kterým se mění a doplňuje zákon
č. 29/1984 Sb., o soustavě základních
a středních škol (školský zákon).
Federální shromáždění
Československé socialistické republiky se
usneslo na tomto zákoně:
Vypouští se úvodní část
(preambule) v celém rozsahu.
Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních
a středních škol (školský zákon)
se mění a doplňuje takto:
1. § 1 zní:
Základní školy, učiliště
a střední školy jsou součástí
československé výchovně vzdělávací
soustavy; v právních vztazích vystupují
svým jménem a mají odpovědnost vyplývající
z těchto vztahů, pokud není dále stanoveno
jinak.".
2. V § 2
se v odstavci 1 za slova "základní škola"
vkládá slovo "učiliště".
Odstavec 2 zní:
"(2) Ministerstvo školství, mládeže
a tělovýchovy České republiky v České
republice a ministerstvo školství, mládeže
a tělesné výchovy Slovenské republiky
ve Slovenské republice (dále jen "ministerstva
školství") stanoví vyhláškou
typy a názvy jednotlivých druhů škol
uvedených v odstavci 1.
3. V § 4
v odstavci 1 se připojuje věta, která zní:
"V soukromých školách se může
právo na vzdělání zajišťovat
za úplatu.".
4. V § 5
odstavec 1 zní:
"(1) Základní škola poskytuje základní
vzdělání; zabezpečuje rozumovou výchovu
v souladu se současným poznáním a
se zásadami vlastenectví, humanity a demokracie
a poskytuje mravní, estetickou, pracovní, zdravotní,
tělesnou výchovu a ekologickou výchovu žáků.",
odstavec 2 zní:
"(2) Základní škola připravuje
žáky pro další studium a praxi.".
5. § 6 zní:
(1) Základní škola má devět ročníků.
Od pátého ročníku se zpravidla diferencuje
podle schopností žáků.
(2) V místech, kde nejsou podmínky pro zřízení
všech devíti ročníků základní
školy, může se zřídit základní
škola, která nemá všechny ročníky.
Žáci, kteří ukončí poslední
ročník takové školy, pokračují
v plnění povinné školní docházky
v základní škole se všemi ročníky."
6. V § 7
odstavec 1 zní:
"(1) Střední školy poskytují žákům
střední odborné vzdělání,
úplné střední vzdělání
a úplné střední odborné vzdělání
a připravují je pro výkon povolání
a činností v národním hospodářství,
správě, kultuře a v ostatních oblastech
života; připravují žáky i pro studium
na vysokých školách.",
odstavec 2 zní:
"(2) Střední školy uplatňují
jednotu výchovy a vzdělávání,
spojení školy se životem a usilují o všestranný
harmonický rozvoj osobnosti. mladého člověka;
vychovávají jej ve smyslu současného
poznání, v souladu se zásadami vlastenectví,
humanity a demokracie, formují jeho intelektuální
a mravní rozvoj, připravují jej na tvořivou
práci a odbornou činnost v povolání
a poskytují výchovu estetickou, tělesnou
a výchovu ekologickou.".
7. § 8 zní:
(1) Střední odborné vzdělání
zahrnuje všeobecné vzdělání a
odbornou přípravu; ukončuje se úspěšným
vykonání.m závěrečné
zkoušky ve studijních nebo učebních
oborech.
(2) Úplné střední vzdělání
a úplné střední odborné vzdělání
zahrnuje obsahově širší a hlubší
všeobecné vzdělání a odbornou
přípravu, diferencovanou podle druhu středních
škol; úplné střední vzdělání
se ukončuje úspěšným vykonáním
maturitní zkoušky v gymnáziu, úplné
střední odborné vzdělání
se ukončuje úspěšným vykonáním
maturitní zkoušky ve střední odborné
škole nebo ve středním odborném učilišti.".
8. § 9 zní:
Výchova a vzdělávání ve střední.m
odborném učilišti
(1) Střední odborné učiliště
připravuje pro výkon dělnických povolání
a odborných činností odpovídající
příslušnému učebnímu oboru.
Toto studium se ukončuje závěrečnou
zkouškou.
(2) Střední odborné učiliště
připravuje v nástavbovém studiu pro výkon
některých technickohospodářských
činností provozního charakteru a zdokonaluje
pro kvalifikovaný výkon povolání.
Toto studium se ukončuje maturitní zkouškou.
(3) Střední odborné učiliště
zajišťuje žákům teoretické
vyučování, praktické vyučování
a výchovu mimo vyučování; může
také zajišťovat jen některou z těchto
složek."
9. § 10 zní:
Zřizování a zrušování
středních odborných učilišť
(1) Střední odborné učiliště
se zřizuje nebo zrušuje
a) ústředním orgánem nebo národním
výborem nebo organizací jimi zřízenou
pro účely řízení středních
odborných učilišť; pro účely
tohoto zákona postavení ústředních
orgánů mají též svazy družstev,
b) ve výjimečných případech
se souhlasem ministerstev školství, státním
podnikem nebo státní organizací z podnětu
ústředního orgánu nebo národního
výboru (zakladatele státního podniku nebo
státní organizace), popřípadě
jednotným zemědělským družstvem
nebo jiným družstvem (dále jen "družstvo")
z podnětu orgánu hospodářského
řízení.
(2) Případy, kdy ústřední orgány
nebo národní výbory jsou povinny zřídit
střední odborné učiliště,
stanoví na návrh ministerstev školství
vláda Česko-slovenské republiky nebo vláda
České republiky nebo vláda Slovenské
republiky.
(3) Ke řízení středního odborného
učiliště státním podnikem je
zakladatel státního podniku povinen vymezit nebo
doplnit v zakládací listině podniku základní
předmět činnost zřizovatele středního
odborného učiliště.
(4) Střední odborné učiliště
se zřizuje a zrušuje podle stanovené sítě
škol. Ke zřízení a zrušení
středního odborného učiliště
je třeba souhlasu národního výboru;
souhlasu není potřeba, je-li zřizovatelem
národní výbor.
