Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY se usneslo na tomto zákoně:

(1) Péče o efektivní energetické hospodářství je předním úkolem socialistického státu a podmínkou intenzivního rozvoje národního hospodářství. Všechny organizace a orgány musí při své činnosti snižovat energetickou náročnost a k tomu soustavně využívat poznatků vědy a techniky pro racionalizaci energetického hospodářství.

(2) Energetickým hospodářstvím se pro účely tohoto zákona rozumí získávání, zušlechťování, úprava, přeměna, přeprava, skladování a spotřeba všech druhů paliv a energie.

Postavení, organizace a úkoly státní energetické inspekce

(1) Státní energetická inspekce je specializovanou kontrolou hospodaření palivy a energií v energetickém hospodářství. Úkolem státní energetické inspekce je odhalovat nedostatky a jejich příčiny, prosazovat trvalou nápravu a dodržování zásad státní palivoenergetické politiky.

(2) Orgány státní energetické inspekce jsou Státní energetická inspekce pro Českou socialistickou republiku a Státní energetická inspekce pro Slovenskou socialistickou republiku. Státní energetická inspekce pro Českou socialistickou republiku a Státní energetická inspekce pro Slovenskou socialistickou republiku jsou orgány státní správy podřízené ministru paliv a energetiky Československé socialistické republiky.

(3) V čele Státní energetické inspekce pro Českou socialistickou republiku a Státní energetické inspekce pro Slovenskou socialistickou republiku jsou hlavní inspektoři, které jmenuje a odvolává ministr paliv a energetiky Československé socialistické republiky.

(4) Státní energetická inspekce pro Českou socialistickou republiku a Státní energetická inspekce pro Slovenskou socialistickou republiku mají v jednotlivých krajích své pobočky, jejichž sídla stanoví hlavní inspektoři. Hlavní inspektoři mohou zřídit pobočku s působností pro více krajů. V čele krajských poboček jsou krajští inspektoři, které ustanovuje, řídí a odvolává příslušný hlavní inspektor.

(5) Kontrolní úkoly orgánů státní energetické inspekce plní hlavní inspektoři, krajští inspektoři a inspektoři (dále jen "inspektoři"). Krajští inspektoři a inspektoři jsou pracovníci Státní energetické inspekce pro Českou socialistickou republiku a Státní energetické inspekce pro Slovenskou socialistickou republiku, pověření hlavními inspektory.

(1) Orgány státní energetické inspekce kontrolují v organizacích zejména

a) využívání všech druhů paliv a energie,

b) zabezpečování racionalizačních programů a uplatňování poznatků,vědy a techniky směřující k úsporám ve spotřebě paliv a energie,

c) využívání provozních možností zařízení a systémů řízení a měření spotřeby paliv a energie, snižování a odstraňování energetických ztrát,

d) tvorbu a dodržování norem spotřeby paliv a energie,

e) efektivnost výroby, rozvodu, přepravy a spotřeby paliv a energie,

f) dodržování regulačních opatření ve spotřebě paliv a energie,

g) stav uložení a ošetření tuhých paliv na skládkách, kapalných paliv a topných plynů v zásobnících.

(2) Orgány státní energetické inspekce plní své úkoly plánovitě v součinnosti s příslušnými nadřízenými nebo ústředními orgány kontrolovaných organizací. Při provádění kontroly spolupracují s kontrolními útvary kontrolovaných organizací, popřípadě s orgány vnější kontroly, a využívají iniciativy pracujících i jejich společenských organizací.

(1) Orgány státní energetické inspekce se vyjadřují

a) k hospodárnému využití paliv a energie a k návrhu energetického řešení v projektové dokumentaci [Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb.] vybraných staveb.

b) k územně plánovací dokumentaci nebo územně plánovacím podkladům zahrnujícím rozvoj systémů zásobování palivy a energií. [Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 84/1976 Sb., o územně plánovačích podkladech a územně plánovací dokumentaci. Vyhláška Státní plánovací komise č. 104/1985 Sb.; o palivových a energetických základnách.]

(2) Orgány státní energetické inspekce spolupracují

a) při tvorbě technických norem [Vyhláška Úřadu pro normalizaci a měření č. 97/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 96/1964 Sb.; o technické normalizaci.] ovlivňujících energetické hospodářství,

b) při posuzování vývoje, výroby a dovozu energeticky náročných výrobků a spotřebičů,

c) při tvorbě a zdokonalování nástrojů usměrňování racionální spotřeby a využívání paliv a energie.

(1) Na základě zobecnění kontrolních poznatků a s cílem předcházet nedostatkům v energetickém hospodářství orgány státní energetické inspekce

a) poskytují odbornou pomoc a konzultace orgánům, organizacím a občanům,

b) rozšiřují vědeckotechnické a ekonomické informace,

c) zajišťují odborné specializované mimoškolní vzdělávání pracovníků.

(2) Odborná pomoc orgánům, organizacím a občanům se poskytuje za úplatu, konzultace se poskytují bezplatně.

(1) Hlavní inspektoři jsou při plnění tohoto zákona oprávněni přibrat k účasti na kontrole odborné pracovníky jiných orgánů a organizací, je-li to odůvodněno zvláštní povahou kontrolované činnosti, a požadovat jejich uvolnění nejdéle na dobu deseti pracovních dnů v roce. Účast těchto pracovníků se považuje za činnost v obecném zájmu. [§ 124 odst. 1 zákoníku práce.]

(2) Podmínky účasti odborného pracovníka projedná hlavní inspektor s příslušným orgánem nebo organizací předem. Pokud odborný pracovník vysloví s účastí na kontrole souhlas a nebude-li to na újmu plnění závažných úkolů orgánu nebo organizace, jsou orgán nebo organizace povinny odborného pracovníka uvolnit. Uvolňující orgán nebo organizace jsou povinny poskytnout odbornému pracovníku náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku, přičemž nesmí být zkrácen ve svých právech vyplývajících z jeho pracovního nebo obdobného poměru.

(3) Odborní pracovníci přibraní ke kontrole mají práva a povinnosti podle tohoto zákona v rozsahu pověření daného jim hlavním inspektorem. Tímto pověřením se prokazují při plnění úkolů.

(1) Inspektoři v kontrolovaných organizacích a podle povahy věci i u jejich nadřízených orgánů zjišťují:

a) rozhodující skutečnosti ovlivňující energetické hospodářství,

b) základní příčiny nedostatků, jejich škodlivé důsledky i osoby odpovědné za jejich vznik nebo trvání, přičemž ukládají opatření k trvalému odstranění nedostatků, případně navrhují jejich uložení a kontrolují jejich provedení.

(2) V případě zjištění nedostatků vypracuje inspektor protokol, který projedná s vedoucím kontrolované organizace nebo jí nadřízeného orgánu.

