Federální shromáždění
Československé socialistické republiky se
usneslo na tomto zákoně:
Zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských
stycích se zahraničím, se mění
a doplňuje takto:
1. Ustanovení § 3 písm. c) se vypouští.
2. V ustanovení § 4 písm. e) se vypouští
slova "a výrobně technickými poznatky".
3. § 5 zní:
(1) Československé právnické osoby
usilují při své podnikatelské činnosti
o co nejvýhodnější zapojení do
mezinárodní dělby práce.
(2) Československé osoby jsou oprávněny
v mezích stanovených podle tohoto zákona
navazovat a uskutečňovat přímé
hospodářské vztahy se zahraničními
osobami.
(3) Československé osoby mohou navazovat a uskutečňovat
nepřímé hospodářské
vztahy se zahraničím. Nepřímými
hospodářskými vztahy se zahraničím
podle tohoto zákona jsou vztahy k zahraničním
osobám, které československá osoba
navazuje a uskutečňuje prostřednictvím
československých socialistických organizací
oprávněných k zahraničně hospodářské
činnosti, jednajících vlastním jménem
na účet československé osoby. Československá
osoba je oprávněna si zvolit, která z několika
československých socialistických organizací
oprávněných k požadované zahraničně
hospodářské činnosti má vystupovat
na základě smlouvy vůči zahraničním
osobám.
(4) Zahraničně hospodářská
činnost je řízena, organizována a
kontrolována státem tak, aby se podnikatelská
činnost v této oblasti v podmínkách
hospodářské soutěživosti a v
mezích stanovených podle tohoto zákona rozvíjela
v souladu s potřebami národního hospodářství
Československé socialistické republiky a
v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž
je Československá socialistická republika
vázána, a rozšiřovalo se zapojování
československých osob ve vhodných formách
do mezinárodní dělby práce."
4. § 6 odst. 5 se doplňuje písmeny e) a f),
která zní:
"e) dovoz věcí uskutečňovaný
československými fyzickými osobami za účelem
výkonu jim povolené hospodářské
činnosti na území Československé
socialistické republiky;[Např. nařízení
vlády ČSR č. 1 /1988 Sb., o prodeji zboží
a poskytování jiných služeb občany
na základě povolení národního
výboru a nařízení vlády SSR
č. 2 /1988 Sb., o prodeji zboží a poskytování
jiných služeb občany na základě
povolení národního výboru]
f) poskytování a přijímání
služeb v oblastech uvedených v 17 zákona (zahraničně
hospodářské služby)."
5. § 7 zní
(1) Zahraničně obchodní činnost mohou
provádět pouze československé právnické
osoby a zahraniční osoby na základě
a v mezích uděleného povolení, pokud
nejde o případ, kdy se povolení nevyžaduje.
(2) Povolení k zahraničně obchodní činnosti se nevyžaduje
a) u zahraničních osob k jednání o uzavření smluv s československými právnickými osobami, oprávněnými k zahraničně obchodní činnosti, a k plnění těchto smluv;
b) u československých právnických osob, které jsou socialistickými organizacemi, v mezích jim stanoveného základního předmětu podnikání, pro vývoz a dovoz výrobků a jejich částí, jež jsou předmětem smlouvy o výrobní kooperaci, uzavřené v souladu s tímto zákonem (§ 23 odst. 2 tohoto zákona), pokud se tento vývoz nebo dovoz uskutečňuje ve vztahu k jiné smluvní straně této smlouvy, která má sídlo na území státu podílejícího se na socialistické ekonomické integraci; toto oprávnění k zahraničně obchodní činnosti může federální ministerstvo zahraničního obchodu omezit nebo odejmout za podmínek stanovených v § 8 odst. 4 první věta;
c) v dalších případech, kdy z hlediska
zájmů národního hospodářství
Československé socialistické republiky není
účelné vázat provádění
zahraničně obchodní činnosti na udělení
povolení, a to za podmínek a v rozsahu stanovených
v prováděcích předpisech vydaných
podle § 9."
6. § 8 odst. 1 a 2 zní:
"(1) Povolení k zahraničně obchodní
činnosti uděluje, mění a odnímá
federální ministerstvo zahraničního
obchodu po projednání s příslušnými
orgány.
(2) Federální ministerstvo zahraničního
obchodu udělí povolení k zahraničně
obchodní činnosti československé osobě,
jež je socialistickou organizací, jestliže tato
prokáže, že jsou u ní splněny předpoklady
pro řádný a hospodářsky efektivní
a racionální výkon zahraničně
obchodní činnosti a bude disponovat dostatečnými
devizovými prostředky k úhradě právních
důsledků případného porušení
svých závazků vůči zahraničním
osobám. Ze závažných důvodů
může vláda Československé socialistické
republiky stanovit další podmínky, jejichž
splnění je nezbytné, aby mohlo být
uděleno povolení k zahraničně obchodní
činnosti. Jiným osobám může federální
ministerstvo zahraničního obchodu udělit
povolení k zahraničně obchodní činnosti,
jestliže toto udělení je v souladu s cíli
účelného zapojení národního
hospodářství Československé
socialistické republiky do mezinárodní dělby
práce."
