Zásada č. 1
Tento zákon upravuje ochranu státního, hospodářského
a služebního tajemství, vymezuje jejich pojem
i způsob určení a stanoví práva
a povinnosti osob, orgánů a organizací při
zajišťování ochrany státního,
hospodářského a služebního tajemství.
| Zásada vyjadřuje účel zákona, kterým je právní úprava ochrany státního, hospodářského a služebního tajemství. V rámci vymezeného předmětu úpravy zásada výslovně zdůrazňuje oblast práv a povinností osob, orgánů a organizací při zajišťování ochrany státního, hospodářského a služebního tajemství. |
Zásada č. 2
Státním tajemstvím jsou skutečnosti z oblasti politické; hospodářské, obrany a bezpečnosti, utajované ve zvlášť důležitém zájmu Československé socialistické republiky před nepovolanou osobou.
Hospodářským tajemstvím jsou skutečností z oblasti hospodářské, utajované v důležitém zájmu národního hospodářství nebo jeho odvětví před nepovolanou osobou.
Služebním tajemstvím jsou skutečnosti z oblasti činností státního orgánu, ozbrojených sil Československé socialistické republiky nebo ozbrojeného sboru utajované v jejich důležitém zájmu před nepovolanou osobou.
Vláda Československé socialistické
republiky stanoví nařízením okruhy
zvlášť důležitých zájmů
Československé socialistické republiky a
důležitých zájmů národního
hospodářství nebo jeho odvětví,
jakož i důležitých zájmů
státních orgánů, brojených
sil Československé socialistické republiky
a ozbrojených sborů na utajení skutečností.
| Platné vymezení pojmů státního, hospodářského a služebního tajemství vychází ze širokého materiálního pojetí, což v návaznosti na rozsáhlou možnost uvážení při vymezení předmětu utajovaných skutečností vedlo v praxi ke zvyšování počtu utajovaných skutečností, než odpovídalo povaze chráněných zájmů. | |
| Návrh nových definic státního, hospodářského a služebního tajemství vychází z principu, že tajemstvím jsou pouze skutečnosti, které lze podřadit pod okruhy zvlášť důležitých a důležitých zájmů stanovených vládou Československé socialistické republiky a které jsou konkretizovány v seznamech utajovaných skutečností federálních a republikových ústředních orgánů (zásada č. 3). | |
| Navrhovaná úprava nadále nepředpokládá zachováni zvláštní formy "státní tajemství zvlášť důležité", které je označováno stupněm utajení "přísně tajné zvláštní důležitosti". V důsledku uplatňování navrhované definice státního tajemství a způsobu jeho určení se předpokládá další zúžení dosavadního rozsahu skutečností tvořících státní tajemství. Pro ochranu skutečností, které bude možno podřadit pod okruhy zvlášť důležitých zájmů ČSSR, proto postačuje jedna forma státního tajemství. Při definování pojmu hospodářského a služebního tajemství se dosavadní kategorie "obecný zájem" nepřebírá pro svou menší obsahovou určitost. Kategorie "zvlášť důležitý zájem" a "důležitý zájem" jsou při vymezení pojmu státního, hospodářského a služebního tajemství použity, neboť lépe vystihuji a odlišují stupeň společenského významu chráněných zájmů. | |
| Služební tajenství je nově vázáno pouze na oblast činností státního orgánu, ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru a není tedy spojováno s činností hospodářské, družstevní a společenské organizace, jako je tomu dosud. | |
| Navrhuje se, aby okruhy zvlášť důležitých zájmů Československé socialistické republiky a důležitých zájmů národního hospodářství nebo jeho odvětví, státních orgánů, ozbrojených sil Československé socialistické republiky a ozbrojených sborů stanovila vláda Československé socialistické republiky svým nařízením. |
Zásada č. 3
Federální a republikové ústřední orgány státní správy, v jejichž oborech působnosti vznikají utajované skutečnosti, stanoví prováděcími předpisy v souladu s okruhy zvlášť důležitých zájmů Československé socialistické republiky, důležitých zájmů národního hospodářství nebo jeho odvětví a důležitých zájmů státních orgánů, ozbrojených sil Československé socialistické republiky a ozbrojených sborů seznamy utajovaných skutečností, a to po předchozím projednání s federálním ministerstvem vnitra.
Pro ostatní orgány, u nichž vznikají utajované skutečnosti, stanoví seznamy utajovaných skutečností prováděcím předpisem federální ministerstvo vnitra. Tyto orgány předkládají federálnímu ministerstvu vnitra příslušné návrhy a zajišťují součinnost při jejich projednávání.
Federální ministerstvo národní obrany, federální ministerstvo vnitra, ministerstvo vnitra a životního prostředí České socialistické republiky a ministerstvo vnitra a životního prostředí Slovenské socialistické republiky, ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky a ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky vydávají v oboru své působnosti seznamy utajovaných skutečností pro ozbrojené síly Československé socialistické republiky a ozbrojené sbory. Do těchto seznamů mohou nahlížet jen osoby určené pro styk s utajovanými skutečnostmi, a to v rozsahu svého určení.
V seznamech se utajované skutečnosti uvádějí
podle druhu tajemství. U každé skutečnosti
se vyznačí důvod jejího zařazení,
stupeň organizační struktury, na kterém
vzniká, a popřípadě též
okolnost určující dobu utajení.
