Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, se mění a doplňuje takto:

1. V § 1 se vypouští v odstavci 2 věta čtvrtá a v odstavci 6 věta druhá.

2. § 1 se doplňuje odstavci 7 a 8, které znějí:

"(7) Občané, kteří zaměstnávají jiné občany, platí pojistné na jejich důchodové zabezpečení podle zvláštního předpisu. [§ 5 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. ...../1990 Sb.]

(8) Osoby samostatně výdělečně činné jsou účastny nemocenského a důchodového zabezpečení na základě placení pojistného.".

3. § 2 odst. I písm. c) zní:

"c) nemocenské zabezpečení osob samostatně výdělečně činných, zejména podnikatelů, umělců, kteří svou činnost nevykonávají v pracovněprávním vztahu, a samostatně hospodařících rolníků.".

4. V § 5 se na konci připojují tato slova: "a občané, kteří zaměstnávají jiné občany (§ 1 odst. 7).".

5. V § 6 odst. 1 písm. d) se vypouštějí slova "umělci (§ 2 odst. 1 písm. c))" a slova "a občané poskytující věcná plnění a výkony na základě povolení národního výboru".

6. § 6 odst. 1 se doplňuje ustanovením písmene f), které zní:

"f) osoby samostatně výdělečně činné.".

7. V § 6 odst. 2 se vypouští ustanovení písmene a) a označení písmen b) a c) se nahrazuje označením písmen a) a b).

8. V § 6 odst. 2 písm. b) se vypouští slova "příslušníci Lidových milicí."

9. V § 7 písm. a) se vypouští bod 9.

10. § 8 odst. 1 se doplňuje ustanovením písmene g), které zní:

"g) činnost osob samostatně výdělečně činných, a to v rozsahu a za podmínek stanovených prováděcím předpisem.".

11. V § 8 se vypouští odstavec 4.

12. § 11 písm. a) zní:

"a) československým státním občanům; prováděcí předpis může stanovit podmínky pro hodnocení dob zaměstnání v cizině,".

13. V § 34 odst. 1 písm. b) se vypouští slova "příslušník Lidových milicí".

14. V § 40 odst. 2 písm. e) a f) se vypouští slova "po projednání s příslušným výborem Odborového svazu pracovníků umění, kultury a společenských organizací a s příslušným uměleckým svazem".

15. V části druhé hlavě druhé se vypouští díl desátý.

16. V § 71 odst. 1 písm. a) se vypouští slovo "osobního".

17. V § 82 odst.3 se vypouští slova "Revolučního odborového hnutí, popřípadě jiných".

18. V § 90 se dosavadní text označuje jako odstavec 2 a doplňuje se novým odstavcem 1, který zní:

"(1) Občanům, jejichž životní potřeby nejsou zabezpečeny příjmy z výdělečné činnosti nebo jinými příjmy, popřípadě dávkami, a národní výbor jim nemůže zajistit zaměstnání, poskytují národní výbory peněžité a věcné dávky.".

19. V § 103 odst.2 se vypouští věta třetí.

20. Část šestá zní:

Pro nemocenské a důchodové zabezpečení osob samostatně výdělečně činných platí ostatní ustanovení tohoto zákona a předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců, pokud se v tomto zákoně nebo v prováděcím předpisu nestanoví jinak.

(1) Osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny platit na své nemocenské a důchodové zabezpečení pojistné a podávat přihlášky a odhlášky k tomuto zabezpečení.

(2) Výše pojistného činí 25 % z vyměřovacího základu, který činí nejméně 400 Kčs měsíčně; pojistné se platí za stanovené období dopředu.

(3) Za nesplnění nebo porušení povinností vyplývajících z předpisů sociálního zabezpečení může příslušný orgán sociálního zabezpečení uložit osobě samostatně výdělečně činné pokutu až do částky 10 000 Kčs.

Vláda Československé socialistické republiky může nařízením změnit výši pojistného.".

Dosavadní části šestá a sedmá se označují jako části sedmá a osmá.

21. § 160 zní:

(1) Vláda Československé socialistické republiky stanoví nařízením způsob pravidelného zvyšování důchodů se zřetelem na růst mezd a jiných pracovních příjmů, úpravy cen a změny životních nákladů.