7. § 8 odst. 3 se vypouští.
8. § 8 odst. 4 zní:
"(4) Federální ministerstvo zahraničního
obchodu povolení k zahraničně obchodní
činnosti omezí nebo odejme, jestliže československá
právnická osoba nebo zahraniční osoba,
které bylo povolení uděleno, opětovně
nebo závažným způsobem porušuje
povinnosti stanovené pro provádění
zahraničně obchodní činnosti. Jiným
než československým socialistickým osobám
může federální ministerstvo zahraničního
obchodu omezit nebo odejmout povolení, jestliže se
změnily okolnosti rozhodné pro jeho udělení
podle odstavce 2."
9. § 9 zní:
"Federální ministerstvo zahraničního
obchodu upraví obecně závazným předpisem
postup při udělování, změně
a odnímání povolení k zahraničně
obchodní činnosti a o tom, které zahraničně
obchodní činnosti, vyžadující
povolení podle tohoto zákona, mohou být prováděny
bez tohoto povolení, za jakých podmínek a
v jakém rozsahu."
10. § 10 odst. 1 zní:
"Československé právnické osoby,
oprávněné k zahraničně obchodní
činnosti, které jsou socialistickými organizacemi,
postupují při provádění zahraničně
obchodní činnosti v souladu s potřebami československého
národního hospodářství a s
mezinárodními smlouvami, jimiž je Československá
socialistická republika vázána, a v kulturní
oblasti též v souladu s kulturně politickými
zájmy Československé socialistické
republiky."
11. § 10 odst. 2 se vypouští a dosavadní
odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
12. § 12 odst. 1 a 2 zní:
"(1) Federální ministerstvo zahraničního
obchodu řídí zahraničně obchodní
činnost obecně závaznými právními
předpisy vydanými podle tohoto zákona, celními
a ve spolupráci s příslušnými
ústředními orgány státní
správy i jinými ekonomickými nástroji,
které jsou v jeho působnosti. Zahraničně
obchodní činnost československých
právnických osob, které jsou socialistickými
organizacemi, se usměrňuje rovněž státním
plánem v rozsahu stanoveném právními
předpisy o národohospodářském
plánování.
(2) Federální ministerstvo zahraničního
obchodu kontroluje zahraničně obchodní činnost
na základě a v rámci obecně závazných
právních předpisů podle odstavce 3."
13. Za § 12 se vkládá nový § 12a,
který zní:
(1) Československé a zahraniční osoby
mohou zakládat čs. právnickou osobu, jejíž
základní předmět podnikání
zahrnuje zahraničně obchodní činnost
nebo měnit tento její předmět podnikání
jen s povolením federálního ministerstva
zahraničního obchodu.
(2) Orgány státní správy mohou zakládat
československou právnickou osobu uvedenou v odst.
1 nebo měnit její základní předmět
podnikání týkající se zahraničně
obchodní činnosti jen se souhlasem federálního
ministerstva zahraničního obchodu.
(3) Povolení podle odst. 1 a souhlas podle odst. 2 nahrazuje
povolení podle § 7 odst. 1.
14. § 13 odstavec 3 zní:
"(3) Podniky zahraničního obchodu zakládá
po projednání s příslušným
národním výborem federální
ministerstvo zahraničního obchodu. Při určení
i jiné než zahraničně obchodní
činnosti jako části základního
předmětu podnikání podniku zahraničního
obchodu vyžádá si federální ministerstvo
zahraničního obchodu souhlas příslušného
orgánu státní správy s touto částí
předmětu podnikání, pokud zvláštní
předpisy takový souhlas vyžadují. Zakládací
listina podniku zahraničního obchodu obsahuje zejména
jeho název, sídlo, den založení, vymezení
základního předmětu podnikání
a výši základního jmění.
Založení podniku zahraničního obchodu
se zapisuje do podnikového rejstříku. Způsobilost
podniku zahraničního obchodu nabývat práv
a zavazovat se vzniká dnem zápisu do podnikového
rejstříku."
15. Za § 13 se vkládá nový § 13a,
který zní:
Podnik zahraničního obchodu je socialistickou hospodářskou
organizací, která provádí svou činnost
samostatně na základě státního
plánu hospodářského a sociálního
rozvoje, úplného chozrasčotu a socialistické
samosprávy."
