Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Zákon č. 144/1970 Sb., o Státní bance československé se mění takto:

§ 3 písm. b) zní:

"určuje kurs československé koruny k zahraničním měnám na podkladě zásad schválených vládou ČSSR; určuje cenu zlata v bankovních operacích,".

V § 2 odst. 1 zákona č. 41/1953 Sb., ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 5/1961 Sb., se vypouští text za slovy "československá koruna (Kčs)" a čárka za těmito slovy se nahrazuje tečkou.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1989.

Obecná část

Zákonem č. 144/1970 Sb., o Státní bance československé je stanoveno, že Státní banka československá určuje poměr československé koruny k cizím měnám na podkladě stanoveném zákonem. Tím je zákon č. 41/1953 Sb., o peněžní reformě, kterým byla stanovena s účinností od 1.6.1953 hodnota československé koruny jednak zlatým obsahem 0,123426 g ryzího zlata a jednak vztahem k rublu v poměru 1,80 Kčs za jeden rubl. Zákonným opatřením č. 25/1961 Sb. byl s účinností od 1. 1. 1961 stanoven kurs československé koruny v poměru k rublu na 8,- Kčs za 1 rubl, a to na základě vyhlášené změny zlatého obsahu rublu v SSSR k témuž datu.

Od této poslední zákonné úpravy stanovení kursu československé koruny k zahraničním měnám došlo k výrazným změnám v hospodářském vývoji v ČSSR i v zahraničí a na nereálnost hodnotových relací bylo nutno reagovat nejprve opatřeními v neobchodní oblasti a později i v obchodní oblasti a tím vznikla současná složitá kursová soustava.

Ekonomický vývoj ve světě vedl k vyloučení zlata z měnových systémů členských států Mezinárodního měnového fondu a jeho statut od 1. 4. 1978 vazbu na zlato výslovně zakazuje. Ekonomický a cenový vývoj v ČSSR vytvořil rovněž situaci, kdy zlato přestalo být ve skutečnosti ekonomickým základem pro stanovení oficiálního kursu a od něho odvozených a v praxi používaných přepočítacích poměrů. V současné době se ceny v zahraničních měnách do vnitřní ekonomiky (do obchodních platů, cestovního ruchu, bankovních operací atd.) přepočítávají pomocí příplatků, přirážek a koeficientů, doplněných finančně ekonomickými nástroji v zahraničním obchodě, jimiž se zreálňuje převod zahraničních cen do tuzemska a naopak.

Současná právní úprava kursu československé koruny k zahraničním měnám nevytváří předpoklady pro realizaci opatření zaměřených na vytváření podmínek pro vzájemné působení hodnotových relací mezi vnějšími a vnitřními ekonomickými vztahy s ohledem na požadavky přestavby hospodářského mechanismu ČSSR. Dvousložkovost současného kursu čs. koruny, odchylné přístupy ke každé z těchto složek, nedostatečná pružnost a neveřejný charakter jedné jeho složky neodpovídají uvedeným záměrům a mají za následek nízkou vypovídací schopnost a značnou administrativní náročnost.

Nově uplatňované formy zapojování do mezinárodní dělby práce, posilování socialistické ekonomické integrace, navazování přímých vztahů mezi čs. organizacemi a zahraničními subjekty, zakládání mezinárodních hospodářských organizací v členských státech RVHP a společných podniků i s organizacemi z nesocialistických států, nezbytně vyžadují pro komplexní posuzování ekonomické efektivnosti těchto forem spolupráce používat reálný kurs československé koruny vůči zahraničním měnám. Při devizově finančním zabezpečování přímých vztahů a při provádění platů potřebují rovněž zahraniční partneři pro zjišťování efektivnosti pracovat s reálným kursem československé koruny. To v současné době ztěžuje neveřejný charakter koeficientů vnitřního reprodukčního cenového vyrovnání.

Zjednodušené vyjádření kursu československé koruny k zahraničním měnám a jeho zveřejňování je nezbytné i z hlediska potřeb mezinárodních srovnání a rostoucích požadavků na sdělování statistických údajů o československé ekonomice do zahraničí.

Cílem objektivizace kursu československé koruny je postupně dosáhnout jednotného, pružného a reálného kursu československé koruny jako předpokladu pro funkční otevřenost československé ekonomiky vůči vnějšímu ekonomickému prostředí v návaznosti na vytvoření podmínek v celém hospodářském mechanismu.

Aktuálním opatřením ke zdokonalení současné kursové soustavy československé koruny k zahraničním měnám je zavedení jednosložkového obchodního a jednosložkového neobchodního kursu, které nahradí dosavadní oficiální kurs upravovaný různými příplatky, přirážkami a koeficienty pro jednotlivé platební okruhy. Úroveň kursu k 1. lednu 1989 stanoví vláda ČSSR. Podle vládou schválených zásad budou prováděny změny kursu v dalším období. Zásady schválené vládou ČSSR budou vycházet při stanovení úpravně kursu československé koruny k zahraničním měnám ze vzájemných vztahů mezi zahraničními a vnitřními cenami a dalšími hodnotovými ukazateli.

Navrhovaná legislativní úprava je podmínkou pro zavedení jednosložkového obchodního a jednosložkového neobchodního kursu československé koruny k zahraničním měnám a vytváří právní předpoklad k dosažení jednotného kursu československé koruny k zahraničním měnám.

Zvláštní část

K čl. I

Zavedení jednosložkového a perspektivně jednotného kursu československé koruny k zahraničním měnám vyžaduje zrušení dosavadní vazby československé koruny ke zlatu a k rublu a novelizaci § 3 písm. b) zákona č. 144/1970 Sb., o Státní bance československé, podle kterého určuje kurs československé koruny Státní banka československá na podkladě stanoveném zákonem.

Nové znění opravňuje vládu ČSSR schvalovat zásady pro stanovení kursu československé koruny k zahraničním měnám, na jejichž podkladě bude kurs československé koruny k zahraničním měnám určovat Státní banka československá.

Navrhovaná úprava umožní, aby vláda ČSSR při výraznějších změnách hodnotových vztahů, které mohou z hlediska dlouhodobého vývoje nastat, mohla zásady pro stanovení kursu československé koruny k zahraničním měnám podle potřeby operativně upravovat.

Novelizace ustanovení § 3 písm. b) zákona č. 144/1970 Sb., o Státní bance československé se zároveň využívá k upřesnění textu opravňujícího Státní banku československou určovat cenu zlata, a to jednak nahrazením slova "stanoví" slovem "určuje" z důvodů jednoznačnosti překladu tohoto slova do slovenského jazyka, jednak vypuštěním slov "s cizinou", protože v praxi se ukázalo, že určování ceny zlata je nutné i pro vnitřní bankovní operace.

K čl. II

V důsledku navrhované změny § 3 písm. b) zákona č. 144/1970 Sb., o Státní bance československé, se ruší dosavadním vývojem překonaná část ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 41/1953 Sb., ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 25/1961 Sb.

Finanční dopad

Samotná navrhovaná legislativní úprava nebude mít dopad na státní rozpočty československé federace a republik a na rozpočty národních výborů. Představuje snížení administrativní náročnosti a nebude mít negativní dopad na obyvatelstvo. Případné pozitivní nebo negativní dopady na rozpočty nebo na obyvatelstvo mohou však vzniknout při stanovení konkrétní úrovně kursu k zahraničním měnám vládou ČSSR; v takovém případě budou tyto dopady současně řešeny.