(5) Střední odborné učiliště
zřízené podle odstavce 1 písm. a)
a družstvem je samostatnou organizací. Střední
odborné učiliště zřízené
státním podnikem nebo státní organizací
je vnitřní organizační jednotkou státního
podniku nebo státní organizace, zapsanou do podnikového
rejstříku a vystupující v právních
úkonech týkajících se středního
odborného učiliště jménem podniku.".
10. Za § 10 se vkládá § 10a, který
zní:
(1) Středisko praktického vyučování
zajišťuje praktické vyučování
pro žáky, kterým střední odborné
učiliště zajišťuje pouze teoretické
vyučování. Středisko praktického
vyučování zřizuje organizace nebo
družstvo, pro které se žáci připravují,
se souhlasem příslušného národního
výboru. Pro účely tohoto zákona se
organizací rozumí i fyzická osoba (dále
jen "organizace").
(2) Národní výbor zřizuje středisko
praktického vyučování pro přípravu
mládeže, která nebude připravována
pro určité organizace.
(3) Organizace nebo družstvo, které zřídilo
středisko praktického vyučování,
odpovídá za výuku podle stanovených
učebních plánů a učebních
osnov, přitom spolupracuje se středním odborným
učilištěm, které pro žáky
zajišťuje teoretickou výuku.
(4) Organizace nebo družstvo, které zřídily
středisko praktického vyučování,
hradí náklady na jeho provoz a rozvoj. Jsou-li ve
středisku praktického vyučování
připravováni žáci i pro jiné
organizace nebo družstva, jsou tyto organizace nebo družstva
povinny hradit poměrný díl nákladů
vynaložených na,jejich přípravu.".
11. V § 11
nadpis zní: "Úkoly orgánů a organizací",
v odstavci. 1 se za slovo "orgány" vkládají
slova "a organizace". Tečka na konci věty
se nahrazuje středníkem a připojují
se slova "jsou povinny vytvářet příznivé
podmínky pro rozvíjení schopností
a iniciativy žáků a jejich uplatnění
v praxi.",
odstavec 3 a 4 zní:
"(3) Orgán nebo organizace, které rozhodly
o zrušení, rozdělení, sloučení,
splynutí nebo změně hospodářské
činnosti organizace, jejíž součástí
je střední odborné učiliště
nebo středisko praktického vyučování,
nebo rozhodly o zrušení, rozdělení,
sloučení nebo splynutí středního
odborného učiliště, které je
samostatnou organizací, určí organizace nebo
odborné učiliště, které převezmou
práva a povinností k žákům.
(4) Ministerstva školství stanoví po projednání
se zúčastněnými ústředními
orgány vyhláškou postup a podrobnější
vymezení úkolů ústředních
orgánů, národních výborů
a organizací při řízení a plánování
přípravy mládeže pro povolání
ve středních odborných učilištích
a střediscích praktického vyučování."
dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
12. § 12 zní:
(1) Úhrady provozních nákladů středních
odborných učilišť zřízených
ústředními orgány nebo národními
výbory nebo jimi zřízenými organizacemi
s výjimkou úhrad uvedených v odstavci 3 se
provádějí z nákladů organizací,
pro něž se mládež připravuje; investiční
rozvoj se zabezpečuje prostřednictvím ústředních
orgánů a národních výborů.
(2) Úhrady provozních nákladů středních
odborných učilišť zřízených
státním podnikem, státní organizací
nebo družstvem, s výjimkou úhrad uvedených
v odstavci 3, se provádějí zúčtováním
do nákladů státního podniku, státní
organizace nebo družstva, jehož vnitřní
organizační jednotkou je střední odborné
učiliště; investiční rozvoj zabezpečuje
státní podnik nebo státní organizace
nebo družstvo z vlastních zdrojů. Úhrady
nákladů na žáky, kteří
jsou připravováni pro jiné organizace, hradí
tyto organizace státnímu podniku nebo státní
organizaci nebo družstvu, jehož vnitřní
organizační jednotkou je střední odborné
učiliště.
(3) Národní výbory hradí ze svých
prostředků
a) refundace mezd a náhrad mezd učitel: teoretického
vyučování, mistrů odborné výchovy
a vychovatelů a refundace mezd a náhrad mezd trenérů
ve třídách s vrcholovou sportovní
přípravou,
b) náklady na učebnice, učební texty
a školní potřeby poskytované žákům
bezplatně a náklady na učební pomůcky
pro potřebu teoretického vyučování,
c) náklady na přípravu žáků,
kteří byli přijati do středního
odborného učiliště, popřípadě
střediska praktického vyučování,
a nepřipravují se pro žádnou organizaci.
(4) Vláda Československé socialistické
republiky stanoví způsob tvorby fondu pro rozvoj
středních odborných učilišť
a středisek praktického vyučování
a jeho použití, do kterého budou přispívat
organizace, které nepřipravují žáky
ve středních odborných učilištích
nebo ve střediscích praktického vyučování.
(5) Náklady na provoz a rozvoj středních
odborných učilišť zřízených
jako samostatné organizace a zabezpečujících
pouze teoretické vyučování, učilišť
(§ 17a), středních odborných učilišť
pro mládež vyžadující zvláštní
péči (§ 30) a odborných učilišť
(§ 32) mohou hradit národní výbory zcela
nebo zčásti ze svých prostředků."
13. § 13 se vypouští.
14. § 14 zní:
Národní výbor může po projednání
s orgánem nebo organizací, která zřídila
střední odborné učiliště
nebo středisko praktického vyučování,
určit, že ve středním odborném
učilišti nebo středisku praktického
vyučování budou připravováni
žáci i pro jiné organizace (§ 12 odst.
3).".