16. § 14 zní:
(1) V čele podniku zahraničního obchodu je
generální ředitel, který jako jediný
vedoucí řídí činnost podniku,
je za ni a její výsledky odpovědný
federálnímu ministerstvu zahraničního
obchodu a pracovnímu kolektivu. Generální
ředitel jmenuje a odvolává své náměstky,
kteří jsou statutárními orgány
podniku zahraničního obchodu. Generální
ředitel a jeho náměstci se zapisují
do podnikového rejstříku jako statutární
orgány podniku zahraničního obchodu. Způsobilost
jednat jménem podniku zahraničního obchodu
nabývá generální ředitel dnem
volby a jeho náměstci dnem jmenování.
Účinky ukončení jejich funkce vůči
třetím osobám nastávají ode
dne zápisu do podnikového rejstříku.
(2) Na řízení podniku zahraničního obchodu se podílejí orgány socialistické samosprávy, kterými jsou:
a) shromáždění pracovního kolektivu podniku zahraničního obchodu, tvořeného pracovníky, kteří v podniku zahraničního obchodu konají práce v pracovním poměru, popř. shromáždění delegátů tohoto kolektivu a
b) rada pracovního kolektivu podniku zahraničního
obchodu, která je volena shromážděním,
a to tajným hlasováním nejvýše
na dobu pěti let.
(3) Pro volbu generálního ředitele, řízení
a socialistickou samosprávu podniku zahraničního
obchodu platí obdobně § 3, § 5, §
11, § 25 odst. 2 a 3, § 26 odst. 1 a 2 a § 27 až
§ 34 zákona o státním podniku.
(4) Podnik zahraničního obchodu je povinen pečovat
o to, aby jeho majetek byl plně, účelně
a hospodárně využíván a chráněn.
Federální ministerstvo zahraničního
obchodu upraví v dohodě s federálním
ministerstvem financí a Státní bankou československou
obecně závazným právním předpisem
podrobnosti o hospodaření s majetkem podniků
zahraničního obchodu."
17. § 15 zní:
(1) Federální ministerstvo zahraničního
obchodu rozhoduje o zrušení, rozdělení,
splynutí a sloučení podniků zahraničního
obchodu a o změně předmětu jejich
podnikání: přitom postupuje obdobně
podle ustanovení § 13 odst. 3 druhá věta.
Federální ministerstvo zahraničního
obchodu může též změnit jejich
název, sídlo a výši základního
jmění.
(2) Zrušení, rozdělení, splynutí
nebo sloučení podniku zahraničního
obchodu nebo změna jeho základního jmění
nesmí být na újmu věřitelům
podniku zahraničního obchodu. Zrušení,
rozdělení, splynutí nebo sloučení
podniků zahraničního obchodu nebo změna
jejich základního jmění nabývají
účinnosti ode dne zápisu do podnikového
rejstříku.
(3) Není-li rozhodnuto o přechodu některého
nároku rozděleného podniku zahraničního
obchodu, může věřitel uplatnit svůj
nárok vůči kterémukoli z podniků
vzniklých rozdělením podniku zahraničního
obchodu a tyto podniky jsou zavázány společně
a nerozdílně.
(4) Pro podnik zahraničního obchodu platí
obdobně ustanovení § 12, § 13 odst. 2,
§ 14, § 17 a § 21 až § 23 zákona
o státním podniku."
18. § 17 odst. 1 a 2 zní:
"(1) K zahraničně hospodářským službám patří služby v oblasti uskutečňování mezinárodní dopravy železniční, letecké, silniční, říční a říčně námořní s výjimkou obstarávání přepravy zásilek, dále v oblasti spojů, kultury, školství, pojišťovnictví, zdravotnictví s výjimkou lázeňské léčby, pohřebnictví a v oblasti bankovně finanční, jestliže jsou poskytovány
a) československými osobami zahraničním osobám s výjimkou služeb poskytovaných k uspokojování osobních potřeb zahraničních fyzických osob a obdobných potřeb zahraničních právnických osob na území Československé socialistické republiky za československou měnu a československým osobám v zahraničí:
b) zahraničními osobami na území Československé
socialistické republiky.
(2) K zahraničně hospodářským službám patří též
a) poskytování služeb československými právnickými osobami československým osobám při zprostředkování převodu práv československých autorů nebo výkonných umělců do zahraničí a zahraničních autorů nebo výkonných umělců do Československé socialistické republiky[§ 44 odst. 1 písm. b zákona č. 35/65 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon)];
b) vystavování přepravních dokumentů
československými železničními
dopravci při přepravě uskutečňované
zahraničními železničními dopravci
a československými leteckými dopravci při
přepravě uskutečňované zahraničními
leteckými dopravci."
