Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně

Zákon č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění zákona č. 141/1965 Sb., o některých změnách v sociálním zabezpečení družstevních rolníků, zákona č. 116/1967 Sb., o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení družstevních rolníků, zákona č. 89/1968 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků a zákon o sociálním zabezpečení, zákona č. 99/1972 Sb., o zvýšení, přídavků na děti a výchovného, zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., o zvýšení mateřského příspěvku a o změnách v nemocenském zabezpečení, zákona č. 148/1983 Sb., o sjednocení sazeb nemocenského, zákona č. 57/1984 Sb., o některých změnách v nemocenském zabezpečení pracujících, zákona č. 109/1984 Sb., o změnách v nemocenském zabezpečení, a zákona č. 51/1987 Sb., o změnách v nemocenském zabezpečení, se mění a doplňuje takto:

1. § 1 až 4 zní:

Zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte vzniká družstevníku dnem vzniku členství v družstvu, ne však dříve než dnem skutečného začátku výkonu práce. Toto zabezpečení zaniká dnem, jímž členství v družstvu zaniklo.

(1) Družstevník, který podle dohody o členství v družstvu má konat práci v družstvu jen po část kalendářního roku, nebo který byl družstvem uvolněn z výkonu práce, je účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte jen v době, kdy podle uvedené dohody měl práci konat nebo ji konal.

(2) Družstevník, který podle dohody o členství v družstvu koná práce jen občas a nepravidelné podle potřeb družstva, je účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte v rozsahu stanoveném prováděcím předpisem.

Družstevník je účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte v době, kdy vykonává v zahraničí práci pro družstvo.

Družstevník, který podle dohody o členství v družstvu má vykonávat práci takového rozsahu, že odměna nedosahuje ani 120 Kčs měsíčně, je ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte vyňat.".

2. § 7 se vypouští.

3. V § 8 odst. 1 a § 16 odst. 1 se vypouští závorka s odkazem na § 7

4. § 11 zní:

Družstevníku, který podle dohody o členství v družstvu bude konat práci v družstvu jen po část kalendářního roku, a nejde o důchodce, kterému se vyplácí starobní nebo invalidní důchod, náleží nemocenské při, téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 75 pracovních dnů; při více pracovních neschopnostech nejdéle po dobu 90 pracovních dnů v jednom kalendářním roce. Toto omezení neplatí, jestliže pracovní neschopnost vznikla pracovním úrazem (nemocí z povolání) nebo jestliže družstevník v době kalendářního roku před vznikem pracovní neschopnosti byl účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte alespoň 180 dnů.".

5. V § 12 se v první větě slova "v družstvu pracovně činný po dobu aspoň" nahrazují slovy "účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte nejméně po dobu".

6. V § 16 odst. 7 se na konci připojují tato slova "nebo jde-li o družstevníka, který podle dohody o členství v družstvu nepracuje na pracovištích družstva, ale vykonává pro družstvo práci doma.".

7. § 19 se vypouští.

8. § 19a odst. 5 se vypouští a dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.

9. § 22 odst. 2 zní:

"(2) Peněžitá pomoc v mateřství náleží za pracovní dny a svátky, za něž se poskytuje družstevníku náhrada pracovní odměny, nebo za něž se měsíční pracovní odměna jinak nekrátí.".

10. V § 25 odst.1 se v první větě vypouštějí slova "k pozdějšímu osvojení".

11. § 27 zní:

(1) Peněžitá pomoc podle tohoto zákona se poskytuje svobodnému, ovdovělému, rozvedenému nebo z jiných vážných důvodů osamělému družstevníku, který nežije s družkou, jestliže pečuje o dítě na skladě rozhodnutí příslušného orgánu, nebo o dítě, jehož matka zemřela.

(2) Peněžitá pomoc náleží také družstevníku, který pečuje o dítě, jestliže jeho manželce se neposkytuje peněžitá pomoc v mateřství a sama nemůže nebo nesmí podle lékařského posudku o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění.

(3) Podmínky pro nárok na peněžitou pomoc a způsob jejího stanovení se u družstevníka uvedeného v odstavcích 1 a 2 posuzují podle stavu ke dni převzetí dítěte. Peněžitá pomoc se poskytuje ode dne převzetí dítěte po dobu, po kterou se družstevník o dítě stará, nejdéle po dobu 31 týdnů, a v případě uvedeném v odstavci 2 po dobu 22 týdnů, ne však déle, než dítě dosáhne osmi měsíců věku.

(4) Pro přiznání, výši a poskytování peněžité pomoci družstevníku platí ostatní ustanovení tohoto zákona obdobně.".

12. § 27a se vypouští.

13. § 30 a § 31 zní:

(1) Přídavky na děti náležejí družstevníku, který je podle tohoto zákona účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, jestliže

a) má nezaopatřené děti,

b vykonává práci v družstvu v rozsahu předepsaného pracovního úvazku a

c) vykonával práci v družstvu v kalendářním měsíci po stanovenou dobu.

