Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Předsednictvo Federálního shromáždění vyhlašuje úplné znění zákona ze dne 8. října 1971 č. 107 Sb., o mateřském příspěvku, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonným opatřením předsednictva Federálního shromáždění ze dne 27. ledna 1982 č. 8 Sb., zákonem ze dne 13. listopadu 1984 č. 110 Sb. a zákonem ze dne 23. června 1987 č. 50 Sb.

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

V zájmu zlepšení populačního vývoje se poskytuje ženám, jestliže se věnují péči o děti a nemají v této době příjem z pracovní činnosti, mateřský příspěvek podle dalších ustanovení tohoto zákona.

(1) Ženě náleží mateřský příspěvek na dítě do jednoho roku věku.

(2) Ženě náleží mateřský příspěvek na dítě do dvou let věku, jde-li o dítě narozené před 1. lednem 1988, a na dítě do tři let věku, jde-li o dítě narozené po 31. prosinci 1987, jestliže

a) pečuje ještě o další dítě ve věku do skončení povinné školní docházky nebo o dítě ve věku do 26 let, které se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem [§ 1 a 2 vyhlášky Ústřední rady odborů č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky Ústřední rady odborů č. 78/1984 Sb.], anebo je invalidní a vyžaduje stálou péči, nebo

b) jde o invalidní dítě, které vyžaduje stálou péči, nebo

c) jde o dítě, které převzala do trvalé péče nahrazující mateřskou péči, nebo

d) jde o ženu svobodnou, ovdovělou, rozvedenou nebo z jiných vážných důvodů osamělou, která nežije s druhem, nebo

e) jde o ženu, jejíž manžel se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem [§ 1 a 2 vyhlášky Ústřední rady odborů č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky Ústřední rady odborů č. 78/1984 Sb.], anebo je poživatelem invalidního důchodu a není výdělečně činný.

(3) Nárok na mateřský příspěvek podle předchozích.odstavců má žena jen tehdy, jestliže

a) celodenně a řádně pečuje o dítě, na něž náleží mateřský příspěvek, pokud se před jeho narozením podrobovala pravidelné péči o těhotné ženy ve zdravotnických zařízeních, dítě je státním občanem Československé socialistické republiky a žije na jejím území a

b) řádně pečuje o všechny další děti (odstavec 2 písm, a)) a tyto děti žijí na území Československé socialistické republiky.

Dítětem se pro účely tohoto zákona rozumí vlastní dítě ženy nebo dítě, které žena převzala do trvalé péče nahrazující mateřskou péči. Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující mateřskou péči se považuje dítě osvojené, dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož matka zemřela, a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnu tím soudu.

(1) Mateřský příspěvek se poskytuje, jen jestliže žena v době péče o dítě nemá nárok na mzdu (plat, pracovní odměnu, jiný příjem z výdělečné činnosti) ani nepobírá peněžité dávky nemocenského pojištění (zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte, nemocenské péče v ozbrojených silách) nahrazující mzdu ani příspěvek před nástupem nového zaměstnání [Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 74/1970 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umísťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření, ve znění vyhlášky č. 128/1975 Sb. a vyhlášky č. 4/1979 Sb.], příspěvek před umístěním do zaměstnání [§ 89 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, a § 136 vyhlášky č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.] nebo příspěvek po dobu přípravy pro povolání [§ 89 zákona č. 121/1975 Sb., § 137 vyhlášky č. 128/1975 Sb., ve znění pozdějších předpisů.].

(2) Jestliže však žena pobírá nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství nebo příspěvek před nástupem nového zaměstnání, příspěvek před umístěním nebo příspěvek po dobu přípravy pro povolání částkou, která je nižší, než by činil mateřský příspěvek, a žena jinak splňuje ostatní podmínky nároku na mateřský příspěvek, poskytuje se jí mateřský příspěvek ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a uvedenou dávkou, popřípadě příspěvkem před nástupem nového zaměstnání, příspěvkem před umístěním do zaměstnání nebo příspěvkem po dobu přípravy pro povolání.

(3) Jde-li o ženu neprovdanou, ovdovělou, rozvedenou nebo z jiných vážných důvodů osamělou, která nežije s druhem, náleží mateřský příspěvek, i když je žena výdělečně činná, jestliže dítě, na něž náleží mateřský příspěvek, nemohlo být z vážných důvodů umístěno v jeslích (v mateřské škole) a žena mu po dobu výkonu zaměstnání (pracovní činnosti) jinak zajistila na svůj náklad potřebnou péči jinou osobou, než jsou rodiče nebo prarodiče otce nebo matky dítěte.