19. § 19 zní:
"(1) Povolení k poskytování zahraničně hospodářských služeb uděluje, mění a odnímá v oblasti
a) uskutečňování železniční, letecké, říční a říčně námořní dopravy a v oblasti spojů federální ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s federálním ministerstvem zahraničního obchodu;
b) silniční dopravy a pohřebnictví ministerstva vnitra a životního prostředí republik v dohodě s federálním ministerstvem zahraničního obchodu;
c) kultury ministerstva kultury republik;
d) školství ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy republik;
e) pojišťovnictví ministerstva financí, cen a mezd republik v dohodě s federálním ministerstvem financí;
f) zdravotnictví ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí republik;
g) bankovně finanční Státní
banka československá v dohodě s federálním
ministerstvem financí.
(2) Pro udělování, změnu a odnímání
povolení k poskytování zahraničně
hospodářských služeb platí obdobně
ustanovení § 8 odst. 2 a 4."
20. § 20 odst. 1 zní:
"(1) Československé právnické
osoby, které mají povolení k poskytování
zahraničně hospodářských služeb,
postupují při jejich poskytování v
souladu s potřebami československého národního
hospodářství a s mezinárodními
smlouvami, jimiž je Československá socialistická
republika vázána, a v oblasti kulturní též
v souladu s kulturně politickými zájmy Československé
socialistické republiky."
21. § 21 zní
(1) Poskytování zahraničně hospodářských
služeb řídí ústřední
orgány státní správy, které
udělily povolení k této činnosti.
Řízení se uskutečňuje obecně
závaznými právními předpisy
a ve spolupráci s příslušnými
ústředními orgány státní
správy ekonomickými nástroji. Poskytování
zahraničně hospodářských služeb
československými právnickými osobami,
které jsou socialistickými organizacemi, se usměrňuje
rovněž státním plánem v rozsahu
stanoveném právními předpisy o národohospodářském
plánování.
(2) Ústřední orgány státní
správy uvedené v odstavci 1 kontrolují poskytování
zahraničně hospodářských služeb
na základě a v rámci obecně závazných
právních předpisů vydaných
podle § 22."
22. § 22 zní:
"V oblasti
a) uskutečňování železniční, letecké, říční a říčně námořní dopravy a spojů federální ministerstvo dopravy a spojů;
b) silniční dopravy federální ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s ministerstvy vnitra a životního prostředí republik;
c) kultury ministerstva kultury republik;
d) školství ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy republik;
e) pojišťovnictví ministerstva financí, cen a mezd republik v dohodě s federálním ministerstvem financí;
f) zdravotnictví ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí republik;
g) bankovně finanční Státní banka československá v dohodě s federálním ministerstvem financí;
h) pohřebnictví ministerstva vnitra a životního
prostředí republik;
upraví v dohodě s federálním ministerstvem
zahraničního obchodu obecně závazným
právním předpisem podrobnosti o
1. udělování, změně a odnímání
povolení k poskytování zahraničně
hospodářských služeb a o tom, které
služby, za jakých podmínek a v jakém
rozsahu mohou být poskytovány bez tohoto povolení,
2. postupu československých právnických
osob, které jsou socialistickými organizacemi a
jimž udělily povolení k poskytování
zahraničně hospodářských služeb,
nebo které mohou zahraničně hospodářské
služby poskytovat na základě zákona
nebo mezinárodní smlouvy (§ 18, odst. 2 písm.
a)), při poskytování zahraničně
hospodářských služeb a o jejich organizování
a kontrole,
3. podmínkách, dovoleném rozsahu a obsahu
a o kontrole zahraničně hospodářských
služeb, poskytovaných ostatními československými
právnickými osobami a zahraničními
osobami, kterým bylo uděleno povolení, nebo
které tyto služby mohou poskytovat bez povolení
(§ 18 odst. 2)."
23. § 25 odst. 2 zní:
"(2) Smlouvu o výrobní specializaci nebo výrobní
kooperaci se zahraničím mohou uzavírat a
její předmět rozšiřovat pouze
československé právnické osoby jen
na základě a v mezích uděleného
povolení nebo s podmínkou, že smlouva nabude
platnosti teprve po udělení povolení podle
§ 26, pokud nejde o případ, kdy se povolení
nevyžaduje:"
24. § 26 zní:
"Povolení uvedené v § 25 uděluje
věcně příslušný ústřední
orgán státní správy."
