Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Federální shromáždění československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Zákon č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, se mění a doplňuje takto:

1. § 8 se vypouští.

2. § 9 včetně nadpisu zní:

(1) Pozemky nevhodné pro socialistickou zemědělskou velkovýrobu může zemědělská organizace, které k nim náleží právo užívání, přenechat do dočasného užívání v tomto pořadí

a) svým členům anebo svým pracovníkům k zemědělskému využití,

b) státní nebo družstevní organizaci k zemědělskému a výjimečně i k nezemědělskému využití,

e) společenské organizaci k zemědělskému využití,

d) jiným občanům k zemědělskému využití.

(2) členům nebo pracovníkům zemědělské organizace nebo jiným občanům nelze přenechat do dočasného užívání vodní plochy a rybníky s chovem ryb.

(3) Zemědělská organizace může v odůvodněných případech přenechat do dočasného u žívání socialistickým organizacím i stavby, k nimž jí náleží právo užívání, popřípadě jejich části, a pozemky, na nichž jsou tyto stavby zřízeny.

(4) Dočasné užívání vzniká písemnou smlouvou, k jejíž účinnosti je třeba souhlasu okresního národního výboru. Ve smlouvě o přenechání pozemku do dočasného užívání občanovi se sjedná přiměřená úplata, v jiných případech lze pozemek přenechat do dočasného užívání i bezplatně.

(5) Uživatel, jemuž byly přenechány pozemky do dočasného užívání k zemědělskému využití, může na nich s předchozím souhlasem zemědělské organizace provádět úpravy a zřizovat dočasné stavby potřebné z hlediska zemědělského využití. To platí i pro stavby přenechané zemědělskou organizací do dočasného užívání, pokud jde o stavební úpravy. Souhlas zemědělské organizace je podkladem, bez něhož nemůže stavební úřad vydat územní rozhodnutí, stavební povolení nebo sdělení, že proti proveden stavby nemá námitek [§ 39, § 57 odst. 2 a § 66 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebnímu řádu (stavební zákon).].

(6) Všechny porosty, které na pozemku vzešly v době dočasného užívání, jsou majetkem dočasného uživatele.

(7) Dočasné užívání skončí uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno. Není-li doba sjednána, skončí uplynutím doby, v níž bylo anebo mohlo být dosaženo účelu, ke kterému byl pozemek do užívání přenechán. Užívání může skončit výpovědí s šestiměsíční výpovědní lhůtou k 31.12, běžného roku, pokud obecně závazný právní předpis nebo dohoda účastníků nestanoví jinak.

(8) Jsou-li pozemek nebo stavba, přenechané zemědělskou organizací do dočasného užívání, užívány v rozporu se zájmem společnosti, může okresní národní výbor smlouvu o dočasném užívání zrušit.

(9) Ke dni skončení užívání je uživatel povinen uvést pozemek do původního stavu,nevyplývá-li ze smlouvy o přenechání pozemku do dočasného užívání nebo z pozdějšího ujednání něco jiného; přitom je třeba dbát, aby nedocházelo k neodůvodněným hospodářským ztrátám."

3. Za § 11 se vkládá nový § 11a, který zní:

Právo užívání pozemku, na němž byla nebo má být zřízena malá vodní elektrárna, může zemědělská organizace převést na socialistickou organizaci písemnou smlouvou, k jejíž účinnosti je třeba souhlasu okresního národního výboru."

4. Nadpis pod § 12 se uvede nad tímto paragrafem.

5. Za § 12 se vkládá nový § 12a, který zní:

(1) Právo užívání pozemku nebo jeho části může okresní národní výbor zrušit na návrh jeho vlastníka se souhlasem zemědělské organizace, pokud jde o nezastavěný stavební pozemek a pokud by pozemek vzhledem ke svému určení a výměře mohl být předmětem práva osobního užívání [§ 199, 200 a 490 odst. 2 občanského zákoníku.].

(2) Právo užívání hospodářské budovy nebo jiné stavby (dále jen "hospodářská budova"), kterou zemědělská organizace již nepotřebuje, může okresní národní výbor zrušit na návrh zemědělské organizace se souhlasem vlastníka. Rozhodnutím o zrušení práva užívání hospodářské budovy musí být zrušeno i právo užívání zastavěné plochy s nádvořím nebo přilehlou zahradou; výměra zahrady nesmí přesáhnout 400 m². Nejvyšší přípustná výměra zahrady může být výjimečně překročena, jen kdyby jinak vznikl pozemek nevhodného tvaru anebo zbylá část pozemku byla zcela nevhodná pro hospodaření zemědělské organizace.

(3) Byla-li hospodářská budova na náklady zemědělské organizace zhodnocena, je vlastník povinen poskytnout náhradu zemědělské organizaci odpovídající účelnému a trvalému zhodnocení podle stavu v době zrušení práva užívání."

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1988.

