Předsednictvo Federálního shromáždění
Československé socialistické republiky se
usneslo podle čl. 58 odst. 3 ústavního zákona
č. 143/1968 Sb., o československé federaci,
na tomto zákonném opatření:
Zákon č. 93/1951 Sb., o státním svátku,
o dnech pracovního klidu a o památných a
významných dnech, ve znění zákona
č. 65/1965 Sb. a zákona č. 56/1975 Sb. se
mění a doplňuje takto:
1. Název zákona zní:
"o státních svátcích, o dnech
pracovního klidu a o památných a významných
dnech".
2. § 1 včetně nadpisu zní:
Devátý květen, výročí
osvobození Československa Sovětskou armádou
a dvacátý osmý říjen, den vzniku
samostatného československého státu,
se prohlašují za státní svátky
Československé socialistické republiky.".
3. § 2 odst. 1 zní:
"/1/ Státní svátky 9. květen
a 28. říjen jsou dny pracovního klidu.".
4. V § 3 se vypouští písmeno c/ a dosavadní
písmeno d/ se označuje jako písmeno c/.
Toto zákonné opatření nabývá
účinnosti dnem vyhlášení.
Předložený návrh zákonného
opatření předsednictva Federálního
shromáždění vychází z
významu nadcházejícího 28. října,
kdy oslavíme 70. výročí zřízení
samostatného československého státu.
Zrod československého státu znamenal historický
přelom v národním životě Čechů
a Slováků. Byl výsledkem jejich národně
osvobozeneckého boje a mezinárodně politických
podmínek v závěru I. světové
války, které charakterizovala porážka
německého imperialismu, pád habsburské
monarchie a vliv idejí Velké říjnové
socialistické revoluce.
Říjnové dny se do historie našich národů
zapsaly významnými činy, na které
epocha socialismu navazuje, rozvíjí je a dále
zhodnocuje pro dnešek i zítřek našich
národů. Dvacátý osmý říjen
byl dosud významným dnem - dnem znárodnění
- kdy byl proveden jeden z rozhodných kroků národní
a demokratické revoluce, který ve svých důsledcích
vedl k podlomení ekonomické moci buržoazie
a vytvářel jednu ze základních podmínek
pro přerůstání národně
demokratické revoluce v revoluci socialistickou. S říjnovými
dny je spjat i zrod československé federace, která
vytvořila kvalitativně nové státoprávní
podmínky soužití obou našich národů
- Čechů a Slováků - a národností
žijících v našem státě a
stala se historicky ověřenou marxisticko-leninskou
formou řešení národnostní otázky
v Československé socialistické republice.
Historická paměť, vědomí o nezastupitelné
síle národních tradic v celé jejich
šíři objektivně vede k uznání
a posílení všeho, co je v minulostí
naších národů významné
a promlouvá k dnešku. Proto vláda Československé
socialistické republiky navrhuje, aby byl 28. říjen
jako významný den v životě našich
národů prohlášen tímto zákonným
opatřením státním svátkem.
Dosavadní právní úprava státního
svátku byla provedena zákonem č. 93/1951
Sb., o státním svátku, o dnech pracovního
klidu a o památných dnech, který byl postupně
dvakrát novelizován.
Navrhuje se změna názvu zákona vyjadřující
skutečnost, že namísto dosavadního stavu
jsou státní svátky dva. Do ustanovení
§ 1 se vedle 9. května doplňuje jako státní
svátek 28. říjen. V § 2 odst. 1 se doplňuje
28. říjen jako den pracovního klidu. Z §
3 se vypouští písmeno c/, v němž
byl dosud charakterizován 28. říjen jako
významný den.