Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

poslance Ladislava Lise, Ing. Pavola Balgavého, CSc., JUDr. Vladimíra Mikuleho, Ing. Jana Šterna, Ing. Jána Langoše, Petra Kučery, Ing. Miloše Zemana

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

V případě, kdy právní předpisy zakládají oprávnění Revolučního odborového hnutí, se tato oprávnění vztahují na odborové organizace a orgány vytvořené na základě svobodného odborového sdružování za podmínek dále uvedených.

1) Působí-li v zaměstnavatelské organizaci vedle sebe více odborových organizací, musí zaměstnavatelská organizace v případech týkajících se všech nebo většího počtu pracovníků, kdy obecně závazné právní předpisy vyžadují projednání nebo souhlas odborového orgánu, plnit tyto povinnosti vůči příslušným orgánům všech zúčastněných odborových organizací, pokud se s nimi nedohodne jinak. Nedohodnou-li se odborové orgány všech zúčastněných odborových organizací, zda souhlas udělí nebo ne, postačí projednání s nimi.

2) Ustanovení první věty předchozího odstavce se obdobně použije i pro sjednávání kolektivních smluv s tím, že jménem kolektivu pracovníků mohou příslušné odborové orgány působící v zaměstnavatelské organizaci vystupovat a jednat s právními důsledky pro všechny pracovníky jen společně a ve vzájemné shodě, pokud se mezi sebou a se zaměstnavatelskou organizací nedohodnou jinak.

1) Působí-li v zaměstnavatelské organizaci vedle sebe více odborových organizaci, vystupuje v pracovně právních a obdobných vztazích, týkajících se jednotlivých pracovníků příslušný odborový orgán odborové organizace, jíž je pracovník členem.

2) V případě uvedeném v odst. 1 vystupuje v pracovně právních vztazích jménem pracovníka, který není odborově organizován, odborový orgán odborové organizace s největším počtem členů v zaměstnavatelské organizaci, pokud pracovník neurčí jinak.

3) Odmítne-li orgán odborové organizace udělit předchozí souhlas k výpovědi a nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru daných pracovníkovi, může na žádost zaměstnavatelské organizace udělit souhlas vyšší odborový orgán odborové organizace uvedené v předchozích odstavcích. Není-li takový orgán, postačí k uvedeným právním úkonům projednání s příslušným orgánem odborové organizace.

4) Nemá-li odborová organizace vyšší odborový orgán, postačí k právním úkonům zaměstnavatelské organizace podle odst. 3 vůči odborovým funkcionářům uvedeným v § 59 zákoníku práce souhlas odborového orgánu odborové organizace.

Pokud zákon vyžaduje, aby právní předpis byl vydán v dohodě s orgánem Revolučního odborového hnutí, je nutno jej projednat s příslušnými odborovými orgány. Příslušnými odborovými orgány jsou orgány federace a konfederace odborových svazů a sdružení. Jde-li o právní předpisy pro jednotlivá odvětví, jsou příslušnými odborovými orgány odborové svazy a sdružení. ustanovení věty první platí obdobně ve vztahu k příslušným ústředním orgánům družstevních a společenských organizací.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Účelem navrhované právní úpravy je zabezpečit soulad právních předpisů s úmluvou MOP č. 87 o svobodě odborů a ochraně práva odborů se sdružovat, a s Mezinárodním paktem o hospodářských, sociálních a kulturních právech, pokud jde o požadavek, aby právní předpisy nebránily v řádném výkonu odborových práv. V souladu s tímto požadavkem není úprava v řadě právních předpisů, které v jimi upravovaných právních vztazích umožňují reálný výkon odborových práv pouze jedné odborové organizaci. Revolučnímu odborovému hnutí a jeho organizačním složkám.

V současné době v Československu existuje faktický stav odborového pluralismu.

Proto je nezbytné v zájmu právní jistoty tento nesoulad řešit přijetím zákona, který by na přechodné období, stanoví základní pravidla partnerství odborových orgánů nově vzniklých a vznikajících odborových organizací ke státním orgánům a zaměstnavatelským organizacím.

Navržený zákon proto v § 1 obecně vztahuje všechna oprávnění Revolučního odborového hnutí na odborové orgány a organizace vytvořené na základě svobodného odborového sdružování.

V § 2 řeší případy, kdy v zaměstnavatelské organizaci působí více odborových organizací, kdy právní předpis vyžaduje projednání nebo souhlas odborového orgánu a důsledky rozhodnutí se dotýkají všech nebo většího počtu pracovníků.

V § 3 řeší případy, kdy odborový orgán vystupuje v pracovně právních vztazích jménem pracovníka. Preferuje především členství pracovníka odborové organizace a pro případy, kdy pracovník není odborově organizován stanoví, že příslušným odborovým orgánem odborové organizace je ta, která má nejvíce členů. Pracovník má možnost určit si odborovou organizaci jinou.

V § 4 řeší případy, kdy zákon vyžaduje partnerství odborového orgánu při vydávání právních předpisů. Přitom vychází z toho, že partnerem státních orgánů mohou být jen federace a konfederace odborových svazů a sdružení.

Předkládaný návrh zákona byl projednán se zástupci Ústavu státu a práva Československé akademie věd, a zástupci vybraných federálních ministerstev a představiteli rozhodujících odborových svazů.

S ohledem na čl. 37 odst. 3 ústavního zákona 143/1963 Sb. o československé federaci, navrhovaná právní úprava patří do působnosti federace.