Federální shromážděni Československé
socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Zákoník práce č.65/1965 Sb. ve znění
zákona č.88 /1968 Sb., o prodloužení
mateřské dovolené, o dávkách
v mateřství a o přídavcích
na děti z nemocenského pojištění,
zákona č.153/1969 Sb. kterým se mění
a doplňuje zákoník práce, zákona
č.20/1975 Sb. kterým se mění a doplňují
některá další ustanovení zákoníku.práce
zákona č.72/1982 Sb., kterým se mění
a doplňuje 105 zákoníku práce, zákona
č.111/1984 Sb.o prodloužení základní
výměry dovolené na zotavenou a o doplnění
§ 5 zákoníku práce a zákona č.22/1985.,
kterým se mění a doplňuje § 92
s 105 zákoníku práce, se mění
a doplňuje takto:
1. V § 6 odst. 2 se na konci připojuje tato věta:
"Pro pracovněprávní vztahy pracovníků
organizací se zahraniční majetkovou účastí
včetně mezinárodních hospodářských
organizací nebo jejích poboček se sídlem
v Československé socialistické republice
může vláda Československé socialistické
republiky stanovit odchylnou úpravu od zákoníku
práce, pokud jde o vznik změny a skončení
pracovního poměru, pracovní kázeň,
pracovní dobu a dobu odpočinku, odměňováni,
pracovní volno s náhradou mzdy, náhrady výdajů
v souvislosti s výkonem práce, náhradu škody
a průměrný výdělek.".
2. Dosavadní text § 17 se označuje jako odstavec
1 a doplňuje se novým odstavcem 2 který zní:
"(2) Organizace omluví též nepřítomnost
muže v práci po dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitá
pomoc podle předpisů o nemocenském pojištění
nebo příspěvek podle zákona o mateřském
příspěvku po tuto dobu mu nepřísluší
náhrada mzdy.".
3. § 157 odst. 1 zní:
"(1) V souvislosti s porodem a péčí
o narozené dítě náleží
ženě mateřská dovolená po dobu
28 týdnů; porodila-li žena zároveň
dvě nebo více děti nebo jde-li o ženu
osamělou, náleží mateřská
dovolená po dobu 37 týdnů.".
4. § 158 zní:
(1) Mateřskou dovolenou žena nastupuje zpravidla od
počátku šestého týdne před
očekávaným dnem porodu, nejdříve
však od počátku osmého týdne
před tímto dnem.
(2) Vyčerpá-li žena z mateřské
dovolené před porodem méně než
šest týdnů, protože porod nastal dříve,
než určil lékař, náleží
mateřská dovolená ode dne jejího nástupu
až do uplynut doby stanovené v § 157 odst. 1.
Vyčerpá-li však žena z mateřské
dovolené před porodem méně než
šest týdnů z jiného důvodu poskytne
se jí mateřská dovolená ode dne porodu
jen do uplynut 22 týdnů, popřípadě
31 týdnů, jde-li o ženu, která porodila
zároveň dvě nebo více dětí,
nebo o ženu osamělou.".
5. V § 159 odst. 3 a 5 se slova "12 týdnů"
nahrazují slovy "14 týdní".
6. § 16 odst. 2 zní:
"(2) Mateřská dovolená se poskytuje
takové ženě ode dne převzetí
dítěte po dobu 22 týdnů a převzala-li
žena dvě nebo více dětí nebo
jde-li o ženu osamělou, po dobu 31 týdnů,
nejdéle vak do dne, kdy dítě dosáhne
věku osmi měsíců. Další
mateřská dovolená se poskytuje a do dne,
kdy dítě dosáhne věku dvou let.".
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. července 1987.
Všeobecná část
V návaznosti na navrhované prodloužení
poskytování peněžité pomoci v
mateřství v předpisech nemocenského
zabezpečení je třeba současně
upravit dobu poskytování a nástupu na mateřskou
dovolenou tak, aby po celou dobu pobírání
peněžité pomoci v mateřství byla
ženám zajištěna příslušná
pracovněprávní ochrana poskytnutím
mateřské dovolené. Zároveň
se v zákoníku práce zakotvuje prodloužená
délka mateřské dovolené pro osamělé
pracovnice a pro případ vícedětného
porodu. Podle zákoníku práce je doba mateřské
dovolené důležitou osobní překážkou
v práci na straně pracovníka.