Zákon č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, s účinností od 1. ledna 1976 posílil užívací vztahy zemědělských organizací zejména k půdě v soukromém vlastnictví, kterou její vlastníci řádně neobdělávali. Zákon se v praxi osvědčil a jeho základní principy vytvářejí i nadále předpoklady pro další rozvoj zemědělství i v podmínkách přestavby hospodářského mechanismu ČSSR.

Dílčí novelizace zákona č. 123/1975 Sb. se navrhuje na základě úzké vazby tohoto zákona s V. částí navrhovaného zákona o zemědělském družstevnictví a na základě získaný poznatků a odůvodněných potřeb praxe. Proto se navrhuje rozšíření možností pro přenechání pozemků do dočasného užívání především členům a pracovníků m zemědělských organizací, popřípadě i jiným občanům. Zároveň se navrhuje sjednocení pojmů v tomto institutu zejména s předpisy o ochraně zemědělského půdního fondu. V souvislosti s tím se rovněž řeší otázky zřizování staveb na dočasně užívaných pozemcích, jakož i majetkové vztahy k porostům vzešlým na pozemku v době dočasného užívání.

Návrhem zákona se dále umožňuje okresnímu národnímu výboru rozhodnout v odůvodněných případech o zániku práva užívání pozemku nebo budovy. Zákonnou podmínkou je, že tyto pozemky a budovy socialistická zemědělská organizace pro svou další činnost nepotřebuje a vlastník má zájem budovu nebo pozemek převzít.

Navrhovaná novela tohoto zákona úzce souvisí s návrhem zákona o zemědělském družstevnictví. Jde především o to, aby v obou zákonech byly zachyceny základní principy vrácení budov a pozemků shodně.

K § 8:

Nový zákon o zemědělském družstevnictví nepřipouští možnost přechodu jednotného zemědělského družstva do státní zemědělské organizace, a proto je stávající úprava nadbytečná.

K § 9:

Ani v podmínkách socialistické zemědělské velkovýroby a uplatňování vědeckotechnického pokroku v zemědělství dosud nemohou vždy socialistické zemědělské organizace racionálně a efektivně zabezpečovat obhospodařování veškeré užívané zemědělské půdy. V minulosti se v těchto případech osvědčilo přenechávat pozemky, které nebylo možno hospodárně a účelně využít pro socialistickou zemědělskou velkovýrobu do dočasného užívání. Pozemky bylo možné přenechat státní nebo družstevní organizaci a k zemědělskému využití i společenským organizacím. Svým členům nebo pracovníkům mohla zemědělská organizace přenechat tyto pozemky, jen pokud byly v zastavěné části obce a pokud byly splněny další administrativní podmínky. Zákonem se umožňuje přenechat členů m nebo pracovníkům, popřípadě i jiným občanům pozemky, které splňují podmínku nevhodnosti pro socialistickou zemědělskou velkovýrobu. Za pozemky nevhodné pro socialistickou zemědělskou velkovýrobu se považují pozemky

a) drobné o výměře do 0,5 ha, které nelze začlenit do půdních bloků (jiných pozemků),

b) nezpůsobilé k obdělávání obvyklými mechanizačními prostředky s ohledem na jejich tvar, přístupnost apod., které nelze začlenit do půdních bloků (jiných pozemků),

c) zvlášť nepříznivých (extrémních) vlastností, například s výrazným a trvalým zhoršením vodního režimu zamokřením, nebezpečím častých záplav - v inundačním území, kamenitostí v povrchové vrstvě větší než 50. Kriteria nevhodnosti jsou upravena v čl. 1 instrukce MZVž ČSR ze dne 30. října čj. 1600/87 k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu (uveřejněno ve Věstníku vlády SR pro národní výbory v částce 6/1987 pod č. 10) čl. 1 směrnice MZVž SSR ze dne 23. prosince 1987 čj. 8386/1987 ORP k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu.

Úpravou přenechávání pozemků i k nezemědělskému využití nejsou dotčeny předpisy o ochraně zemědělského/půdního fondu, to znamená, že k jiné než zemědělské činnosti na zemědělské půdě bude nezbytné rozhodnutí o odnětí pozemku zemědělské výrobě (pokud nepůjde o nezemědělské využití kratší než jeden rok).

Za pozemky nevhodné pro socialistickou zemědělskou velkovýrobu je třeba v této souvislosti považovat nejen pozemky nevhodné k racionálnímu obhospodařování pro jejich stav, konfiguraci, polohu apod., ale také i pozemky, které byly rozhodnutím orgánu ochrany zemědělského půdního fondu určeny k tomu, aby byly dočasně využívány jinak než pro socialistickou zemědělskou výrobu (např. pro těžební činnost).

S ohledem na to, že přenechávat k dočasnému užívání rybníky s chovem ryb nebo ostatní vodní plochy je vhodné a účelné pouze socialistickým organizacím, je nezbytné tuto skutečnost náležitě v zákoně vyjádřit.

