Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Společná komise sněmoven Federálního shromáždění Československé socialistické republiky a České národní rady pro dohled na vyšetření události ze dne 17. listopadu 1989 v Praze předkládá 22. společné schůzi sněmoven Federálního shromáždění Československé socialistické republiky třetí a čtvrtou zprávu o své činnosti.

Tyto dvě zprávy strukturálně i obsahově navazují na prvou a druhou zprávu, které byly projednány a schváleny na 17. společné schůzi sněmoven Federálního shromáždění ČSSR dne 12. prosince 1989. Třetí a čtvrtá zpráva se zabývá činností komise od 12. prosince 1989 do 10. ledna 1990.

Komise dále pokračovala ve zvaní jednotlivých odpovědných pracovníků, kteří mohli ovlivnit politickou atmosféru a přijmout rozhodnutí politického nebo velitelského charakteru, které vedlo k událostem dne 17. listopadu 1989 v Praze. Někteří pracovníci byli k jednání komise pozváni i opakovaně. Pokračovala nadále spolupráce se členy studentské nezávislé vyšetřovací komise.

Členové komise jsou nadále v úzkém permanentním styku s vojenskou složkou generální prokuratury ČSSR i s vyšetřovateli Generální prokuratury ČSR.

Usnesením FS ze dne 12. prosince 1989 byli do komise jmenováni JUDr. O. Motejl a JUDr. J. Danisz - zástupci Občanského fora.

Práci komise se dostává značné publicity ze strany sdělovacích prostředků. Komise, resp. její mluvčí či jednotliví členové poskytují zástupcům sdělovacích prostředků pravidelné komuniké nebo rozhovory o práci komise. Za účelem zvýšení informovanosti o práci komise byla uspořádána tisková beseda za účasti československých i zahraničních novinářů. Značný ohlas veřejnosti se projevuje i v obsáhlé korespondenci. Komise ke dni 22. ledna 1990 obdržela celkem 165 dopisů. Převážně se jedná o rezoluce, které hodnotí práci komise, o návrhy na další zaměření práce komise, ale i o svědectví přímých účastníků zásahu; tato jsou předávána příslušným orgánům prokuratury.

Komisi byly promítnuty další videozáznamy z průběhu událostí ze 17. listopadu 1989, ale i záznamy ze zásahů předcházejících.

Z jednání komise je vyhotovován obsahový stenografický záznam, který je průběžně ve dvou výtiscích předáván vyšetřovatelům vojenské i civilní prokuratury. Další výtisky tohoto záznamu zůstávají k dispozici členům komise. Ke dni 10. lednu 1990 tento záznam obsahuje 1.167 stran.

Pro informaci se v příloze přikládá chronologický přehled osob přizvaných k jednání komise.

1. Všeobecná politická situace

Na základě rozpravy ve Federálním shromáždění při projednávání první a druhé zprávy se komise vrátila k hodnocení politické zodpovědnosti za události ze dne 17. listopadu 1989. Vyžádala si písemné stanovisko od bývalého ministra vnitra ČSSR Kincla a znovu vyslechla bývalého generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše. Bylo prokázáno, že na základě konzultace s generálním tajemníkem dne 17. listopadu 1989 - ráno, vydal ministr vnitra SSR rozkaz č. 16/89, kterým vyhlásil mimořádnou bezpečnostní akci na celém území státu ve dnech 17. až 20. listopadu 1989. Následné rozkazy ministra vnitra a životního prostředí SR a náčelníka správy SNB hl. m. Prahy a Středočeského kraje vycházely z tohoto základního politicky konzultovaného dokumentu. Miloš Jakeš se v odpoledních hodinách nechal informovat o vývoji situace, co též svědčí o určitém vědomí zodpovědnosti za případné důsledky předcházejícího rozhodnutí. Když 19. listopadu přijalo předsednictvo ÚV KSČ nepravdivé hodnocení události ze 17. listopadu, stalo se tak především proto, že nebyla snaha konfrontovat informaci z MV ČSSR se skutečným stavem. Ten byl zřejmý jednak ze zahraničních oznamovacích prostředků, jejichž záznamy měl generální tajemník k dispozici a též z reakcí veřejnosti, které podnítily svolání mimořádného předsednictva ÚV KSČ. Ani do 24. listopadu 1989, kdy generální tajemník musel odstoupit z funkce, nevyvodil vůči zodpovědným pracovníkům MV ČSSR žádné důsledky, i když údajně jednali v rozporu s jeho pokyny. (Proti demonstrantům nezasahovat) Miloš Jakeš svoji politickou zodpovědnost za události dne 17. listopadu 1989 doznal.

Sekretariát Městského výboru KSČ v Praze pod vedením Miroslava Štěpána přijal již 14. listopadu usnesení, v kterém se náčelního správy SNB Chmelíčkovi ukládá: "Připravit postup k zamezení eventuálních provokací skupin studentů, kteří by chtěli postupovat jinou trasou (Opletalova ulice)."