25. Za § 26 se vkládá nový § 26a,
který zní:
O uzavření smlouvy o výrobně specializaci nebo výrobní kooperaci se zahraničím nebo k rozšíření jejího předmětu se povolení nevyžaduje
a) u smlouvy uzavírané k provedení mezinárodní smlouvy, kterou je Československá socialistická republika vázána;
b) u smlouvy uzavírané s organizacemi států podílejících se na socialistické ekonomické integraci;
c) u jiné smlouvy o výrobní kooperaci, při
jejímž provádění se předpokládá,
že souhrn ročního objemu vývozu a dovozu
československé právnické osoby v souvislosti
s prováděním výrobní kooperace
nepřesáhne celkem částku 30 milionů
Kčs v cenách bez dopravních a jiných
nákladů, sjednaných mezi smluvními
stranami a přepočtených na československou
měnu podle středního kursu vyhlášeného
Státní bankou československou pro den, kdy
smlouva byla uzavřena. "
26. § 28 zní
"Vláda Československé socialistické
republiky může nařízením stanovit,
kdy lze smlouvu o výrobní specializaci nebo výrobní
kooperaci se zahraničím, vyžadující
povolení podle tohoto zákona, uzavřít
nebo její předmět rozšířit
bez povolení, a to za jakých podmínek a v
jakém rozsahu, a upravit postup při udělování
povolení."
27. V § 29 se vypouští odstavec 2 a číslování
prvního odstavce.
28. § 30 se vypouští.
29. § 31 odst. 2 a 3 zní:
"(2) Smlouvu o vědeckotechnické spolupráci
se zahraničím mohou uzavřít československé
právnické osoby pouze na základě a
v mezích povolení, které udělila Státní
komise pro vědeckotechnický a investiční
rozvoj po projednání s věcně příslušným
ústředním orgánem státní
správy nebo s podmínkou, že smlouva nabude
platnosti teprve po udělení povolení, pokud
nejde o případ, kdy se povolení nevyžaduje.
(3) Povolení k uzavření smlouvy o vědeckotechnické spolupráci se zahraničím se nevyžaduje
a) jestliže vědeckotechnická spolupráce má být uskutečňována na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Československá socialistická republika vázána;
b) u smluv uzavíraných československými osobami, které jsou socialistickými organizacemi, s osobami, které mají sídlo na uzemí státu podílejícího se na socialistické ekonomické integraci;
c) v dalších případech, kdy z hlediska
zájmů národního hospodářství
Československé socialistické republiky není
účelné vázat uzavření
smlouvy o vědeckotechnické spolupráci na
udělení povolení, a to za podmínek
a v rozsahu stanovených v nařízení
vlády Československé socialistické
republiky."
30. § 31 odst. 4 se vypouští.
31. § 32 se vypouští:
32. § 33 zní:
Nakládání průmyslovými právy
ve vztahu k zahraničí podle tohoto zákona
zahrnuje převod práv k vynálezům,
průmyslovým vzorům a ochranným známkám
nebo poskytnutí jejich využití československými
osobami zahraničním osobám s výjimkou
poskytování jejich využití v souvislosti
s vývozem investičních celků."
33. § 34 zní:
(1) Nakládání průmyslovými
právy (§ 33) ve vztahu k zahraničí se
může uskutečnit pouze na základě
smlouvy.
(2) Smlouvu o nakládání průmyslovými
právy může uzavřít nebo její
předmět rozšířit československá
osoba pouze na základě a mezích povolení
uděleného podle § 35.
(3) Povolení se nevyžaduje v případech,
kdy z hlediska zájmů národního hospodářství
Československé socialistické republiky není
účelné vázat uzavření
smlouvy na udělení povolení, a to za podmínek
a v rozsahu stanovených v prováděcích
předpisech vydaných podle § 36."
34. § 35 zní:
Povolení k uzavření nebo rozšíření
předmětu smlouvy podle § 34 uděluje
Státní komise pro vědeckotechnický
a investiční rozvoj.
35. § 36 zní
Federální ministerstvo zahraničního
obchodu spolu se Státní komisí pro vědeckotechnický
a investiční rozvoj upraví v dohodě
s federálním ministerstvem financí a Státní
bankou československou obecně závazným
právním předpisem podrobnosti o postupu při
udělování povalení podle § 34
odst. 2 a může stanovit, kdy k uzavření
smlouvy nebo rozšíření jejího
předmětu, k nimž je třeba podle tohoto
zákona povolení, se toto povolení nevyžaduje."
36. § 46 zní:
Podrobnosti o činnosti Československé obchodní
a průmyslové komory, členství, právech
a povinnostech členů, o jejím hospodaření
a organizačním uspořádání
určují stanovy, které na návrh federálního
ministerstva zahraničního obchodu schvaluje vláda
Československé socialistické republiky."
37. § 56 zní:
K ochraně obchodně politických nebo výjimečně jiných důležitých zájmů Československé socialistické republiky nebo k zabezpečení plnění mezinárodních závazků může federální ministerstvo zahraničního obchodu provádění zahraničně hospodářských činností nebo průvoz zboží územím Československé socialistické republiky
a) omezit nebo zakázat;
b) vázat na splnění určitých
podmínek včetně udělení úředního
povolení nebo předložení stanovených
dokladů."