(2) Družstevníku povolanému ke službě v ozbrojených silách náležejí na nezaopatřené dítě, jsou-li splněny ostatní podmínky, přídavky na děti, jestliže byl účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte v dobo nástupu služby nebo v době, kdy byl povolán k výkonu služby, nebo jestliže v době, kdy byl povolán k výkonu služby, měl zachovány nároky z uvedeného zabezpečení.

(3) Přídavky na děti náležejí družstevníku také po zániku zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, pokud se poskytuje z důvodu tohoto zabezpečení ještě nemocenské nebo peněžitá pomoc v mateřství; podmínkou je, že před zánikem zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte vykonával v družstvu práci v rozsahu předepsaného pracovního úvazku.

(1) Za nezaopatřené se považují vlastní i osvojené děti družstevníka nebo jeho manžela, pokud děti žijí v Československé socialistické republice, a to do skončení povinné školní docházky.

(2) Po skončení povinné školní docházky se dítě považuje za nezaopatřené, nejdéle však do dosažení 26 let, jestliže

a) se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem anebo předepsaným výcvikem,

b) se nemůže připravovat na budoucí povolání nebo být zaměstnáno pro nemoc,

c) pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je neschopno se soustavně připravovat na budoucí povolání anebo je schopno se na ně připravovat jen za mimořádných podmínek, nebo

d) pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je neschopno vykonávat soustavné zaměstnání nebo výkon takového zaměstnání by vážně zhoršil jeho zdravotní stav.

(3) Prováděcí předpis stanoví, za jakých podmínek se poskytuji přídavky na děti, na vnuky a sourozence družstevníka nebo jeho manžela a na děti, které se zdržují v cizině.".

14. Dosavadní § 33 se označuje jako § 35a a dosavadní § 35 se označuje jako § 35b.

15. § 33 až § 35 zní:

(1) K přiznání přídavků na děti se vyžaduje, aby družstevník měl pracovní úvazek odpovídající stanovené týdenní pracovní době, která je v souladu s družstevními předpisy obecně zavedena pro provaz, v němž koná práci.

(2) Jde-li o družstevníka se změněnou pracovní schopností nebo o družstevnici, která pečuje aspoň o jedno nezaopatřené dítě a má z tohoto důvodu kratší pracovní úvazek, vyžaduje se pro přiznání přídavků na děti pracovní úvazek odpovídající polovině pracovní doby uvedené v předchozím odstavci. To platí též, jde-li o družstevníka svobodného, ovdovělého, rozvedeného nebo z jiných vážných důvodů osamělého, který nežije s družkou a pečuje aspoň o jedno nezaopatřené dítě.

(3) Jde-li o družstevníka (družstevnici) svobodného, ovdovělého, rozvedeného nebo z jiných vážných důvodů osamělého, který nežije s družkou (druhem), je poživatelem částečného invalidního důchodu a pečuje aspoň o jedno nezaopatřené dítě, považuje se podmínka pracovního úvazku za splněnou, dosáhne-li odměna za práci v kalendářním měsíci nejméně 400 Kč. Ustanovení odstavce 4 věty třetí platí obdobně.

(4) U družstevníků, kterým družstvo nestanoví dobu výkonu práce, a u družstevníků, kteří podle dohody o členství v družstvu nepracují na pracovištích družstva, ale vykonávají pro družstvo práci doma, se považují podmínky pracovního úvazku a odpracované doby za splněná v kalendářním měsíci, v němž takový družstevník dosáhl odměny za práci nejméně 700 Kčs. Jde-li o družstevníka se změněnou pracovní schopností, o družstevníka uvedeného v odstavci 2 větě druhé nebo o družstevnici, která pečuje aspoň o jedno nezaopatřené dítě, vyžaduje se, aby odměna za práci v kalendářním měsíci, činila nejméně 400 Kčs. Částky 700 Kčs, popřípadě 400 Kčs, se úměrně sníží v kalendářním měsíci, v němž družstevník nemohl konat práci z vážných důvodů; za vážný důvod se považuje uznaná dočasná pracovní neschopnost pro nemoc nebo úraz, karanténa, placená mateřská dovolená, lázeňská péče, výkon veřejné funkce, občanských povinností, a jiných úkonů v obecném zájmu a služba v ozbrojených silách.

(1) K přiznání přídavků na děti za jednotlivý kalendářní měsíc se vyžaduje, aby družstevník v tomto měsíci odpracoval všechny pracovní, dny (směny), které pro něj vyplývají ze stanoveného rozvržení pracovní doby.