(3) Při plnění úkolů podle tohoto zákona se inspektoři prokazují průkazy Státní energetické inspekce pro Českou socialistickou republiku nebo Státní energetické inspekce pro Slovenskou socialistickou republiku.

(1) Inspektor je při kontrole oprávněn

a) uložit kontrolované organizaci, aby ve stanovené lhůtě odstranila zjištěné nedostatky nebo vypracovala opatření s časovým postupem odstraňování příčin zjištěných nedostatků,

b) požadovat od příslušných pracovníků kontrolovaných organizací a jejich nadřízených orgánů potřebné doklady, údaje a informace,

c) vstupovat do prostorů kontrolovaných organizací a jejich nadřízených orgánů.

(2) Zjistí-li inspektor při kontrole nedostatky značné závažnosti, nebo takové, jejichž odstranění není v působnosti nebo možnostech kontrolované organizace, projedná podle povahy věci hlavní inspektor nebo krajský inspektor s příslušným nadřízeným nebo ústředním orgánem požadavek na jejich odstranění.

(3) Jestliže byla zjištěna kontrolou nehospodárnost spotřeby paliv a energie takového rozsahu, že není úměrná výsledku, který se provozem nebo výrobou dosahuje, a nelze ji jinými opatřeními odstranit, navrhne příslušný hlavní inspektor nadřízenému nebo ústřednímu orgánu kontrolované organizace zastavení provozu zařízení, výroby nebo dovozu.

(4) Při provádění kontrolní činnosti postupují inspektoři podle obecných předpisů a zásad upravujících kontrolní činnost [Vyhláška ministra státní kontroly č. 75/1959 Ú. l. (Ú. v.), kterou se vydávají metodické pokyny pro kontrolní činnost. Zásady kontroly v národním hospodářství a ve státní správě vyhlášené pod č. 66/1982 Sb.], pokud tento zákon nestanoví jinak.

(5) Zjistí-li inspektor při kontrole skutečnosti, na jejichž základě je třeba učinit opatření, jež jsou v pravomoci jiných orgánů, oznámí je těmto orgánům.

(1) Orgány a organizace a jejich pracovníci jsou povinni spolupracovat s inspektory a odbornými pracovníky a umožnit jim plnit úkoly spojené s výkonem kontrolní činnosti, zejména poskytovat jim podklady, údaje a jiné informace, i když jde o skutečnosti tvořící předmět hospodářského a služebního tajemství. Jde-li o předmět státního tajemství, prokáže se inspektor a odborný pracovník zvláštním pověřením. [Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství.]

(2) Kontrolované organizace a jejich pracovníci jsou povinni vytvářet podmínky umožňující inspektorům a odborným pracovníkům úplné zjištění a zhodnocení všech skutečností, týkajících se energetického hospodářství, zejména umožnit okamžitý přístup do všech prostorů a ke všem zařízením ovlivňujícím hospodaření palivy a energií.

(3) Vedoucí kontrolovaných organizací jsou povinni spolupracovat při zjišťování příčin nedostatků s inspektory a odbornými pracovníky, zaujmout stanovisko k zjištěným nedostatkům a jejich příčinám a provést bez zbytečného odkladu nezbytná opatření k jejich odstranění.

(4) Vedoucí kontrolovaných organizací jsou povinni v určené lhůtě podat příslušnému krajskému inspektoru nebo hlavnímu inspektoru písemnou zprávu o opatřeních provedených k odstranění zjištěných nedostatků a jejich příčin.

(5) Nadřízený nebo ústřední orgán kontrolované organizace je povinen do 30ti dnů po projednání požadavku na odstranění nedostatků podle § 8 odst. 2, nebo po podání návrhu podle § 8 odst. 3 sdělit příslušnému hlavnímu nebo krajskému inspektoru, jaká opatření byla učiněna.

(1) Hlavní inspektor nebo krajský inspektor může uložit kontrolovaným organizacím pokuty do výše 200 000 Kčs za nedostatky v energetickém hospodářství, jestliže jejich vznik nebo trvání byly způsobeny

a) plýtváním nebo znehodnocením paliv a energie,

b) neodůvodněným nedodržením norem spotřeby paliv a energie,

c) nedodržením vyhlášených regulačních opatření ve spotřebě paliv a energie,

d) neodůvodněným nesplněním operativních příkazů [Zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon). Zákon č. 67/1960 Sb., o výrobě, rozvodu a využití topných plynů (plynárenský zákon).] energetického nebo plynárenského dispečinku,

e) pozdním nebo nedůsledným odstraněním zjištěných nedostatků a jejich příčin.

(2) Hlavní inspektor nebo krajský inspektor může kontrolované organizaci uložit pokutu až do výše 400 000 Kčs, pokud zjistí, že za tytéž nedostatky v hospodaření s palivy a energií byla již pokuta uložena a od uložení pokuty neuplynuly tři roky.

(3) Hlavní inspektor nebo krajský inspektor může uložit pracovníku kontrolované organizace pokutu až do výše 10 000 Kčs, jestliže zavinil nedostatky v energetickém hospodářství v případech uvedených v odstavci 1, pokud nejde o trestný čin nebo přečin.

(4) Odpovědným pracovníkům orgánů a organizací mohou hlavní inspektor nebo krajský inspektor uložit pořádkovou pokutu až do výše 500 Kčs za nesplnění povinností uvedených v § 9.

(5) Při ukládání pokut se přihlíží k rozsahu a době trvání nedostatků, k jejich významu a závažnosti vzhledem k celkové palivoenergetické situaci a u pracovníků i k míře jejich zavinění. Pokuta se uloží tak, aby její výše účinně působila k odstranění nedostatků.

(6) Pokutu nebo pořádkovou pokutu nelze uložit osobám podléhajícím vojenské kázeňské pravomoci podle zvláštních předpisů. [Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vyhlášeno pod č. 122/1978 Sb.). Zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti ve znění zákona č. 63/1983 Sb.]

(1) Pokuty podle § 10 odstavce 1, 2 a 3 lze uložit do jednoho roku ode dne zjištění porušení povinnosti, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(2) Pořádkové pokuty stanovené podle § 10 odst. 4 lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

Pokuty a pořádkové pokuty jsou příjmem státního rozpočtu federace. Jejich správu vykonává Státní energetická inspekce pro Českou socialistickou republiku a Státní energetická inspekce pro Slovenskou socialistickou republiku.

(1) Inspektoři i odborní pracovníci jsou povinni zachovávat státní, hospodářská a služební tajemství, o nichž se dozvědí při výkonu své činnosti. Tato povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení platnosti pověření k provedení kontroly. O zproštění povinnosti mlčenlivosti rozhoduje na návrh příslušného hlavního inspektora ministr paliv a energetiky Československé socialistické republiky.