| Oproti dosavadní právní úpravě, kdy seznamy skutečností tvořících předmět státního, hospodářského a služebního tajemství vydával ministr vnitra Československé socialistické republiky, se navrhuje, aby federální a republikové ústřední orgány státní správy, v jejichž oborech působnosti vznikají utajované skutečnosti, stanovily seznamy utajovaných skutečností. Předchozí projednání s federálním ministerstvem vnitra má zabezpečit soulad těchto seznamů s nařízením vlády Československé socialistické republiky (zásada č. 2). | |
| Pro ostatní ústřední orgány, popřípadě i národní výbory, stanoví seznamy utajovaných skutečností federální ministerstvo vnitra na základě návrhů jimi předložených. | |
| Navržený způsob stanovení seznamů utajovaných skutečností vychází z koncepce, že tyto seznamy budou vydávány formou obecně závazných právních předpisů, čímž se zajistí jejich závaznost pro všechny adresáty a publikací ve Sbírce zákonů se vytvoří podmínky proti možnému zneužití zájmů na ochraně utajovaných skutečností na úkor veřejné informovanosti; zvýrazňuje též řídící úlohu ústředních orgánů v této oblasti. | |
| Pokud jde o národní výbory, předpokládá se, že pro ně budou závazné seznamy utajovaných skutečností vydané odvětvovými ústředními orgány státní správy. Pro případ, že by v národních výborech vznikly utajované skutečnosti v jejich samostatné působnosti, vydá příslušný seznam federální ministerstvo vnitra. | |
| Zvláštní způsob vydávání seznamů utajovaných skutečností a nahlížení do nich se obdobně jako v dosavadní právní úpravě navrhuje pro ozbrojené síly Československé socialistické republiky a ozbrojené sbory. | |
| Nově se stanoví náležitosti seznamů utajovaných skutečností, které až dosud byly upraveny pouze metodickými pokyny federálního ministerstva vnitra. |
Zásada č. 4
Písemné, obrazové, zvukové a jiné záznamy (dále jen "písemnosti") obsahující skutečnosti tvořící
a) státní tajemství musí být označeny stupněm utajení PŘÍSNĚ TAJNÉ,
b) hospodářské nebo služební tajemství musí být označeny stupněm utajení TAJNÉ.
Písemnosti obsahující skutečnosti tvořící státní, hospodářské nebo služební tajemství (dále jen "utajované skutečnosti") se označují stupněm utajeni v souladu se seznamy těchto skutečností. Za správnost označení těchto písemností odpovídá pracovník, který je schvaluje.
Písemnosti obsahující utajované skutečnosti musí být vždy evidovány a při přípravě, přepravě, ukládání a vyřazování zabezpečeny před nepovolanou osobou.
Podrobnosti o označování uvedených
písemností stupněm utajení a o zacházení
s nimi stanoví prováděcí předpis.
| Nově jsou v návrhu, oproti dosud platné právní úpravě, zapracována ustanovení o označování písemností obsahujících utajované skutečnosti stupněm utajení. Důvodem je potřeba co nejširší znalosti způsobu označování uvedených písemností všemi občany. Nově se zákonem upravuj odpovědnost za správnost stanovení stupněm utajení. Současně se upravují základní povinnosti pro zacházení s písemnostmi, které obsahují utajované skutečnosti (evidence, přeprava, ukládání, skartace), jejichž dodržování má určující význam pro ochranu utajovaných skutečností. Při stanovení podrobností o označování uvedených písemností půjde např. o používání razítek sloužících k označení písemností stupněm utajení, při zacházení s písemnostmi půjde např. o stanovení náležitostí písemností, způsobu jejich evidence a jiné. |
Zásada č. 5
Federální ministerstvo vnitra zpracovává
rozbory celkového stavu a koncepce rozvoje ochrany utajovaných
skutečností; poskytuje metodickou a odbornou pomoc
orgánům a organizacím při řízení,
kontrole a zabezpečování ochrany utajovaných
skutečností.
| Působnost federace v oblasti ochrany utajovaných skutečností je dána ustanovením § 2 bod 6 zákona č. 128/1970 Sb., o vymezení působnosti Československé socialistické republiky ve věcech vnitřního pořádku a bezpečnosti. Působnost federálního ministerstva vnitra vyplývá z ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 194/1988 Sb., o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy. | |
| Navrhovaná úprava charakterizuje úlohu federálního ministerstva vnitra na tomto úseku; nezahrnuje ty úkoly federálního ministerstva vnitra, které jsou předmětem úpravy v jiných zákonech. |
Zásada č. 6
Ústřední orgány řídí
a kontrolují ochranu utajovaných skutečností
u orgánů a organizací v oboru své
působnosti.
| Řídící a kontrolní funkce ústředních orgánů v oblasti ochrany utajovaných skutečností vůči orgánům a organizacím v oboru jejich působnosti se nově stanoví v návaznosti na poslání jednotného výkonného řídícího centra a na odpovědnost za plnění úkolů v oblasti obrany a bezpečnosti Československé socialistické republiky. |
Zásada č. 7
Za ochranu utajovaných skutečností v orgánech a organizacích (dále jen "organizace") odpovídají jejich vedoucí.
Organizace jsou povinny zabezpečit ochranu utajovaných
skutečností, kontrolovat její dodržování
a vyvozovat opatření z porušení předpisů
o ochraně utajovaných skutečností,
zejména jsou povinny zabezpečit samostatnou evidenci
písemností, obsahujících utajované
skutečnosti a vytvořit podmínky pro řádnou
přepravu, ukládání a vyřazování
těchto písemností. Jejich ztrátu nebo
odcizení jsou organizace povinny neprodleně oznámit
nejbližšímu útvaru Sboru národní
bezpečnosti.
| Odpovědnost za ochranu utajovaných skutečností v organizaci se ponechává i nadále na jejím vedoucím. Zásada nepřebírá úpravu týkající se zvláštních oddělení, neboť zákon o státním podniku svěřuje vnitropodnikovou organizaci zcela do působnosti státního podniku. V návazností na tuto skutečnost byly do zásady zapracovány povinnosti organizace, které dosud upravovaly prováděcí předpisy o činnosti zvláštních oddělení. | ||
Zásada č. 8
S utajovanými skutečnostmi se může seznamovat pouze československý státní občan, oddaný socialistickému společenskému a státnímu zřízení, splňující odborné a charakterové předpoklady k zajištění chráněných zájmů a který je k tomu určen vedoucím organizace (dále jen "určená osoba"), pokud není dále stanoveno jinak.
Osoba, která není československým státním občanem (dále jen "cizinec"), se může seznamovat s utajovanými skutečnostmi jen v souvislosti s přípravou, uzavíráním a plněním mezinárodních smluv a dohod. V ostatních případech se cizinec může seznamovat
a) se státním tajemstvím jen se souhlasem federálního ministerstva vnitra,
b) s hospodářským nebo služebním tajemstvím jen se souhlasem vedoucího organizace.