Dosavadní pracovněprávní úprava
nepovažuje dlouhodobou péči muže o dítě
za důležitou osobní překážku
v práci, po kterou je organizace povinna pracovníka
omluvit. Proto je potřebné právně
zabezpečit, aby v případech, kdy pracovník
osobně pečuje o dítě a poskytuje se
mu příspěvek podle zákona o mateřském
příspěvku a peněžitá pomoc
podle navrhovaného zákona o změnách
v nemocenském zabezpečení, mu organizace
umožnila čerpání potřebného
pracovního volna bez náhrady mzdy.
V souvislosti s realizací Komplexního programu vědeckotechnického
pokroku členských států Rady vzájemné
hospodářské pomoci do roku 2000 se při
rozvíjení socialistické ekonomické
integrace předpokládá v podstatně
širším měřítku vytvoření
společných hospodářských organizaci
s mezinárodní účastí (mezinárodni
hospodářské organizace), které představují
vyšší formu vzájemné spolupráce
členských států RVHP. Význam
socialistické ekonomické integrace byl zdůrazněn
předsednictvem ÚV KSČ při projednávání
souboru konkrétních úkolů k realizaci
ujednání přijatých soudruhy G. Husákem
a M. Gorbačovem.
S činností mezinárodních hospodářských
organizaci (MHO) jsou neoddělitelné spjaty také
pracovněprávní vztahy pracovníků,
zejména ze států RVHP.
V otázkách úpravy pracovněprávních
vztahů v MHO RVHP se vychází zejména
z příslušných dokumentů RVHP
přijatých v souvislosti se zřizováním
MHO. Jde o "Jednotná ustanovení o zřizování
a činnosti mezinárodních hospodářských
organizací", přijatá v roce 1976, a
o "Vzorová ustanovení o pracovních podmínkách
pracovníků mezinárodního hospodářského
sdružení", přijatá v roce 1979.
Uvedené dokumenty mají doporučující
charakter. Vedle mezinárodních hospodářských
organizací se předpokládá i vznik
a rozvoj činnosti organizací se zahraniční
majetkovou účasti z nesocialistických států.
Přitom i u těchto organizací lze předpokládat
potřebu upravit některé pracovněprávní
vztahy odlišně od zákoníku práce.
Z vnitrostátní úpravy sjednávání
mezinárodních smluv podle ústavního
zákona č. 143/1968 Sb., o československé
federaci, ve vztahu k zákoníku práce vyplývá,
že odchylnou úpravu pracovněprávních
vztahů nad rámec zákoníku práce
je možné sjednat jen v rámci mezinárodní
prezidentské smlouvy, popřípadě takovou
úpravu provést zákonem Federálního
shromáždění a touto právní
formou odchylnou úpravu transponovat do právního
řádu ČSSR.
Z tohoto důvodu se v zájmu snadnějšího
řečení těchto otázek jeví
potřebným realizovat v oblasti pracovního
práva navrhovanou úpravu s cílem vytvořit
předpoklady k tomu, aby nezbytné odchylky mohly
být operativně řešeny, a to nařízením
vlády ČSSR nebo v mezinárodní vládní
smlouvě.
Podle čl. 8 odst. 1 písm. j) ústavního
zákona č. 143/1968 Sb. náleží
otázky práce, mezd a sociální politiky
do společné působnosti federace a republik.
Navrhovaná právní úprava přísluší
podle čl. 22 písm. a) a b) a čl. 37 odst.
1 písm. b) tohoto ústavního zákona,
do působnosti federace.
Ekonomické dopady
Prodloužení mateřské dovolené
se bude týkat cca 220 tis. žen ročně
a bude s ním spojen úbytek pracovních sil
ve výši 3,6 tis. pracovnic ročně (z
toho asi 24 tis. v ČSR a 1,2 tis. ve SSR), Finanční
dopad tohoto opatření bude kryt prostředky
na prodloužení výplaty peněžité
pomoci v mateřství ve výši 140 mil.
Kčs ročně (z toho v ČSR 86 mil. Kčs
a ve S 54 mil. Kčs).
Doplnění § 6 odst. 2 zákoníku
práce neklade požadavky na bilanci pracovních
sil, nebude mít ekonomický dopad na státní
rozpočet a z hlediska administrativní náročnosti
bude znamenat zjednodušení při řešení
úprav pracovněprávních vztahů,
k jejichž realizaci dochází v souvislosti s
vytvářením organizací se zahraniční
majetkovou účastí se sídlem v ČSSR.