38. § 61 zní:
Na řízení podle § 56 a 57 se nevztahují
obecné předpisy o správním řízení
(správní řád).11/ Pokud
nevyhověním žádosti o vydání
nebo změnu povolení, změnou nebo odnětím
povolení nebo vydáním opatření
v souladu s tímto zákonem vznikne osobám
majetková újma, nevzniká právo na
její náhradu."
39. § 62 se vypouští.
40. Za § 63 se vkládá nový § 63a,
který zní:
Vyhláška nebo její část, kterou
byl zřízen podnik zahraničního obchodu
podle dříve platných předpisů,
pozbývá platnosti dnem, kdy její obsah byl
změněn výkonem působnosti podle §
13 a 15."
Zrušuje se nařízení vlády ČSSR
č. 157/1980 Sb., o udělování povolení
k uzavírání, změně nebo zrušení
některých smluv o výrobní specializaci
nebo výrobní kooperaci se zahraničím,
ve znění nařízení vlády
ČSSR č. 21/1987 Sb.
Předsednictvo Federálního shromáždění
se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů
vyhlásilo úplné znění zákona
č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích
se zahraničím, jak vyplývá ze zákonů
jej měnicích a doplňujících.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. července 1988.
Účelem zákona o hospodářských
stycích se zahraničím je vytvořit
právní základ pro organizátorskou
funkci socialistického státu v této oblasti
a v této souvislosti vymezit působnost jednotlivých
ústředních orgánů státní
správy.
Přestavba mechanismu čs. národního
hospodářství vyžaduje aby tato zákonná
úprava vytvořila prostor pro širší
iniciativu účastníků mezinárodních
hospodářských styků.
Do nové právní úpravy jsou promítány
závěry 7. pléna ÚV KSČ a Směrnice
k zabezpečení komplexní přestavby
hospodářského mechanismu. Návrh novely
upravuje dosavadní znění zákona tak,
že omezuje schvalovací režim pouze na případy,
kdy podnikové zájmy při posuzování
řešení některých otázek
by mohly být v rozporu s celospolečenskými
zájmy.
Proto se zejména:
1. povolovací pravomoc soustřeďuje v zásadě
u průřezových orgánů;
2. zakotvuje právo československých socialistických
organizací na udělení povolení k zahraničně
obchodní činnosti při splnění
stanovených předpokladů;
3. umožňuje československým socialistickým
organizacím vstupovat do přímých vztahů
s organizacemi ze států podílejících
se na socialistické ekonomické integraci v oblasti
mezinárodní specializace a kooperace výroby,
mezinárodní vědeckotechnické spolupráce
a přijímání průmyslových
práv od organizací těchto států;
4. v oblasti nakládání průmyslovými
právy se podstatně omezuje schvalovací režim
tím, že jsou z něho vyloučeny smlouvy,
kdy dochází k nabývání těchto
práv. Z právní regulace se rovněž
vypouštějí výrobně technické
poznatky;
5, nevyžaduje se schválení při ukončení
platnosti smlouvy, jejímž předmětem
je hospodářská spolupráce se zahraničím.
Návrh novely nepřipouští operativní
zasahování do hospodářské činnosti
československých podniků a v souladu se záměry
komplexní přestavby hospodářského
mechanismu ČSSR, vyjádřenými ve Směrnicích
k zabezpečení komplexní přestavby
hospodářského mechanismu, upravuje stávající
organizaci a způsob řízení vnějších
hospodářských styků tak, aby byl vytvořen
prostor pro větší iniciativu a samostatnost
československých účastníků
těchto styků. Postavení federálního
ministerstva zahraničního obchodu se celkově
posouvá do polohy průřezového orgánu,
poněvadž i vůči podnikům zahraničního
obchodu bude mít tytéž nástroje řízení,
jaké se uplatňují vůči ostatním
československým socialistickým organizacím.
Návrh novely proto vychází z principů,
že
1. formy řízení zahraničně
obchodní činnosti federálním ministerstvem
zahraničního obchodu jsou omezeny na obecně
závazné právní předpisy a ekonomické
nástroje;
2. obdobně jako v dosavadní úpravě
jedině federální ministerstvo zahraničního
obchodu bude moci zakládat podniky zahraničního
obchodu;
3. právní postavení podniků zahraničního
obchodu se maximálně přibližuje právnímu
postavení státních podniků a zavádí
se princip chozrasčotu, samofinancování a
socialistické samosprávy, včetně volby
generálních ředitelů. Úloha
federálního ministerstva zahraničního
obchodu vůči podniku zahraničního
obchodu odpovídá v zásadě postavení
zakladatele u státních podniku;
K jednotlivým ustanovením novely:
K § 3:
S přihlédnutím k tomu, že federální
ministerstvo zahraničního obchodu se stává
průřezovým orgánem státní
správy pro oblast hospodářských styků
se zahraničím, není třeba v zákoně
ponechávat kategorii organizací zahraničního
obchodu podřízených federálnímu
ministerstvu zahraničního obchodu. Proto se ruší
ustanovení § 3 písm. c) zákona.