Podrobnosti o náležitostech žádosti organizace
o udělení souhlasu k seznámení cizince
se státním tajemstvím stanoví prováděcí
předpis.
| Zásada plně zachovává jeden z hlavních principů dosavadní právní úpravy, že s utajovanými skutečnostmi se může seznamovat čs. občan, který splňuje stanovené předpoklady a je k tomu určen vedoucím organizace. Také podmínky, za nichž ses utajovanými skutečnostmi může seznamovat cizince, se nemění. Mezi podrobnostmi o náležitostech žádostí organizací k seznámení cizince se státním tajemstvím budou uvedeny údaje o organizaci (název, sídlo), o cizinci (jméno, příjmení, data narození apod.) a údaje o důvodech seznámení se státním tajemstvím. | ||
Zásada č. 9
Organizace je před určením osoby ke styku s utajovanými skutečnostmi povinna
a) seznámit tuto osobu s povinnostmi a omezeními podle tohoto zákona,
b) vyžádat si před jejím určením vyjádření federálního ministerstva vnitra, jde-li o určení osoby ke styku se státním tajemstvím.
Jestliže osoba souhlasí se svým určením ke styku s utajovanými skutečnostmi, musí být seznámena s předpisy upravujícími ochranu těchto skutečností; o určení osoby ke styku s utajovanými skutečnostmi a o jejím seznámení s uvedenými předpisy se pořídí písemný záznam, který určená osoba vlastnoručně podepíše. Součástí záznamu je vymezení rozsahu utajovaných skutečností, se kterými je určená osoba oprávněna se seznamovat.
Organizace je povinna sledovat, zda určená osoba splňuje stanovené předpoklady ke styku s utajovanými skutečnostmi; v případě, že určená osoba přestala splňovat tyto předpoklady, je vedoucí organizace povinen zrušit určení osoby ke styku s utajovanými skutečnostmi a pořídit o tom písemný záznam.
Podrobnosti o postupu organizace při určování
osob ke styku s utajovanými skutečnostmi, o jeho
zrušení a o náležitostech žádostí
organizace o vyjádření podle odstavce 1 písm.
b) stanoví prováděcí předpis.
| Zásadou se přebírá s úpravami ustanovení platné právní úpravy. Zpřesněním povinnosti organizace seznámit osobu s omezeními vyplývajícími z jejího určení ke styku s utajovanými skutečnostmi se vychází vstříc ustanovením Závěrečného dokumentu vídeňské následné schůzky Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. | |
| Návrh sleduje shrnutí povinností a postupu organizace před a při určování osoby ke styku s utajovanými skutečnostmi. | |
| Podrobnosti o postupu organizace při určování osob ke styku s utajovanými skutečnostmi, jeho zrušení a o náležitostech žádostí organizací o vyjádření federálního ministerstva vnitra o určení osoby ke styku se státním tajemstvím budou stanoveny vyhláškou federálního ministerstva vnitra. |
Zásada č. 10
Organizace vede přehled pracovních míst a funkcí, na nichž jsou osoby oprávněny se seznamovat s utajovanými skutečnostmi, a přehled určených osob.
Přehled pracovních míst a funkcí, při jejichž výkonu jsou osoby oprávněny seznamovat se se státním tajemstvím; a přehled osob určených ke styku s tímto tajemstvím zasílají organizace federálnímu ministerstvu vnitra.
Osoby určené ke styku se státním tajemstvím
vede organizace v přehledu podle odstavce 1 ještě
po dobu tří let po zrušení jejich určení.
| Navrhuje se, aby vedení evidencí bylo nahrazeno povinností vést přehledy, které jsou méně administrativně náročné. | |
| V zájmu vytvoření předpokladů pro plnění zejména kontrolní funkce federálního ministerstva vnitra se nově stanoví povinnost organizace zasílat tomuto orgánu přehledy pracovních míst a funkcí, jakož i osob určených ke styku se státním tajemstvím. Tato povinnost je dosud zahrnuta v prováděcích předpisech. Vedení přehledu osob, jimž bylo zrušeno určení ke styku se státním tajemstvím ještě po dobu tří let, je nezbytné pro zabezpečení omezení cestovat do ciziny, které je zakotveno v zásadě č. 13 odst. 5. |
Zásada č. 11
Seznámí-li se s utajovanými skutečnostmi
osoba, která není určenou osobou, je povinna
zachovat o nich mlčenlivost. Každý, kdo nalezne
písemnost označenou stupněm utajení,
je povinen neprodleně ji odevzdat útvaru Sboru národní
bezpečnosti, popřípadě příslušníku
Sboru národní bezpečnosti anebo je o nálezu
vyrozumět; písemnost nalezenou v prostoru organizace
lze odevzdat jejímu vedoucímu:
| Ve srovnání s dosavadní právní úpravou se rozšiřuje zákonná povinnost mlčenlivosti a povinnost odevzdat nalezenou písemnost označenou stupněm utajení i na hospodářské i služební tajemství, neboť v tomto směru je nutná obdobná ochrana jako u státního tajemství. Vedle povinnosti odevzdat nalezené písemnosti označené stupněm utajení se zásadou zakotvuje i možnost vyrozumění útvaru Sboru národní bezpečnosti nebo příslušníka Sboru národní bezpečnosti. V případě nálezu písemnosti označené stupněm utajení v prostoru organizace se nově stanoví možnost odevzdat tuto vedoucímu organizace. Cílem této úpravy je umožnit nálezci co nejpružnější postup při odevzdání nalezené písemnosti. |
Zásada č. 12
Určená osoba je povinna
a) zachovávat mlčenlivost o utajovaných skutečnostech, a to i po zrušení svého určení ke styku s těmito skutečnostmi,
b) počínat si tak, aby nedošlo ke ztrátě nebo odcizení písemností obsahujících utajované skutečnosti anebo k vyzrazení těchto skutečností, zejména při zacházení s písemnostmi a při používání technických prostředků ke zpracování a k přenosu utajovaných skutečností,
c) oznámit ztrátu nebo odcizení písemnosti
obsahující utajované skutečnosti vedoucímu
organizace, a jestliže k nim došlo mimo organizaci,
nejbližšímu útvaru Sboru národní
bezpečnosti, popřípadě příslušníku
Sboru národní bezpečnosti.
| Zásada přebírá povinnosti osob určených ke styku s utajovanými skutečnostmi v rozsahu dosavadní právní úpravy; doplňuje se oznamovací povinnost při ztrátě písemnosti obsahující utajované skutečnosti. |
Zásada č. 13
Určená osoba může navázat pracovní nebo služební styk se zahraniční právnickou osobou, mezinárodní organizací mající sídlo na území Československé socialistické republiky nebo s jejich zástupci jen se souhlasem vedoucího organizace nebo jím písemně pověřeného pracovníka.
