Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto ústavním zákoně:

/1/ Z dosavadního federálního ministerstva dopravy a federálního ministerstva spojů, zřízených ústavním zákonem č. 126/1970 Sb., o opatřeních v soustavě federálních ústředních orgánů, v jejichž čele stojí člen vlády Československé socialistické republiky, se zřizuje federální ministerstvo dopravy a spojů.

/2/ Z dosavadního federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství a federálního ministerstva všeobecného strojírenství, zřízených ústavním zákonem č. 157/1973 Sb., o zřízení federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství a federálního ministerstva všeobecného strojírenství, a z dosavadního federálního ministerstva elektrotechnického průmyslu, zřízeného ústavním zákonem č. 147/1979 Sb., o zřízení federálního ministerstva elektrotechnického průmyslu, se zřizuje federální ministerstvo hutnictví, strojírenství a elektrotechniky.

Ústavní zákon č. 126/1970 Sb., o opatřeních v soustavě federálních ústředních orgánů, v jejichž čele stojí člen vlády Československé socialistické republiky, se mění a doplňuje takto:

1. V čl. 1 odst. 2 se vypouštějí tyto názvy federálních ministerstev: "federální ministerstvo hutnictví a strojírenství, federální ministerstvo dopravy, federální ministerstvo spojů".

2. V čl. 2 odst. 2 a 3 zní:

"/2/ Státní plánovací komise se skládá z předsedy Státní plánovací komise, kterým je místopředseda vlády Československé socialistické republiky, místopředsedů Státní plánovací komise, členů vlád české socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky pověřených řízením plánovacích orgánů České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, a z dalších členů. Předsedu Státní plánovací komise jmenuje a odvolává prezident Československé socialistické republiky. Místopředsedy a další členy Státní plánovací komise jmenuje a odvolává vláda československé socialistické republiky.

/3/ Práci Státní plánovací komise a jejího aparátu řídí a její rozhodnutí vydává předseda Státní plánovací komise.".

/1/ Pokud dosavadní zákony a jiné právní předpisy svěřují působnost dosavadnímu federálnímu ministerstvu dopravy, federálnímu ministerstvu spojů, federálnímu ministerstvu hutnictví a těžkého strojírenství, federálnímu ministerstvu všeobecného strojírenství a federálnímu ministerstvu elektrotechnického průmyslu /dále jen "dosavadní federální ministerstva"/, vykonávají tuto působnost federální ministerstva, která z nich byla zřízena tímto ústavním zákonem.

/2/ Práva a povinnosti z pracovněprávních a jiných vztahů přecházejí z dosavadních federálních ministerstev na federální ministerstva, která z nich byla zřízena tímto ústavním zákonem.

Zrušuje se:

1. Ústavní zákon č. 157/1973 Sb., o zřízení federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství a federálního ministerstva všeobecného strojírenství;

2. Ústavní zákon č. 147/1979 Sb., o zřízení federálního ministerstva elektrotechnického průmyslu.

Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

k vládnímu návrhu ústavního zákona o změnách v soustavě federálních ústředních orgánů, v jejichž čele stojí člen vlády Československé socialistické republiky

Návrh na změny v soustavě federálních ústředních orgánů, v jejichž čele stojí člen vlády československé socialistické republiky, vychází z požadavků komplexní přestavby hospodářského mechanismu, která předpokládá výrazné změny v pojetí činností odvětvových orgánů vlád. Posilování horizontálních vztahů mezi hospodářskými organizacemi vyžaduje uplatnit jednotná ekonomická pravidla a nástroje, a těmto hlediskům podřídit i postavení a funkce odvětvových orgánů. Je nezbytné posílit jejich národohospodářský i průřezový charakter a plně uplatňovat ve vztazích jednotného hospodářského centra k organizacím především společné jednotné zájmy státu.

Struktura odvětvových orgánů a jejich funkce musejí být v etapě závažných strukturálních změn a urychlování inovačních procesů uspořádány tak, aby každý z nich odpovídal za konkretizaci a realizaci hospodářské politiky ve vztahu k ucelenému národohospodářskému komplexu. Důraz při řešení strategických otázek vědeckotechnické politiky a struktury zapojení do mezinárodní dělby práce je nutno položit na meziodvětvovou, mezioborovou, územní i mezinárodní provázanost tak, aby byly důsledně zabezpečeny i horizontální vazby a nedocházelo ke tříštění úsilí velkého počtu odvětví.

Z těchto souvislostí vychází předložený návrh ústavního zákona, který současné odvětvové orgány účelně agreguje tak, aby nově vytvořené komplexy zabezpečovaly rozvoj ucelených národohospodářských odvětví.

Vedle již existujících komplexů palivoenergetického a zemědělství a výživy představuje nejvýraznější změnu v organizaci odvětvových orgánů vytvoření strojírensko /včetně metalurgie/ - elektrotechnického komplexu. Předložený návrh ústavního zákona počítá se sloučením dosavadního federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství, federálního ministerstva všeobecného strojírenství a federálního ministerstva elektrotechnického průmyslu v jediné federální ministerstvo hutnictví, strojírenství a elektrotechniky. Základním smyslem této změny je eliminovat meziodvětvové a mezioborové bariéry a vytvořit podmínky pro integrovaný a komplexní národohospodářský rozvoj v této rozhodující oblasti ekonomiky.

Předložený návrh ústavního zákona navrhuje rovněž sloučení dosavadního federálního ministerstva dopravy a federálního ministerstva spojů. Východiskem tohoto návrhu je celá řada shodných rysů funkcí a úkolů těchto oborů zabezpečujících podmínky pro činnost všech národohospodářských komplexů i jejich shodné úkoly při uspokojování potřeb občanů.

V souvislosti s celkovým posilováním ústavní odpovědnosti členů vlády československé socialistické republiky za činnost jednotlivých federálních ústředních orgánů se navrhuje změna ústavního zákona č. 126/1970 Sb., o opatřeních v soustavě.federálních ústředních orgánů, v jejichž čele stojí člen vlády Československé socialistické republiky. Namísto dosavadního ústavního stavu, kdy ve Státní plánovací komisi působili dva členové vlády ČSSR, se navrhuje, aby i tento federální ústřední orgán byl řízen jediným ústavně odpovědným činitelem.

V návrhu ústavního zákona je zohledněna i nutnost přechodu působností a závazků dosavadních federálních ministerstev na federální ministerstva nově zřízená. S ohledem na požadavek legislativní čistoty se z ústavního zákona č. 126/1970 Sb. vypouštějí názvy původních ministerstev a navrhuje se zrušit dva ústavní zákony o zřízení těch federálních ministerstev, která budou nahrazena ministerstvy zřízenými tímto navrhovaným ústavním zákonem. Na rozdíl od současného stavu, kdy struktura federálních ústředních orgánů státní správy v čele s členem vlády československé socialistické republiky je upravena čtyřmi ústavními zákony, sníží se tento počet nabytím účinnosti předloženého návrhu na tři.

Předložený návrh ústavního zákona nevyvolává žádné požadavky ve vztahu ke státnímu rozpočtu federace. Jeho uskutečnění by spolu s dalšími opatřeními směřujícími k novému pojetí funkcí odvětvových orgánů mělo vést ke snížení administrativní náročnosti a úspoře pracovních sil.