(2) V objektech a zařízeních v působnosti federálního ministerstva národní obrany, federálního ministerstva vnitra, ministerstva vnitra České socialistické republiky a ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky, které určí příslušní ministři, plní úkoly státní energetické inspekce tato ministerstva.

Na řízení podle tohoto zákona se nevztahují obecné předpisy o správním řízení [Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).] s výjimkou řízení o ukládání pokut a pořádkových pokut s tím, že o odvolání proti jejich uložení krajským inspektorem rozhoduje hlavní inspektor a o odvolání proti jejich uložení hlavním inspektorem rozhoduje ministr paliv a energetiky Československé socialistické republiky.

(1) Federální ministerstvo paliv a energetiky vydá obecně závazný právní předpis, v němž podrobněji upraví úkoly orgánů státní energetické inspekce a podmínky vytváření aktivu odborných pracovníků a jejich účasti na kontrolách.

(2) Federální ministerstvo paliv a energetiky vydá v dohodě s federálním ministerstvem spojů, ministerstvem spravedlnosti České socialistické republiky a ministerstvem spravedlnosti Slovenské socialistické republiky obecně závazný právní předpis, v němž podrobněji upraví provádění kontrol v objektech a zařízeních v jejich působnosti.

Zrušují se

1. zákon č. 64/1962 Sb., kterým se rozšiřuje působnost Státní energetické inspekce;

2. § 59 zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev;

3. vyhláška ministerstva paliv a energetiky č. 314/1952 Ú. l. (č. 366/1952 Ú. v.), o kontrole hospodaření s pevnými uhelnými palivy.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1988.

I. Všeobecná část

Náročné úkoly hospodářského rozvoje naší socialistické společnosti jsou podmíněny dostatečným zajištěním potřebných zdrojů paliv a energie ve všech jejich formách a nositelích. V porovnání s ostatními průmyslově vyspělými zeměmi je v našem národním hospodářství poměrně vysoká spotřeba paliv a energie a požadavky na všechny jejich druhy neustále rostou. Tomuto růstu spotřeby všech druhů paliv a energie však neodpovídá jejich účinné využívání, šetrné a úsporné zacházení. Při využívání a spotřebě paliv a energie se ztrácí více než odpovídá úrovni průmyslově vyspělé společnosti a technickému pokroku. Zdroje paliv a energie naší země jsou omezené a jejich zabezpečování je stále obtížnější a nákladnější.

Dosažení zásadního obratu v hospodaření všemi druhy paliv a energie a jejich racionálního využívání je nezbytnou podmínkou pro plnění cílů, které jsou stanoveny v hlavních směrech hospodářského a sociálního rozvoje naší společnosti. Jedním z prostředků, jak dosáhnout vytčených cílů v hospodárném využívání paliv a energie, je účinná kontrola energetického hospodářství. Energetickým hospodářstvím se v právní úpravě nového zákona rozumí oblasti procesů získávání, zušlechťování, úpravy, přeměny, přepravy, skladování a konečné spotřeby všech druhů tuhých, kapalných a plynných paliv, elektrické energie a tepla. Vedle tradičních zdrojů energie je nutné věnovat pozornost a plně využívat nové, obnovitelné a druhotné zdroje energie.

Kontrola, která je základní činnosti státní energetické inspekce, jako aktivní faktor řídícího procesu, je mocenským nástrojem státu, kontrolujícím a vynucujícím plnění stanovených úkolů,a působí formou zobecňování svých kontrolních poznatků na přijímání zásadních opatření směřujících k trvalému odstraňování zjištěných nedostatků v energetickém hospodářství státu.

Státní energetická inspekce je specializovanou kontrolou, jejímž posláním je střežit celospolečenské zájmy v určené oblasti národního hospodářství a pomáhat realizovat státní palivoenergetickou politiku a vytvářet podmínky pro úspory a řádné využívání všech druhů paliv a energie.

Požadavek zvýšit účinnost vnitřní a vnější kontroly na všech stupních řízení a ve všech oblastech byl vytyčen jako jeden z principů zdokonalení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství v usnesení vlády ČSSR č. 42/1980. Usnesením vlády ČSSR č. 190/1981, o opatřeních ke zdokonalování kontrolního systému v národním hospodářství a ve státní správě, bylo uloženo zabezpečit zkvalitnění činnosti státní energetické inspekce a předložit návrh zásad novely zákona o státní energetické inspekci. Cílem nové právní úpravy bylo zvýšit účinnost její práce a objektivitu racionálním uspořádáním a posílením jejího postavení a tomu odpovídajícím vymezením působnosti. Dalším podnětem ke zdokonalení činnosti státní energetické inspekce bylo usnesení vlády ČSSR č. 99/1983 o dopracování státního cílového programu racionalizace spotřeby a využití všech druhů paliv a energie.

Usnesením vlády ČSSR č. 200/1984 bylo uloženo ministru paliv a energetiky ČSSR zabezpečit vyšší efektivnost práce státní energetické inspekce. Ke splnění tohoto úkolu byl federálním ministerstvem paliv a energetiky zpracován a dne 31. ledna 1985 předložen návrh zásad nového zákona o státní energetické inspekci. Usnesením č. 275 ze dne 24. října 1985 schválila vláda ČSSR návrh zásad zákona, které projednalo předsednictvo ÚV KSČ dne 6. listopadu 1985. Zásady byly projednány příslušnými výbory Federálního shromáždění, České národní rady a Slovenské národní rady.

Vývoj právní úpravy státní energetické inspekce a současná právní úprava:

Státní energetická inspekce byla zřízena vládním nařízením č. 47/1952 Sb., o státní energetické inspekci, vydaným na základě zákona č. 241/1948 Sb., o prvním pětiletém plánu, a zákona č. 47/1950 Sb., o úpravách v organizaci veřejné správy, jako kontrolní orgán při ministerstvu paliv a energetiky k účinnějšímu zajištění hospodárného využívání elektrické energie a k prohloubení kontroly hospodaření s ní. Její kontrolní působnost byla omezena jen na elektřinu, vztahovala se na všechny odběratele, s výjimkou domácností. Vztahovala se také na závodní výrobny elektřiny, jejich účelovou spotřebu a dodávku do veřejné sítě. Orgány státní energetické inspekce byly oprávněny za taxativně určené nedostatky ukládat pokuty organizacím a stanoveným pracovníkům - vedoucím a hlavním energetikům závodů, popřípadě vedoucím závodních elektráren. K provedení vládního nařízení vydal ministr paliv a energetiky vyhlášku č. 330/1952 Sb., o provádění kontrol státní energetickou inspekcí a o řízení ve věcech pokut. Vyhláška vymezila podrobně úkoly kontrolních orgánů energetické inspekce, průběh a závěry kontrolních akcí, a dále stanovila procesní pravidla pro ukládání a vymáhání pokut.