(2) Vláda Československé socialistické republiky může nařízením stanovit se zřetelem na skutečnosti obdobně podle odstavce 1

a) zvýšení důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu,

b) jednorázové zvýšení vyplácených důchodů.".

22. V § 177 odst. 1 se vypouští slova "a s Ústřední radou odborů" a slova "a 4, § 9" se nahrazují slovy "§ 9, § 11 ".

23. V § 177 odst. 2 se vypouští slova "a s Ústřední radou odborů a po projednání se Svazem družstevních rolníků".

24. V § 177 odst. 2 písm. i) se na konci připojují tato slova: "a úpravu zabezpečení osob samostatně výdělečně činných v době vojenského cvičení,".

25. § 177 odst. 2 písm. m) zní:

"m) podrobnější podmínky pro poskytování dávek sociální péče občanům uvedeným v § 90 odst. 1, ".

26. V § 177 odst. 2 písm. p) se vypouští slova "důchodového zabezpečení".

27. § 177 odst. 3 zní:

"(3) Federální ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví v dohodě s ostatními zúčastněnými ústředními orgány vyhláškou pro osoby samostatně výdělečně činné vymezení okruhu těchto osob, další podmínky, rozsah a provádění jejich nemocenského a důchodového zabezpečení, bližší úpravu vyměřovacího základu, způsobu placení, vymáhání a zúčtování pojistného, podmínky pro zabezpečení spolupracujících manželů a jiných rodinných příslušníků těchto osob a možnost stanovit nižší pojistné pro některé skupiny těchto osob.".

28. V § 177 odst.4 se vypouští slova "Českou odborovou radou nebo Slovenskou odborovou radou a po projednání s příslušným svazem družstevních rolníků".

Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců, zákona č. 58/1964 Sb., o zvýšení péče o těhotné ženy a matky, zákoníku práce č. 65/1965 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., o změnách v nemocenském pojištění a v nemocenské péči, zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č.8/1982 Sb., o zvýšení mateřského příspěvku a o změnách v nemocenském zabezpečení, zákona č.73/1982 Sb., o z měnách zákona o sociálním zabezpečení a předpisů o nemocenském pojištění, zákona č. 148/1983 Sb., o sjednocení sazeb nemocenského, zákona č. 109/1984 Sb., o změnách v nemocenském zabezpečení, a zákona č.51/1987 Sb., o změnách v nemocenském zabezpečení, se mění takto:

Ustanovení § 57 zní:

(1) Pojistné za zaměstnance činí 10 % z úhrnu mezd všech zaměstnanců téhož zaměstnavatele.

(2) Pojistné za zaměstnance, jejichž zaměstnavatelem je občan, však činí 25 % z úhrnu mezd všech zaměstnanců téhož zaměstnavatele; v této částce je přitom zahrnuto i pojistné na důchodové zabezpečení. Uvedené pojistné se neplatí, pokud tento zaměstnavatel je povinen platit daň z objemu mezd.

(3) Mzdou se rozumí mzda za práci podle předpisů o dani ze mzdy, pokud není přímo ze zákona od této daně osvobozena.

(4) Pojistné platí zaměstnavatel.

(5) Vláda Československé socialistické republiky může v návaznosti na změny v rozsahu sociálního zabezpečení a jeho financování nařízením měnit sazby pojistného.".

Dnem účinnosti tohoto zákona přechází pravomoc Ústřední rady odborů k vydávání obecně závazných právních předpisů podle zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, na federální ministerstvo práce a sociálních věcí; pokud však jde o pravomoc k úpravě organizace nemocenského pojištění zaměstnanců podle 63 odst. 1 písm.a) zákona č. 54/1956 Sb. v české socialistické republice a ve Slovenské socialistické republice, přechází tato pravomoc na ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí České socialistické republiky a na ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky.