(2) Odpracované době se klade na roveň

a) doba dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz, karantény, materské dovolené, další mateřské dovolené a doba nepřítomnosti v práci z důvodu péče o dítě ve věku do 10 let nebo ošetřování nemocného člena rodiny (§ 16),

b) doba, za kterou se poskytuje náhrada odměny za práci, popřípadě odměna za práci, jakož i doba, za kterou při důležitých osobních překážkách v práci náhrada odměny za práci nenáleží jen proto, že družstevník nesplňuje požadovanou podmínku doby výkonu práce,

c) doba výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, služby v ozbrojených silách včetně potřebného pracovního volna poskytovaného v souvislosti s touto službou,

d) doba, po kterou družstevník prokazatelně nemohl pracovat pro nepříznivé povětrnostní vlivy, popřípadě pro překážku na straně družstva,

e) doba pracovního volna poskytovaného podle předpisů o studiu při zaměstnání nebo podle předpisů o externí aspirantuře,

f) doba náhradního volna za práci přesčas nebo ve svátek,

g) doba lázeňské péče,

h) doba pracovního volna omluveného družstvem z jiného důvodu.

(1) Přídavky na děti činí měsíčně

a zvyšují se na každé další dítě o 350 Kčs měsíčně.

(2) Jde-li o nezaopatřené dítě starší jednoho roku, které je podle posudku orgánů sociálního zabezpečení dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči, poskytuje se k přídavkům na děti příplatek ve výši

a) 500 Kčs měsíčně, nebo

b) 700 Kčs měsíčně, jde-li o dítě, které vyžaduje mimořádnou péči zvlášť náročnou.

Podmínkou je, že dítě není umístěno v zařízení s týdenním nebo celoročním pobytem pro takové děti, a jde-li o příplatek podle ustanovení písmene b), ani v zařízení s denní docházkou. Příplatek podle ustanovení písmene a) náleží, nesplňuje-li dítě podmínky pro příplatek podle ustanovení písmene b) jen proto, že je umístěno v zařízení s denní docházkou.

(3) Splní-li se během kalendářního měsíce podmínky pra změnu výše přídavků na děti, náležejí za cely kalendářní měsíc vyšší přídavky na děti.".

16. V § 35b se ve větě druhé za slova "z důvodu léčení" vkládají slova "případně z důvodu plnění povinné školní docházky nebo přípravy na budoucí povolání".

17. § 116 odst. 3 se vypouští.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.

18. V § 144 se v první větě za slova "s ministerstvem zemědělství a výživy" vkládají slova "se Svazem družstevních rolníků".

19. V § 144 se na konci připojuje tato věta: "Jde-li o družstevníka uvedeného v § 2 odst. 2, stanoví také rozsah nároků ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte.".

Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., o zvýšení přídavků na děti a výchovného, zákona č. 73/1982 Sb., o změnách zákona o sociálním zabezpečení a předpisů o nemocenském pojištění, zákona č. 57/1984 Sb., o některých změnách v nemocenském zabezpečení pracujících, zákona č. 19/1984 Sb., o změnách v nemocenském zabezpečení, a zákona č. 51/1987 Sb., o změnách v nemocenském zabezpečení, se mění a doplňuje takto:

1. V § 9 se na konci připojují tato slova:

"nebo za něž se měsíční mzda jinak nekrátí.".

2. V § 11 odst. 1 se ve větě první vypouštějí slova "k pozdějšímu osvojení".

3. V § 12a se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které zní:

"(2) Peněžitá pomoc náleží také pracovníku, listy pečuje o dítě, jestliže jeho manželce se neposkytuje peněžitá pomoc v mateřství a sama nemůže nebo nesmí podle lékařského posudku o dítě pečovat pro závažná dlouhodobé onemocnění.

(3) Podmínky pro nárok na peněžitou pomoc a způsob jejího stanovení se u pracovníka uvedeného v odstavcích 1 a 2 posuzují podle stavu ke dni převzetí dítěte. Peněžitá pomoc se poskytuje ode dne převzetí dítěte po dobu, po (derou se pracovník o dítě stará, nejdéle po dobu 31 týdnů, a v případě uvedeném v odstavci 2 po dobu 22 týdnů, ne však déle, než dítě dosáhne osmi měsíců věku.".

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.

4. V § 21 se připojují nové odstavce 3 a 4, které zní:

"(3) Ustanovení předchozího odstavce platí i pro pracovníka svobodného, ovdovělého, rozvedeného nebo z jiných vážných důvodů osamělého, který nežije s družkou a pečuje aspoň o jedno nezaopatřené dítě.

(4) Jde-li o pracovníka (pracovnici) svobodného, ovdovělého, rozvedeného, nebo z jiných vážných důvodů osamělého, který nežije s družkou (druhem), je poživatelem částečného invalidního důchodu a pečuje aspoň o jedno nezaopatřené dítě, považuje se podmínka pracovního úvazku za splněnou; dosáhne-li hrubého výdělku v kalendářním měsíci nejméně 400 Kčs. Ustanovení § 23 třetí věta platí obdobně.".