K § 5:
V novém znění § 5 se zakotvují
nové principy uskutečňování
zahraničně hospodářské činnosti
včetně podnikatelského charakteru těchto
činností vedoucích k zapojení do mezinárodní
dělby práce všemi v zákoně předvídanými
formami, jakož i při navazování přímých
vztahů mezi organizacemi.
Zákon ukládá vykonávat působnost
tak, aby se ponechával prostor pro hospodářskou
soutěživost jednotlivých osob uskutečňujících
zahraničně hospodářskou činnost.
Tato zásada vyžaduje, aby základní předmět
podnikání těchto osob se v účelné
míře mohl překrývat, v důsledku
čehož budou mít státní podniky
a další československé osoby možnost
volby československé socialistické organizace,
jejímž prostřednictvím budou vstupovat
do nepřímých styků se zahraničím.
Toto ustanovení umožňuje široce využívat
obstaravatelské vztahy při uskutečňování
nepřímých zahraničně hospodářských
vztahů.
V textu § 5 odst. 4 se používá výrazu
"v mezích podle toho to zákona" vzhledem
k tomu, že se předvídá, že vedle
zákona budou rozhodující i prováděcí
předpisy, jež umožní bez změny
zákon a dále uvolňovat regulaci hospodářské
činnosti se zahraničím.
K § 7:
Samostatnost organizací v jejich podnikání
dává podněty k rozsáhlejšímu
navazování a uskutečňování
přímých vztahů se zahraničními
subjekty, tj. vztahů bez prostřednictví organizací
majících povolení k zahraničně
hospodářské činnosti, dosavadní
úprava v zákoně č. 42/1980 Sb., resp.
v prováděcích předpisech umožňovala
takové vztahy navazovat v některých případech
výrobním organizacím v oblasti specializace
a kooperace výroby a vědeckotechnické spolupráce.
Novela v ustanovení § 7 odst. 2 písm. b) tyto
možnosti rozšiřuje a umožňuje tyto
vztahy navazovat bez povolení i u specializace a kooperace
výroby a u vědeckotechnické spolupráce
s organizacemi ze států podílejících
se na socialistické ekonomické integraci. Dále
se přímo v zákoně (nikoli jako dosud
v nařízení vlády ČSSR) stanoví
částka souhrnu ročního objemu vývozu
a dovozu u smluv o výrobní kooperaci, do níž
se u těchto smluv nevyžaduje povolení. Současně
se tato částka zvyšuje z dosavadních
10 mil. Kčs na 30 mil. Kčs. Umožňuje
se, aby čs. právnické osoby v mezích
jim stanoveného předmětu podnikání
prováděly bez povolení vývoz a dovoz
výrobků ve smlouvách o výrobní
kooperaci, pokud se tyto vývozy a dovozy uskutečňují
ve vztahu k jiné smluvní straně smlouvy o
výrobní kooperaci uzavřené s osobami
se sídlem na území států podílejících
se na socialistické ekonomické integraci.
Uvolnění dovozu a vývozu se poskytuje v rámci
socialistické ekonomické integrace, aby navrhovaná
úprava byla v souladu s mezinárodními závazky
ČSSR, neboť výhody v rámci ekonomických
integrací se všeobecně považují
za výjimky z aplikace doložky nejvyšších
výhod sjednávané v mezinárodních
smlouvách.
K § 8:
V novelizovaném ustanovení § 8 se na rozdíl
od dosavadní opravy přiznává československým
socialistickým organizacím právo na udělení
povolení k zahraničně obchodní činnosti
při splnění zákonem stanovených
předpokladů. Navrhuje se zmocnění
pro vládu Československé socialistické
republiky stanovit ze závažných celospolečenských
důvodů další předpoklady pro
udělení povolení.
K § 12a:
Nové ustanovení § 12a přihlíží
ke skutečnosti, že vedle podniků zahraničního
obchodu budou provozovat zahraničně obchodní
činnost i další právnické osoby
a stanoví, aby již při vzniku právnické
osoby, jejíž předmět podnikání
zahrnuje zahraniční obchodní činnost,
byla rozhodnuta otázka jejího budoucího oprávnění
k této činnosti. Povolení podle odst. 1 se
vyžaduje jak v případech, kdy právnickou
osobu zakládají pouze československé
osoby, tak v případech, kdy ji zakládají
zahraniční osoby nebo společně československé
a zahraniční osoby. Toto ustanovení se vztahuje
na všechny případy, kdy není zakladatelem
orgán státní správy včetně
zakládání právnických osob
fyzickými osobami (např. družstvo).