15. § 5 zní:
(1) Gymnázium je všeobecně vzdělávací
vnitřně diferencovaná škola, která
připravuje především pro studium na
vysokých školách. Dále připravuje
i pro výkon některých činností
ve správě, kultuře a v dalších
oblastech. Studium v gymnáziu trvá nejdéle
osm let.
(2) První až čtvrtý ročník
gymnázia se může zřídit i při
základní škole.".
16. § 16 zní:
Střední odborná škola připravuje
především pro výkon odborných
činností, zejména technickohospodářských,
ekonomických, pedagogických, zdravotnických,
sociálně právních, správních,
uměleckých a kulturních; připravuje
i pro studium na vysoké škole. Studium trvá
zpravidla čtyři roky.".
17. Za § 17 se vkládá díl pátý,
který včetně nadpisu zní:
(1) Učiliště poskytuje odbornou přípravu
pro výkon povolání žákům,
kteří ukončili povinnou školní
docházku v základní škole v nižším
než devátém ročníku nebo devátý
ročník neukončili úspěšně.
Příprava v učilišti se ukončuje
úspěšným vykonáním závěrečné
zkoušky.
(2) Učiliště se zřizuje a zrušuje
podle § 10 a vztahují se na ně § 9 odst.
3, § 11, § 12, § 14, § 20 odst. 2 a §
22 až 25.".
Dosavadní díl pátý se označuje
jako díl šestý.
18. § 18 zní:
Ke studiu ve středních školách se přijímají
žáci a další uchazeči podle schopností,
vědomostí, zájmů a zdravotního
stavu.".
19. § 19 zní:
(1) Ke studiu ve středních školách se
přijímají žáci a další
uchazeči, kteří úspěšně
ukončili základní školu.
(2) Do gymnázia s délkou studia osm let se přijímají
zpravidla žáci, kteří úspěšně
ukončili pátý ročník základní
školy.
(3) Ke studiu ve středních školách se
přijímají též další
uchazeči, kteří získali základní
vzdělání nebo základy vzdělání
podle dřívějších předpis.
(4) Ministerstva školství stanoví vyhláškou
rozsah pravomocí ředitelů středních
škol při přijímání žáků
a dalších uchazečů ke studiu ve středních
školách; u středních zdravotnických
škol v dohodě s ministerstvy zdravotnictví
a sociálních věcí.".
20. § 23 zní:
Společensky prospěšná práce žáků
středních škol je dobrovolná a lze ji
konat pouze v době mimo vyučování.".
21. § 24 zní:
(1) Žákům středních odborných
učilišť poskytuje střední odborné
učiliště z prostředků organizací
nebo národních výborů finanční
a hmotné zabezpečení, kterým se sledují
výchovné cíle. Žákům,
kteří se ve středním odborném
učilišti nepřipravují pro žádnou
organizaci, se finanční a hmotné zabezpečení
hradí z prostředků národních
výborů. Žákům, kteří
se v praktickém vyučování připravují
ve středisku praktického vyučování,
poskytuje finanční a hmotné zabezpečení
v dohodě s příslušným středním
odborným učilištěm organizace, která
středisko praktického vyučování
zřídila. Finanční zabezpečení
se poskytuje formou odměn, hmotné zabezpečení
zahrnuje zejména stravování a ubytování;
žákům může být poskytnuto
i další finanční a hmotné zabezpečení.
Finanční a hmotné zabezpečení
lze poskytovat i v období školních prázdnin.
Žákům středních odborných
učilišť, u nichž je to odůvodněno
komplexností jejich výchovy, jakož i žákům,
u nichž je to odůvodněno jejich sociálními
poměry nebo zdravotním stavem, lze poskytnout ubytování
a stravování bezplatně.".
v odstavci 2 se v poslední větě vypouští
slovo "socialistických.",
odstavec 4 zní:
"(3) Podrobnosti o finančním a hmotném
zabezpečení žáků středních
škol a odborných učilišť stanoví
vyhláškou ministerstva školství.
22. V § 25
odstavec 1 zní:
"(1) V gymnáziu, střední odborné
škole ve studiu nejméně čtyřletém
a středním odborném učilišti
v nástavbovém studiu se studium ukončuje
maturitní zkouškou. Ve studijních oborech středních
odborných škol, jejichž délka studia je
kratší než čtyři roky a v učebních
oborech středních odborných učilišť
se ukončuje závěrečnou zkouškou.
Dnem následujícím po dni, kdy žák
vykonal úspěšně maturitní zkoušku
nebo závěrečnou zkoušku, přestává
být žákem školy.",
v odstavci 3 se za slova "maturitní zkoušku"
vkládají slova "nebo ve středních
odborných školách ve studiu kratším
než čtyři roky závěrečnou
zkoušku",
v odstavci 5 se vypouští slova "po splnění
povinné školní docházky".
23. V § 26
nadpis zní: "Nástavbové studium a pomaturitní
studium"
odstavec 1 zní:
"(1) Střední odborná učiliště
a střední odborné školy organizují
nástavbové studium, které je určeno
pro uchazeče, kteří získali střední
odborné vzdělání. V nástavbovém
studiu se studující zdokonalují pro kvalifikovaný
výkon povolání a specializují se pro
výkon některých technickohospodářských
činností provozního charakteru.
dosavadní odstavec i se označuje jako odstavec 2,
odstavec 3 zní:
"(3) Nástavbové a pomaturitní studium
se organizuje zpravidla formou studia při zaměstnání.",
dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4
a na konci věty se za slovo "obory" vkládají
slova "nástavbového studia a".
24. V § 28 v odstavci 4 se slova "zvláštní
odborná učiliště" nahrazují
slovy "odborná učiliště".
25. V § 29
odstavec 2 zní:
"(2) Základní školy pro mládež
vyžadující zvláštní péči
mají devět ročníků; ministerstva
školství stanoví vyhláškou školy,
které mají deset ročníků.".
26. V § 31
odstavec 2 zní:
"(2) Zvláštní škola má devět
ročníků.",
odstavec 3 se vypouští.