Jak jsme uvedli v předcházejících zprávách, bývalý vedoucí tajemník Městského výboru KSČ v Praze Miroslav Štěpán přímo ovlivňoval velící důstojníky v době, kdy demonstranti byli obklíčeni příslušníky SNB na Národní třídě. Příslušné výpovědi obžalovaných a svědků byly z vojenské složky generální prokurátory postoupené dne 20. prosince 1989 generální prokuratuře ČSR. Tam byla vytvořená 5-členná komise vyšetřovatelů pod vedením dr. Myslivce, která šetří trestní zodpovědnost M. Štěpána za události dne 17. listopadu 1989.

Dále se komise zabývala okolnostmi nepravdivé zprávy o úmrtí Martina Šmída a jejími politickými důsledky.

K tomuto případu komise vyslechla studenta Martina Šmída, jeho matku, ing. Petra Uhla a Annu Šabatovou a seznámila se s materiály, které ing. Petr Uhl komisi předal.

Komise je přesvědčena, že ing. Petr Uhl se stal obětí dezinformace. Pozadí dezinformace je však nadále nejasné. Zejména zůstává otevřenou otázkou, zda Drahomíra Dražská jednala sama za sebe, anebo zda byla pouhým nástrojem někoho jiného. Obě možnosti poskytují s ohledem na dosavadní zjištění řadu hypotéz.

Vzhledem k tomu, že nelze vyloučit i trestní odpovědnost osob, podléhající vojenské soudní pravomoci pokládá komise za potřebné, aby se tímto případem zabývala vojenská složka GP ČSSR, a to nezávisle na současně probíhajícím vyšetřování ve věci ing. Petra Uhla, který, ač amnestován, prohlásil, že na projednání věci trvá.

2. Posouzení vvsledků šetření Generální prokuratury ČSR

Civilní prokuratura převzala dne 20. prosince 1989 od vojenské složky Generální prokuratury ČSSR podkladový materiál k prozkoumání otázky eventuální trestní odpovědnosti bývalého vedoucího tajemníka Městského výboru KSČ v Praze Miroslava Štěpána a dalších civilních osob. Podle informací staršího prokurátora GP ČSR JUDr. Pavla Myslivce byl vzat do vazby dne 23. 12. 1989 bývalý člen předsednictva ÚV KSČ a vedoucí tajemník Městského výboru KSČ v Praze Miroslav Štěpán. Zvláštní vyšetřovací skupina Generální prokuratury ČSR vyšetřuje jeho konání v souvislosti s událostmi 17. listopadu letošního roku v Praze. Je obviněn z přípravy k trestnému činu zneužívání pravomoci veřejného činitele a důvodem vazby byl § 67 písmeno a) trestního řádu (vazba je dána důvodnou obavou, že by M. Štěpán vzhledem k hrozícímu vysokému trestu mohl uprchnout nebo se skrývat, a tak se pokusit vyhnout trestu).

Znepokojuje nás procedurální zdržení vyplývajících z odlišných kompetencí civilní a vojenské složky prokuratury.

3.Humanitární aspekty a dopady zásahu

Ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví a sociálních věcí ČSR byl ke 28. prosinci 1989 zdokumentován soubor 167 postižených účastníků demonstrace. Z toho 18 osob bylo hospitalizováno, 69 osob ambulantně ošetřeno a 8O osob nebylo ošetřeno ve zdravotnických zařízeních a přihlásilo se na ministerstvu zdravotnictví a sociálních věcí ČSR, kde má oficiální záznam.

Dalších 124 lidí bylo dohledáno nezávislou komisí zdravotníků Občanského fora. Tito nebyli ošetřeni ve zdravotnických zařízeních a informace o svém postižení podávali buď sami nebo prostřednictvím svých známých, a to většinou telefonicky. V průběhu vyšetřování bude potřeba u všech těchto jednotlivců provést rekapitulující zhodnocení jejich účasti na zákroku a ověřit způsob jejich poranění.

Oznámený počet osmi lehkých zranění příslušníků SNB zůstal nezměněn.

Důkladně je prověřován každý konkrétní podnět týkající se údajných mrtvých a nezvěstných účastníků demonstrace. Dosud se žádné takové podezření nepotvrdilo.

Počty postižených v souvislosti s manifestací studentů dne 17. listopadu 1989

4. Posouzení činnosti vojenské složky Generální prokuratury ČSSR

Komise byla a je prakticky v nepřetržitém pracovním styku s týmem vyšetřovatelů vojenské prokuratury, má k dispozici podrobné informace a možnost bez omezení celou situaci i jednotlivé poznatky konzultovat.

Ke dni 23. prosince 1989 je vedeno trestní stíhání proti 8 příslušníkům SNB. Vyšetřování ohledně jednoho z nich bylo ke dni 21. prosince 1989 ukončeno a bude podána obžaloba. Jelikož jde o věc řadového příslušníka zásahové jednotky, týkající se jeho jednání mimo vlastní zásah (napadení dr. K. V., více než hodinu po vlastním zásahu), je možno, aby tato věc byla projednána samostatně a odděleně od ostatních dosud stihaných věcí.

Ve zbývajících případech trestního stíhání vyšetřování pokračuje. Doplňující výslechy obviněných i nové výslechy dalších svědků přenášejí i nové skutkové poznatky, které je třeba vyhodnocovat, rozpory v údajích odstraňovat nebo vysvětlovat, a proto je nutné souhlasit s tím, že nebylo v zájmu úplnosti vyšetřování možno vyhovět požadavku komise na ukončení vyšetřování i dalších osob do 23. prosince 1989.