Osoba určená ke styku se státním tajemstvím může navázat soukromý styk se zahraniční právnickou osobou, mezinárodní organizací mající sídlo na území Československé socialistické republiky, s cizincem nebo československým státním občanem, kteří mají bydliště v cizině, po předchozím ohlášení vedoucímu organizace nebo jím písemně pověřenému pracovníku. Došlo-li k navázání takového styku, aniž bylo možné jej ohlásit předem, je uvedená osoba povinna tak učinit dodatečně. Určená osoba nehlásí soukromý styk s uvedenými organizacemi a s osobami, k němuž došlo nahodile a jehož obsah je z hlediska ochrany státního tajemství zcela nezávadný.
Pro účely tohoto zákona se zahraničními právnickými osobami rozumějí právnické osoby mající sídlo mimo území Československé socialistické republiky.
Osoba určená ke styku se státním tajemstvím může cestovat do ciziny pouze s písemným souhlasem vedoucího organizace nebo jím písemně pověřeného pracovníka.
Osobě, které bylo zrušeno určení ke styku se státním tajemstvím, může být odepřeno příslušným útvarem pasů a víz Sboru národní bezpečnosti vycestování do ciziny nejdéle však po dobu tří let ode dne, kdy jí bylo zrušeno určení ke styku se státním tajenstvím.
Ustanovení odstavců 2, 4 a 5 se nevztahují na styk s organizacemi a státními příslušníky států Rady vzájemné hospodářské pomoci, styk s československými státními občany zdržujícími se trvale v těchto státech a na cesty do těchto států.
Podrobnosti o povolování styku určených osob s cizinou a cizinci a cest určených osob do ciziny stanoví prováděcí předpis.
Federální ministerstvo vnitra, federální
ministerstvo národní obrany, ministerstvo spravedlnosti
České socialistické republiky a ministerstvo
spravedlnosti Slovenské socialistické republiky
upraví v oboru své působnosti povolování
styku s cizinou a cizinci a povolování cest do ciziny
pro příslušníky Sboru národní
bezpečnosti, příslušníky Pohraniční
stráže, vojáky Československé
lidové armády a vojsk ministerstva vnitra a pro
příslušníky Sboru nápravné
výchovy.
| Zásadou se nově upravuje oblast pracovních nebo služebních styků určených osob s cizinou a cizinci. Souhlas vedoucího organizace k soukromému styku osoby určené pro styk se státním tajemstvím s mezinárodní organizací, cizincem nebo československým státním občanem zdržujícím se trvale v cizině se nahrazuje pouze ohlašovací povinností. Z hodnocení dosavadní praxe v této oblasti vyplývá, že ohlašovací povinnost je postačující. Zmírnění omezení soukromého styku odpovídá i principům zakotveným v Závěrečném dokumentu vídenské následné schůzky Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. | |
| Termín "zahraniční právnické osoby", který je použit i v jiných obecně závazných právních předpisech, pro účely tohoto zákona nezahrnuje fyzické osoby, neboť ty jsou obsaženy v pojmu "cizinec". | |
| V rámci odpovědnosti vedoucího organizace za ochranu utajovaných skutečností organizaci se mu svěřuje regulace cest u osob určených ke styku se státním tajemstvím do ciziny. | |
| Zachovává se tříletá lhůta, po kterou může být osobě, které bylo zrušeno určení ke styku se státním tajemstvím, odepřeno vycestování do ciziny a zvláštní úprava v této oblasti, pokud jde o styk s organizacemi, státními příslušníky států RVHP a styk s čs. státními občany zdržujícími se trvale v těchto státech. Podrobnosti o povolování styku uvedených osob s cizinou a cizinci a cest určených osob do ciziny (např. náležitosti písemného souhlasu vedoucího organizace stanoví vyhláška federálního ministerstva vnitra. | |
| Návrh předpokládá zvláštní úpravu v této oblasti pro příslušníky Sboru národní bezpečnosti, příslušníky Pohraniční stráže, vojáky Československé lidové armády a vojsk ministerstva vnitra a pro příslušníky sborů nápravné výchovy. |
Zásada č. 14
Má-li být určená osoba dotazována v řízení před státním orgánem na utajované skutečnosti, může být na žádost tohoto orgánu zproštěna mlčenlivosti. O zproštění mlčenlivosti rozhoduje vedoucí organizace.
Vedoucí organizace odepře zproštění mlčenlivosti jen o skutečnostech tvořících státní tajemství, jestliže by tím byla způsobena státu vážná škoda.
Tím nejsou dotčena ustanovení trestního
řádu a dalších právních
předpisů.
| Navrhovaná zásada zachovává dosavadní právní úpravu podmínek zproštění mlčenlivosti. |
Zásada č. 15
Na území Československé socialistické republiky je zakázáno fotografovat, filmovat, zakreslovat či jinak zaznamenávat (dále jen "fotografovat") objekty, prostory a zařízení označené značkou ZÁKAZ FOTOGRAFOVÁNÍ. O zákazu fotografovaní v zájmu obrany a bezpečnosti Československé socialistické republiky a výjimkách z tohoto zákazu rozhoduje federální ministerstvo národní obrany nebo federální ministerstvo vnitra. O zákazu fotografování v zájmu ochrany utajovaných skutečností v prostorech organizace rozhoduje její vedoucí.