27. V § 32
v nadpisu a v odstavcích 1, 2 a 3 se označení
"zvláštní odborné učiliště"
mění na označení "odborné
učiliště" včetně nadpisu,
odstavce 4 a 5 znějí:
"(4) Do odborného učiliště se přijímají
žáci, kteří úspěšně
ukončili devátý ročník zvláštní
školy.
(5) Odborné učiliště se zřizuje
podle § 10 a vztahují se na něj ustanovení
§ 9 odst. 3, § 11, § 12, § 14, § 20 odst.
2, § 22 až 24 a § 25 odst. 1, 2, 4, 5 a 6.".
28. V § 33
se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a poslední
věta se vypouští,
za odstavec 1 se,vkládá odstavec 2, který
zní:
"(2) Pomocná škola má devět ročníků
ministerstva školství stanoví vyhláškou,
které mají deset ročníků.".
29. § 34 zní
(1) Povinná školní docházka začíná
počátkem školního roku, který
následuje po dni, kdy dítě dovrší
šestý rok věku. Není-li dítě
po dovršení šestého roku věku tělesně
nebo duševně přiměřeně
vyspělé a požádá-li o to jeho
zákonný zástupce, lékař nebo
ředitelka předškolního zařízení,
odloží mu národní výbor začátek
povinné školní docházky o jeden školní
rok.
(2) Pokud se u žáka prvního ročníku
základní školy v průběhu prvého
pololetí školního roku projeví nedostatečná
tělesná nebo duševní vyspělost
ke školní docházce, může národní
výbor na základě návrhu ředitele
školy a po projednání se zákonnými
zástupci dodatečně odložit plnění
povinné školní docházky na následující
školní rok.
(3) Povinná školní docházka trvá
devět let a žáci ji splní ukončením
období školního vyučování
školního roku; v němž dovrší
poslední rok povinné školní docházky.".
30. § 35 se vypouští.
31. § 40 zní:
(1) Při výchově a vzdělávání
se používá učebnic a učebních
textů podle normativu učebnic vydaného ministerstvy
školství.
(2) Učebnice a učební texty všeobecně
vzdělávacích předmětů
pro střední zdravotnické školy se vydávají
podle normativů ministerstev školství v dohodě
s ministerstvy zdravotnictví a sociálních
věcí; učebnice a učební texty
odborných předmětů pro tyto školy
se vydávají podle normativu ministerstev zdravotnictví
a sociálních věcí.".
32. V § 42 v odstavci i se nahrazují slova "za
osm let" slovy "za devět let".
33. § 47 zní:
Školy mohou poskytovat zájmovým organizacím
dětí a mládeže prostory a vybavení
pro jejich činnost.".
34. V § 48 se v úvodu věty vypouští
slovo "socialistické" a v závěru
věty se slovo "kádrových" nahrazuje
slovem "personálních".
35. § 49 zní:
(1) Orgány, organizace a školy, které zabezpečují
výchovu a vzdělávání, zajišťují
bezpečnost a ochranu zdraví žáka při
činnostech, které přímo souvisejí
s výchovou a vzděláváním, soustavně
vytvářejí podmínky pro bezpečnost
a ochranu zdraví žáka a kontrolují jejích
dodržování.
(2) Orgány, organizace a školy, které zabezpečují
výchovu a vzdělávání, zabezpečují
současně i ochranu žáka před
riziky poruch zdravého vývoje, pokud mohou být
způsobeny nebo zvětšeny výchovnou a
vzdělávací činností školy.
(3) Zvláštní předpisy o bezpečnosti
a ochraně zdraví zůstávají
nedotčeny. Škola je povinna dodržovat opatření
národních výborů při zhoršených
ekologických podmínkách.
(4) Ministerstva školství a ministerstva zdravotnictví
a sociálních věcí mohou vydávat
v dohodě s Českým úřadem bezpečnosti
práce a Slovenským úřadem bezpečnosti
práce vyhlášky o bezpečnosti a ochraně
zdraví žáka a o ochraně žáka
před riziky poruch jeho zdravého vývoje,
které mohou být způsoben nebo zvětšeny
výchovnou a vzdělávací činností
školy.".
36. § 50
odstavec 1 zní:
"(1) Pedagogickými pracovníky jsou učitelé,
včetně ředitelů a zástupců
ředitelů předškolních zařízení,
základních škol, středních škol,
škol pro mládež vyžadující
zvláštní péči, učilišť,
zařízení pro zájmové studium,
školských zotavovacích zařízení,
školských zařízení pro další
vzdělávání pedagogických pracovníků,
zařízení sociální péče,
dále vychovatelé škol a školských
zařízení včetně instruktorů
tělesné výchovy, mistři a vrchní
mistři odborné výchovy a trenéři
sportovních škol a sportovních tříd
středních odborných učilišť.",
v odstavci 2 se slovo "Učitelé" nahrazuje
slovy "Pedagogičtí pracovníci."
37. V § 51 odstavci 2 se slova "vychovávají
žáky v souladu s cílí a úkoly
státní školské politiky" nahrazují
slovy "vychovávají žáky v duchu
současného poznání v souladu se zásadami
vlastenectví, humanity a demokracie".
38. § 52 včetně nadpisu zní:
(1) Pedagogičtí pracovníci a ostatní
pracovníci středních odborných učilišť,
učilišť a odborných učilišť
a jejich odloučených pracovišť jsou pracovníky
středních odborných učilišť,
učilišť nebo odborných učilišť.
(2) Pedagogičtí pracovníci a ostatní
pracovníci středisek praktického vyučování
jsou pracovníky organizace, kde je toto středisko
zřízeno.
(3) K ustanovení do funkce ředitele středního
odborného učiliště, učiliště
nebo odborného učiliště a k uvolnění
z této funkce je třeba souhlasu národního
výboru.".