Kontrola hospodaření plynem byla upravena zákonem č. 67/1960 Sb., o výrobě, rozvodu a využití topných plynů. Provádění kontroly bylo svěřeno plynárenské organizaci.

Kontrola hospodaření s pevnými uhelnými palivy byla upravena vyhláškou ministra paliv a energetiky č. 314/1952 Ú. l. (č. 366/1952 Ú. v.). V souladu s tímto právním předpisem byly zřízeny na ministerstvu paliv a energetiky kontrolní orgány, jejichž úkolem bylo dozírat u spotřebitelů, u nichž roční spotřeba přesahovala 60 tun pevných uhelných paliv, zejména na stav zásob, jejich uložení, ošetření paliva a hospodárné používání uhlí ve spotřebičích. Výsledky kontrol byly oznamovány nadřízenému ministerstvu spotřebitele a příslušnému krajskému národnímu výboru. Později bylo funkcí státní palivové inspekce a kontrolou hospodaření tuhými palivy pověřeno Odbytové sdružení paliv podle vládního usnesení č. 330/1960.

Hospodaření teplem, jakož i hospodaření tekutými palivy bylo kontrolováno jen v souvislosti s dozorem nad provozem některých zařízení, zejména parních kotlů, podle vládního nařízení č. 53/1952 Sb., o zajištění bezpečnosti a hospodárnosti provozu některých technických zařízení.

Státní energetická inspekce se od svého ustanovení v roce 1952 zaměřovala na úkoly, které byly v dané době nejnaléhavější. Rozvoj socialistického národního hospodářství na počátku šedesátých let vyžadoval zvýšení úrovně hospodaření s energií a prosazování komplexních opatření směřujících k hospodárnému využívání všech druhů paliv a energie. Splnění tohoto úkolu předpokládalo soustředění kontroly nad hospodařením prvotními zdroji energie a spotřebou všech tuhých, kapalných a plynných paliv. Legislativně byl tento záměr realizován vydáním zákona č. 64/1962 Sb., kterým se rozšiřuje působnost Státní energetické inspekce. Současně bylo tímto zákonem realizováno ustanovení § 13 a 14 zákona č. 67/1960 Sb., o výrobě, rozvodu a využití topných plynů, týkajících se kontroly hospodaření plynem a bezpečnosti provozu plynárenských zařízení. Úprava uvedená v zákoně č. 64/1962 Sb., v čl. II byla zrušena v roce 1968 zákonem č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru.

Zákonem č. 64/1962 Sb., kterým se rozšiřuje působnost Státní energetické inspekce, byly její orgány pověřeny kontrolou zavádění a dodržování opatření k hospodárnému využívání všech druhů paliv a energie, a to u všech jejich spotřebitelů, s výjimkou domácností.

Zákon č. 64/1962 Sb. soustředil kontrolní činnost v oblasti účinného využívání prvotních zdrojů energie s cílem soustavně zvyšovat úroveň hospodaření všemi druhy paliv a energie. K uskutečnění tohoto cíle Státní energetická inspekce napomáhá kontrolou hospodárného využívání všech druhů paliv a energie a.poskytováním odborných rad. Uvedený zákon zvýšil úkoly i kontrolní oprávnění Státní energetické inspekce, podrobněji stanovil metody práce, upravil součinnost kontrolních orgánů s pracujícími, ústředními orgány, národními výbory a socialistickými organizacemi.

Nový zákon o státní energetické inspekci nahrazuje dosavadní úpravu provedenou zákonem č. 64/1962 Sb., kterým se rozšiřuje působnost Státní energetické inspekce.

Zákon je sestaven tak, aby vyjadřoval zvýšený společenský zájem na hospodárném využívání paliv a energie a prohloubil obsah činnosti kontrolních orgánů státní energetické inspekce. Zákon stanoví kontrolu jako základní metodu práce státní energetické inspekce a nekontrolní činnost jako realizaci vlastních kontrolních poznatků. Podstatně rozšířil kontrolní pravomoc státní energetické inspekce na všechny organizace a jejich řídící orgány.

Rozvoj spotřeby paliv a energie národního hospodářství a samotného resortu paliv a energetiky, ve vztahu ke zvyšujícím se nárokům na palivoenergetické zdroje včetně dovozu, si vyžádal novou právní úpravu podřízeností státní energetické inspekce. Nová právní úprava podřizuje orgány Státní energetické inspekce pro Českou socialistickou republiku a Státní energetické inspekce pro Slovenskou socialistickou republiku jako orgány státní správy přímo ministru paliv a energetiky Československé socialistické republiky. Státní energetická inspekce je specializovanou státní kontrolou hospodaření s palivy a energií, působící v celém energetickém hospodářství státu. Při provádění kontrolní činnosti postupují orgány státní energetické inspekce podle zásad kontroly v národním hospodářství a ve státní správě a metodických pokynů pro kontrolní činnost.

Nově je vymezena součinnost státní energetické inspekce v oblasti investiční výstavby, v tvorbě a posuzování opatření k vývoji spotřebičů, normalizaci a měření v energetickém hospodářství.

Podrobněji a přehledněji upravuje práva a povinnosti kontrolních orgánů a vymezuje povinnosti kontrolovaných organizací. Inspektoři státní energetické inspekce jsou oprávněni uložit organizacím odstranění kontrolou zjištěných nedostatků a závad v energetickém hospodářství. Hlavní inspektoři a krajští inspektoři jsou oprávněni ukládat pokuty a pořádkové pokuty podle skutkových podstat uvedených v zákoně.

Zákon upravuje na základě zkušeností možnost samostatného provádění kontrolní činnosti v objektech a zařízeních v působnosti federálního ministerstva národní obrany a ministerstev vnitra těmito ministerstvy.

Zákon zmocňuje federální ministerstvo paliv a energetiky vydat k provedení některých ustanovení zákona prováděcí předpis, který bude podrobněji upravovat jednak činnost orgánů státní energetické inspekce, jednak činnost odborných pracovníků a provádění kontrol v objektech a zařízeních federálního ministerstva spojů, ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky a ministerstva spravedlnosti Slovenské socialistické republiky.

Vydání zákona o státní energetické inspekci nevyvolá žádné nové požadavky na státní rozpočet ani žádné nároky na zvýšení počtu pracovníků. Stávající systém organizace státní energetické inspekce, který byl vytvořen za období od roku 1962, vytvořil předpoklady i k zabezpečení nových úkolů, které zákon od orgánů státní energetické inspekce požaduje.

