15. 10. 1969.

Uvedené návrhy projednaly výbory zahraniční, bezpečnostní a branné a ústavně právní Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění a doporučují formulovat usnesení takto:

Federální shromáždění Československé socialistické republiky

1. prohlašuje, že usnesení Národního shromáždění Československé socialistické republiky ze dne 18. 10. 1968, kterým byl vysloven souhlas se smlouvou o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území Československé socialistické republiky ze dne 16. 10. 1968, je od počátku neplatné.

2. vyzývá vládu Československé socialistické republiky, aby prohlásila smlouvu o dočasném pobytu sovětských vojsk na území ČSSR ze dne 18. 10. 1968 za neplatnou od samého počátku.

3. schvaluje iniciativní návrh skupiny poslanců a výborů zahraničních, bezpečnostních a branných a ústavně právních Sněmovny lidu a Sněmovny národů na vytvoření smíšené komise Federálního shromáždění pro dohled na stažení sovětských vojsk z Československa. Návrh na složení komise je uveden v příloze k tomuto usnesení.

4. zrušuje

a) prohlášení Federálního shromáždění Československé socialistické republiky z 15. 10. 1969 k usnesením a dokumentům přijatým bývalým NS a jeho předsednictvem ve dnech 21. - 28. 8. 1968 č. 1. - 20

b) usnesení Federálního shromáždění Československé socialistické republiky z 15. 10. 1969 o zrušení těchto usnesení a dokumentů přijatých bývalým NS a jeto předsednictvem ve dnech 21. - 28. 8. 1968 č. 1 - 20.

Dle článku 42 ústavního zákona č. 100/1960 Sb., Ústava ČSSR dávalo Národní shromáždění ČSSR souhlas k mezinárodním smlouván politickým, k hospodářským smlouvám obecné povahy a k takovým smlouvám, k jejichž provedení bylo třeba zákona. Článek 42 ústavního zákona č. 100/1960 Sb., Ústavy ČSSR byl použit při vyjádření souhlasu Národního shromáždění ČSSR s podpisem vládní smlouvy o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území ČSSR z 16.10.1968.

Souhlas Národního shromáždění ČSSR vyslovený usnesením na 27. schůzi Národního shromáždění ČSSR ze dne 18.10.1968 nemůžeme považovat za platný především z těchto důvodů:

1. Na 26. schůzi Národního shromáždění ČSSR, která byla svolána prezidentem ČSSR jeho dopisem ze dne 21. srpna 1968 a která probíhala ve dnech 22. až 28. srpna 198 byla přijata celá řada usnesení, která kvalifikují vstup vojsk pěti zení Varšavské smlouvy na území našeho suverénního státu jako samozvaný akt násilí, který odporuje zásadám spojeneckých smluv, které Československá socialistická republika s těmito státy měla. Rovněž je konstatování, že žádný ústavní orgán Československé socialistické republiky nedal souhlas ani nepozval jednotky Varšavské smlouvy na naše území. Byl vyjádřen též požadavek na okamžité stažení vojsk a normalizaci mezinárodních vztahů. K této problematice je právně nejzávažnější usnesení Národního shromáždění ČSSR ze dne 22. srpna 1968, kde je formulován kategorický protest vládán a parlamentům pěti státům Varšavské smlouvy. Nutno podotknout, že všechna unesení přijatá na 26. schůzi Národního shromáždění ČSSR byla řádně přijata v souladu s výše citovaným ústavním zákonem.

2. Přijaté usnesení 27. schůze Národního shromáždění ČSSR ze dne 18.10.1968, kterým byl vysloven souhlas s podpisem smlouvy o dočasném pobytu sovětských vojsk na území ČSSR z 16.10.1968, je v hrubém rozporu s usneseními Národního shromáždění ČSSR, která byla přijata ve dnech 22. až 28.8.1968. Ke zrušení usnesení z 22. až 28.8.1968 došlo až na 3. společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění ČSSR, konané ve dnech 15. a 16. října 1969.

3. V době, kdy Národní shromáždění ČSSR vyslovovalo svůj souhlas se smlouvou o dočasném pobytu sovětských vojsk na území ČSSR ze dne 16.10.1968, bylo území Československé socialistické republiky okupováno sovětskými a jinými cizími vojsky, což objektivně vytvořilo stav občanské nesvobody; a za této situace ani usnesení Národního shromáždění ČSSR z 18.10.1968 nemohlo být učiněno svobodně a musí být proto považováno za neplatné od počátku.