5. § 22 odst. 2 písm. a) zní:

"a) dobu dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz, karantény, mateřské dovolené, další mateřské dovolené a doba nepřítomnosti v práci z důvodu péče o dítě ve věku do 10 let nebo ošetřování nemocného člena rodiny,".

6. § 22 odst. 2 písm. h) zní:

"h) doba pracovního volna omluveného organizací z jiného důvodu,".

7. V § 22 odst. 2 se vypouští ustanovení písm. i).

8. V § 23 věta druhá zní: "Jde-li o pracovníka se změněnou pracovní schopností, o pracovníka uvedeného v § 21 odst. 3 nebo o pracovnici, která pečuje aspoň o jedno nezaopatřené dítě, vyžaduje se, aby hrubý výdělek v kalendářním měsíci činil nejméně 400 Kčs.".

9. § 24 odst. 2 zní:

"(2) Jde-li o nezaopatřené dítě starší jednoho roku, které je podle rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči, poskytuje se k přídavkům na děti příplatek ve vyši

a) 500 Kčs měsíčně, nebo

b) 700 Kčs měsíčně, jde-li o dítě, které vyžaduje mimořádnou péči zvlášť náročnou.

Podmínkou je, že dítě není umístěno v zařízení s týdenním nebo celoročním pobytem pro takové děti, a jde-li o přeplatek podle ustanovení písmene b), ani v zařízení s denní docházkou. Příplatek podle ustanovení písmene a) náleží, nesplňuje-li dítě podmínky pro příplatek podle ustanovení písmene b) jen proto, že je umístěno v zařízení s denní docházkou.".

10. V § 27 odst. 2 se ve větě první za slova "z důvodu léčení" vkládají slova "popřípadě z důvodu plnění povinné školní docházky nebo přípravy pro budoucí povolání,".

(1) Družstevníku, kterému nebyly přiznány peněžité dávky ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte jen proto, že podle předpisů platných před 1. říjnem 1988 nesplnil podmínky účasti na tomto zabezpečení, náležejí ode dne účinnosti tohoto zákona peněžité dávky ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, jestliže by podmínky účasti na tomto zabezpečení byly splněny podle předpisů platných po 30. září 1988. Peněžité dávky se pak vyplácejí v rozsahu a za podmínek stanovených předpisy o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte.

(2) Příslušný orgán sociálního zabezpečení nejpozději do 30. září 1989 posoudí, které z dětí, jež bylo před 1. říjnem 1988 uznáno za invalidní a vyžadující stálou péči podle dříve platných předpisů, splňuje podmínku pro uznání za dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžadující mimořádnou péči s nárokem na příplatek k přídavkům na děti ve výši 700 Kčs měsíčně.

Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění

a) zákona č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, jak vyplývá ze zákonů jej měnících a doplňujících,

b) zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, jak vyplývá ze zákonů jej měnících a doplňujících.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1988.

Všeobecná část

Předloženým návrhem zákona o změnách v nemocenském zabezpečení se novelizuje zákon č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, a zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, a to v návaznosti na připravovaní nový zákon o zemědělském družstevnictví a nový zákon o sociálním zabezpečení.

Předloženým návrhem dochází k významná změně v konstrukci účasti družstevníků na zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, a to s ohledem na nově koncipovanou právní úpravu pracovních vztahů družstevních rolníků, podle níž se tyto vztahy budou nadále posuzovat v zásadě shodně jako u pracovníků.

Zatím co systém dávek nemocenského zabezpečení a zabezpečení matky a dítěte a podmínky pro jejich poskytování jsou již v současné době v zásadě stejně upraveny jak pro družstevní rolníky, tak pro pracovníky, je dosud úprava vzniku účasti na uvedeném zabezpečení naprosto odlišná. Dosavadní ustanovení o účasti družstevních rolníků na zabezpečení nevychází z doby trvání pracovní činnosti, tak jako je tomu u pracovníků, nýbrž ze sledování počtu měsíců, ve kterých družstevník v průběhu kalendářního roku byl pracovně činný a ze sledování odpracovaných dnů v jednotlivých měsících. Rozsah pracovní činnost, pro účast na zabezpečení se přitom snižuje, existují-li závažné důvody stanovené v předpisech (doba pracovní neschopnosti, péče o dítě apod.). Tato úprava, která je administrativně velmi komplikovaná, odpovídá podmínkám hospodaření a možnosti pracovního zapojení družstevníků v minulosti, kdy družstva s ohledem na svou ekonomickou úroveň nemohla zajistit pracovní zapojení družstevníků po celou dobu a i organizace práce nebyla na odpovídající úrovni.