(1) Jestliže se mateřský příspěvek poskytuje podle § 2 odst. 2 písm, a), náleží nejdéle do dne, kdy dítě dosáhlo věku dvou nebo tří let, i když po porodu tohoto dítěte další dítě zemřelo, ukončilo povinnou školní docházku nebo přípravu na budoucí povolání, dosáhlo věku 26 let, přestalo být invalidní nebo odpadla potřeba stálé péče o ně.

(2) Je-li dítě, na něž se poskytuje mateřský příspěvek, nebo žena ze zdravotních důvodů v ústavním ošetřování po dobu delší než tři měsíce, mateřský příspěvek se počínaje čtvrtým měsícem neposkytuje. Příslušný orgán (§ 11) může však ze závažných důvodů rozhodnout, že se mateřský příspěvek bude poskytovat i nadále.

(1) Mateřský příspěvek činí za kalendářní měsíc

a) 600 Kčs, pečuje-li žena o jedno dítě, na něž náleží mateřský příspěvek,

b) 800 Kčs, pečuje-li žena o dítě, na něž náleží mateřský příspěvek, a pečuje-li zároveň aspoň o dvě další děti uvedené v § 2 odst. 2 písm. a),

c) 900 Kčs, pečuje-li žena o dvě děti, na něž náleží mateřský příspěvek,

d) 1 300 Kčs, pečuje-li žena o tři a více dětí, na něž náleží mateřský příspěvek.

(2) Dojde-li ke změně počtu dětí, na něž náleží mateřský příspěvek, popřípadě k nimž se přihlíží pro stanovení jeho výše, upraví se výše mateřského příspěvku ode dne následujícího po této změně podle počtu dětí, o které žena nadále pečuje; tím není dotčeno ustanovení § 5 odst. 1.

(3) Náleží-li mateřský příspěvek jen po část měsíce, činí jeho denní částka

(4) Mateřský příspěvek se vyplácí měsíčně pozadu.

(1) Změní-li se nebo odpadnou-li skutečnosti rozhodné pro nárok na mateřský příspěvek nebo jeho výši, nebo jestliže mateřský příspěvek byl přiznán na podkladě omylu, mateřský příspěvek se odejme nebo sníží anebo jeho výplata zastaví dnem, kdy nastal některý z uvedených důvodů pro tato opatření; byl-li však mateřský příspěvek již vyplacen, provede se odnětí, snížení nebo zastavení výplaty příspěvku ode dne následujícího po posledním dnu, za nějž byl příspěvek již vyplacen. Zvýšení mateřského příspěvku se provede ode dne, od něhož náleží, pokud nárok na mateřský příspěvek za jednotlivý kalendářní měsíc není promlčen.

(2) Jestliže žena zavinila, že mateřský příspěvek byl vyplácen neprávem nebo v nesprávné výši, je povinna tento příspěvek vrátit; to platí zejména, jestliže příspěvek vylákala, zamlčela některou rozhodnou skutečnost nebo nesplnila jinou závažnou povinnost uloženou tímto zákonem. O povinnosti vrátit přeplatek rozhoduje orgán, který je příslušný rozhodovat o přiznání nebo odnětí mateřského příspěvku (§ 11). Částky neprávem přijaté, pokud je žena povinna je vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí, mohou být sráženy též z běžně vypláceného nebo později přiznaného mateřského příspěvku anebo ze mzdy nebo jiného pracovního příjmu; přitom platí obdobně předpisy o částkách, které nelze zabavit při výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy [§ 276 a následující občanského soudního řádu /úplné znění č. 78/1983 Sb./.].

(3) Vrácení částek vyplacených neprávem nebo v nesprávné výši může být požadováno nejdéle do jednoho roku ode dne, kdy příslušný orgán zjistil, že mateřský příspěvek byl vyplácen neprávem nebo v nesprávné výši, nejdéle však do tří let od jeho výplaty.

Nárok na mateřský příspěvek za kalendářní měsíc se promlčuje uplynutím jednoho roku od posledního dne v měsíci, za který příspěvek náležel,

Výdaje vzniklé poskytováním mateřského příspěvku hradí stát.

(1) Nárok na mateřský příspěvek uplatňují

a) pracovnice v pracovním poměru a ženy, které jsou účastny nemocenského pojištění jako pracovnice, u organizace provádějící jejich nemocenské pojištění,

b) členky výrobních družstev u družstva, v němž jsou pracovně činné,

c) družstevní rolnice u jednotného zemědělského družstva, v němž jsou pracovně činné,

d) vojákyně v činné službě, příslušnice ozbrojených bezpečnostních sborů a příslušnice Sborů nápravné výchovy u orgánů, které provádějí jejich nemocenskou péči,

e) ostatní ženy u okresního národního výboru příslušného podle jejich trvalého pobytu.