Ekonomický efekt vyplývající pro národní hospodářství z prohloubení kontrolní činnosti orgánů státní energetické inspekce lze obtížně vyjádřit v peněžní formě. Význam kontrolního systému bude spočívat především v účinnějším využívání energetických zdrojů, ve snížení ztrát paliv a energie a ve vyšším využívání základních fondů.

Cílem zákona je prosazování všestranných úspor paliv a energie, jejich maximální zhodnocování a využití, jako jediné efektivní cesty zajištění rovnováhy mezi zdroji a spotřebou paliv a energie v československé ekonomice. Proti dosavadní právní úpravě, která zvýrazňuje organizátorsko-výchovnou činnost, je v zákoně základním posláním státní energetické inspekce kontrola, dále upravuje zákon povinnosti všech orgánů a organizací při úsporném a efektivním užití paliv a energie, včetně využívání nejnovějších poznatků vědy a techniky při racionalizaci energetického hospodářství ve státě, které doposud nebyly právně takto upraveny.

Kontrola v energetickém hospodářství nebude jen mocenským nástrojem zabezpečujícím respektování vydaných norem a dalších forem řízení, ale bude rovněž zdrojem poznatků, které jsou podkladem pro zdokonalování racionalizace spotřeby a využití paliv a energie ve státě.

Zákon o státní energetické inspekci se stává jedním z účinných nástrojů řízení energetického hospodářství a přispívá ke zvýšení efektivnosti československé ekonomiky v oblasti spotřeby paliv a energie.

II. Zvláštní část

K § 1

Prosazování všestranných úspor paliv a energie, jejich maximální zhodnocování a užití je stěžejním zájmem celé společnosti a objektivní podmínkou dalšího intenzivního rozvoje československé ekonomiky. Racionalizace spotřeby všech druhů paliv a energie je zdůvodněna jako prvořadá ekonomická činnost tím, že v současné době je energetická náročnost československého hospodářství relativně vysoká a význam maximálních úspor zdůrazňují rostoucí společenské náklady na dostupnost energetických zdrojů a zvyšující se ceny jednotlivých druhů energií. K podstatným změnám došlo s prudkými změnami v dostupnosti a společensky nutných nákladech na opatřování prvotních energetických zdrojů.

Nově je právně upraven a vymezen pro účely tohoto zákona jediným označením "energetické hospodářství" pojem, který v sobě zahrnuje souhrn všech procesů od získávání, všech následných pochodů, procesů a fází až po různé formy spotřeby energie. Energetické hospodářství postihuje technologické procesy získávání, zušlechťování, úpravy, přeměny včetně přepravy, skladování a konečné spotřeby paliv a energie. Tato úprava však není v rozporu s právními vztahy upravenými zákonem č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon) a dalšími právními předpisy upravujícími obdobně tyto procesy.

Pro účely tohoto zákona je rovněž použit pojem "přeprava", který v sobě zahrnuje i přenos elektrické energie, přepravu plynů, dopravu tuhých a kapalných paliv. Použitý termín "přeprava" se v žádném případě nedotýká zákona č. 51/1964 Sb., o drahách a zákona č. 68/1979 Sb., o silniční dopravě a vnitrostátním zasílatelství.

K § 2

Státní energetická inspekce plní poslání specializované vnější náročné a objektivní kontroly hospodárného využívání všech druhů paliv a energie ve všech oblastech užití, s výjimkou domácností.

Na rozdíl od dosavadní právní úpravy, provedené zákonem č. 64/1962 Sb., kterým se rozšiřuje působnost Státní energetické inspekce, kde je předpokládán jeden celostátní orgán, navrhovaná úprava respektuje federativní uspořádání státu vytvořením dvou orgánů Státní energetické inspekce s uzemní působností pro Českou socialistickou republiku a pro Slovenskou socialistickou republiku, které však nejsou republikovými orgány.

Přímá podřízenost Státní energetické inspekce pro Českou socialistickou republiku a Státní energetické inspekce pro Slovenskou socialistickou republiku, jako orgánů státní správy, ministru paliv a energetiky Československé socialistické republiky je v zákoně zakotvena na základě požadavku vyplývajícího ze zprávy schválené usnesením vlády ČSSR č. 200/1984, o upřesnění postavení a pravomoci komise vlády ČSSR pro řešení otázek spojených se zabezpečováním plynulého zásobování národního hospodářství palivy a energií, s cílem zaměřit kontrolní činnost na celé energetické hospodářství a posílit tím její postavení.

Koordinaci činností Státní energetické inspekce pro Českou socialistickou republiku a Státní energetické inspekce pro Slovenskou socialistickou republiku provádí ministr paliv a energetiky Československé socialistické republiky ve smyslu jednotného postupu v kontrole, poradenství a vzdělávání. V rámci této koordinace činností obou organizací je zabezpečována obsahová jednotnost směrnic a pracovních instrukcí, které jsou pro inspektory závazné. V tomto směru rovněž obě organizace vzájemně úzce spolupracují, včetně spolupráce s ostatními orgány vnější kontroly.

Krajské členění poboček státní energetické inspekce se plně osvědčilo a ponechává se i v novém uspořádání s tím, že je ponechána také úprava společné krajské pobočky pro hlavní město Prahu a Středočeský kraj a hlavní město Slovenské socialistické republiky Bratislavu a kraj Západoslovenský. Rozdělení na samostatné krajské pobočky v hlavních městech a uvedených krajích by znamenalo jednak tříštění kapacit dosavadního stavu, jednak nutnost zvýšení celkového počtu pracovníků. Nově se upravuje stanovení sídel krajských poboček hlavními inspektory, což umožní jejich zřizování přímo ze zákona.

V zákoně se upravuje oprávnění vykonávat kontrolní činnost státní energetické inspekce pro hlavní inspektory, krajské inspektory Státní energetické inspekce pro Českou socialistickou republiku a Státní energetické inspekce pro Slovenskou socialistickou republiku, přičemž oprávnění pro hlavní inspektory vyplývá z jejich postavení a oprávnění krajských inspektorů a inspektorů k výkonu kontrolní činnosti vyplývá z osobního pověření příslušným hlavním inspektorem.

K § 3

Neoddělitelnou součástí činnosti orgánů státní energetické inspekce je prosazovat trvalou nápravu, a tím zabezpečovat respektování zásad státní palivoenergetické politiky. Zásady státní palivoenergetické politiky vychází z usnesení stranických a státních orgánů, příslušných plánovacích aktů, směrnic a pokynů. K prosazování trvalé nápravy využívají orgány státní energetické inspekce následné kontroly a při zjištění trvajících nedostatků mohou uložit zvýšené sankce.