Parlamentní komise by se měla zabývat kontrolou plnění závazků vyplývajících z čs.-sovětské dohody podepsané dne 26.2.1990 ministry zahraničních věcí ČSSR a SSSR v Moskvě, zejména iniciovat řešení otázek majetko-právních, humanitárních, ekologických, historických a měla by navázat kontakty s poslanci Nejvyššího sovětu SSSR a s poslanci parlamentů států, které s v srpnu 1968 zúčastnily intervence v ČSSR.

K projednání právních, politických a dalších aspektů a v zájmu definitivního a komplexního dořešení všech problémů spojených s intervencí v srpnu 1958 by Komise měla připravit pro vedení FS ČSSR iniciativní návrhy.

Na 3. společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění dne 15. října 1969 došlo ke zrušení usnesení a dokumentů Národního shromáždění a předsednictva Národního shromáždění ze srpna 1968. Tato usnesení a dokumenty, přijaté na 26. schůzi Národního shromáždění, konané ve dnech 22. a 28. srpna 1968, která byla řádně svolaná presidentem republiky dne 21. srpna 1968 podle článku 82, odst. 3 Ústavy a probíhala přesně podle ústavních pravidel, zaujímala zásadní stanovisko k situaci, vzniklé po obsazení ČSSR vojsky pěti států Varšavského paktu. Národní shromáždění v nich jednoznačně označuje tento akt za protiprávní, odporující mezinárodním smlouvám, Chartě Spojených národů i Varšavské smlouvě. Požadovalo v nich svobodnou činnost všech ústavních, vládních a státních orgánů a institucí, na stanovení a důsledné plnění konkrétních termínů co nejrychlejšího odchodu cizích vojsk z naší země. Vznášelo v nich kategorický protest u vlád a parlamentů pěti států Varšavské smlouvy proti tomuto samozvanému aktu násilí v mezinárodním měřítku a žádalo je, aby vysvětlily tento nezákonný akt a zajistily plnění požadavků, které jim předkládalo.

Tato usnesení a dokumenty byly zrušeny s odůvodněním, že jsou ve svých podstatných částech v rozporu s ústavou republiky. Toto tvrzení bylo opíráno o vytržené věty vágního Prohlášení Ústavy ČSSR ze dne 11. července 1960 č. 100 Sb. Dále o usnesení ÚV KSČ ze dne 25. a 26. 8. 1969, které zrušilo usnesení předsednictva ÚV KSČ ze dne 21. srpna 1968, v kterém tento akt násilí jednoznačně odsoudilo a o které se také, mimo jiné argumenty opírala usnesení a dokumenty NS z 22. - 28. 9. 1968.

Předseda komise: poslanec JUDr. Josef MACEK (VSP SL), ČSL

Místopředseda komise: poslanec Michal KOCÁB (VZ SL), bezp.

Tajemník: JUDr. Rudolf POSPÍŠIL (pracovník legislativního odboru KFS)

Poslanci Sněmovny lidu:

VZ: MUDr. Štefan KOVÁČ, bezp.

Pavol KANIS, KSČ

ing. Robert HARENČÁR, bezp.

MUDr. Miroslav BARTOŠ, CSc., ČSL

VSP: MUDr. Ludovít BALDOVSKÝ, bezp.

VBB: JUDr. Lubomír FANTA, ČSS

VŽP: ing. Milan SOLDÁT, bezp.

ing. Zdeněk KŘIVSKÝ, CSc., bezp.

VPR: Štefan GECI, Demokr. str.

VPDO: ing. Božena FUKOVÁ, bezp.

VÚP: JUDr. Miroslav JANSTA, KSČ

VÚP: JUDr. Jiří ŠTANCL, Křesťansko-demokratická strana

VZVŽ: Stanislav KOLDA

Poslanci Sněmovny národů:

VZ: Jozef KUNKELA, KSČ

PhDr. Vojtěch DEYL, bezp.

PhDr. Josef NOVOTNÝ, bezp.

Miroslav SYCHRA, bezp.

VBB: Josef MIXÁN, KSČ

VPR: Bohumil SERVUS, ČSL

VZVŽ: ing. Josef LUX, ČSL

VŽP: Petr BRODSKÝ, bezp.

Sdružení Vojenská obroda: ing. Břetislav STROMŠÍK

ing. Zdeněk ŘEPKA

FMZV: JUDr. Gabriel BRENKA

FMNO: genmjr. ing. Viliam POLTIKOVIČ

plk. ing. Ludovít HATAŠ

Poznámka:

Předsedové výborů Sněmovny lidu a Sněmovny národů se dohodnou do 30. března 1990 na konání první schůzky smíšené parlamentní komise a upřesní,její složení a náplň činnosti do parlamentních voleb.

Komise bude zasedat minimálně jedenkrát měsíčně a její předseda bude informovat společnou schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů o činnosti.