V současné době uvedená úprava už neodpovídá dosaženému stupni ekonomického rozvoje družstev, kdy podmínky i rozsah pracovního zapojení družstevníků jsou stejného rozsahu jako pracovníků v pracovním poměru. Proto se předpokládalo řešení této otázky v souvislosti s přípravou jednotného zákona o nemocenském zabezpečení pro pracovníky i družstevníky. Tím, že nyní dochází v navrhovaném zákoně o zemědělském družstevnictví k nové úpravě pracovních vztahů družstevníků, nelze uvedenou úpravu odkládat, ale je třeba současně s tímto zákonem nově upravit účast družstevních rolníků na nemocenském zabezpečení a zabezpečení matky a dítěte, a to tak, aby řešení této účasti odpovídalo novým právním vztahům a tím i současné úrovni zemědělského družstevnictví.

Proto se navrhuje účast na zabezpečení družstevních rolníků vázat na členství v družstvu a na dobu trvání pracovní činnosti, přičemž toto zabezpečení nemůže vzniknout dříve než ode dne skutečného výkonu práce (obdobně jako je tomu u pracovníků). Dále se navrhuje, ve shodě s úpravou platnou pro pracovníky, stanovit podmínky a rozsah účasti na zabezpečení v případech, kdy družstevník koná pracovní činnost v menším rozsahu, nebo jde-li o další nároky, zejména přídavky na děti.

Pokud jde o přídavky na děti, budou tak jako u pracovníků náležet družstevníkům, jestliže vykonávají práci v družstvu v rozsahu pracovního úvazku, který bude pro ně vyplývat z dohody o členství v družstvu, na rozdíl od dosavadního stavu, kdy je nutné pro nárok družstevníka sledovat počet odpracovaných dnů v měsíci.

V úpravě přídavků na děti náležejících družstevním rolníkům dochází ještě k další změně a to v návaznosti na připravovaný nový zákon o sociálním zabezpečení, podle něhož bude náležet k výchovnému příplatek na dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, který nahradí dosavadní příplatek na invalidní dítě. Shodně s touto úpravou se k přídavkům na děti bude poskytovat tento příplatek, který bude diferencován podle rozsahu potřeby péče o takové dítě i a bude poskytován v částce 500 Kčs nebo 700 Kčs měsíčně.

Pokud jde o příplatek na invalidní dítě, je nutno provést stejnou úpravu také v zákoně č. 88/1968 Sb., kterým se upravuji nároky na přídavky na děti pro pracovníky.

Pro pracovníky i pro družstevní rolníky se také nově - výhodněji - stanoví plnění podmínky pracovního úvazku pro osamělé poživatele částečných invalidních důchodů, kteří pečují o nezaopatřené dítě, a to v souvislosti s připravovanou úpravou sociálního zabezpečení, podle níž poživatelům uvedeného důchodu nebude náležet výchovné.

Dosavadní úprava peněžité pomoci, v mateřství neumožňuje poskytovat tuto dávku muži, jestliže jeho manželka nemůže pro závažné dlouhodobé onemocnění o dítě pečovat a sama nepobírá peněžitou pomoc v mateřství. V těchto, v praxi výjimečných případech, se rodina dostává do obtížné situace, a je proto odůvodněné přiznat takovému muži (pracovníku i družstevníku) peněžitou pomoc, obdobně jak se již dnes přiznává osamělému pracovníku. Navrhovanou úpravou se tak docílí stejného řešení, jaké už nyní platí pro mateřsky příspěvek.

V obou předpisech se dále provádějí drobná zpřesnění vycházející z praxe a sledující administrativní zjednodušení při provádění obou předpisů.

Finanční dosah

Změna podmínek účasti na zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte družstevních rolníků se neprojeví podstatněji v rozsahu jejich zabezpečení a proto nelze předpokládat, že by navrhovaná úprava znamenala zvýšení celkových nákladů na nemocenské zabezpečení. Také další navrhované drobnější úpravy si nevyžádají zvýšených finančních nákladů.

Ke zvýšení výdajů dojde pouze v souvislosti s úpravou příplatku k přídavkům na děti, které jsou však zahrnuty ve výdajích spojených s realizaci nového zákona o sociálním zabezpečení. Pro informaci se dále uvádí jejich rozdělení na jednotlivé rozpočty:

Zvláštní část

K čl. I bodu 1

Zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítě bude vznikat i zanikat v návaznosti na členství v družstvu, a ta dnem, kdy k takovému vzniku nebo zániku dojde, ne však dříve než dnem skutečného začátku výkonu práce. Řešení obsažené v § 1 umožňuje skutečnost, že nová právní úprava pracovních vztahů družstevníků váže vznik členství na den nástupu do práce i na povinnost družstva ode dne vzniku členství přidělovat družstevníku práci podle dohody o členství v družstvu a na povinnost družstevníka práci osobně vykonávat.

Současně je však třeba řešit případy, kdy podle dohody o členství v družstvu nebude družstevník pracovat po celý kalendářní rok nebo kdy družstvo člena z výkonu práce na jeho žádost uvolní, což podle návrhu zákona o zemědělském družstevnictví bude možné z důvodů denního studia, výkonu veřejné funkce, při vzniku nároku na starobní nebo invalidní důchod nebo z důvodu péče o dítě, půjde-li o družstevnici nebo o osamělého družstevníka. V uvedených případech bude družstevník účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte jen v době, kdy podle dohody o členství v družstvu má v družstvu pracovat, tak jak se uvádí v § 2 odst. 1 návrhu.