39. V § 54
odstavec 2 zní:
"(2) Střední školy Sboru národní
bezpečnosti řídí v oboru své
působnosti federální ministerstvo vnitra,
ministerstvo vnitra České republiky nebo ministerstvo
vnitra a životního prostředí Slovenské
republiky; střední školy vojsk ministerstva
vnitra řídí federální ministerstvo
vnitra. Ve věcech všeobecně pedagogických
postupují tato ministerstva v dohodě s příslušným
ministerstvem školství.",
odstavec 3 zní:
"(3) Působnost, kterou podle tohoto zákona
mají ministerstva školství nebo jiné
státní orgány, vykonávají ve
věcech středních škol Sboru národní
bezpečnosti v oboru své působnosti federální
ministerstvo vnitra, ministerstvo vnitra České republiky
nebo ministerstvo vnitra a životního prostředí
Slovenské republiky, popřípadě ministr
vnitra Československé socialistické republiky,
ministr vnitra České republiky nebo ministr vnitra
a životního prostředí Slovenské
republiky; ve věcech středních škol
vojsk ministerstva vnitra vykonává federální
ministerstvo vnitra, popř. ministr vnitra Československé
socialistické republiky.
40. Za část osmou se vkládá část
osmá a, která zní:
(1) Soukromými školami jsou soukromé základní
školy, soukromé střední školy a
soukromé školy pro mládež vyžadující
zvláštní péči; soukromé
školy jsou školami podle tohoto zákona; jeho
ustanovení se na ně vztahují s výjimkou
ustanovení § 4, § 10, § 10a, § 12,
§ 18, § 19 odst. 4, § 20 až 23, § 24
odst. 2, § 27, § 29 odst. 2, § 30 odst. 3 a 4,
§ 39, § 43, § 52 až 58.
(2) Působnost při zajišťování
povinné školní docházky a ve věcech
všeobecně pedagogických vykonávají
vůči těmto školám ministerstva
školství.
(3) Bližší podmínky pro zřizování
soukromých škol stanoví ministerstva školství
a pokud jde o soukromé střední zdravotnické
školy v dohodě s ministerstvy zdravotnictví
a sociálních věcí.
(4) Vláda České republiky a vláda
Slovenské republiky stanoví podmínky a výši
poskytování dotací soukromým školám.
(1) Školy církevní nebo náboženských
společenství (dále jen "církevní
školy") jsou církevní.základní
školy, církevní školy pro mládež
vyžadující zvláštní péči,
církevní střední školy a církevní
učiliště; církevní školy
jsou školami podle tohoto zákona; jeho ustanovení
se na ně vztahují s výjimkou ustanovení
§ 10, § 10a, § 19 odst. 4, § 20 odst. 3, §
21 odst. 5,
§ 22 odst. 3, § 23, § 27, § 29 odst. 2, §
30 odst. 3 a 4, § 39, § 43, § 52 až 58.
(2) Působnost při zajišťování
povinné školní docházky a ve věcech
všeobecně pedagogických vykonávají
vůči církevním školám
ministerstva školství.
(3) Bližší podmínky pro zřizování
církevních škol stanoví ministerstva
školství a ministerstva zdravotnictví a sociálních
věcí.
41. V § 53
v písm. a) se čárka na konci odstavce nahrazuje
středníkem a připojuje se věta "řídí
pokusné ověřování forem organizace.a
řízení základních škol,
středních škol a škol pro mládež
vyžadující zvláštní péči.",
v písm. b) se vypouští slova "orgánů
Revolučního odborového hnutí"
a nahrazují se slovy "příslušných
odborových orgánů".
42. § 60 zní:
Pro občany, kteří nezískali základní
vzdělání, může základní
škola nebo střední škola organizovat kursy
pro získání základního vzdělání.".
43. Část desátá přechodná
ustanovení § 61 až 64 zní:
(1) Žáci, kteří ve školním
roce 1989/90 úspěšně ukončili
osmý ročník základní školy
a nebyli přijati ke studiu ve střední škole,
do které se přihlásili nebo si nevybrali
žádnou střední školu, kterou jim
národní výbor nabídl v.rámci
volných míst ve středních školách,
pokračují v plnění povinné
školní docházky v devátém ročníku
základní školy.
(2) Žáci, kteří počínaje
školním rokem 1990/91 úspěšně
ukončí osmý ročník základní
školy a nepřihlásí se nebo nebudou přijati
do vyhraných studijních nebo učebních
oborů středních škol, pokračují
v plnění povinné školní docházky
v devátém ročníku základní
školy. Seznam vybraných učebních a studijních
oborů středních škol vydají po
projednání se zúčastněnými
ústředními orgány ministerstva školství.
(1) Žáci, kteří jsou ve školním
roce 1989/90 žáky prvních ročníků
středních škol, splní povinnou školní
docházku a získají základní
vzdělání úspěšným
ukončením tohoto ročníku; povinnou
školní docházku splní také žáci,
kteří počínaje školním
rokem 1990/91 ukončí první ročník
střední školy.
(2) Žáci škol pro mládež vyžadující
zvláštní péči, které mají
devět ročníků a kteří
jsou ve školním roce 1989/90 žáky devátých
ročníků, splní povinnou školní
docházku a získají základní
vzdělání úspěšným
ukončením tohoto ročníku.
(3) Povinnou školní docházku splní také
žáci, kteří ve školním roce
1990/91 dovrší devět let školní
docházky.
(1) Deváté ročníky základních
škol, zvláštních škol a pomocných
škol zavedené tímto zákonem se zřizují
postupně podle potřeby od školního roku
1990/91.
(2) Gymnázia zavedená tímto zákonem
se zřizují od začátku školního
roku 1990/91.
(3) Žáci, kteří jsou k 1. 9. 1990 žáky
druhého, třetího nebo čtvrtého
ročníku gymnázia dokončí studium
podle dosavadních předpisů.
(4) Studijní obory ve středních odborných
učilištích s délkou denního studia
4 roky, ukončené maturitní zkouškou,
zaniknou dnem 31. srpna 1994.