Osobní důchod přiznaný na základě § 53 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, nebo jiných dříve platných předpisů, se mění ode dne 1. dubna 1990 na ten důchod, který podle předpisů platných přede dnem 1. dubna 1990 nahrazoval, a to ve výši, v jaké se k tomuto dni vyplácel; tím není do 31. prosince 1990 dotčena možnost snížení, důchodu, který byl přede dnem účinnosti tohoto zákona přiznán jako osobní důchod, podle dosavadních předpisů o osobních důchodech.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem

Současné politicko-ekonomické změny v naší společnosti se odrážejí v potřebě provádět příslušné změny v právních předpisech. Přestože oblast sociálního zabezpečení byla nově upravena komplexem předpisů přijatých v roce 1988 s účinností od 1. října (zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, a navazující předpisy), některá ustanovení přestala v dané situaci vyhovovat nebo se dostala do rozporu s jinými právními úpravami.

Předložený návrh zákona řeší především naléhavé a nezbytné otázky vztahující se k nově navrhované zákonné úpravě podnikání soukromými podnikateli. Návrh zákona o živnostenském podnikání upravuje nově možnost podnikání a vymezuje jeho rozsah a podmínky; umožňuje též zaměstnávat jiné občany. V návaznosti na to je potřebné vyřešit též nemocenské a důchodové zabezpečení podnikatelů a dalších osob samostatně výdělečně činných, zejména rolníků a občanů činných v uměleckých profesích. Dosavadní úprava již nebude postačovat a je nutno ji změnit. Změna bude spočívat jednak v důsledném přechodu na systém pojištění, jednak ve vyrovnání rozdílů mezi dosavadním pojištěním osob samostatně hospodařících a zabezpečením ostatních občanů. Protože dosavadní právní úprava obsažená v prováděcím předpisu k zákonu o sociálním zabezpečení (vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/988 Sb.) je vydána na základě zmocnění obsaženého v zákoně č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, které v nové situaci již nevyhovuje, navrhuje se též potřebná úprava zmocňovacího ustanovení.

Přechod na systém pojištění znamená platit ve stanovené výši pojistné či odvody na nemocenské a důchodové zabezpečení. V průběhu dosavadního vývoje (od počátku 50. let) ztratilo sociální zabezpečení v Československu vlastní ekonomickou základnu, budovanou na placení pojistného (příspěvků), a jeho hospodaření bylo plně zapojeno na státní rozpočet. Příspěvky pracujících byly počátkem padesátých Let zahrnuty do daně ze mzdy a příspěvky zaměstnavatelů byly zahrnuty v odvodu z hrubého důchodu, zemědělské daně a dalších odvodů a daní. Později byty zčásti zahrnuty v příspěvku na sociální zabezpečení, který byl od 1. ledna 1990 nahrazen 50 % odvodem (daní) z objemu mezd. Přitom bylo stanoveno, že pojistné nemocenského pojištění ve výši 10 % z úhrnu mezd (u soukromého sektoru 15 %) je zahrnuto v tomto odvodu (dani) z objemu mezd.

V souladu s programovým prohlášením vlády ČSSR se předpokládá, že bude opět obnoveno samostatné financování v nemocenském a důchodovém zabezpečení (fondové hospodaření). To však nelze provést v krátké době, nebo tyto změny je možno provést jen v návaznosti na úpravy daní a odvodů. Při zavádění tržního hospodářství v ČSSR a obnově soukromého sektoru se však navrhuje, aby se osoby samostatně výdělečně činné podílely přiměřeným dílem na úhradě výdajů sociálního zabezpečení formou odvodů a pojistného. Při stanovení výše příspěvků na důchodové a nemocenské zabezpečení se vycházelo ze skutečnosti, že rozsah jejich zabezpečení i okruh dávek bude prakticky stejný jako pro pracovníky v pracovním poměru a že by proto měli i tito občané přispívat ze svých příjmů částkou odpovídající průměrné výši nákladů na sociální zabezpečení připadající na jednoho pracujícího. Přitom se do těchto nákladů navrhuje nezahrnovat výdaje na nepřímou společenskou pomoc rodinám s dětmi, výdaje na přídavky na děti, výchovné k důchodům, mateřský příspěvek, státní příspěvky k novomanželským půjčkám, sociální stipendia a celou oblast sociální péče a dále veškeré provozní výdaje sociálního zabezpečení (zejména správa a provoz zařízení sociálního zabezpečení). Při zahrnutí všech těchto výdajů by činil podíl sociálních výdajů na příjmech z mezd a z odměn členů JZD více než 35 %. Při zohlednění pouze sociálních příjmů se očekává tento vývoj jejich podílu na příjmech z mezd a z odměn členů JZD:

Po odečtení výše uvedených dávek pro rodiny s dětmi a výdajů sociální péče, které by měl hradit i v budoucnu stát, se příslušná procenta sníží o 6 bodů. S ohledem na to se proto navrhuje stanovit sazby pojistného ve výši 25 %.