Svým způsobem průběh vyšetřování ovlivňuje i nutnost respektovat práva obviněných, zejména rozsah oprávnění jejich obhájců vyplývajících z ustanovení § 165 trestního řádu, který jim zaručuje právo zúčastňovat se všech vyšetřovaných úkonů.

Souběžně s probíhajícím vyšetřováním ve věci osob jíž trestně stíhaných shromažďuje tým vyšetřovatelů materiály, které zřejmě budou použity ke stíhání dalších osob a funkcionářů jakmile se podaří zejména podrobným vyhodnocením velkého souboru poznatků příslušné subjekty (pachatel-poškozený) ztotožnit.

Vyšetřování se intenzivně zaměřuje i na oblast velitelské přípravy zákroku, zejména o zjištění obsahů porad a instruktáží, které předcházely vlastnímu zákroku. Mimo jiné jde i o poradu jež se měla uskutečnit již 16. listopadu 1989 na úrovni krajské správy SNB v Praze. Stále více se ukazuje, že vyšetřování se bude muset zabývat také metodikou a velitelskou činností orgánů ministerstva vnitra ČSSR a býv. ministerstva vnitra a životního prostředí ČSR při předcházejících zásazích proti demonstracím už od srpna 1988. V tomto směru má tým vyšetřovatelů k dispozici prozatím minimum podkladového materiálu. Je třeba, aby bylo vyloučeno nebezpečí určitého kompetenčního rozporu mezi vojenskou a civilní složkou generální prokuratury. I v tomto případě by mělo proběhnout šetření ve věci chování účastníků těchto zákroků především na úrovni civilní složky Generální prokuratury ČSR a teprve provedená zjištění, pokud by z nich vyplýval poznatek o podezření z trestné činnosti příslušníků ozbrojených složek by měl být postoupen vojenské součást prokuratury. Generální prokuratura ČSR však dosud zřejmě žádná šetření předchozích zákroků neprováděla. Nezbude tedy než, aby vojenská složka v zájmu urychleného vyšetření věci postupovala i nadále iniciativně.

Vyšetřování událostí ze dne 17. listopadu 1989 v Praze je na úrovni vojenské složky Generální prokuratury zaměřeno i na činnost Státní bezpečnosti při tomto zákroku. Vzhledem k tomu, že o této činnosti, zejména týkající se neuniformovaných příslušníků SNB chybí celá řada zásadních poznatků, požádala Hlavní vojenská prokuratura dne 19. prosince 1989 ministerského předsedu ČSSR JUDr. Mariána Čalfu o postoupení písemných materiálů a dokumentace FMV ČSSR ohledně činnosti složek Státní bezpečnosti v souvislosti se zásahem dne 17. listopadu 1989 v Praze.

Komise konstatuje, že i v tomto stádiu vyšetřování vojenská složka GP ČSSR postupuje v souladu s úkoly, které jí přísluší řešit, při respektování platného právního řádu a její činnost proto i nadále požívá plné důvěry komise.

1. Všeobecná politická situace

Komise obdržela mnoho písemných podnětů, které upozorňovaly na různé politické zájmy, které se projevovaly v období před 17. listopadem 1989. V této souvislosti je jistě možné analyzovat zahraničně-politickou situací, vývoj v sousedních státech východní Evropy, vliv Sovětského svazu, ale také působení politických sil západního světa. Souběžně pokračující polarizace politických struktur, ale také uvnitř KSČ vytvořila další široký prostor pro dalekosáhlé úvahy a zkoumání vzájemných vazeb a vztahů.

Komise dospěla po posouzení těchto námětů k závěru, že hodnocení veškerých politických souvislosti přesahuje rámec jejích možností a kompetence. Navrhuje, aby byly v budoucnosti předmětem historického zhodnocení ve skupině k tomu kompetentních odborníků.

Komise se proto dále zabývala hlavně působením jednotlivých členů tehdejšího státního a politického vedení, kteří mohli bezprostředně ovlivňovat přípravu demonstrace, její průběh a hodnocení. Posouzením přijatých informací lze upřesnit dosavadní závěry komise takto:

- rostoucí nespokojenost s tehdejším politickým vedením se projevovala především u vysokoškolské mládeže v Praze neustálým a rychlým rozšiřováním řad těch, kteří byli odhodláni veřejně vystoupit a organizovaně se postavit proti oficiální politické moci. Vznikaly a sílily kontakty mládeže s neformálními politickými strukturami. Různé průtahy a omezování při povolování demonstrace k 50. výročí úmrtí J. Opletala toto napětí dále zvyšovalo.