Podrobnosti o stanovení zákazu fotografování
stanoví prováděcí předpis.
| Dosavadní právní úpravu zákazu fotografování | |
| a/ zařízení na obranu vlasti s výjimkou škol a veřejně označovaných budov ministerstva vnitra a Sboru národní bezpečnosti; | |
| b/ v hraničním pásmu; | |
| c/ z letadel a talonů; | |
| d/ objektů a prostorů označených zákazem fotografování | |
| se navrhuje nahradit pouze zákazem fotografování objektů, prostorů a zařízení označených značkou ZÁKAZ FOTOGRAFOVÁNÍ. Zákaz fotografování uvedený pod písm. a) se nepřebírá s ohledem na navrhované zrušení institutu "zařízení na obranu vlasti". | |
| Režim fotografování v hraničním pásmu bude řešen v návaznosti na právní úpravu povolování vstupu do hraničního pásma. | |
| Zásadou se nepřebírá úprava zákazu fotografování z letadel a balonů a povolování výjimek z něho. S rozvojem snímací a letecké techniky dochází totiž k výraznému nárůstu potřeby leteckého snímkování, zejména pro národohospodářské, kulturní a další účely. Povolování výjimek je značně administrativně náročné a v návaznosti na možnosti interpretace snímků pořizovaných z kosmu nepůsobí tento zákaz efektivně. | |
| Odpovědnost za stanovení zákazu fotografování v prostorech objektu organizace je součástí odpovědnosti vedoucího organizace za ochranu utajovaných skutečností. | |
| Podrobnosti o zákazu fotografování (např. grafické vyjádření značky ZÁKAZ FOTOGRAFOVÁNÍ) stanoví vyhláška federálního ministerstva vnitra. |
Zásada č. 16
Technické prostředky ke zpracování a k přenosu utajovaných skutečností lze používat pouze za stanovených podmínek.
Podmínky pro používání technických
prostředků ke zpracování a k přenosu
utajovaných skutečností stanoví prováděcí
předpis.
| Zásadou se nově navrhuje stanovit podmínky používání technických prostředků ke zpracování a k přenosu utajovaných skutečností vzhledem k jejich masovému využívání v praxi. Půjde o úpravu základních pravidel pro využívání výpočetní, reprografické, dokumentační a spojovací techniky v dané oblasti vyhláškou federálního ministerstva vnitra. |
Zásada č. 17
Šifrovou ochranu státního tajemství
Československé socialistické republiky organizuje,
řídí a kontroluje federální
ministerstvo vnitra.
| Navrhovanou zásadou se zpřesňuje znění dosavadní právní úpravy bez věcných změn. |
Zásada č. 18
Kontrolu dodržování předpisů o ochraně utajovaných skutečností provádějí příslušníci Sboru národní bezpečnosti, kteří se prokazují písemným pověřením, v němž je uveden rozsah jejich oprávnění. Tím nejsou dotčeny předpisy o prokazování příslušnosti ke Sboru národní bezpečnosti.
Pověření příslušníci Sboru národní bezpečnosti jsou při kontrole oprávněni:
a) vstupovat do objektů a zařízení organizace,
b) zjišťovat, jak se zachází s písemnostmi obsahujícími utajované skutečnosti,
c) požadovat předložení potřebných dokladů, podání informací, vysvětlení a další součinnost potřebnou k provedení kontroly.
Zjistí-li porušení předpisů o ochraně utajovaných skutečností, jsou pověření příslušníci Sboru národní bezpečnosti oprávněni požadovat odstranění zjištěných nedostatků; organizace je povinna ve lhůtě určené těmito příslušníky podat zprávu o opatřeních přijatých k odstranění nedostatků.
Podrobnosti o prokazování pověřených
příslušníků Sboru národní
bezpečnosti stanoví prováděcí
předpis.
| Práva a povinnosti příslušníků Sboru národní bezpečnosti pověřených kontrolou ochrany utajovaných skutečností, které byly doposud upraveny v nařízení ministra vnitra Československé socialistické republiky, registrovaným ve Sbírce zákonů, se nyní zpřesňují a zapracovávají přímo do zákona. Oprávnění jsou stanovena obdobně jako u jiných kontrolních a inspekčních orgánů. | |
| Podrobnosti o prokazování příslušníků Sboru národní bezpečnosti písemným pověřením (např. vzor pověření) stanoví vyhláška federálního ministerstva vnitra. Nebude tím dotčena vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 12/1979 Sb., o prokazování příslušnosti ke Sboru národní bezpečnosti a oprávnění k plnění jeho úkolů. |
Zásada č. 19
Přestupku se dopouští ten, kdo v rozporu s ustanoveními tohoto zákona
a) nezachová mlčenlivost o utajovaných skutečnostech, s nimiž se seznámil, ač není určenou osobou,
b) nesplní povinnost odevzdat nalezenou písemnost obsahující utajované skutečnosti anebo vyrozumět příslušné orgány o jejím nálezu,
c) poruší stanovený zákaz fotografování, nejde-li o trestný čin.
Za přestupek lze uložit
a) pokutu až do výše 5 000 Kčs,
b) propadnutí věci.
Méně závažný přestupek lze projednat v blokovém řízení a uložit blokovou pokutu až do výše 1 000 Kčs.
O přestupcích a jejich projednávání
platí zvláštní předpisy.
| Nově se zásady doplňují o skutkové podstaty přestupků na úseku ochrany utajovaných skutečností; jde o přestupky osob, které nejsou určeny ke styku s utajovanými skutečnostmi. | |
| Porušení povinností na úseku ochrany utajovaných skutečností určenými osobami se řeší kárnými opatřeními podle zákoníku práce u osob v pracovním poměru nebo disciplinárními a kázeňskými opatřeními u vojáků nebo příslušníků ozbrojených sborů, pokud nejde o trestný čin. | |
| Navrhuje se, aby přestupky projednávaly národní výbory podle platných předpisů. Z dosavadní praxe lze říci, že četnost těchto přestupků není velká. |
Zásada č. 20
Na udělování souhlasu federálního
ministerstva vnitra k seznámení cizince s utajovanými
skutečnostmi (zásada č. 8 odst. 2 písm.
a) se nevztahují obecně závazné právní
předpisy o správním řízení.
| Zvláštní povaha řízení o udělení souhlasu federálního ministerstva vnitra k seznámení cizince s utajovanými skutečnostmi vyžaduje, aby se v něm nepostupovalo podle správního řádu. |
Zásada č. 21
Osoby určené ke styku se státním,
hospodářským nebo služebním tajemstvím
podle dosavadních předpisů se považují
za osoby určené ke styku s utajovanými skutečnostmi
podle tohoto zákona.
| Tímto přechodným ustanovením se v zájmu kontinuity ochrany utajovaných skutečností zajišťuje, že po nabytí účinnosti nového zákona nebude nutné určovat ke styku s utajovanými skutečnostmi osoby, které již byly určeny k tomuto styku a tedy splňují stanovené předpoklady; šlo by o čistě formální a neefektivní postup, neboť nová právní úprava přebírá tyta předpoklady v plném rozsahu. | ||
Zásada č. 22
Federální ministerstvo vnitra vydá vyhlášku
k provedení ustanovení zásad č. 4,
8, 9, 13, 15, 16 a 18.
