Diskusní příspěvek = interpelace na
ministra federální vlády ing. Václava
Klause, CSc., ministra financí ČSSR
Vážený pane předsedající,
vážení přátelé,
v současné době docházejí na
sekretariát naší strany dotazy, které
se týkají dalšího postoje federální
vlády a jmenovitě ministerstva financí ČSSR
při řešení otázek souvisejících
s ostudným postupem našeho státu v rámci
konečné likvidace majetku živnostníků.
V roce 1959 a v letech následujících bylo
při likvidaci živnostnického majetku postupováno
podle velmi problematických předpisů, které
tvořily především vládní
nařízení č. 15 z roku 1959 Sb. a vyhláška
ministerstva financí č. 88 z roku 1959 úředního
listu. Při konfiskacích, neboť jinak se tyto
zásahy do majetku nedají nazvat, byl v převážné
většině případů převáděn
soukromý majetek na stát bez jakékoliv náhrady,
ačkoliv povinnost náhrady byla v příslušných
předpisech stanovena. Uživateli, a tedy i plátci
náhrad, měly být různé socialistické
i jiné organizace, které jsou ve většině
případů uživateli doposud. Tato problematika
je v současné době předmětem
oprávněné kritiky, a to jak ze strany postižených,
tak i ze strany naší veřejnosti. Jednou z možných
cest řešení by byl zpětný převod
na původní vlastníky, jestliže by o
to projevili zájem. Převodcem by byl současný
uživatel majetku a převod by byl nutně spojen
s určitou úhradou rozdílu mezi původní
předpokládanou či skutečnou hodnotou
majetku a jeho současnou hodnotou. V případě,
že by majetek byl v současné době zhodnocen
nad původní cenu, tj. formou investic nebo jinou
odpovídající formou, mohla by být
původní hodnota finančně uhrazena,
nebo by majetek mohl být převeden na původního
vlastníka, který by ovšem uhradil hodnotu vložených
investic. Je samozřejmé, že by se hodnota majetku
stanovovala podle současných nebo podle platných
předpisů o oceňování nemovitostí,
případně o oceňování
jiného hmotného majetku. Plátcem finančních
náhrad původním majitelům by měl
být zásadně současný uživatel,
protože nabytí majetku podle dotčených
předpisů se dá spěšně
přirovnat k neoprávněnému majetkovému
prospěchu. Argument "dobré víry"
při nabývání je z dnešních
hledisek zcela irelevantní, protože si asi většina
z nás uvědomuje, za jakých okolností
k němu docházelo a k jakým cílům
směřovalo.
Vznáším tedy dotaz na ministra financí
ČSSR ing. Václava Klause, CSc. Pane ministře,
jakým způsobem hodlá federální
vláda řešit tuto problematiku?
Děkuji za pozornost.