Při příležitosti různých kulturně-společenských událostí mládež veřejně projevovala již při sebemenší zámince nesouhlas s politikou vedení KSČ. Stále větší počet mladých lidí vzájemně poznával své názory a sílila touha veřejně je prezentovat. Povolená demonstrace byla jednou z takových příležitostí;

- uvnitř KSČ probíhal též proces polarizace názorů na další politické vedení státu. Výrazně se projevil v otevřené kritice pomalého průběhu politických reforem předsedou vlády Adamcem ve Federálním shromáždění dne 14. listopadu 1989. Ve vysokých politických kruzích stále jasněji krystalizovala potřeba změny ve funkci generálního tajemníka. Podle dostupných informací se tímto směrem silně angažoval velmi ambiciózní bývalý vedoucí tajemník Městského výboru KSČ v Praze M. Štěpán;

- v bezpečnostních složkách narůstala kritika stále častějšího používání pořádkových a jiných jednotek k mocenským politickým zásahům. Tato se projevovala formou různých návrhů a doporučení. Někteří vysocí funkcionáři FMV komisi přesvědčovali o svých nesouhlasných postojích k opatřením represivního charakteru, které však nebyly nejvyšším politickým vedením akceptovány;

- bezpečnostní složky, a to na úrovni státu a krajů řídili prakticky straničtí funkcionáři, tj. generální tajemník, oddělení ÚV KSČ pro stranickou práci v státních orgánech (13. oddělení) a vedoucí krajských a městských výborů KSČ v Praze a Bratislavě. Složky Federálního ministerstva vnitra a bývalého ministerstva vnitra a životního prostředí ČSR přirozeně léhaly rozkazům svých velitelů a představitelů, ale systém práce politického vedení nedával téměř žádný prostor pro uplatnění rozdílného názoru při koncepčních rozhodnutích. Ve výkonné fázi rozhodnutí systém motivoval výkonné pracovníky ke snaze co nejlépe splnit právě pokyny politických představitelů, kteří rozhodovali o hodnocení nomenklaturních kádrů a jejich setrvávání ve funkcích.

2. Posouzení výsledků šetření Generální prokuratury ČSR

Zástupce GP ČSR komisi sdělil, že shromážděný materiál nesvědčí o důvodném podezření z trestné činnosti dalších civilních osob.

Dne 4. ledna 1990 bylo vyšetřovatelem GP rozšířeno obvinění proti Miroslavu Štěpánovi o trestný čin zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158/1 a, b a 2 c trestního zákona o přípravu ke zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 7/1 k § 158/1 a, b a 2 c. Jedná se o další skutečností, které vyplývají z jeho neoprávněného zasahování do mimořádných bezpečnostních akcí od října 1988 do listopadu 1989.

Pokud jde o postup ve vyšetřování, v současné době bylo provedeno nejméně 22 výslechů svědků, které jsou časově náročné. Obviněný Miroslav Štěpán byl vyslechnut dvakrát; podruhé v souvislosti s obviněním, na které podal prostřednictvím obhájce stížnost, o které bude rozhodovat Generální prokuratura ČSR. Obhájce Miroslava Štěpána si vyhrazuje účast při každém procesním úkonu, což nepříznivě ovlivňuje rychlost vyšetřování. V příštím týdnu se předpokládají výslechy dalších osob, asi 11 svědků.

8 a 9. ledna probíhalo neveřejné zasedání o stížnosti Miroslava Štěpána na usnesení o vzetí do vazby. Nejvyšší soud ČSR si vyžádal některé doplňující materiály, zejména z poslední doby a na základě nich stížnost obviněného zamítl.

Vyšetřování je z důvodu zachování maximální objektivity rozděleno do dvou skupin, tj. na skupinu vyšetřovatelů a skupinu dozorových prokurátorů.

V současné době je vyšetřování v tzv. "nalézacím" stadiu, kdy je vyslýchána řada svědků. V únoru bude potřeba učinit důkladné zhodnocení a doplnit případné další poznatky tak, aby byla zachována jedna ze základních zásad trestního práva - zásada objektivního zjištění materiální pravdy.

3. Humanitární aspekty a dopady zásahu

K dni 8. lednu 1990 je ministerstvem zdravotnictví a sociálních věcí ČSR registrováno celkem 356 oznámených zranění účastníků demonstrace ze dne 17. listopadu 1989 na Národní třídě. Z toho je nutno 47 oznámení ještě ověřit.

Registrována jsou mimo jiné i tato zranění:

- 28 případů psychotrauma

- 43 případů komoce

- 6 případů kontuze mozku

- 6 případů kontuze genitálu

- 22 případů fraktur.

Komise chápe rostoucí znepokojení některých obyvatel nad neustálým přírůstem počtu zranění. Nejde však o dodatečné zkreslování. Mnozí účastníci demonstrace se v počáteční období obávali postihu a proto oznámili svá zranění až v pozdější době.

Komise odsuzuje otištění dokumentační trojfotografie Miroslava Štěpána v deníku Mladá fronta dne 6. ledna 1990. Zveřejnění této fotografie, pořízené v průběhu vyšetřování, hrubě poškozuje občanská práva Miroslava Štěpána a neslučuje se ani se základní novinářskou etikou.

Dva členové naší komise navštívili na základě anonymního dopisu sklad civilní obrany v Jílovém u Prahy. Prostory jim byly plně zpřístupněny. Členové komise se domnívají, že podezření na ukrývání materiálů či osob v tomto objektu se nezakládá na pravdě.

Člen naší komise navštívil také vězeňskou nemocnici NVÚ Praha 4 Pankrác.