| V souladu se zmocněními k vydání prováděcích předpisů, obsaženými v návrzích uvedených zásad, se zmocňuje federální ministerstvo vnitra k vydání vyhlášky. | ||
Zásada č. 23
Zrušuje se
1. zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství,
2. § 89 odst. 9, 10 a 11, § 105 odst. 3 písm.. d), § 106 odst. 2 písm. a), § 107 odst. 1 písm. b) a § 107a trestního zákona,
3. nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 148/1971 Sb., o ochraně hospodářského a služebního tajemství,
4. nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 149/1971 Sb., o základních skutečnostech tvořících předmět státního tajemství,
5. § 37 písm. b) zákona č. 47/1956 Sb., o civilním letectví (letecký zákon) /úplné znění č. 127/1976 Sb./,
6. směrnice federálního ministerstva vnitra z 23.12.1971 pro činnost zvláštních oddělení (odborů) č.j. SKU-207/71 (registrované v částce 6/1972 Sb.),
7. směrnice federálního ministerstva vnitra z 23.12.1971 pro výběr a výchovu osob určených pro styk se státním, hospodářským a služebním tajemstvím č.j. SKU-207/71 (registrované v částce 6/1972 Sb.),
8. směrnice federálního ministerstva vnitra z 23.12.1971 pro manipulaci a dopravu písemností a jiných materiálů obsahujících skutečnosti tvořící předmět státního, hospodářského a služebního tajemství č. j. SKU-207/71 (registrované v částce 6/1972 Sb.),
9. směrnice federálního ministerstva vnitra pro zabezpečení ochrany skutečností tvořících předmět státního, hospodářského a služebního tajemství při jejich zpracování pomocí výpočetní techniky č. j. SKU-217/73 (registrované v částce 19/1973 Sb.),
10. nařízení ministra vnitra ČSSR č. 17/1974 o pověření útvarů Sboru národní bezpečnosti zajišťováním úkolů podle zákona č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství (registrované v částce 6/1974 Sb.),
11. nařízení ministra vnitra ČSSR č. 31/1974 Sb., kterým se vydávají směrnice pro udělení výjimek ze zákazu fotografování, filmování, zakreslování a jiného zaznamenávání z letadel a balonů (registrované v částce 24/1974 Sb.),
12. směrnice federálního ministerstva vnitra pro zabezpečení ochrany státního, hospodářského a služebního tajemství v útvarech obrany č. j. SKU-56/76 (registrované v částce 24/1976 Sb.),
13. směrnice federálního ministerstva vnitra pro povolování styku cizinců se státním, hospodářským a služebním tajemstvím, jejich vstup a zaměstnávání v zařízeních na obranu vlasti a pro styk osob určených ke styku se státním tajemstvím s cizinci č. j. SKU-127/76 (registrované v částce 1/1977 Sb.),
14. směrnice federálního ministerstva vnitra
pro zařazování výrobních a
opravárenských podniků, vědeckovýzkumných
a vývojových pracovišť i jiných
zvláštních objektů do seznamu zařízení
na obranu vlasti č. j. SKU-17/78 (registrované v
částce 11/1978 Sb.).
| Se zřetelem k tomu, že tímto zákonem se nahrazuje dosavadní zákonná úprava ochrany státního, hospodářského a služebního tajemství, budou zrušeny dosavadní právní předpisy upravující ochranu státního, hospodářského a služebního tajemství a ustanovení § 89 odst. 9, 10 a 11, § 105 odst. 3 písm. d), § 106 odst. 2 písm. a), § 107 odst. 1 písm. b) a § 107a trestního zákona a ustanovení § 37 písm. b) leteckého zákona, který též upravuje zákaz fotografování z letadel. Současně se předpokládá zrušení všech směrnic a metodických pokynů federálního ministerstva vnitra, které nebyly registrovány ve Sbírce zákonů. | ||
Zásada č. 24
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem
| S nabytím účinnosti tohoto zákona se počítá dnem 1. ledna 1991. | ||
Návrh zásad zákona o ochraně státního,
hospodářského a služebního tajemství
byl zpracován na základě usnesení
vlády ČSSR ze dne 26. ledna 1989 č. 20 o
zabezpečení realizace programového prohlášení
vlády ČSSR z listopadu 1988 a závěrů
z 12. zasedání ÚV KSČ z prosince 1988.
Ochrana státního, hospodářského a služebního tajemství byla v ČSSR do roku 1971 upravena v řadě směrnic a předpisů ministerstva vnitra, které byly vydány na základě usnesení vlády ČSR č. 498/1964. Koncem 60. let se vytvořil v této oblasti nevyhovující stav, kdy ve státních a hospodářských orgánech a organizacích nebyla dodržována opatření k ochraně utajovaných skutečností. Touto situací se v roce 1969 zabývaly vrcholné stranické a státní orgány a výsledkem bylo přijetí zákona č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství (dále jen "zákon")., vydání nařízení vlády ČSSR č. 148/1971 Sb., o ochraně hospodářského a služebního tajemství, a nařízení vlády ČSSR č. 149/1971 Sb., o základních skutečnostech tvořících předmět státního tajemství. Tím byl položen právní základ ochrany státního, hospodářského a služebního tajemství v ČSSR. Federální ministerstvo vnitra na základě zákonného zmocnění vydala 9 obecně závazných směrnic a řadu metodických pokynů k zajištění jednotné ochrany utajovaných skutečností v ČSSR.
Vláda ČSSR se pravidelně zabývala stavem ochrany státního, hospodářského a služebního tajemství. Posledně přijatá usnesení vlády ČSSR č. 293/1981 a 140/1984 uložila vedoucím ústředních orgánů dořešit na úseku ochrany utajovaných skutečností organizační, kádrová a režimová opatření. Z připomínek ústředních orgánů a výsledků kontrolní činnosti útvarů SNB však bylo od r. 1986 signalizováno, že subjektivní přístupy orgánů a organizací k vytváření podmínek pro ochranu utajovaných skutečností mají odklon od cílů sledovaných vládními usneseními a systém se ve stávajícím pojetí nepřizpůsobuje vnitřním a vnějším změnám.
