FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1990

V. volební období

245

Návrh prezidenta Československé socialistické republiky

Ústavní zákon

ze dne 1990,

o státních znacích České republiky,

Slovenské republiky a Československé republiky

Federální shromáždění Československé republiky se usneslo na tomto ústavním zákoně:

Článek I

(1) Státní znak České republiky je znakem malým a tvoří ho stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou čelenkou, jazykem a drápy v červeném poli.

(2) Státní znak Slovenské republiky je znakem malým a tvoří ho stříbrný dvojitý kříž, stojící na prostředním vrchu modrého trojvrší v červeném poli.

(3) Státní znak Československé republiky je znakem velkým a má dva štíty, přední a zadní. Na předním štítu je znak Moravy: tvoří ho stříbrně a červeně šachovaná orlice se zlatou čelenkou, jazykem, zobákem, spáry v modrém poli. Zadní štít je čtvrcený. V jeho horním pravém a dolním levém poli je znak České republiky, v jeho horním levém a dolním pravém poli je znak Slovenské republiky.

(4) Podrobnosti o státním znaku České republiky, státním znaku Slovenské republiky a státním znaku Československé republiky a způsob jejich používání stanoví zákon České národní rady, zákon Slovenské národní rady a zákon Federálního shromáždění.

Článek II

Standarta prezidenta Československé republiky je bílá s okrajem skládajícím se z plaménků střídavě bílých, červených a modrých. Uprostřed bílého pole je vetkán znak Československé republiky. Pod ním je na červené stuze nápis "Pravda vítězí". Nad oběma konci stuhy jsou lípové snítky o třech listech. Standarta prezidenta je čtvercového formátu.

Článek III

Tento ústavní zákon nabývá účinnost dnem vyhlášení.

Důvodová zpráva

Vnějším projevem suverenity státu jsou státní symboly. Patří k nim především státní znak, státní vlajka a s ohledem na postavení prezidenta republiky, reprezentujícího stát navenek i jeho standarta.

Státní znak je všeobecně považován za významný oficiální symbol státu, který má svým výtvarným řešením při respektování heraldických pravidel ztělesňovat existenci státu, jeho historii, územní vývoj, státoprávní povahu, společenské uspořádání a další závažné skutečnosti. Rovněž normy mezinárodního práva uvádějí výslovně státní znak jako symbol reprezentace státu.

Státní symboly jsou upraveny v článku 110 Ústavy Československé socialistické republiky z roku 1960 a zákonem o státním znaku a státní vlajce z roku 1960.

V souvislosti s přijetím nové ústavy a s prohlášením republiky za socialistickou doznal značných změn i státní znak. Autoři jej vytvořili bez konzultace s odborníky, nerespektoval heraldické zásady tvorby státních znaků, bezvýhradně dali přednost politickým a ideologickým hlediskům. Český lev byl položena pavézu, kterou užívala nejen husitská vojska, ale i křižácké armády; pavéza se proto nemůže stát symbolem revolučních tradic českého státu. Český lev byl také zbaven heraldické koruny - symbolu suverenity státu a nahrazen pěticípou hvězdou. Současný znak navíc nahradil tradiční slovenský znak uměle vytvořeným symbolem Slovenského národního povstání - plamínky bez heraldického významu.

Proti současnému státnímu znaku, který byl uměle vykonstruovány v roce 1960 a je spojovaný s vládou těch, kdo ho vymysleli, jsou vznášeny vážné státoprávní, historické, heraldické a estetické výhrady, všeobecná shoda spočívá v tom, že je třeba tento znak změnit.

Návrat ke znaku z roku 1920 je ale v současné době nemožný, poněvadž tento znak je nerozlučně spjat s principem jediného československého národa. S ohledem na to, že doba, kterou prožíváme, je začátkem nové historické éry je jedinou možností zvolit nový státní znak. Toto řešení je v plném souladu s dnešním historickým, politickým i národním ctěním občanů obou našich národů.

Návrh ústavního zákona předpokládá, že Česká republika bude užívat jako svůj znak tradičního českého dvouocasého lva s korunkou.

Slovenský znak bude tvořit dvojitý křiž, vztyčený na prostředním ze tří vrchů.

Tyto znaky národních republik budou odpovídat dosavadnímu tak zvanému malému znaku. Samostatné znaky pro obě národní republiky a všechny jejich národní instituce posílí vědomí národní svébytnosti obou našich národů.

Nejvhodnější řešení znaku Československé republiky je tak zvaný velký znak čtvrcený, který má v heraldice dávnou tradici a vyjadřuje rovnoprávný a přátelský vztah obou našich národů. Uprostřed velkého čtvrceného znaku je menší historický znak Moravy. Toto jeho umístění symbolicky vyjadřuje fakt, že prvním státním útvarem historie obou našich národů byla Velkomoravská říše. Moravská orlice ve středu naší federace představuje motiv spojující naše dva národy. Toto řešení posílí neprávem přehlížené povědomí moravské.

Velký znak Československé republiky bude pochopitelně i na standartě prezidenta republiky, pod níž bude na červené stuze heslo "Pravda vítězí".

Ústavní zákon předpokládá, že podrobnosti o státním znaku obou národních republik i československé federace a způsob jejich používání stanoví zákony národních rad a zákon Federálního shromáždění.

Státní vlajka Československé republiky se nemění.

V Praze dne 22. ledna 1990


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP