Federální shromáždění
Československé socialistické republiky se
usneslo na tomto ústavním zákoně:
Federální shromáždění
souhlasí se Smlouvou mezi Československou socialistickou
republikou a Polskou lidovou republikou o průběhu
státních hranic v souvislosti s výsledky
prvního společného přezkoušení
průběhu československo-polských státních
hranic na hraničních vodních tocích,
podepsanou ve Varšavě dne 10. prosince 1986.
Změny hranic Československé socialistické
republiky a hranic České socialistické republiky
a Slovenské socialistické republiky podle Smlouvy
uvedené v § 1 nabývají platnosti dnem,
kdy vstoupí v platnost tato Smlouva.
Tento ústavní zákon nabývá
účinnosti dnem vyhlášení.
Společné československo-polské státní
hranice, které mají délku 1310 km, probíhají
značně členitým terénem a z
jedné čtvrtiny je tvoří hraniční
vodní toky. Jejich průběh je stanoven Smlouvou
mezi Československou republikou a Polskou lidovou republikou
o konečném vytyčení státních
hranic, podepsanou ve Varšavě dne 13. června
1958 (dále jen "Smlouva o konečném vytyčení
státních hranic"). Způsob udržování
a možnosti změn průběhu státních
hranic upravuje Smlouva mezi Československou socialistickou
republikou a Polskou lidovou republikou o právních
vztazích na československo-polských státních
hranicích, o spolupráci a vzájemné
pomoci v hraničních otázkách, podepsaná
v Praze dne 2. prosince 1967 (dále jen "Smlouva o
právních vztazích").
Podle článku 7 Smlouvy o právních
vztazích uskutečnila Stálá československo-polská
hraniční komise (dále jen "Hraniční
komise"), v letech 1976 až 1983 první spoléčné
přezkoušení průběhu československo-polských
státních hranic na hraničních vodních
tocích. Z přezkoušení vyplynulo, že
ode dne, kdy Smlouva o konečném vytyčení
státních hranic vstoupila v platnost, došlo
na hraničních vodních tocích k 557
náhlým přirozeným změnám
polohy koryt hraničních vodních toků.
Dojde-li k náhlé přirozené změně
polohy koryta hraničního vodního toku, a
není-li ji možno uvést do původního
stavu, rozhodnou podle článku 3 odstavce 3 Smlouvy
o právních vztazích smluvní strany
ve vzájemné dohodě, zda státní
hranice na toto úseku zůstanou nezměněny,
nebo zda se změní a budou nově vytyčeny.
Při projednávání náhlých
přirozených změn polohy koryt hraničních
vodních toků Hraniční komise konstatovala,
že z technických i ekonomických důvodů
není možné je uvést do původního
stavu a navrhla provést odpovídající
změny průběhu československo-polských
státních hranic.
S polskou stranou předběžně dohodnutý
text Smlouvy mezí Československou socialistickou
republikou a Polskou lidovou republikou o průběhu
státních hranic v souvislosti s výsledky
prvního společného přezkoušení
průběhu československo-polských státních
hranic na hraničních vodních tocích
(dále jen "Smlouva") byl po kladném vnitrostátním
projednání předložen s příslušnými
návrhy vládě ČSSR, která svým
usnesením ze dne 24. dubna 1986 č. 115 vyslovila
souhlas se sjednáním Smlouvy a doporučila
prezidentu ČSSR, aby zmocnil ministra vnitra ČSSR
k podpisu Smlouvy s výhradou ratifikace. Smlouva byla podepsána
ministry vnitra ČSSR a PLR dne 10. prosince 1986 ve Varšavě.
Smlouva zakotvuje změny průběhu československo-polských
státních hranic na hraničních vodních
tocích tak, jak jsou znázorněny v nových
hraničních dokumentech, které jsou nedílnou
součástí Smlouvy (článek 1).
Podle bilance ploch části státních
území oddělených náhlými
přirozenými změnami polohy koryt hraničních
vodních toků byly odděleny části
státního území Československé
socialistické republiky o celkové výměře
32,60 ha; z toho byla České socialistické
republice oddělena část státního
území o výměře 15,99 ha a Slovenské
socialistické republice oddělena část
státního území o výměře
16,61 ha. Ze státního území Polské
lidové republiky byla oddělena část
o celkové výměře 33,05 ha; z toho
v úseku České socialistické republiky
15,38 ha a v úseku Slovenské socialistické
republiky 17,67 ha. Celkový rozdíl o výměře
0,45 ha je v neprospěch Polské lidové republiky.
Uvedený rozdíl je v mezích vypočtené
skutečné chyby měření (ą
4,48 ha), a proto lze považovat plochy části
státních území oddělené
náhlými přirozenými změnami
polohy koryt hraničních vodních toků
za vzájemně vyrovnané (článek
3). Skutečná chyba je dána počtem
měření, tvarem oddělených ploch
a fotografickým zvětšováním terénní
situace z hraničních náčrtů
vyhotovených v roce 1958 v měřítku
hraničních náčrtů ze současného
přezkoušení.
V důsledku náhlých přirozených
změn se státní území České
socialistické republiky zmenšilo o 0 0,6 ha a státní
území Slovenské socialistické republiky
se zvětšilo o 1,06 ha.