Vývoj v oblasti ochrany státního, hospodářského
a služebního tajemství je charakterizován
průběžným nárůstem utajovaných
skutečností a počtem jejich nositelů.
K 31.12.1988 se v ČSSR pracovalo s utajovanými skutečnostmi
v cca 10 000 orgánech a organizacích, pro styk se
státním tajemstvím bylo určeno cca
100 000 osob, pro styk s hospodářským a služebním
tajemstvím cca 200 000 osob.
Zákon a prováděcí předpisy k němu vydané, platné od roku 1971, splnily ve své době účel. Kladem bylo zejména vybudování uceleného systému ochrany státního, hospodářského a služebního tajemství v orgánech a organizacích, včetně soustavy zvláštních útvarů a pověřených pracovníků k zabezpečení výkonu v této oblasti.
Analýza stavu ochrany utajovaných skutečností v ČSSR ukázala, že vzhledem k současné etapě rozvoje naší společnosti, zejména přestavbě mechanismu národního hospodářství a novým aspektům mezinárodního vývoje, je současná právní úprava ochrany utajovaných skutečnostní již překonána.
Nejzávažnějším nedostatkem platné právní úpravy je způsob vymezení pojmu a předmětu státního, hospodářského a služebního tajemství, který v praxi dává široký prostor pro hodnocení důležitosti chráněných zájmů. Nedostatečné vymezení odpovědnosti ústředních orgánů, způsob vydávání seznamů státního, hospodářského a služebního tajemství a formulace úkolů federálního ministerstva vnitra měly za důsledek, že ústřední orgány a organizace chápaly často ochranu státního, hospodářského a služebního tajemství jako cizí prvek či povinnost ve vztahu k federálnímu ministerstvu vnitra.
Statistiky kriminality uvádějí postih pro trestné činy vyzvědačství a ohrožení státního tajemství jen zcela ojediněle. To však samo o sobě neznamená, že ochrana státního, hospodářského a služebního tajemství je na potřebné úrovni.
Jednak lze usuzovat na latenci této trestné činnosti, která je už ze své povahy přísně zakonspirována, jednak velmi široce stanovený okruh utajovaných skutečností, kdy určené osoby často nechápou důvod utajovaní málo významných údajů, vede k ledabylému zacházení s utajovanými skutečnostmi vůbec a k jejich vyzrazení dochází více méně bezděčně. Navíc řadu utajovaných skutečností statistické povahy lze dovodit rozborem dostupných údajů.
Tento stav vyžaduje zásadní změnu způsobu určení utajovaných skutečností tak, aby k utajení došlo jen na základě skutečně důležitých nebo zvlášť důležitých zájmů. Ukázala se potřeba upravit úlohu ústředních orgánů při zabezpečování úkolů v oblasti ochrany utajovaných skutečností. Je nutné přehodnotit a upřesnit dikci jednotlivých ustanovení zákona k zajištění souladu s jinými právními předpisy.
Současně je třeba přehodnotit opodstatněnost těch institutů, které byly vývojem překonány. Jde zejména o zákaz leteckého snímkování, kdy podle dosavadní právní úpravy orgány a organizace měly za povinnost žádat o povolení výjimky bez ohledu na to, zda ve snímkované lokalitě jsou utajované objekty nebo jiná utajovaná zařízení.
Dále jde o institut zařízení na obranu vlasti. Jde o značně administrativně náročný komplex opatření směřujících k ochraně státního tajemství v objektech ozbrojených sil, ministerstev vnitra, Sboru národní bezpečnosti, výrobních, opravárenských a jiných objektech sloužících k zabezpečení obranyschopnosti státu. Zákon v souvislosti s tímto institutem stanoví složitý systém vedení seznamů uvedených zařízení a dále pouze zpřísňuje podmínky pro vstup do těchto zařízení a podmínky pro zaměstnávání pracovníků v nich.
V současné době je v seznamu zařízení na obranu vlasti vedeno 179 objektů, přičemž pouze 41 jako celý objekt (podnik, závod), v ostatních případech jde o vyhrazená pracoviště. Z celkového počtu je pouze u 1/3 prováděna výrobní, opravárenská, vědeckovýzkumná a další činnost charakteru státního tajemství, u ostatních jde o činnost charakteru hospodářského a služebního tajemství.
Dosavadní prováděcí předpisy
umožňují jednotlivým resortům
předkládat návrhy na zařazení
do seznamu zařízení na obranu vlasti i u
objektů, ve kterých je prováděna pouze
činnost tvořící předmět
hospodářského nebo služebního
tajemství. Tato skutečnost je motivována
často snahou získat např. přednostní
příděl bilancovaného materiálu
či možnosti zařadit pracovníky do vyšší
tarifní třídy.
Na základě vyhodnocení kladů a nedostatků dosavadní právní úpravy, byl zpracován návrh nové právní úpravy ochrany státního, hospodářského a služebního tajemství, neboť zamýšlené změny se dotýkají většiny ustanovení zákona a předpokládají zásadní přehodnocení prováděcích předpisů.
Hlavním cílem navrhované právní úpravy je zejména
- sjednotit ochranu státního, hospodářského a služebního tajemství,
- vytvořit podmínky k zamezení širšího vymezování okruhu utajovaných skutečností, než odpovídá povaze chráněných zájmů,
- posílit úlohu ústředních orgánů a vedoucích pracovníků při určování státního, hospodářského a služebního tajemství a při zabezpečování řídící a kontrolní funkce v oblasti ochrany utajovaných skutečností v oboru jejich působnosti,
- odstranit instituty, které z hlediska ochrany utajovaných skutečností nepřinášejí žádoucí efekt a navíc jsou spojeny s administrativně náročnými postupy,
- reagovat na nové podmínky a závazky z hlediska mezinárodní spolupráce, zejména Závěrečný dokument vídeňské následné schůzky Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.