Zprávy o raněných účastnících demonstrace 17. listopadu 1989 ukrytých v nemocničních zázemích ministerstva národní obrany, ministerstva vnitra a ministerstva spravedlnosti, se nijak nepotvrdily.

Děkujeme za všestrannou pomoc, které se nám od veřejnosti dostává. Prosíme však pisatele o maximální objektivitu, neboť podobná mylná upozornění velmi zdržuji práci naší komise.

4. Posouzení činnosti vojenské složky Generální prokuratury ČSSR

Vyšetřování trestní odpovědnosti příslušníků SNB intensivně pokračuje. Komise postup vyšetřování soustavně sleduje a je v přímém kontaktu s vyšetřovacím týmem.

Počet vyslechnutých osob překročil již 500. Zatímco dokumentační materiály týkající se činnosti složek VB se již zřejmě podařilo shromáždit, materiály FMV dosud předány v potřebném rozsahu nebyly. Nebyla doposud ani uspokojivě a jednoznačně vyřešena otázka jejich odtajnění a zbavení povinnosti mlčenlivosti těch osob ze složek FMV, které musí být ve vyšetřování vyslechnuty.

V současné době je pokračováno v řízení proti 10 osobám (z toho 2 jsou ve vazbě), v těchto dnech lze předpokládat zahájení trestního stíhání dalších 6 osob, které se zásahu přímo zúčastnily.

Pro uzavření trestního stíhání velitelů zásahu je třeba především dokončit zpracování poznatků týkajících se poranění účastníků shromáždění. Tyto osoby, jejichž počet se v průběhu šetření rozšířil, musí být vyslechnuty a jejich poškození na zdraví bude ověřeno znaleckým posudkem. Dále je třeba dokončit výslechy některých funkcionářů, které dosud nebylo možno vyslechnout pro onemocnění. Jde o významné důkazy, týkající se mj. součinnosti složek MV a VB.

Ve vyšetřování osob přímo účastněných na vlastním zákroku se projevuje sále nedostatek konkrétních informací umožňujících usvědčit jinak nesporně identifikované příslušníky zásahových jednotek, např. bez předpokládaného efektu zůstala v tomto směru i relace odvysílaná ČST.

Pokud jde o přímou účast příslušníků StB na zákroku byly identifikovány další osoby a jejich činnost se stává postupně předmětem trestního stihání.

4 a. Účast příslušníků StB na zajištění mimořádné bezpečnostní akce v Praze dne 17. listopadu 1989

V zájmu řádného dohledu na vyšetření události ze dne 17. listopadu 1989 v Praze věnuje komise svou pozornost též otázce objasnění účasti příslušníků StB na této události.

Za tím účelem komise provedla řadu slyšení, některá opakovaně, a to zvláště dvou kompetentních pracovníků 13. oddělení ÚV KS, 1. náměstka federálního ministra vnitra, náčelníků ll. a IV. správy FMV a náčelnika inspekce FMV. Současně se komise seznámila s příslušnými písemnými a jinými materiály.

Informace podané pracovníky 13. oddělení ÚV KSČ a náčelníkem inspekce FMV shledala komise nedostatečnými.

Z informací podaných náčelníky II. a IV. správy FMV a z předložených materiálů, jakož i z informací podaných pracovníky KS SNB hl. m. Prahy a Středočeského kraje a MS VB Praha komise zjistila:

1. Účast 10 příslušníků StB z II. správy FMV k zabezpečeni operativního průzkumu v prostoru Hlavního nádraží a Václavského náměstí, posílených o skupinku příslušníků s videokamerou;

2. účast 21 příslušníků se 7 osobními vozidly ze IV. správy FMV k zajištění dokumentační a hlásné činnosti, a to na Albertově a přístupových cestách a dále o dalším pohybu účastníků manifestace;

3. stanovení 30 % dosažitelnosti pro příslušníky II. a IV. správy FMV;

4. účast 11 uniformovaných příslušníků StB z KS SNB hl. m. Prahy a Středočeského kraje.

Komise, aniž by vylučovala možnost individuálního excesu má za to, že nejsou žádné důvody k vyvozování trestněprávní či kárné odpovědnosti příslušníků, uvedených ad 1 a 2.

Na vojenské složce GP ČSSR bude objasnit případné individuální excesy příslušníků uvedených ad 1 a 2, dále případné individuální excesy příslušníků II. a IV. správy FMV, povolaných v rámci 30 % dosažitelnosti, protože je nepochybné - a to bylo též jedním z náčelníků správ FMV potvrzeno -, že se někteří z nich pohybovali mezi účastníky manifestace, popř. v jejich blízkosti.

Činností 10 uniformovaných příslušníků StB z KS SNB hl. m. Prahy a Středočeského kraje se vojenská složka GP ČSSR již intenzívně zabývá.

Mimořádně naléhavou se však komisi jeví potřeba detailně objasnit účast a činnost dalších příslušníků StB KS SNB hl. m. Prahy a Středočeského kraje, kteří působili v civilu, a to nepochybně nejen v rámci tzv. dosažitelnosti, nýbrž přímo. Při objasňování této otázky bude muset vojenská složka GP ČSSR věnovat zvýšenou pozornost též vedoucím funkcionářům této KS SNB.