(5) Střední odborná učiliště,
učiliště a odborná učiliště
a střediska praktického vyučování
zřízená podle § 10 a § 10a se zřizují
nebo se upravuje jejich postavení postupně, nejpozději
do 1. 9. 1991.
Základní školy pro mládež vyžadující
zvláštní péči s devíti
ročníky zřízené podle dosavadních
předpisů jsou základními školami
pro mládež vyžadující zvláštní
péči ve smyslu tohoto zákona (§ 19).".
44. Za § 64 se vkládá § 64a, který
zní: "§ 64a
(1) Názvy ministerstvo zdravotnictví České
socialistické republiky, ministerstvo zdravotnictví
Slovenské socialistické republiky, ministerstvo
práce a sociálních věcí České
socialistické republiky, ministerstvo práce a sociálních
věcí Slovenské socialistické republiky,
se ve všech ustanoveních nahrazují názvy
ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí
České republiky, ministerstvo zdravotnictví
a sociálních věcí Slovenské
republiky (dále jen "ministerstva zdravotnictví
a sociálních věcí").
(2) Označení "zvláštní odborné
učiliště" se ve všech ustanoveních
nahrazuje označením "odborné učiliště"."
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem ...............
A. Obecná část
V nových společenských a ekonomických
podmínkách stojí před naší
společností závažný úkol
- vytvořit novou školskou soustavu, která by
tyla schopna vychovávat a vzdělávat mladou
generaci v duchu současného poznání
a v souladu se zásadami vlastenectví, humanity a
demokracie.
Jde o úkol obsahově náročný,
jehož řešení a realizace si vyžádá
širokou spolupráci se zástupci vědy
i praxe.
Návrh novely zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě
základních a středních škol (školský
zákon) si proto klade za cíl vytvořit legislativní
předpoklady pro odstranění jen těch
nejzávažnějších nedostatků
současné právní úpravy tak,
aby školská soustava byla, až do vytvoření
nové koncepce čs. školství, schopna
plnit potřebné úkoly.
Návrh novely školského zákona obsahu
je tyto nejzávažnější změny:
- zkracuje povinnou školní docházku z deseti
na devět let.
- zabezpečuje, aby veškerá mládež
splnila povinnou školní docházku a získala
základní vzdělání v základní
škole; odstraňuje se tím dosavadní stav,
kdy plnění povinné školní docházky
bylo dokončováno ve středních školách
- odstraňuje se jednotná škola a zavádí
se diferencované vzdělání podle schopností
žáků
- v souladu s novými ekonomickými podmínkami
se nově upravuje postavení středních
odborných učilišť a středisek praktického
vyučování a jejich finanční
a materiální zabezpečení
- upravuje se délka studia ve středních školách
- dosavadní školská soustava se v souladu s
politickým a ideovým pluralismem doplňuje
o soukromé školy a církevní školy.
B. Zvláštní část
Československou výchovně vzdělávací
soustavu tvoří základní školy,
učiliště a střední školy.
Nedílnou součástí soustavy základních
a středních škol jsou školy pro mládež
vyžadující zvláštní péči,
t. j. základní školy a střední
školy pro mládež vyžadující
zvláštní péči, zvláštní
školy, odborná učiliště a pomocné
školy. Nově se do československé výchovně
vzdělávací soustavy zařazují
učiliště určená pro přípravu
na jednoduchá povolání žáků,
kteří ukončí. povinnou školní
docházku v nižším než devátém
ročníku základní školy.
Pro zajištění dvoustupňového
řízení a přímého pedagogického
vedení škol ministerstvem školství, mládeže
a tělovýchovy se posiluje samostatnost škol,
které v právních vztazích vystupují
svým jménem a mají odpovědnost vyplývající
z těchto vztahů. Výjimky jsou upraveny zákonem.
Základní škola se prodlužuje o jeden ročník,
t. j. z osmi ročníků na devět ročníků.
Od pátého ročníku se škola bude
zpravidla diferencovat padle schopností žáků.
V souvislosti s prodloužením základní
školy se obnovuje poskytování základního
vzdělání po úspěšném
ukončení devátého ročníku
základní školy. Ukončením devátého
ročníku základní školy a dosažením
věku 15 let bude ukončena povinná školní
docházka. Povinná školní docházka
se tedy krátí z dosavadních desíti
let na devět let a bude plněna v celém rozsahu
v základní škole. Povinnou školní
docházku v 15 letech ukončí i ti žáci,
kteří,jsou v současné době
v prvém ročníku některého z
druhů středních škol.
Střední školy budou poskytovat žákům
střední odborné vzdělání
ukončené závěrečnou zkouškou,
úplné střední vzdělání
v gymnáziu ukončené maturitní zkouškou
a úplné střední odborné vzdělání
ukončené maturitní zkouškou ve střední
odborné škole nebo středním odborném
učilišti. V novelizaci školského zákona
se ruší konání maturitních zkoušek
ve čtyřletém denním studiu ve středních
odborných učilištích. Maturitní
zkoušky ve středních odborných učilištích
budou konat pouze v nástavbovém studiu.
Základním modelem zřizování
středních odborných učilišť
budou střední odborná učiliště
zřizovaná ústředními orgány,
národními výbory, popřípadě
jim zřízenými organizacemi (Instituty, Správy
učilišť) jako samostatné organizace tvořící
právní subjekt. Ve výjimečných
případech se souhlasem ministerstva školství
se zachovává možnost, aby střední
odborné učiliště bylo z podnětu
ústředního orgánu nebo národního
výhoru zřízeno státním podnikem,
státní organizací, jednotným zemědělským
družstvem nebo jiným družstvem. Na návrh
ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
stanoví vláda případy, kdy ústřední
orgán nebo národní výbor bude povinen
zřídit střední odborné učiliště.