Navrhovaná právní úprava vytváří podmínky pro zamezení nežádoucího stavu z hlediska extenzity utajovaných skutečností. Za tímto účelem se nově navrhuje formulovat pojmy státního, hospodářského a služebního tajemství. Dále se navrhuje, aby vláda ČSSR svým nařízením vymezila okruhy chráněných zájmů z hlediska potřeb utajení pro všechny oblasti působnosti orgánů federace a republik a tak v obecně závazné normě stanovila rámec, který bude závazný pro tvorbu seznamů utajovaných skutečností jednotlivých ústředních orgánů. Tyto seznamy budou stanoveny prováděcími předpisy.
Návrh nově vymezuje odpovědnost ústředních orgánů za řízení a kontrolu ochrany utajovaných skutečností v oboru své působnosti a směřuje k odstranění administrativních úkonů zejména v oblasti schvalovacích procesů. Jako příklad lze uvést oblast utajovaných úkolů, kdy v Komisi pro ochranu státního tajemství byly projednány všechny utajované úkoly. Přesto, že návrh neobsahuje ustanoveni týkající se Komise pro ochranu státního tajemství, předpokládá se, že ministr vnitra ČSSR zřídí po dohodě s příslušnými ústředními orgány obdobnou koordinační komisi ve své působnosti.
Navrhovanou úpravou se z dosavadní úpravy nepřebírají ustanovení týkající se zvláštních oddělení u organizací, neboť zákon o státním podniku ponechává vnitropodnikovou organizaci zcela v působnosti státního podniku. Vzhledem k tomuto se navrhuje povinnosti organizací, dosud upravené prováděcími směrnicemi federálního ministerstva vnitra, zakotvit přímo do zákona.
Oproti dosavadní úpravě jsou v návrhu zásad komplexně upravena omezení určených osob ke styku s utajovanými skutečnostmi. Pokud jde o soukromé styky určené osoby se zahraniční právnickou osobou, mezinárodní organizací mající sídlo na území Československé socialistické republiky; s cizincem nebo čs. státním občanem, kteří mají bydliště v cizině, nahrazuje se souhlas vedoucího organizace ohlašovací povinností.
Navrhovaná úprava, po celkovém zhodnocení, nepřebírá institut zařízení na obranu vlasti a zásadně zjednodušuje právní úpravu zákazu fotografování s cílem vyjít vstříc potřebám národního hospodářství a odstranit administrativně náročné postupy, které nepřinášejí žádoucí efekt z hlediska ochrany utajovaných skutečností.
Nově se stanoví úprava postupu při kontrole včetně oprávnění a povinností příslušníků Sboru národní bezpečnosti a organizací.
Nově se zavádějí skutkové podstaty přestupků na úseku ochrany utajovaných skutečností. Subjektem přestupků budou osoby, které nejsou určeny ke styku s utajovanými skutečnostmi. Porušení předpisů o ochraně utajovaných skutečností určenými osobami budou řešena kárnými nebo kázeňskými opatřeními. Jako přestupek bude posuzováno pouze takové jednání, kterým nebude naplněna skutková podstata některého z trestných činů.
Navrhovaná právní úprava předpokládá vydání nařízení vlády Československé socialistické republiky, kterým budou taxativně vymezeny okruhy zvlášť důležitých zájmů Československé socialistické republiky a důležitých zájmů národního hospodářství nebo jeho odvětví, jakož i důležitých zájmů státních orgánů, ozbrojených sil Československé socialistické republiky a ozbrojených sborů na utajení skutečností. Pokud jde o státní tajemství budou okruhy zahrnovat některé souhrnné údaje z oblasti politické, hospodářské, obrany a bezpečnosti na úrovni ústředních orgánů a vybrané činnosti např. organizace a provádění šifrové služby. Pokud jde o hospodářské a služební tajemství budou okruhy zahrnovat některé souhrnné údaje z oblasti hospodářské, z oblasti působnosti státních orgánů, ozbrojených sil a ozbrojených sborů na nižších stupních řízení a vybrané činnosti např. ochrana finančních hotovostí.
V souvislosti s novou úpravou se předpokládá zásadní přehodnocení dosavadních směrnic a metodických pokynů vydaných federálním ministerstvem vnitra na základě § 7 písm. a) zákona. Navrhovaná právní úprava obsahuje konkrétní zmocnění pro federální ministerstvo vnitra k úpravě vymezených oblastí ochrany státního, hospodářského a služebního tajemství vyhláškou. Předpokládá se vydání vyhlášky federálního ministerstva vnitra k provedení zákona, kterou bude upravena zejména:
- označování utajovaných písemností, jejich evidence, přeprava, ukládání a vyřazování,
- postup při určování osob ke styku s utajovanými skutečnostmi,
- používání technických prostředků
(např. výpočetní, spojovací
a dokumentační techniky) ke zpracování
a přenosu utajovaných skutečností.
Návrh zásad zákona o ochraně státního, hospodářského a služebního tajemství byl zaslán k připomínkám 40 ústředním orgánům ČSSR a 70 ústředním orgánům ČSR a SSR, Národnímu výboru hl. m. Prahy, Národnímu výboru hl. m. SSR Bratislavy a krajským národním výborům. Stanovisko k návrhu zaslalo 72 ústředních orgánů federace a republik. Z uvedeného počtu zaslalo kladné stanovisko k návrhu 26 ústředních orgánů. Ostatní ústřední orgány a krajské národní výbory uplatnily připomínky, z nichž převážná část zpřesňujícího charakteru, byla akceptována.
Návrh byl projednán v legislativních radách vlády České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.
Vláda České socialistické republiky projednala návrh zásad 6. září 1989 a vláda Slovenské socialistické republiky dne 4. října 1989.
Navrhovaná úprava komplexně reguluje práva a povinnosti osob, orgánů a organizací v této oblasti; vychází vstříc celkovému úsilí našeho státu o zajištění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv a dokumentů. Směřuje ke zjednodušení administrativních postupů tak, aby systém ochrany utajovaných skutečností byl co nejpružnější při zachování maximálně efektivního působení. Věcné posuny v navrhované úpravě zohledňují a vyjadřují též určitá obecnější hlediska a přístupy vyplývající z linie vytýčené pro oblast právního řádu jako celku a státní správy v příslušných programových dokumentech nejvyšších politických i státních orgánů.
Navrhovaná právní úprava nebude mít
finanční dopad na státní rozpočet
federace, ani státní rozpočty republik a
nevyžádá si zvýšení bilance
pracovních sil; počátek účinnosti
se předpokládá dnem 1. ledna 1991.