S ohledem na démonizaci StB veřejným míněním a potřebu právě v dnešní době bořit falešné mýty, komise pokládá v zájmu objektivity za potřebné zdůraznit, že z údajů řady představitelů FMV vyplynulo, že to byly právě tyto složky FMV, které někdejší vedení KS a státu již dlouhou dobu, leč marně, upozorňovaly na nesprávnost a neúnosnost suplování politiky mocenskými prostředky.

Významné celospolečenské, ale především politické změny, které se v ČSSR odehrály od 17. listopadu do konce roku 1989 umožňují uzavřít tu etapu prací komise, ve které částečně přebírala iniciativu orgánů činných v trestním řízení. Samotný požadavek vzniku této komise vycházel jak se ukázalo, z opodstatněné nedůvěry k oficiálním institucím, především ze strany studentů a nezávislých iniciativ koordinovaných v Občanském foru.

Po ustavení vlády národního porozumění, rekonstrukcí Federálního shromážděná a volbě nového prezidenta ČSSR došlo částečně i přičiněním komise ke změnám, které vytvářejí nové podmínky pro objektivní a spravedlivé ukončení vyšetřováni tragických událostí na Národní třídě. Z tohoto hlediska považuje komise za důležité především:

a) Změny ve funkcích generálního prokurátora ČSSR, generálního prokurátora ČSR. Tyto změny mají nejen personální, ale také politický charakter a byly podpořeny (iniciovány) i komisí.

Dnešní obsazeni těchto funkcí, jak jsme měli možnost přesvědčit se dává záruky, že další postup šetření událostí ze 17. listopadu 1989 v Praze bude veden objektivně v souladu se zákonem a bez průtahů.

b) Nové vedení Federálního ministerstva vnitra a ministerstva vnitra ČSR má, jak jsme se přesvědčili, zájem urychleně se vypořádat s nositeli deformací a odhalit celou pravdu o událostech ze 17. listopadu.

c) KSČ usiluje, jak vyplývá ze závěrů jejího mimořádného sjezdu, o rozchod s těmi představiteli, kteří měli podíl na politice vedoucí k událostem 17. listopadu. Iniciativně, bez přímé žádosti komise, pouze na základě zveřejněných výsledků šetření, byli z řad KSČ vyloučeni Miloš Jakeš a Miroslav Štěpán, pozastaveno členství dalším bývalým představitelům vedení KSČ. Tím se KSČ distancovala od politiky vedoucí k 17.11. 1989.

d) Vypuštění článku 4 o vedoucí úloze KSČ z Ústavy a rychlá aplikace tohoto usnesení Federálního shromáždění v celém systému politického vedení vytvořily předpoklady pro nezávislé posuzování veškerých nezákonností minulého období.

e) Pravidelná jednání všech politických sil v ČSSR spolu s Občanským forem v ČSR a Verejnosťou proti násiliu v SSR u kulatého stolu založila novou platformu pro koordinaci a usměrňování politického vývoje v naší společnosti.

Kvalitativně nové společenské klima a zásadní změna politického systému je důvodem pro zhodnocení dosavadní činnosti komise takto:

1. Metoda vyslýchání převážně bývalých politických exponentů před komisí umožnila určit přímou politickou odpovědnost za události dne 17. listopadu na bývalého generálního tajemníka ÚV KSČ M. Jakeše a bývalého vedoucího tajemníka MěV KS v Praze M. Štěpána. Jmenovaní byli pozbaveni resp. se vzdali poslaneckého mandátu a byli vyloučeni z KSČ. Širší politické souvislosti jsou formulovány v publikovaných závěrech komise. Bylo by možné zkoumat další vnitřní i mezinárodní aspekty předcházejícího vývoje, zájem jednotlivých sil na veřejném vystoupení v konfrontaci s tehdejší politickou moci. Komise dospěla k závěru, že takovéto analýzy přesahují její rámec, oprávnění i kompetenci. Těmito otázkami se jistě bude zabývat kvalifikovaná skupina historiků a jiných odborníků, kteří v historických souvislostech posoudí všechny vztahy a vazby, které vedly k popsanému revolučnímu procesu.

2. Trestně právní odpovědnost jednotlivých účastníků, kteří měli podíl na přípravě a vlastním průběhu zásahu na Národní třídě se postupně objasňuje v součinnosti s vyšetřováním civilní i vojenské složky Generální prokuratury ČSSR. Na základě podnětů z komise byla Generální prokuraturou SR pravdivě zhodnocena situace před zásahem, jako plánovaná akce, jejíž cílem bylo především zastrašit demonstranty. Jednotliví účastníci tohoto zásahu byli komisí označeni formou návrhu na zastavení výkonu činnosti ve Sboru národní bezpečnosti. Jde o skupinu vysokých důstojníků, část kterých byla orgány prokuratury obviněna ze spáchání trestního činu zneužití pravomoci veřejného činitele. Celkem je vyšetřováno 8 obviněných na svobodě, dva ve vazbě, obžalován. Ve všech případech byl orgány akceptován návrh komise, aby se vyšetřování událostí ze 17. listopadu 1989 v Praze posuzovalo též s přihlédnutím k předcházejícím zásahům.