Družstevník tedy nebude účasten zabezpečení v době, kdy podle dohody o členství v družstvu nemá práce vykonávat nebo kdy byl z výkonu práce uvolněn. Uvedené situace však nelze zaměňovat s případy, kdy družstevník nebude vykonává práci z důvodu překážek v práci nebo kdy mu bude stanoven menší rozsah práce nebo bude-li mu stanoven rozsah práce tak, že výkon práce nebude nepřetržitý. V těchto případech samozřejmě bude účast na zabezpečení trvat po celou dobu.

Obdobně jako u pracovníků se bude řešit účast na zabezpečení v případech, kdy bude družstevník podle dohody o členství v družstvu pracovat ve velmi malém rozsahu. Půjde-li o případ, že bude družstevník konat práce jen občas a nepravidelně podle potřeb družstva, předpokládá návrh zákona úpravu zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte převáděcím předpisem, kde by byl rozsah tohoto zabezpečení stanoven, obdobně jako pracovníkům na nepravidelnou výpomoc.

Podle návrhu zákona o zemědělském družstevnictví může družstvo uskutečňovat zahraničně hospodářskou činnost a proto návrh zákona v § 3 stanoví, že pokud by družstevník vykonával pro družstvo práci v zahraničí, bude i po tuto dobu účasten na zabezpečení.

Návrh v § 4 také stanoví, že bude-li rozsah pracovní činnosti, družstevníka stanoven tak, že výdělek z této činnosti nemá dosáhnout ani 120 Kčs měsíčně, dojde k vynětí družstevníka ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte.

K čl. I bodu 2, 3 a 7

Ustanovení § 7 a 19 zákona č. 103/1964 Sb. stanoví, že nároky z nemocenského zabezpečení a ze zabezpečení matky s dítěte náleží členům všech družstev. Tato ustanovení měla své opodstatnění do roku 1976, kdy pro nároky v oblasti sociální byla družstva dělena do dvou skupin, a to na družstva s vyšší úrovní hospodaření a na družstva ostatní. Návrhem se tato ustanovení jako překonaná ruší.

K čl. I bodu 4

Navrhované ustanovení představuje omezení nároku na nemocenské družstevníka, který nebude konat práci v družstvu po celý rok, a to na dobu nejdéle 75 pracovních dnů, popř. nejdéle na dobu 90 pracovních dnů při více pracovních neschopnostech v kalendářním roce.Toto omezení vyjadřuje odpovídající relaci mezi dobou zaměstnání a dobou pobírání nemocenského při sníženém pracovním úvazku a zamezuje tak možnému pobírání nemocenského v rozsahu neodpovídajícímu pracovnímu zapojení. Stejné ustanovení obsahuje úprava nemocenského pojištění pro pracovníky.

K čl. I bodu 5, 9 a 10

V navrhovaných ustanoveních se provádějí drobná zpřesnění, vyplývající z poznatků a potřeb praxe, které přispívají ke zlepšení aplikace předpisů o nemocenském zabezpečení.

K čl. I bodu 6

Dosud je odchylně v nemocenském zabezpečení pro pracovníky a pro družstevní rolníky upraven nárok na podporu při ošetřování člena rodiny, je-li pracovní činnost konána doma. Odchylnost úpravy vyplývá z toho, že v době, kdy tato úprava vznikala, se u družstevních rolníků nepředpokládala domácká forma práce.

Rozdíl spočívá v tom, že domáckým pracovníkům podpora při ošetřování člena rodiny nenáleží proto, že důvody, pro které je tato dávka poskytována, neexistují, protože pracovníci mohou o dítě nebo o jinou osobu pečovat právě proto, že jsou doma. Navíc domácká práce umožňuje vykonávat ji podle časových možností v průběhu dne kdykoliv. Taková úprava pro družstevníky schází a ponechávat nadále rozdílnou úpravu pro obci skupiny pracujících není důvodné. Kromě toho tento rozdíl vyvolává i kritiku. Proto se v návrhu stanoví, že také družstevníku, potud koná práci doma, nárok na podporu při ošetřování člena rodiny nenáleží.

K čl. I bodu 8

Podle dosavadní úpravy nenáleží vyrovnávací příspěvek družstevnici, která bez závažných důvodů po převedení na jinou práci, neodpracovala v kalendářním měsíci aspoň osm pracovním dnů. Toto ustanovení se navrhuje zrušit v návaznosti na novou úpravu účasti na nemocenském zabezpečení družstevních rolníků a s ohledem na sjednocení právní úpravy této dávky družstevníků a pracovníků.