Tato částka bude shodná jak pro vlastní zabezpečení osob samostatně výdělečně činných (t. j. pro jejich nároky z nemocenského a důchodového zabezpečení), tak pro zabezpečení občanů, které tyto osoby zaměstnávají.

Úprava ve vztahu k zabezpečení k osobám samostatně výdělečně činným se navrhuje v čl. I bod I až 7, 10, 11, 20, 24 až 27 a čl. II.

Navrhuje se dále (či. I bod 9, 15 a 16 a čl. IV) zrušit do budoucna institut osobního důchodu, neboť vláda již zrušila směrnici o přiznávání osobních důchodů, vydanou na podkladě zákona o sociálním zabezpečení. V návrhu zákona se dále reaguje na zrušení Lidových milicí (čl. I bod 8 a 13) a na to, že k pobytu v cizině se již nevyžaduje povolení čs. státních orgánů (čl. I bod 12 a 19). V oblasti sociální péče se upravuje možnost zabezpečení dávkami z prostředků sociální péče těch občanů, kterým nemůže být zabezpečeno zaměstnání a nemají nárok na hmotné zabezpečení podle jiných právních předpisů (čl. I bod 18 a 25).

Vzhledem k současné situaci v odborovém hnutí a k úkolům a budoucímu postavení odborů se navrhuje též příslušná úprava jednotlivých ustanovení zákona o sociálním zabezpečení tak, aby napříště odbory nebyly vázány odpovědností za plnění úkolů státu v oblasti sociálního zabezpečení (čl. I bod 1, 14, 17, 22, 23 a 28). V této souvislosti se vzhledem k tomu, že Ústřední rada odborů de facto již neexistuje, navrhuje, aby její legislativní pravomoc k vydávání obecně závazných právních předpisů přešla, v zájmu potřeby urychleného reagování na nové změny, na příslušný státní orgán, t.j. na federální ministerstvo práce a sociálních věcí, popř. příslušná ministerstva republik (čl. III).

K realizaci programového prohlášení vlády ČSSR ze dne 19.12.1989 je dále třeba rozšířit dosavadní zmocnění obsažené v § 160 zákona o sociálním zabezpečení tak, aby vláda ČSSR mohla svým nařízením zavést pravidelné přizpůsobování důchodů nejen se zřetelem na růst mezd a jiných pracovních příjmů, ale i se zřetelem na úpravy cen a změny životních nákladů. Současně se navrhuje, vzhledem k úzké vazbě na přizpůsobování důchodů, zmocnit vládu ČSSR ke zvyšování hranic důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu, a dále k jednorázovému zvýšení vyplácených důchodů, aby bylo možno urychleně reagovat na cenová opatření.

Pokud jde o finanční dopad, realizací navržených změn by nemělo dojít ke zvýšení výdajů ani snížení příjmů státního rozpočtu, nebo se navrhuje v podstatě zachovat rozsah i úroveň zabezpečení pracovníků v pracovním poměru i na pracující soukromého sektoru, kteří přejdou z dosavadní formy zabezpečení do nové formy. Přitom nové formy pojistného budou i nadále zatím odváděny do státního rozpočtu. Ke zlepšení dochází pouze u soukromě hospodařících rolníků, kterých však dosud bylo jen velmi málo (cca 3 tisíce). Pro ně sice dojde k nepatrnému zvýšení výdajů na dávky, ale současně i příjmů státního rozpočtu. Určité zvýšení výdajů si vyžádá též zavedení nové kategorie občanů, jimž se budou poskytovat dávky sociální péče (čl. I bod 18); ke zvýšení výdajů dojde však až v roce 1991 (neboť po dobu jednoho roku jsou občané zabezpečeni podle vyhlášky č. 195/1989 Sb.) a pro tento rok se odhaduje potřeba posílení prostředků na sociální péči o cca 35 mil. Kčs.