V § 3 odst. 1 je uveden výčet základních činností kontrolních orgánů, které vycházejí ze zkušeností kontrolní činnosti a vystihují okruhy využívání a spotřeby energie, stejně tak jako plnění povinností a požadavků, které stanoví příslušné ČSN, technologické a provozní předpisy výrobců i provozovatelů zařízení a navazujících právních předpisů federálního ministerstva paliv a energetiky, vyhlášených celostátních akcí a reagování odběratelů na danou energetickou situaci v době provádění kontroly.

Zvláštní důraz je kladen na kontrolu úrovně měření, která je základním předpokladem pro jakékoliv vyhodnocování a sledování. Důsledné zlepšování úrovně měření se projeví v oblasti kvality, zlepšení vztahů mezi dodavateli a odběrateli paliv a energie a přispěje k vytvoření podmínek pro docílení úspor a tím celospolečenského prospěchu.

Zvýšený důraz se klade na kontrolní činnost zaměřenou na využívání všech druhů paliv a energie, zabezpečování Státního cílového programu 02 - racionalizace spotřeby a využití všech druhů paliv a energie jako základního nástroje snižování energetické náročnosti národního hospodářství při uplatňování nejnovějších poznatků vědy a techniky.

Úprava kontrolních činností orgánů státní energetické inspekce je plně v souladu s ochranou celospolečenských zájmů také tím, že státní energetická inspekce kontroluje uplatňování nejnovějších poznatků vědy a techniky směřujících k úsporám paliv a energie. Zabezpečování racionalizačních programů ve spotřebě paliv a energie nezbavuje orgány a organizace povinnosti dodržovat požadavky na ochranu zdravých životních podmínek a ostatních chráněných zájmů společnosti.

Vedle taxativně vyjmenovaných záměrů kontrolní činnosti jsou pro energetickou základnu státu důležité též nové, obnovitelné a druhotné zdroje energie, které jsou rovněž předmětem kontrolní činnosti státní energetické inspekce. Jedná se zejména o sluneční energii, geotermální energii, bioplyn, spalování bytového komunálního odpadu, tepelná čerpadla, malé vodní elektrárny. Druhotné zdroje energie jsou takové zdroje, které vznikají jako důsledek spotřeby energie v technologických procesech, jejichž využití mimo zařízení svého vzniku je technicky možné a technologicky výhodné.

V § 3 odst. 2 je upravena spolupráce s příslušnými nadřízenými nebo ústředními orgány kontrolovaných organizací. Uvedená úprava nevylučuje spolupráci i s orgány, v jejichž kompetenci je například výroba racionalizační techniky, normalizační činnost, regulace a měření, ekonomické nástroje řízení apod.

Nezbytným předpokladem efektivních výsledků práce orgánů státní energetické inspekce je součinnost s kontrolovanými organizacemi, jejich kontrolními útvary, spolupráce s nadřízenými a dotčenými ústředními orgány. Při své činnosti využívají orgány státní energetické inspekce iniciativy pracujících kontrolovaných organizací. Kontrolní činnost je prováděna plánovitě. Spolupráce orgánů státní energetické inspekce se rovněž opírá o příslušné odborné složky národních výborů. Orgány státní energetické inspekce spolupracují s příslušnými energetickými komisemi rad národních výborů.

K § 4

Ustanovení § 4 je právním vyjádřením preventivního poslání práce orgánů státní energetické inspekce. Orgány státní energetické inspekce také využívají svých poznatků z kontrolní činnosti v činnosti normotvorné, ve spolupráci s výrobci spotřebičů a při aplikaci dostupných poznatků vývoje a výzkumu k prosazování racionální spotřeby a využívání paliv a energie.

Prováděcí předpis upraví formu spolupráce orgánů státní energetické inspekce s příslušnými orgány státní správy v oblasti posuzování a schvalování projektové dokumentace staveb. Dosavadní forma spolupráce státní energetické inspekce se stavebními úřady při posuzování projektové dokumentace dokazuje, že právní úprava prohloubí, upřesní a zvýrazní činnost státní energetické inspekce v této oblasti. Státní energetická inspekce se bude vyjadřovat ke stavbám vybraným podle energetické náročnosti pro příslušný rok na základě projednání s orgány územního plánování a výstavby.

Vyjádření orgánů státní energetické inspekce jsou závazná, neboť ve smyslu zákona jsou při těchto činnostech dotčenými orgány státní správy.

K § 5

Zákon upravuje v § 5 činnost státní energetické inspekce z hlediska využívání kontrolních poznatků a předcházení nedostatkům v energetickém hospodářství poskytováním odborné pomoci, konzultační a poradenskou činností, kterými napomáhá rozvíjení racionalizační aktivity ve všech oblastech a na všech úsecích národního hospodářství. Uvedené poznatky a zkušenosti uplatňuje rovněž v odborném mimoškolním vzdělávání pracovníků energetického hospodářství prostřednictvím Energetického institutu Státní energetické inspekce pro Českou socialistickou republiku.

Konzultace pro orgány, organizace a občany bude poskytována bezplatně, čímž se vyjadřuje zájem státu na úsporném využívání paliv a energie v této oblasti. Specializovaná odborná pomoc je poskytována při tvorbě a realizaci racionalizačních opatření za úplatu. Konzultací ve smyslu zákona jsou porady o vhodném nebo právní normou upraveném postupu při řešení nebo záměru tazatele ve věcech, které patří podle obsahu zákona orgánům státní energetické inspekce.

Odbornou pomocí je např. vyřešení technického problému formou měření, výpočtu, provedení zkoušek zařízení zvláště kotlů, pecí, účinnosti nebo technického uspořádání apod. Odborná pomoc je poskytována na žádost nebo objednávku spotřebitele paliva a energie.

K § 6

Novým prvkem v prohloubení kontrolní činnosti je vytváření aktivu specialistů, odborných pracovníků, kteří se v případě potřeby podílejí na kontrolní činnosti orgánů státní energetické inspekce. Toto uspořádání zpětně příznivě ovlivňuje přenášení poznatků z kontrol do oblasti energetického hospodářství a zvyšování jeho úrovně.

Účast odborného pracovníka, jako spolupracovníka při kontrolní akci prováděné orgány státní energetické inspekce, je překážkou v práci ze strany pracovníka z důvodu obecného zájmu. Organizace svému pracovníku poskytne náhradu mzdy podle § 124 odst. 2 věty prvé zákoníku práce. Současně je dostatečně zdůrazněno postavení organizace v dané spolupráci a přiměřeně chráněny zájmy organizace i plnění pracovních úkolů odborného pracovníka. Orgány státní energetické inspekce vedou seznam odborných pracovníků. Do uvedeného seznamu mohou být zapsáni pouze ti odborníci, kteří budou doporučeni organizací či jiným právním subjektem, s nimiž jsou v pracovním nebo obdobném poměru.