Střední odborné učiliště
se zřizuje a zrušuje pouze podle stanovené
sítě ministerstvem školství, mládeže
a tělovýchovy, které tímto koordinuje
případnou živelnost ve zřizování
nebo zrušování středních odborných
učilišť. Střední odborné
učiliště, které bude zřízené
státním podnikem bude jeho vnitřní
organizační jednotkou tvořící
právní subjekt. Střední odborná
učiliště zřízená jednotným
zemědělským družstvem nebo jiným
družstvem jsou samostatné organizace. Obdobně
se zavádí zřizování středisek
praktického vyučování, a to nejen
státními organizacemi, ale i fyzickými osobami.
Pokud organizace nezřídí střediska
praktického vyučování, mohou být
tato střediska zřizována národními
výbory. Ve financování středních
odborných učilišť se dále rozšiřují
platby ze státních prostředků na celou
oblast teoretické výuky včetně refundace
mezd a náhrad mezd mistrům odborné výchovy
a vychovatelům. Dále z prostředků
státu se hradí náklady na investiční
rozvoj a náklady na výuku žáků,
kteří se ve středních odborných
učilištích nepřipravují pro žádnou
konkrétní organizaci.
Vláda se dále zmocňuje ke stanovení
způsobu tvorby fondu pro provoz a rozvoj středních
odborných učilišť a středisek praktického
vyučování a jeto použití, do
kterého budou přispívat organizace (včetně
fyzických osob), které nepřipravují
žáky ve středních odborných učilištích
nebo ve střediscích praktického vyučování.
Zřizuje se gymnázium jako všeobecně
vzdělávací vnitřně diferencovaná
škola, která připravuje především
pro studium na vysokých školách. Délka
studia v gymnáziu trvá nejvýše osm roků.
Tato gymnázia budou zřizována od 1. 9. 1990
postupně a v rozsahu podle personálních a
materiálních podmínek. Gymnázia obsahově
koncipovaná podle dosavadního zákona budou
ukončena k 31. srpnu 1994. Gymnázia s délkou
studia 4 roky a gymnázia dvojjazyčná budou
dále obsahově koncipována podle tohoto zákona.
Do osmiletého gymnázia budou přijímáni
žáci ze základních škol po úspěšném
ukončení pátého ročníku.
Všem žákům základní školy
se zachovává maximální propustnost,
a to jak ze základní školy do gymnázia,
tak z gymnázia zpět do základní školy.
Pro odstranění dojíždění
žáků může být 1. až
4. ročník osmiletého gymnázia zřízen
podlé potřeby i při základní
škole.
Učiliště poskytuje odbornou přípravu
pro výkon povolání žákům,
kteří ukončili povinnou školní
docházku v nižším než devátém
ročníku základní školy a neodchází
do praxe. Zavedením této instituce se ruší
dosavadní systém přípravy těchto
žáků ve středním odborném
učilišti v učebních oborech se zvlášť
upravenými učebními plány. Odstraňují
se negativní vlivy těchto žáků
na výchovu a vzdělávání ve
středních odborných učilištích.
Upravuje se přijímání žáků
do středních škol, a to především
žáků ke studiu v gymnáziu s délkou
studia osm roků.
Vztah ke společensky prospěšné práci
(zemědělské brigády se formuje na
základě dobrovolnosti v době mimo vyučování.
Ruší se dosavadní plnění těchto
úkolů na úkor vyučování,
které výrazně negativně ovlivňuje
nejen práci školy, ale především
vztah žáků ke vzdělávání
jako životní hodnotě.
Vzhledem k postavení středního odborného
učiliště jako právního subjektu
se upravuje způsob poskytování finančního
a hmotného zabezpečení žáků
středních odborných učilišť.
Zároveň se upravuje způsob poskytování
finančního a hmotného zabezpečení
žákům, jejichž praktické vyučování
se uskutečňuje ve střediscích praktického
vyučování.
Upravuje se ukončování studia v souladu s
konáním závěrečné zkoušky
ve středních odborných školách
ve studiu kratším než 4 roky a s konáním
maturitní zkoušky ve středních odborných
učilištích pouze v nástavbovém
studiu.
Dosavadní pomaturitní studium se rozšiřuje
o nástavbové studium ve středních
odborných učilištích, které nebylo
v dosavadním zákonu promítnuto. Charakterizuje
se způsob a cíle nástavbového studia.
Umožňuje se i denní studium ve studijních
oborech nástavbového studia.
V základních školách pro mládež
vyžadující zvláštní péči
a ve zvláštních základních školách
se povinná školní docházka stanoví
na devět let s tím, že ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy stanoví,
které školy pro mládež vyžadující
zvláštní péči budou trvat deset
let. Jde zejména o školy pro děti s více
vadami.
Dosavadní zvláštní odborné učiliště
připravují žáky pro výkon jednoduchých
dělnických povolání, která
vykonávají rovnoprávně s ostatními
pracovníky. Ze společenského pohledu není
tedy označení "zvláštní"
oprávněné a proto se zavádí
název instituce jako "odborné učiliště".
Pokud se u žáka prvého ročníku
základní školy v průběhu prvého
pololetí projeví nedostatečná tělesná
nebo duševní vyspělost, může být
tomuto žáku na základě návrhu
ředitel školy a po projednání se zákonnými
zástupci žáka odložena povinná
školní docházka na následující
školní rok. Rozhodnutí provádí
národní výbor, který si ke svému
rozhodnutí může vyžádat odborné
psychologické a lékařské vysvědčení.
Zároveň se ruší dosavadní možnost
nástupu povinné školní docházky
vyspělým jedincům, kteří dosáhnou
věku 6 let v období září až
prosinec.
Zakotvuje se možnost školám poskytovat zájmovým
organizacím dětí a mládeže prostory
a vybavení pro jejich činnost, a to bez účasti
školy na této činnosti. Škola se na činnosti
zájmových organizací dětí a
mládeže nepodílí.