K čl. I bodu 11 a 12

Navrhovaným zněním § 27 se zavádí nárok na poskytování peněžité pomoci družstevníku pečujícímu o dítě do osmi měsíců věku, místo manželky, která z důvodu závažného dlouhodobého onemocnění nemůže o dítě pečovat, a to po dobu nejdéle 22 týdnů, kde o opatření, které řeší výjimečnou situaci v rodinách a které navazuje na dnes již platnou úpravu poskytování mateřského příspěvku. Zároveň se do tohoto ustanovení přejímá dosavadní úprava obsažená v § 27a zákona (který se v bodě 12 návrhu vypouští), upravující podmínky, dobu a výši poskytování peněžité pomoci osamělému muži. Tato úprava nahradí dosavadní § 27, který upravuje délku mateřské dovolené a další mateřská dovalené, který se stal nadbytečný tím, že pro družstevníky bude platit zákoník práce, kde jsou tyto nároky podrobně upraveny.

V důsledku uvedených změn se ruší § 27a.

K čl. I bodu 13 až 15

V souvislosti s úpravou účasti na zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte obsažené v § 1 až 4 návrhu je třeba upravit taká podmínky nároku na přídavky na děti, pokud jde o pracovní úvazek.

Návrhem se stanoví, že nárok na přídavky na děti má družstevník, který vykonává práci v družstvu v rozsahu předepsaného pracovního úvazku a v kalendářním měsíci po stanovenou dobu, přičemž se pracovním úvazkem rozumí úvazek, který odpovídá stanovené týdenní pracovní době, a která je v souladu s družstevními předpisy obecně zavedena pro provoz, v němž družstevník koná práci. Podle navrhované úpravy, která bude shodná s úpravou platnou pro pracovníky, bude tedy rozhodné o odpracování stanoveného pracovního úvazku, na rozdíl od nynější úpravy, kdy musel družstevník odpracovat vždy úvazek dvaceti pracovních dnů, popř. musel odpracovat jinak stanovený úvazek, jestliže družstevník nemohl z vážných důvodů uvedenou podmínku splnit. Zachovávat odlišnou úpravu od úpravy platné pro pracovníky není nadále důvodné a navíc takto stanovená podmínka pracovního úvazku vyvolávala problémy v případech, kdy pracovníku byl stanoven pracovní úvazek v měsíci, menší než 20 dnů a družstevník ani nemohl tuto podmínku splnit. Tento nedostatek navrhovaná úprava odstraňuje.

Protože podle nového zákona o sociálním zabezpečení nebude náležet výchovné poživatelům částečných invalidních důchodů, je nutno stanovit podmínky pro přídavky na děti tak, aby i tato skupina občanů, u nichž je omezená možnost pracovního zapojení, plnila podmínku pracovního úvazku. Přitom takovou ochranu je důvodné stanovit jen pro osamělé družstevníky pečující o nezaopatřené dítě. Proto se podmínka pracovního úvazku v těchto případech považuje též za splněnou, jestliže odměna za práci v kalendářním měsíci dosáhne 400 Kčs.

V případě, že družstevníku nebude stanovena doba výkonu práce, bude podmínka pracovního úvazku a odpracované doby považována za splněnou, pokud družstevník dosáhne výše odměny 700 Kčs měsíčně. Ustanovení obsahuje ochranu družstevníka se změněnou pracovní schopností a družstevnice pečující o nezaopatřené dítě a rozšiřuje tuto ochranu i na osamělého muže, který pečuje aspoň o jedno nezaopatřeně dítě v oblasti přiznávání přídavků na děti. V těchto případech, kdy jsou dány společensky závažné důvody, pro které nemůže družstevník (družstevnice) být zapojen v plném rozsahu, postačí výdělek 400 Kčs.

V návrhu se s ohledem na novou úpravu podmínek přídavků na děti upřesňuje i vyčet dob, které se kladou na roveň odpracované době pro vznik nároku na přídavky na děti.

Nově se upravuje příplatek k přídavkům na děti na dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči, který nahradí dosavadní příplatek na invalidní dítě. Navrhovaná úprava znamená jednak zpřesnění dosavadního stavu, protože u dítěte se ve smyslu předpisů sociálního zabezpečení nejedná o invaliditu, jednak diferenciaci příplatku na 500 Kčs a 700 Kčs, namísto dosud jednotné částky 500 Kčs, umožňující vyjádřit skutečnou rozdílnost v časové i věcné náročnosti péče, kterou zajišťuje rodina dítěti podle jednotlivých druhů postižení. Základní kritéria pro přiznávání jednotlivých stupňů příplatku budou upravena prováděcím předpisem a uvedena v příloze prováděcích předpisů k zákonu o sociálním zabezpečení.

Navrhovaná úprava podmínek nároku na přídavky na děti, která v ostatních směrech přejímá dosavadní právní stav, je stanovena shodné s podmínkami přídavků na děti pro pracovníky.