(2) Má-li žena dvě nebo několik zaměstnání (pracovních činností), uplatní nárok na mateřský příspěvek u organizace, v níž dosahovala nejvyššího výdělku.

(1) mateřském příspěvku rozhoduje orgán příslušný k provádění nemocenského pojištění, jehož je žena účastna (zabezpečení v nemoci, nemocenské péče v ozbrojených silách); pro rozhodování o mateřském příspěvku, pro řízení o něm a pro jeho výplatu platí obdobně předpisy o nemocenském pojištění (zabezpečení v nemoci, nemocenské péči v ozbrojených silách).

(2) V ostatních případech rozhoduje o mateřském příspěvku okresní národní výbor (§ 10 odst. 1 písm. e)); přitom postupuje podle správního řádu. Mateřský příspěvek vyplácí okresní národní výbor nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byly splněny podmínky pro nárok na tento příspěvek.

(3) Pro úkoly závodů a orgánů nemocenského pojištění, jakož i pro vykazování, zúčtování a úhradu mateřského příspěvku mezi závody a orgány nemocenského pojištění platí obdobně předpisy o nemocenském pojištění pracovníků.

(4) Invaliditu posuzují pro účely tohoto zákona orgány sociálního zabezpečení,

(1) Žena, která uplatňuje nárok na mateřský příspěvek, je povinna osvědčit skutečnosti, kterých je třeba k rozhodnutí o mateřském příspěvku.

(2) Žena je povinna hlásit změny ve skutečnostech, které jsou rozhodné pro nárok na mateřský příspěvek nebo jeho zánik anebo pro výši a výplatu mateřského příspěvku, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala.

Zdravotnická zařízení, školské orgány a orgány pověřené péčí o děti a mládež podávají v oboru své působnosti orgánům příslušným k rozhodování o nároku na mateřský příspěvek hlášení o okolnostech, které jsou rozhodné pro vznik a trvání nároku na mateřský příspěvek.

(1) Nárok na příspěvek podle tohoto zákona má též svobodný, ovdovělý, rozvedený nebo z jiných vážných důvodů osamělý muž, který nežije s družkou.

(2) Orgán uvedený v § 14 může přiznat příspěvek manželu ženy, která nemůže z vážných důvodů o dítě pečovat.

(3) Pro přiznání, výši a poskytování příspěvku muži platí ostatní ustanovení tohoto zákona obdobně.

(1) Tvrdosti, které by se vyskytly při provádění tohoto zákona, mohou odstraňovat

okresní správy nemocenského pojištění, jde-li o ženy účastné nemocenského pojištění pracovníků,

příslušný svaz výrobních družstev, jde-li o členky těchto družstev, účastné nemocenského pojištění členů výrobních družstev,

orgány příslušné k odstraňování tvrdostí na úseku nemocenské péče v ozbrojených silách, jde-li o vojákyně v činné službě, příslušnice ozbrojených bezpečnostních sborů a příslušnice Sborů nápravné výchovy;

v ostatních případech může tyto tvrdosti odstraňovat okresní národní výbor.

(2) Proti rozhodnutí podle předchozího odstavce není přípustné odvolání.

(1) Mateřský příspěvek podle tohoto zákona přísluší od 1. října 1971 a nahrazuje mateřský příspěvek poskytovaný podle dosavadních předpisů.

(2) Ženám, které dne 1. října 1971 pečují o dítě do dvou let věku a splňují ostatní podmínky stanovené tímto zákonem, se poskytuje mateřský příspěvek od uvedeného dne po dobu stanovenou tímto zákonem. Příspěvek se poskytne, i když skutečnost uvedená v 5 odst. 1 nastala před tímto dnem.

(3) Splnění podmínky podrobit se v době těhotenství pravidelné péči o těhotné ženy ve zdravotnických zařízeních odst. 1) se nevyžaduje, jestliže se dítě narodí v době před 1, dubnem 1972.

Federální ministerstvo práce a sociálních věcí může v dohodě s Ústřední radou Československého revolučního odborového hnutí [Ústřední rada odborů ve smyslu závěrů VIII. všeodborového sjezdu.] příslušnými ústředními orgány stanovit podrobnosti k provedení tohoto zákona, zejména o tom, jak se uplatňuje nárok na mateřský příspěvek a jak se tento příspěvek vykazuje, zúčtovává a uhrazuje.

Zrušuje se zákon č. 154/1969 Sb., o mateřském příspěvku.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., o zvýšení mateřského příspěvku a o změnách v nemocenském zabezpečení, nabylo účinnosti dnem 1. února 1982, zákon č. 110/1984 Sb., o změnách zákona o mateřském příspěvku, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1985 a zákon č. 50/1987 Sb., o změnách zákona o mateřském příspěvku, nabyl účinnosti dnem 1. července 1987.