Zvláštní část
K článku I:
K bodu 1
Podle návrhu se dosavadní úprava § 6
odst. 2 zákoníku práce, týkající
se obecně mezinárodních organizaci se sídlem
v ČSSR, doplňuje o zvláštní úpravu
ve vztahu k organizacím se zahraniční majetkovou
účastí a jejich pobočkám se
sídlem v ČSSR tak, aby v souladu s praxí
států RVHP mohly být řečeny
úpravy pracovněprávních vztahů
na úrovni vlády ČSSR. Zároveň
se stanoví jednotlivé oblasti pracovněprávních
vztahů, v nichž může vláda ČSSR
stanovit odchylnou úpravu od zákoníku práce.
Dosavadní právní úprava § 6 odst.
2 zákoníku práce, vztahující
se obecně na mezinárodní organizace se sídlem
v ČSSR, se ponechává beze změny. Tato
právní úprava má své opodstatnění
vzhledem k potřebám řešit kolizní
úpravu pracovněprávních vztahů
v ostatních organizacích s mezinárodní
účastí se sídlem v ČSSR, než
jsou organizace se zahraniční majetkovou účastí.
Jde například o mezinárodní nevládní
organizace působící v ČSSR podle zákona
č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti
organizaci s mezinárodním prvkem v Československé
socialistické republice.
Pracovněprávní vztahy pracovníků
těchto mezinárodních organizací se
sídlem v ČSSR se budou nadále řídit
zásadně zákoníkem práce s tím,
že odchylnou úpravu nad rámec zákoníku
práce ke které není zmocněna vláda
ČSSR nebo některý ústřední
orgán státní správy, bude možné
provést jen se souhlasem Federálního shromážděni
buď v rámci mezinárodní prezidentské
smlouvy nebo zákonem Federálního shromáždění).
K bodu 2
Výčet důležitých osobních
překážek v práci, kdy organizace poskytuje
pracovní volno bez náhrady mzdy, je třeba
doplnit o nov případy, kdy muž peču
je o dítě a poskytuje se mu peněžitá
pomoc nebo příspěvek podle zákona
o mateřském příspěvku dosavadní
úprava na tyto situace nedopadala.
K bodům 3 až 6
V § 157 až 160 zákoníku práce se
prodlužuje mateřská dovolená a 2 týdny
a zároveň se délka mateřské
dovolené dává do souladu s dobou poskytování
peněžité pomoci v mateřství ve
zvláštních případech (vícedětný
porod, osamělá žena). Mateřskou dovolenou
bude žena nastupovat zpravidla od počátku šestého
týdne před očekávaným dnem
porodu. Na mateřskou dovolenou má žena narok
organizace je povinna dobu nepřítomnosti v práci
s touto dovolenou spojenou, omluvit. Zachováním
dosavadní dikce "zpravidla" se nevylučuje,
aby žena nastoupila na mateřskou dovolenou i v kratší
době než je 6 týdnů před porodem,
ovšem v tomto případě, pokud porod nenastal
dříve než určil lékař,
bude mít tento pozdější nástup
důsledek v kratší době poskytování
peněžité pomoci v mateřství ženě
však nelze zakázat (s výjimkou výkonu
prací, které jsou těhotným ženám
zakázány a s výjimkou individuálního
posouzení lékařem) výkon práce,
za níž náleží mzda, i po uplynutí
6 týdnů před očekávaným
dnem porodu. Nebude se tedy uplatňovat administrativní
(nucený) nástup na mateřskou dovolenou, nýbrž
regulace nástupu bude spočívat v úpravě
poskytování peněžité pomoci v
mateřství.
Protože zákoník práce dosud neupravoval
výhodněji délku mateřské dovolené
u osamělých žen (kdo je považován
za osamělého, stanoví § 274 odst. 1
zákoníku práce) a při vícedětných
porodech, stanoví se v těchto případech
- shodně s úpravou v oblasti nemocenského
pojištění - délka mateřské
dovolené na 37 týdnů.
K článku II
Datum účinnosti zákona vychází
a usnesení předsednictva ÚV KSČ, vlády
ČSSR, předsednictva URO a předsednictva ÚV
SSM k realizaci závěr XVII. sjezdu KSČ v
sociálním zabezpečení ze dne 8. dubna
1987.