3. Civilní složce Generální prokuratury byly z Hlavní vojenské prokuratury postoupeny výsledky vyšetřování, které vedly k důvodnému podezření bývalého vedoucího tajemníka MěV KSČ v Praze též z trestní odpovědnosti za zásah 17. listopadu 1989. V souladu s poznatky komise dospěla i Centrální prokuratura k zjištění, že M. Štěpán bezprostředně ovlivňoval činnost velících důstojníků SNB na Národní třídě. Od 23. prosince 1989 je ve vyšetřovací vazbě.

I v tomto případě bylo obvinění rozšířeno i na předcházející zásahy, při kterých M. Štěpán z pozice své funkce působil.

4. Od samého začátku své práce komise považovala za důležité zabývat se humanitárními aspekty zásahu. Vyzvala veřejnost ke spolupráci při objasňování zdravotních následků zásahu, aby byly objasněny, odborně lékařsky posouzeny a léčeny. V tomto směru spolupracuje s Občanským forem lékařů a zdravotníků a využívá poznatky nezávislé vyšetřovací komise, která vznikla spontánně po událostech. Výsledkem této práce je, že po ověření bylo různým způsobem při zásahu zdravotně poškozeno 309 občanů, z toho 105 s vážnějšími zdravotními následky.

5. V poslední fázi své práce se komise pokusila zjistit vliv útvarů Státní bezpečnosti Federálního ministerstva vnitra na přípravě a průběhu událostí ze 17. listopadu 1989. U této souvislosti navrhla federálnímu ministru vnitra odtajnit dokumenty, související s událostmi ze 17. listopadu 1989 v Praze, což bylo kladně vyřízeno. Vytváří se tím prostor pro urychlení prací na vyšetřování této činnosti vojenské složky Generální prokuratury. Ve spojitost: s tím komise předpokládá hlavně objasnění okolností okolo zveřejni ní a fámy o údajné smrti Martina Šmída a jejích politických důsledků. Podklady z výpovědí jednotlivých účastníků této události včetně návrhů postoupila komise vojenské prokuratuře.

6. Komise navrhla Federálnímu shromáždění přijmout usnesení, ve kterém požaduje, aby vláda ČSSR připravila soubor zákonů, upravujících práva občanů a vylučujících zneužití mocenských prostředků proti potlačení výkonu občanských práv a svobod zaručených Ústavou.

Dále požadovala vypracovat návrh nového zákona o Sboru národní bezpečnosti a zrušení prováděcích předpisů k doposud platným zákonům, které jsou v rozporu s Ústavou. Tyto návrhy byly Federálním shromážděním přijaty jeho usnesením č. 110 již 12. prosince 1989. Komise ve své další činnosti dohlédne na realizaci uvedených požadavků.

Z uvedených výsledků práce komise vyplývá, že rozhodující cíle dohledu nad vyšetřováním tak jak si je komise stanovila a tak, jak byly schváleny ve Federálním shromáždění jsou v této etapě splněny. Je nesporné, že komise aktivně plnila úlohu v usměrňování vyšetřováni, působila na jeho urychlení a svými návrhy ovlivnila podmínky pro jeho objektivizaci. Dala podnět též k více kádrovým změnám na rozhodujících funkcích ve struktuře orgánů činných v trestním řízení, které jsou zárukou pro spravedlivé odhalení a potrestání viníků. V současné etapě vyšetřování událostí ze 17. listopadu 1989 mají plnou důvěru parlamentní komise. Proto v další etapě navrhuje komise Federálního shromáždění ČSSR, aby se její činnost převážně soustředila na dohled nad tímto vyšetřováním. K získání dalších informací, zejména v oblasti podílu StB na zásahu, pověřila komise své dva členy - Romana Kříže a Václava Bartušku. Tato činnost bude probíhat ve spolupráci s pověřeným pracovníkem Federálního ministerstva vnitra za součinnosti vojenské složky Generální prokuratury ČSSR na úrovni Federálního ministerstva vnitra a Správy SNB hl. m. Prahy a Středočeského kraje. Je proto možné upustit od permanentního zasedání komise, které charakterizovalo její dosavadní činnost a přejít na jednorázová zasedání svolávaná k informování o průběhu a výsledcích vyšetřování, které chce komise pravidelně podávat při společných zasedáních Sněmovny lidu a Sněmovny národů.

- akad. Ján Pješčak - býv. gen. prokurátor ČSSR

- dr. Jaroslav Krupauer - býv. gen. prokurátor ČSR

- prof. dr. Ján Kollár, CSc. - zástupce GP ČSSR, hlav. voj. prokurátor

- dr. Antonín Navrátil - starší prokurátor GP ČSR

- tiskový mluvčí GP ČSSR

- pplk. Kaplan - voj. prokuratura GP ČSSR

- Miloš Jakeš - býv. gen. tajemník ÚV KSČ

- Miroslav Štěpán - býv. tajemník MěV KSČ

- gen. Lorenc - 1. náměstek fed. ministra vnitra

- prof. MUDr. Jan Prokopec - býv. ministr zdravot. a soc. věcí ČSR

- MUDr. Martin Bojar

- Vasil Mohorita - tajemník ÚV KSČ, býv. předseda ÚV SSM

- dr. Jaroslav Krupauer - býv. gen. prokurátor ČSR

- dr. Antonín Navrátil - starší prokurátor GP ČSR

- prof. dr. Ján Kollár, CSc. - zástupce GP ČSR, hlavní voj. prokurátor

- pplk. JUDr. Michal Danišovič - náč. Měst. správy VB v Praze

- s. Pázler, pověřený vedením MěV KSČ

- genmjr. Karel Novák - 1. nám. ministra vnitra a život. prostředí ČSR

Redakční skupina pro přípravu 1. části zprávy komise /Stank, Bartuška, Motejl, Fanta/