Souhlas národního výboru k účinnosti smlouvy o dočasném užívání pozemku se vyžaduje především z toho důvodu, že národní výbory jsou odpovědnými orgány podle předpisů o ochraně zemědělského půdního fondu k posouzení, zda jde při přenechání o pozemky skutečně nevhodné pro socialistickou zemědělskou velkovýrobu, ale i z důvodu, že národní výbory zohledňují na daném území zájmy podle zvláštních předpisů (např. podle předpisů o územním plánování a stavebním řádu).

Ve smlouvě o přenechání pozemku k dočasnému užívání může být sjednána i možnost užití části pozemku ke zřízení dočasné stavby, potřebné pro zemědělské využití pozemku. K zamezení případů, kdy uživatel by zřídil takovou stavbu na pozemku proti vůli zemědělské organizace se vyžaduje její souhlas jako závazný podklad, bez kterého nemůže být vydáno územní rozhodnutí nebo stavební povolení. V případě, že by šlo o stavbu, k jejímuž zřízení. postačí ohlášení, musí ve svém sdělení stavební úřad podle § 57 odst. 2 zákona č. 50/ 1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), takovou stavbu zamítnout, pokud by chyběl potřebný souhlas zemědělské organizace.

Ustanovením o porostech, které vzešly v době dočasného užívání na přenechaném pozemku, jakož i o povinnosti uživatele uvést pozemek po skončení užívání do původního stavu, se sleduje odstranění některých pochybností, k nimž dosud v praxi dochází. Jinou dohodou je míněna zejména dohoda uživatele se zemědělskou organizací o tom, že zemědělská organizace převezme za přiměřenou náhradu stavby vybudované nebo porosty vysázené uživatelem, pokud je potřebuje k plnění svých úkolů. Tímto ustanovením nejsou dotčeny zejména stavební předpisy, pokud se týká odstraňování staveb.

K § 11a:

Navrhovaná úprava umožní zemědělským organizacím převést užívací právo k pozemku, na kterém byla nebo má být v souladu s předpisy o územním plánování a stavebním řádu zřízena malá vodní elektrárna, kterou se rozumí elektrárna do výkonu 35 kW. Pokud by zemědělská organizace byla vlastníkem takové elektrárny na předmětném pozemku a ke své činnosti ji nepotřebovala, může vlastnická práva převést podle jiných předpisů (např. hospodářského zákoníku).

K § 12a:

Některé hospodářské budovy, popřípadě jiné stavby (např. obytná část zemědělské usedlosti, studna, plot a jiné drobné stavby), které socialistická zemědělská organizace potřebovala k zajištění své činnosti, již v současnosti nepotřebuje. Proto zákon umožňuje, aby okresní národní výbor mohl zrušit právo užívání k takové budově na návrh zemědělské organizace a se souhlasem vlastníka. Vlastník by tak nabyl užívací právo k budově bezplatně s výjimkou případů, kdy zemědělská organizace na své náklady zajistila zhodnocení stavby. Spolu se zrušením práva užívání budovy je nutno vyřešit i otázky užívání zastavěné plochy s nádvořím, popřípadě s přilehlou zahradou. Problém může nastat v případech, kdy je různý vlastník budovy a vlastník pozemku.

V daném případě je pak namístě dohoda vlastníků nebo zřízení věcného břemene příslušným státním orgánem.

V některých případech bude mít zemědělská organizace v užívání pozemky, které byly po vzniku tohoto užívacího práva podle předpisů o územním plánování (zákon č. 50/1976 Sb. a vyhláška č. 85/1976 Sb., ve znění vyhlášky č. 155/1980 Sb.) a v souladu s nimi určeny k individuální zástavbě.

Pokud by vlastník takového pozemku nebo občan, na kterého může být vlastnické právo k nezastavěnému stavebnímu pozemku ve smyslu § 90 odst. 2 občanského zákoníku převedeno, mohl být jedním ze stavebníků, jeví se racionální umožnit "vrácení" užívacího práva k takovému pozemku. Touto změnou se podstatně zjednodušuje dosavadní postup, pokud jde o nakládání s nezastavěnými stavebními pozemky a o zřizování práva osobního užívání k nim.

Zrušit právo užívání nebude možné, pokud s tím zemědělské organizace nebo vlastník nebude souhlasit.

Finanční dopad

Navrhovaný zákon nebude mít dopad na státní rozpočet federace, státní rozpočty republik, popřípadě rozpočty národních výborů. Novelou zákona se sice zavedl o právo národních výborů rozhodovat o zrušení práva užívání, avšak půjde o administrativně nenáročný postup, který v praxi vyřeší řadu problémů národních výborů a podstatně zjednoduší dosavadní administrativní postup pro občana, což je přijímáno ze jména národními výbory pozitivně.