K § 26:
Nové znění § 26 vyjadřuje zvýšenou
odpovědnost a samostatnost čs. právnických
osob za uzavírání smluv o výrobní
specializaci a výrobní kooperaci a zjednodušuje
povolovací řízení, kdy povolení
bude udělovat, měnit nebo zrušovat věcně
příslušný ústřední
orgán státní správy. V oblasti zemědělství
a výživy je tímto orgánem federální
ministerstvo zemědělství a výživy.
Tím by mělo dojít i ke snížení
administrativní náročnosti a urychlení
procesu uzavírání, změn nebo zrušení
smluv. Vzhledem k tomu, že novela zjednodušuje povolovací
řízení, vypouštějí se
ze zákona ta ustanovení, která jsou v rozporu
se zjednodušeným řízením. Za
těchto okolností není nutné ponechávat
v platnosti nařízení vlády ČSSR
č. 157/1980 Sb., o udělování povolení
uzavírání, změně nebo zrušení
některých smluv o výrobní specializaci
nebo výrobní kooperaci se zahraničím,
ve znění nařízení vlády
ČSSR č. 21/1987 Sb.
K § 29 až § 32:
V oblasti vědeckotechnické spolupráce se
nově navrhuje připustit vědeckotechnickou
spolupráci bez povolení československých
socialistických organizací ve vztahu organizacím
ze států podílejících se na
socialistické ekonomické integraci. V ostatních
případech se povolovací řízení
zjednodušuje tím, že počet povolovacích
orgánů se omezuje pouze na Státní
komisi pro vědeckotechnický a investiční
rozvoj po projednání s věcně příslušným
ústředním orgánem státní
správy.
K § 33 až § 36:
Rovněž v oblasti nakládání průmyslovými
právy se omezují druhy smluv, k jejichž uzavření
se vyžaduje povolení. Na rozdíl od současného
stavu se povolení nevyžaduje při uzavírání
smluv o převodu průmyslových práv
ze zahraničních osob na československé
osoby a přijímání využití
těchto práv československými osobami
od zahraničních osob. U aktivních licenčních
smluv se povolení nevyžaduje, pokud se poskytuje zahraničním
osobám pouze jejich využití v souvislosti s
vývozem investičních celků.
K § 46:
V ustanovení § 46 se v souladu se zásadami
o uvolnění vztahů mezi ústředními
orgány státní správy a organizacemi
omezuje též možnost zásahů federálního
ministerstva zahraničního obchodu do činnosti
Československé obchodní a průmyslové
komory a vypouští se proto druhá věta
ze znění tohoto paragrafu. Vzhledem k významu
ČSOPK se nově stanovuje, že její stanovy
schvaluje vláda ČSSR na návrh FMZO.
K § 56:
Novelizace § 56 umožňuje, aby možnost omezit
nebo zakázat provádění zahraničně
obchodní činnosti se mohlo uplatnit výjimečně
i z důležitých vnitrostátních
důvodů jako např. v zájmu obrany a
bezpečnosti nebo závažných poruch na
vnitřním trhu.
K § 61:
Vzhledem k nově vymezené působnosti se navrhuje
vyloučení aplikace obecných předpisů
o správním řízení pouze při
výkonu působnosti podle § 56 a § 57.
Hospodářské zájmy státu často
vyžadují činit opatření, zejména
vydávání zákazů nebo příkazů
obchodně politických, která jsou v souladu
s předpisy, avšak mohou způsobit majetkovou
újmu organizaci. Při takovém možném
střetu zájmů státu a organizací
se navrhuje dávat přednost odůvodněnému
zájmu státu, a proto se navrhuje v doplnění
§ 61 vyloučit právo organizace na náhradu
majetkové újmy.
K § 62:
Zaváděný nový hospodářský
mechanismus vytváří předpoklady pro
samostatnost podniků a organizací a pro jejich vztah
k orgánům hospodářského řízení.
Otázka jejich organizační podřízenosti
určitému orgánu státní správy
je nově koncipována a potřeba experimentování
v této oblasti, která byla hlavním důvodem
pro zařazení ustanovení § 62 do zákona,
pominula. Z tohoto důvodu je účelné
vypustit § 62.
S uzákoněním navrhované úpravy
nebudou spojeny žádné výlohy ze státního
rozpočtu, rozpočtu národních výborů
a nebude ovlivněn plán pracovních sil.
Předseda vlády
Ministr zahraničního obchodu