- prof. dr. Ján Kollár - zástupce GP ČSSR, hlav. voj. prokurátor

- dr. Antonín Navrátil - GP ČSR

- ing. Dlouhý - účastník zásahu

- mjr. Bedřich Houbal - náčelník ŠPO

- plk. Rudolf Tomašovič - voj. prokuratura GP ČSSR

- plk. Jiří Bytčánek - 1. zást. náčelníka S-SNB pro hl. m.Prahu a Středočeský kraj

- plk. Jiří Bečvář - zást. náčelníka S-SNB pro hl. m.Prahu a Středočeský kraj

- O.Hrušák - student FL UK - účastník zásahu

- mjr. Petr Šesták - velitel odd. zvláštního určení

6.12., 7.12.1989

práce komise v užším složení /Stank, Fanta, Motejl, Danisz, Bartuška, Kříž/

- L. Kohout

- A.Vlková

- M. Řezníček

- prof. dr. Ján Kollár - hl. vojen. prokurátor GP ČSSR

- pplk. dr. Vladimír Jocafy - voj. prok. GP ČSSR

- pplk. dr. Petr Dítě - voj. prok. GP ČSSR

- MUDr. Martin Bojar

- prof. JUDr. Vladimír Mathern, DrSc. - práv. fa UK Bratislava

- O. Hausenblas - účastník zásahu

- A.Vlková

- pplk. dr. V. Jocafy - voj. prok. GP ČSSR

- pplk. dr. P. Dítě - voj. prok. GP ČSSR

- M. Jansta - účastník zásahu

- Oldřich Klouček - pracovník tech. úseku ČST

- dr. ing. Josef Zouhar

- Rudolf Hegenbart - vedoucí odd. ÚV KSČ

- Robert Riedl - účastník zásahu

- dr. Václav Jireček - býv. ministr vnitra a život. prostředí ČSR

- dr. Pavel Špaček - účastník zásahu

- Martin Šmíd - účastník zásahu

- Jana Šmídová - jeho matka

- Petr Uhl

- Anna Šabatová

- Miloš Jakeš

- gen. Lorenc

- p. Ždichynec - ředitel Záchranné služby Praha

- p. Kohák - účastník zásahu

- informace dr. Lokajíčka - nám. Gener. prok. ČSR

Práce redakční skupiny: Danisz, Kříž, Motejl, Bubeník; Kocurová

Redakce 1 a 2 zprávy komise (parlamentní tisk 211)

Její schválení a doplnění plénem FS

Práce redakční skupiny: Stank, Motejl, Danisz, Kříž, Solil, Bartuška

- informace dr. Myslivce - GP ČSR

- pplk. Dítě - voj. složka GP ČSSR

- pplk. Ladislav Letko - voj. složka GP ČSSR

- JUDr. Ivan Průša - zmocněnec pro řízení FMV

- Ladislav Adamec

Redakční skupina ke II. části zprávy (Stank, Bubeník, Solil, Bartuška, Fanta, Ládr, Štix)

- informace dr. Myslivce - GP ČSR

- informace pplk. Dítě, pplk. Tomašovič

Redakční skupina: Stank, Motejl, Solil, Bartuška, Kříž, Danisz

- dr. Pavel Sitár - generální prokurátor ČSSR

- pplk. Dobiáš - náčelník štábu CO hl. m. Prahy

- dr. P. Myslivec - GP ČSR

- plk. Pilský - náčelník inspekce FMV

- K. Urbánek - předseda ÚKRK KSČ

- M. Ulčák - předseda SSM

- gen. Carda

4.1.1990

- p. Horčík

- p. Zajíček

- plk. Vykypěl - FMV

- plk. V. Mencl - FMV

Redakční skupina: Solil, Motejl, Danisz, Bubeník, Stank, Kříž

- dr. P. Myslivec - GP ČSR

- pplk. Dítě - voj. složka GP ČSR

- dr. Kublák - vyšetřovatel GP ČSR

- dr. P. Myslivec - GP ČSR

- pplk. Dítě - voj. složka GP ČSSR

- pplk. Jozefy - voj. složka GP ČSSR

- plk. Uogurka - býv. zást. náč. inspekce FMV

- dr. Kublák - GP ČSR

- p. Světnička - nezáv. vyšetřovací komise

- p. Sedlák - býv. nám. FMV

- Václav Kuril - býv. tajemník Gen. taj. KSČ

- příslušníci oddílu zvláštního určení

- p. Kumžák - svědek

- Richard Sacher - ministr vnitra ČSSR

Redakční skupina: Solil, Motejl, Danisz, Stank, Kříž, Bartuška