K čl. I bodu 16

V § 35b se řeší výplata přídavků na děti, a to včetně případů, kdy je dítě umístěno v ústavu. Kromě případu léčení dítěte je důvodné poskytovat přídavky na děti, namísto ústavu rodičům také v případech, kdy je dítě umístěno v ústavu z důvodu plnění povinné školní docházky nebo přípravy na budoucí povolání. Půjde o ústavy pro zdravotně postižené děti a mládež, kde dítě musí být právě z důvodů zdravotních, přičemž rodina nadále plní k tomuto dítěti všechny povinnosti a bylo by nesprávná této rodině přídavky nevyplácet.

K čl. II bodu 1 až 4

Návrhem dochází k rozšíření hmotného zabezpečení pracovníka po dobu péče o dítě v době, kdy manželka z důvodu vážného onemocnění nemůže pečovat o dítě a pobírat peněžitou pomoc v mateřství (bod 3); v těchto případech bude náležet peněžitá pomoc muži, jde o obdobnou úpravu, jaká je v mateřském příspěvku.

V navrhovaných změnách se také promítá společensky odůvodněná ochrana osamělého muže (bod 4) a případů převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů (bod 2).

Protože podle nového zákona o sociálním zabezpečení nebude náležet výchovné poživatelům částečných invalidních důchodů, je nutno stanovit podmínky pro přídavky na děti tak, aby i tato skupina občanů, u nichž je omezená možnost pracovního zapojení, plnila podmínku pracovního úvazku. Přitom takovou ochranu je důvodné stanovit jen pro osamělé pracovníky pečující o nezaopatřené dítě. Proto se podmínka pracovního úvazku v těchto případech považuje též za splněnou, jestliže mzda v kalendářním měsíci dosáhne 400 Kčs.

K čl. II bodu 5 až 7

Navrhovanými změnami, dochází k přesnějšímu vymezení dob, které se kladou naroveň odpracovaným dobám pro účely přídavků na děti. Nová úprava odstraní některé pochybnosti při hodnocení těchto dob.

K čl. Il bodu 8 a 9

Navrhovaným zákonem se rozšiřuje ochrana osamělého muže, který pečuje aspoň o jedno nezaopatřená dítě v oblasti přídavků na děti. Stejně jako je to nyní stanoveno pro ženy, postačí muži výdělek 400 Kčs měsíčně, aby byla podmínka odpracované doby pro přiznání přídavků na děti splněna.

Nově se upravuje příplatek k přídavku na děti no dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči, který nahradí dosavadní příplatek na invalidní dítě. Navrhovaná úprava znamená jednak zpřesnění dosavadního stavu, protože u dítěte se ve smyslu předpisů sociálního zabezpečení nejedná o invaliditu, jednak diferenciaci příplatku na 500 Kčs a 700 Kčs, namísto dosud jednotné částky 500 Kčs, umožňující vyjádřit skutečnou rozdílnost v časové i věcné náročnosti péče, kterou zajišťuje rodina dítěti podle jednotlivých druhů postižení. Základní kriteria pro přiznávání jednotlivých stupňů příplatku budou upraveny prováděcím předpisem a uvedena v příloze prováděcích předpisů k zákonu o sociálním zabezpečení.

V § 27 odst. 2 se řeší výplata přídavků na děti, a to včetně případů, kdy je dítě umístěno v ústavu. Kromě případů léčení dítěte je důvodné poskytovat přídavky na děti namísto ústavu rodičům také v případech, kdy je dítě umístěno v ústavu z důvodu plnění povinné školní docházky nebo přípravy na budoucí povolání. Půjde o ústavy pro zdravotně postižené děti a mládež, kde dítě musí být právě z důvodů zdravotních, přičemž rodina nadále plní k tomuto dítěti všechny povinnosti a bylo by nesprávné této rodině přídavky nevyplácet.

K čl. III

Nová úprava účasti na zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte družstevníka bude podle návrhu v zásadě výhodnější než podle úpravy dosud platné. Proto přechodné ustanovení zaručuje nárok na dávky nemocenského zabezpečení a zabezpečení matky a dítěte v těch případech, kdy pro nesplnění dosavadních podmínek nebyla dávka přiznána, avšak pokud by se podmínky pro nárok na takovou dávku zkoumaly podle nových předpisů, nárok by na ni vznikl.

Pokud jde o příplatek k přídavkům na děti na dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené, vyžadující mimořádnou péči, stanoví se lhůta, do níž musí příslušné orgány případ posoudit, jde-li o přiznání tohoto příplatku ve výši 700 Kčs měsíčně. Tuto lhůtu je třeba stanovit vzhledem k množství případů, kterých se bude tato změna týkat, i s ohledem na promlčecí lhůty.

K čl. IV

Navrhuje se účinnost od 1. října 1988, shodně s připravovaným novým zákonem o sociálním zabezpečení.