K § 7 a 8

Práva a povinnosti, jakož i metody práce orgánů státní energetické inspekce, vycházejí ze Zásad kontroly v národním hospodářství a ve státní správě. Při kontrolní činnosti se řídí orgány státní energetické inspekce metodickými pokyny a pracovními instrukcemi pro kontrolní činnost.

Posláním a cílem kontroly je odstranění zjištěných nedostatků. Proto základním oprávněním orgánů státní energetické inspekce a jejich inspektorů po provedené kontrole je, v souladu se Zásadami kontroly v národním hospodářství, uložit kontrolované organizaci ve stanovených lhůtách odstranění zjištěných nedostatků. Ustanovení § 7 odst. 2 sleduje maximální hospodárnost prováděné kontroly tím, že protokol bude sledovat zajištění nápravy stanovením způsobů a termínů odstranění zjištěných závad nebo formy zvýšení hospodárnosti v energetickém hospodářství. Nejsou-li kontrolními orgány státní energetické inspekce zjištěny nedostatky v energetickém hospodářství, provede se pouze záznam, který se provádí odchylně od zásad kontroly. Rozdíl od kontrolních zásad je vyvolán požadavkem průběžně sledovat a vyhodnocovat počty, četnost a výsledky kontrol.

Zjistí-li inspektor nedostatky značné závažnosti, je oprávněn provést signalizaci podle ustanovení § 8 odst. 2. K takovým nedostatkům patří zejména: nedodržování odběrové kázně při vyhlášení omezujících regulačních opatření, kdy zjištěné nedostatky mohou ohrozit plynulost zásobování palivy a energií; znehodnocováni uložených paliv značného rozsahu ve vztahu k uloženým množstvím a dlouhodobá nehospodárnost.

Jako krajní opatření může hlavní inspektor navrhnout zastavení provozu nebo výroby zařízení, popřípadě jejich dovozu pouze za podmínek stanovených zákonem.

Jednotlivé možnosti uvedených opatření budou využity kontrolními orgány úměrně podle energetické situace ve státě, v závislosti na rozsahu přestupku a jeho dopadu, adekvátním stupni ohrožení národního hospodářství, nedostatkem příslušného druhu paliva či energie.

K § 9

Stanovení povinné spolupráce a součinnosti s kontrolními orgány státní energetické inspekce je nezbytnou podmínkou umožňující řádný výkon kontroly a vyhodnocení zjištěných skutečností. Provádění kontroly vyžaduje, aby pracovníci orgánů státní energetické inspekce měli vytvořeny podmínky pro výkon své činnosti, zejména pak,aby měli možnost okamžitého vstupu do prostorů a k zařízením, které ovlivňují palivoenergetický proces. Rovněž musí pracovníci orgánů státní energetické inspekce obdržet včas veškeré písemné podklady a vysvětlení.

Zákon ukládá organizaci také povinnost informovat kontrolní orgán o opatřeních přijatých k odstranění nedostatků. Nedodržení této povinnosti je možno postihnout sankcí. Zvlášť účinnou formou donucení k respektování a uskutečňování opatření z kontrolní činnosti státní energetické inspekce jsou následné kontroly. Také sankční postih uvažuje s touto formou důsledného prosazování nápravných opatření kontrolními orgány státní energetické inspekce. Do zákona byl začleněn osvědčený institut signalizace, který má rozšířit informace o nehospodárném provozu a používání paliv a energie a přispět k vyšší úrovni řízení. Forma signalizace bude písemná. Cílem je rozšířit spolupráci mezi orgány státní energetické inspekce a řídícími orgány kontrolovaných objektů.

K § 10

Za nedostatky zjištěné kontrolou mohou být ukládány hlavními inspektory nebo krajskými inspektory pokuty jak pracovníkům, tak organizacím. Inspektoři a odborní pracovníci pokuty ani pořádkové pokuty neukládají. Inspektoři je jen navrhují krajským inspektorům nebo hlavním inspektorům. Zásadně ukládají pokuty krajští inspektoři. Hlavní inspektor ukládá pokutu pouze v případech, kdy kontrolní akci přímo organizuje a řídí. V zájmu prosazování osobní odpovědnosti za vznik nebo trvání nedostatků budou orgány státní energetické inspekce ukládat pokuty především pracovníkům, kteří zavinili zjištěné nedostatky neplněním svých pracovních povinností. Není vyloučeno současné uložení pokuty jak odpovědnému pracovníkovi, tak i organizaci, popřípadě i několika pracovníkům, jestliže charakter nedostatků a jejich příčin takový postup kontrolního orgánu odůvodňuje. Proti dosavadní úpravě byla zrušena dolní hranice a naopak zvýšena maximální výše pokuty pro organizaci. Výše pokuty u pracovníka zůstává stejná jako v zákoně č. 64/1962 Sb. s tím, že není modifikována hranicí tříměsíčního platu, neboť jde o správní pokutu. Tato změna postihu umožňuje větší diferenciací sankce k zjištěným nedostatkům v organizacích a nedostatkům v jednání odpovědných pracovníků kontrolované organizace.

Zákon upravuje postih pokutou za nedodržování regulačních opatření a operativních příkazů, které vyplývají z obecně závazných právních předpisů upravujících hospodaření a spotřebu paliv a energie. Uvedená úprava je v souladu se zákonem č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny, a se zákonem č. 67/1960 Sb., o výrobě, rozvodu a využití topných plynů, kde jsou výslovně stanoveny povinnosti hospodárného využívání paliv a energie. Zásada hospodárnosti je vložena na odběratele ze zákona a tím je uložena trvalá povinnost odběratelů k soustavnému vytváření podmínek pro hospodárné a účinné využívání paliv a energie. Orgány státní energetické inspekce zjišťují, zda obecně závazné právní předpisy upravující oblast energetického hospodářství jsou dodržovány. Nehospodárnost ve spotřebě paliv a energie je kontrolními orgány vyčíslována ve formě odstranitelných energetických ztrát v technických jednotkách. Rozsáhlá nehospodárnost, kdy ke ztrátám paliv a energie dochází dlouhodobě a zjevnými nedostatky, je považována za plýtvání.

Výše pokuty má zásadně odpovídat významu nedostatku s přihlédnutím k dané palivoenergetické situaci, která byla v době kontroly. I když kontrolou zjištěné nedostatky byly v průběhu kontroly odstraněny, může být pokuta uložena tak, aby uplatnila svůj výchovný účinek. Opakované totožné nedostatky zjištěné v posledních třech letech mohou být postiženy pokutou až v dvojnásobné výši.