Plochy státních území oddělené
náhlými přirozenými změnami
zahrnují převážné řečiště
a nepatrné části pobřežních
pozemků, které nejsou zemědělsky využívány
a nenacházejí se na nich žádné
stavby. Přesné údaje o těchto plochách
jsou uvedeny v Závěrečném protokolu
o prvním společném přezkoušení
průběhu československo-polských státních
hranic na hraničních vodních tocích,
který stejné jako ostatní hraniční
dokumenty, není pro objemnost a technickou náročnost
spojenou s vyhotovováním jeho kopií předkládán.
Nové hraniční dokumenty nahrazují
ve vztahu ke společně přezkoušeným
úsekům státních hranic příslušné
části hraničních dokumentů,
které jsou nedílnou součástí
Smlouvy o konečném vytyčení státních
hranic (článek 2).
V souladu s ustanovením čl. 3 odst. 2 a čl.
36 odst. 3 ústavního zákona o československé
federaci se předkládá návrh ústavního
zákona, kterým by Federální shromáždění
vyslovilo souhlas se Smlouvou a zároveň schválilo
změny státních hranic v ní uvedené.
Souhlas se změnou hranic ČSR vyslovila Česká
národní rada svým ústavním
zákonem č. 43 ze dne 12. dubna 1988.
Souhlas se změnou hranic SSR vyslovila Slovenská
národní rada svým ústavním
zákonem č. 49 ze dne 20. dubna 1988.
Realizace Smlouvy si nevyžádá zvýšení
rozpočtových nákladů a neovlivní
plán pracovních sil.
Protože byly splněny všechny požadavky stanovené
pro vnitrostátní projednání Smlouvy,
doporučuje se vyslovit se Smlouvou souhlas a přijmout
předložený ústavní zákon.
Prezident Československé socialistické republiky
a Státní rada Polské lidové republiky
ve snaze plnit závazky o udržování státních
hranic a hraničních znaků, vyplývající
ze Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou
a Polskou lidovou republikou o právních vztazích
na československo-polských státních
hranicích, o spolupráci a vzájemné
pomoci v hraničních otázkách, podepsané
v Praze dne 2. prosince 1967 (dále jen "Smlouva o
právních vztazích"),
rozhodli se uzavřít tuto Smlouvu a za tím
účelem jmenovali svými zmocněnci;
prezident Československé socialistické republiky
JUDr. Vratislava Vajnara, CSc.,
ministra vnitra Československé socialistické
republiky,
Státní rada Polské lidové republiky
generála zbraní Czeslawa Kiszczaka,
ministra vnitra Polské lidové republiky,
kteří po výměně svých
plných mocí, jež byly shledány v dobré
a náležité formě, dohodli se na těchto
ustanoveních:
V souladu s výsledky prvního společného
přezkoušení průběhu československo-polských
státních hranic na hraničních vodních
tocích, které bylo provedeno podle Smlouvy o právních
vztazích Stálou československo-polskou hraniční
komisí, probíhají československo-polské
státní hranice na hraničních vodních
tocích tak, jak je znázorněno v nových
hraničních dokumentech, kterými jsou
a) protokolární popisy průběhu hraniční
čáry s tabulkami číselných
údajů;
b) náčrty průběhu hraniční
čáry v měřítku 1:2000;
c) Závěrečný protokol o prvním
společném přezkoušení průběhu
československo-polských státních hranic
na hraničních vodních tocích v letech
1976 - 1983, podepsaný v Praze dne 9. prosince 1983.
Nové hraniční dokumenty jsou nedílnou
součástí této Smlouvy.
Nové hraniční dokumenty nahrazují
ve vztahu ke společně přezkoušeným
úsekům státních hranic na hraničních
vodních tocích příslušné
části hraničních dokumentů,
které jsou nedílnou součástí
Smlouvy mezi Československou republikou a Polskou lidovou
republikou o konečném vytyčení státních
hranic, podepsané ve Varšavě dne 13.června
1958.
Plochy částí státních území
Československé socialistické republiky a
Polské lidové republiky oddělených
náhlými přirozenými změnami
polohy koryt hraničních vodních toky, obsažené
v Závěrečném protokolu uvedeném
v článku 1 písm.c) této Smlouvy, jsou
vzájemně vyrovnány.
Hraniční čára na hraničních
vodních tocích znázorněná v
nových hraničních dokumentech je, bez ohledu
na jakékoliv změny polohy jejich koryt, výchozí
čarou pro projektování vodohospodářských
úprav hraničních vodních toků
a pro druhé společné přezkoušení
průběhu československo-polských státních
hranic na hraničních vodních tocích.
Tato Smlouva bude ratifikována a vstoupí v platnost
dnem výměny ratifikačních listin.
Výměna ratifikačních listin bude provedena
v Praze.
Dáno ve Varšavě dne 10, prosince 1986 ve dvou
vyhotoveních, každé v jazyku českém
a polském, přičemž obě znění
mají stejnou platnost.
Na důkaz toho zmocněnci smluvních stran tuto
Smlouvu podepsali a opatřili ji pečetěmi.