Upravuje povinnost a účast školy a ostatních
orgánů a organizací na bezpečnosti
a komplexní ochraně zdraví žáka
včetně povinnosti dodržovat opatření
při zhoršených ekologických podmínkách.
Zároveň se zavazují školy a ostatní
orgány a organizace k ochraně žáka před
nadměrným přetěžováním
v rámci výchovně vzdělávací
činnosti školy.
Proti dosavadnímu zákonu se rozšiřuje
postavení učitelů o další pedagogické
pracovníky, především o ředitele
a zástupce ředitelů středních
odborných učilišť a o mistry a vychovatele
středních odborných učilišť.
Zároveň se stanoví, že pracovníci
středních odborných učilišť
jsou pracovníky středních odborných
učilišť, a to včetně učitelů,
čímž dojde k odstranění dosavadní
dvoukolejnosti personálního řízení
ve středních odborných učilištích.
Proti dosavadnímu zákonu se rozšiřuje
působnost výkonu státní správy
ve školství i na ministerstvo vnitra České
republiky a na ministerstvo vnitra a životního prostředí
Slovenské republiky.
Umožňuje se zřizovat soukromé školy,
školy církevní a školy církevních
společenství. Jsou to školy základní,
střední školy, školy pro mládež
vyžadující zvláštní péči
a odborná učiliště. Soukromé
i církevní školy jsou školami podle školského
zákona a ve věci všeobecně pedagogických
postupují v dohodě s ministerstvem školství,
mládeže a tělovýchovy. Soukromé
i církevní školy poskytují obecně
platné stupně vzdělání.
Vláda Československé republiky stanoví
podmínky a výši dotace pro činnost soukromých
škol. Soukromé i církevní školy
budou zřizovány ministerstvem školství,
mládeže a tělovýchovy podle požadavků
od 1. 9. 1990.
V souladu se strukturálními změnami ve státní
správě se rozšiřuje zmocnění
ministerstev školství, mládeže a tělovýchovy
republik k pokusnému ověřování
forem organizace a řízení základních
škol, středních škol a škol pro mládež
vyžadující zvláštní péči.
Stanoví se postup přechodu žáků
z osmého ročníku do devátého
ročníku základní školy a způsob
a postup ukončení povinné školní
docházky při zavedení devátých
ročníků základní školy.
Dále se stanoví ukončení výuky
v gymnáziích ve 4 letém studiu podle dosavadního
obsahového zaměření. Od. 1. 9. 1990
budou počínaje 1. ročníkem gymnázia
s délkou studia 4 ruky koncipovány podle nového
obsahového zaměření. Budou též
zaváděna gymnázia dvojjazyčná.
Přechodná opatření také stanoví,
kdy skončí výuka v dosavadních studijních
oborech středních odborných učilišť
ukončených maturitní zkouško. První
ročníky těchto studijních oborů
ukončených maturitní zkouškou budou
naposledy otevřeny k 1. září 1990.
Od 1. 9. 1991 bude zaveden nový způsob ukončování
studia ve středních odborných učilištích
s délkou denního studia nejméně 4
roky.
Ekonomický dopad
1. Základní škola -
kvantifikace ekonomických důsledků vychází
z následujících předpokladů:
zavádění devátého ročníku
ZŠ by se realizovalo postupně ve třech letech:
ve šk. r. 1990/91 pro 25 % žáků - 75 %
žáků by ukončilo ZŠ v 8. ročníku
ve šk. r. 1991/92 pro 50 % žáků - 50 %
žáků by ukončilo ZŠ v 8. ročníku
ve šk. r. 1992/93 pro 75 % žáků - 25 %
žáků by ukončilo ZŠ v 8. ročníku
Ekonomické důsledky jsou vztahovány na oblast
plánu práce a v oblasti rozpočtu na neinvestiční
výdaje (bez mezd). Nepředpokládá se,
že ve spojení s novelizací zákona č.
29 by byla vyvolána - kromě plánované
- nová potřeba investiční výstavby.
Stav uvedený pro šk. rok 1992/93 platí i pro
roky následující.
Základní školy
Školní stravování
Střední školy - v návaznosti
na prodloužení základní školy
Gymnázia | ||||
Střední odborné školy | ||||
Střední odborná učiliště | ||||
Potřeba neinvestičních výdajů
bez mezd
Uvažuje se, že růst neinvestičních
výdajů bude způsoben růstem 70 % věcných
výdajů v přímé závislosti
na počtech žáků.
Základní školy | 33,8 | 63,7 | 94,1 |
Gymnázia | - 8,6 | - 7,7 | - 8,0 |
SOŠ | - 16,7 | - 15,1 | - 15,3 |
SOU | - 3,4 | - 3,0 | - 3,0 |
Zvýšení věcných výdajů | 5,1 | 37,9 | 67,8 |
Zvýšení výdajů na stravování | 0,4 | 0,8 | 1,2 |
Zvýšení NIV | 5,5 | 38,7 | 69,0 |
Zvýšení příjmů za stavování | 0,2 | 0,4 | 0,6 |
2. Gymnázia - zavádění 1. ročníků
osmiletého studia
3. Střední odborná učiliště
a) refundace mezd a náhrad mezd pro mistry odborné
výchovy a vychovatele:
počet mistrů odborné výchovy | 25 137 |
průměrná měsíční mzda v Kčs | 3 200 |
celkem náklad v mil. Kčs | 996 |
počet vychovatelů | 11 006 |
průměrná měsíční mzda v Kčs | 2 500 |
celkem náklad v mil. Kčs | 331 |
roční náklady celkem v mil. Kčs | 1 327 |
b) předpokládany počet žáků v SDU, kteří se nebudou připravovat pro konkrétní organizace cca | 30 000 |
náklad na 1 žáka v Kčs | 15 000 |
roční náklady celkem v mil. Kčs | 450 |
Ekonomické důsledky jsou vztahovány ke stavu
v roce 1989 a vycházejí ze statistických
údajů.