Pro zvýšení účinnosti kontroly prováděné orgány státní energetické inspekce je nutné zabezpečit dostatečnou spolupráci kontrolované organizace a uložení přiměřených opatření k odstranění zjištěných nedostatků ve stanovené době. Jedním z prostředků donucení kontrolované organizace ke spolupráci s orgány státní energetické inspekce je uložení pořádkové pokuty.

Jestliže orgány státní energetické inspekce při kontrole zjistily porušení příslušných ustanovení § 9 zákona osobami, které podléhají vojenské kázeňské pravomoci, jsou tyto osoby postihovány podle zvláštních předpisů. Skutkovou podstatu pro uložení postihu oznámí orgán státní energetické inspekce příslušnému veliteli ke kázeňskému postihu.

K § 11

V souladu s úlohou pokuty a pořádkové pokuty jako prostředku, který nemá mít jen charakter sankce, ale musí působit k odstranění nedostatků, se stanoví lhůty, po jejichž uplynutí nelze pokutu uložit. Lhůta pro uložení pokuty do jednoho roku ode dne zjištění nebo pořádkové pokuty do jednoho roku, kdy došlo k porušení povinností, je stanovena proto, aby rozhodnutí o uložení pokuty nebo pořádkové pokuty navazovalo na provedenou kontrolu a působilo mobilizačně.

Tříletá lhůta pro uložení pokuty ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo, odpovídá potřebě vytvořit prostor pro objektivní a prokazatelné zjištění všech skutečností pro uložení postihu. Objektivní lhůta je stanovena k zachování právní jistoty organizací a pracovníků ve vztahu k orgánům vykonávajícím kontrolu. Zabezpečuje orientaci kontroly na období nejdéle tři roky zpětně, čímž přispívá k aktuálnímu posuzování nedostatků v energetickém hospodářství ze strany orgánů státní energetické inspekce.

K § 12

V této části zákona jsou řešeny výnosy a správa pokut uložených Státní energetickou inspekcí pro Českou socialistickou republiku a Státní energetickou inspekcí pro Slovenskou socialistickou republiku tak, jak se v dosavadní praxi osvědčila. Zákonná úprava vychází ze zásady, že ten orgán, který skutkovou podstatu pro uložení pokuty zjistil, pokuty také ukládá, a pokud vykonává jejich správu, provádí také vymáhání, což je v souladu s ustanovením § 78 zákona č. 71/1961 Sb., o právním řízení.

K § 13

V odstavci 1 uvedeného paragrafu je uvedena povinnost inspektorů i odborných pracovníků zachovávat státní, hospodářské a služební tajemství, o nichž se dozvědí při výkonu své činnosti. Povinnost mlčenlivosti je výslovně uvedena, a to z důvodů důsledného utajení skutečností, jak je stanoví zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství. Cílem právní úpravy je zabezpečit úplnost kontroly orgány státní energetické inspekce ve všech objektech a místech spotřeby při zachování ochrany utajovaných skutečností, na které se vztahuje výše uvedený zákon. Povinnost zachovávat mlčenlivost danou zákonem se považuje za přiměřenou s ohledem na důležitost objektů, které jsou předmětem kontroly. V zájmu oprávněné potřeby soudů a orgánů činných v trestním řízení prověřit utajované skutečnosti zjištěné při výkonu činnosti orgánů státní energetické inspekce inspektory nebo odbornými pracovníky, rozhodne na návrh příslušného hlavního inspektora o zproštění povinnosti mlčenlivosti ministr paliv a energetiky Československé socialistické republiky.

V působnosti federálního ministerstva obrany, federálního ministerstva vnitra, ministerstva vnitra České socialistické republiky a ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky plní úkoly státní energetické inspekce v objektech a zařízeních tato ministerstva prostřednictvím jimi zřízených odborných útvarů. Příslušní ministři rozhodnou o tom, na které objekty a zařízení se bude vztahovat působnost výše uvedených odborných útvarů.

V ostatních objektech a zařízeních těchto ministerstev budou plnit úkoly vyplývající z tohoto zákona orgány státní energetické inspekce.

Právní úprava je vyvolána specifickými podmínkami a zvláštní důležitostí objektů a zařízení s požadavkem maximálního utajení při zabezpečení důsledné a operativní kontroly energetického hospodářství.

K § 14

Pro řízení o pokutách a pořádkových pokutách platí zásadně ustanovení zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení. Odvolání proti rozhodnutí o uložení pokuty a pořádkové pokuty krajským inspektorem projedná hlavní inspektor a odvolání proti rozhodnutí hlavního inspektora projedná v souladu s § 2 odst. 2 ministr paliv a energetiky československé socialistické republiky.

K § 15

Dosavadní právní úprava provedená zákonem č. 64/1962 Sb. nebyla doplněna prováděcím předpisem, což se negativně projevovalo, neboť nebylo možno pružně reagovat na změny, které nastaly ve vývoji palivoenergetické situace státu. Provedení některých ustanovení zákona vyhláškou přispěje k prohloubení jeho aplikace na požadavky a změny, které vývoj národního hospodářství vyvolává.

Zákon zmocňuje federální ministerstvo paliv a energetiky vydat k provedení některých ustanovení prováděcí předpis, který bude upravovat jednak činnost orgánů státní energetické inspekce, jednak činnost odborných pracovníků a provádění kontrol v objektech a zařízeních federálního ministerstva spojů, ministerstva spravedlnosti České socialistické republiky a ministerstva spravedlnosti Slovenské socialistické republiky.

Vydání obecně závazného právního předpisu v dohodě předpokládá dostatečnou shodu, která by měla přispět k prohloubení racionálního hospodaření energiemi i ve zvláštních objektech a zařízeních.

K úpravě činností uvedených ve zmocňovacím ustanovení zákona postačí vydání jednoho prováděcího předpisu.

K § 16

Zákonem o státní energetické inspekci se zrušuje stávající zákon č. 64/1962 Sb., kterým se rozšiřuje působnost Státní energetické inspekce, vzhledem k tomu, že nový zákon jej plně nahrazuje.

Státní energetická inspekce se v zákoně podřizuje přímo ministru paliv a energetiky Československé socialistické republiky a v souvislosti s tím je nutné zrušit § 59 zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev.

Současně se zrušuje vyhláška ministerstva paliv a energetiky č. 314/1952 Ú. l. (č. 366/1952 Ú. v.), o kontrole hospodaření s pevnými uhelnými palivy, která je překonána a neužívá se, neboť kontrolu hospodaření pevnými palivy vykonávají orgány státní,energetické inspekce.

K § 17

Účinnost je stanovena tak, aby s potřebnou legisvakancí byl zákon uplatňován od počátku roku 1988.