Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY se usneslo na tomto zákoně:

Zákon č.54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č.16/1959 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců, zákona č.58/1964 Sb., o zvýšení péče o těhotné ženy a matky, zákoníku práce č.65/1965 Sb., zákona č.87/1968 Sb., o změnách v nemocenském pojištění a v nemocenské péči, zákona č.88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištěni, zákonného opatřeni předsednictva Federálního shromáždění č.8/1982 Sb., o zvýšení mateřského příspěvku a o změnách v nemocenském zabezpečení, zákona č.73/1982 Sb., o změnách zákona o sociálním zabezpečení a předpisů o nemocenského pojištění, zákona č.148/1983 Sb., o sjednocení sazeb nemocenského, a zákona č.109/1984 Sb., o změnách v nemocenském zabezpečení, se mění a doplňuje takto:

1. § 25 odst. 2 a 3 zní:

"(2) Podmínkou pro poskytování podpory při ošetřování člena rodiny je, že dítě nebo nemocný člen rodiny žije s pracovníkem ve společné domácnosti a že v této domácnosti není nikdo jiný, kdo by mohl o dítě pečovat nebo nemocného ošetřovat splnění podmínky společné domácnosti se nevyžaduje, jde-li o ošetřování (péči) dítěte mladšího 10 let rodičem a není-li v domácnosti, v níž dítě žije, nikdo jiný, kdo by mohl dítě ošetřovat nebo o ně pečovat. Jde-li o ošetřování nemocného dítěte nebo jiného nemocného člena rodiny, je další podmínkou, že nemocného není možné nebo vhodné umístit v nemocnici.

(3) Podpora při ošetřování člena rodiny se poskytuje nejvýše po dobu pěti pracovních dnů, pokud potřeba ošetřování (péče) v nich trvá poskytování lze prodloužit až o další dvě pracovní dny, jestliže nebylo možno během prvních pěti pracovních dnů opatřit potřebnou péči.".

2. V § 25 odst. 4 se slova "12 pracovních dnů" nahrazují slovy "13 pracovních dnů".

Zákon č.88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve zněni zákona č.99/1972 Sb., o zvýšení přídavků na děti a výchovného, zákona č.73/1982 Sb., o změnách zákona o sociálním zabezpečení a předpis o nemocenském pojištění, zákona č.57/1984 Sb., o některých změnách v nemocenském zabezpečení pracujících, a zákona č.109/1984 Sb., o změnách v nemocenském zabezpečení, se mění a doplňuje takto:

1. § 1 včetně nadpisu se vypouští.

2. V § 6 odst. 4 se slovo "čtvrtého" nahrazuje slovem "šestého".

3. § 7 včetně nadpisu zní:

(1) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje místo mzdy, popřípadě místo nemocenského. Poskytuje se po dobu 28 týdnů mateřské dovolené, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem, pokud se dále nestanoví jinak.

(2) Vyčerpá-li pracovnice z mateřské dovolené před porodem méně než čest týdnů, protože porod nastal dříve, než určil lékař, poskytuje se peněžitá pomoc v mateřství až do uplynutí doby stanovené v předchozím odstavci nebo v § 10. Vyčerpá-li vak pracovnice z mateřské dovolené před porodem méně než šest týdnů z jiného důvodu, poskytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství jen do uplynutí 22 týdnů ode dne porodu, a jde-li o pracovnici uvedenou v § 10, jen do uplynutí 31 týdnů ode dne porodu.

(3) Poskytuje-li se pracovnici, která má nárok na peněžitou pomoc v mateřství, nemocenské až do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, náleží jí od počátku tohoto týdne místo nemocenského peněžitá pomoc v mateřství.

(4) případech uvedených v § 6 odst. 4 se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.".

4. V § 10 se slova "35 týdnů" nahrazují slovy "37 týdnů".

5. § 11 zní:

(1) Peněžitá pomoc v mateřství náleží také pracovnici, která do své trvalé péče nahrazujíc mateřskou péči převzala dítě, jež jí bylo svěřeno rozhodnutím příslušného orgánu k pozdějšímu osvojení, nebo dítě, jehož matka zemřela. Podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství a způsob jejího stanovení se posuzují podle stavu ke dni převzetí dítěte.

(2) Peněžitá pomoc v mateřství se v případech uvedených v předchozím odstavci poskytuje pracovnici ode dne převzetí dítěte po dobu, po kterou se o dítě (děti) stará, nejdéle po dobu

a) 22 týdnů, převzala-li jedno dítě,

b) 31 týdnů, převzala-li dvě nebo více dětí a stará se alespoň o dvě z těchto dětí, nebo jde-li o pracovnici uvedenou v § 10 odst. 2,

ne však déle, než dítě (nejmladší dítě) dosáhne osmi měsíců věku.".

6. V § 12 odst.3 s 5 se slova "12 týdnů" nahrazují slovy "14 týdnů".

7. Za § 12 se vkládá riový § 12a, který zní:

(1) Peněžitá pomoc podle tohoto zákona se poskytuje svobodnému, ovdovělému, rozvedenému nebo z jiných vážných důvodů osamělému pracovníku, který nežije s družkou, jestliže pečuje o dítě na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo o dítě, jehož matka zemřela.

(2) Podmínky pro nárok na peněžitou pomoc a způsob jejího stanovení se u pracovníka uvedeného v předchozím odstavci posuzují podle stavu ke dni převzetí dítěte. Peněžitá pomoc se poskytuje ode dne převzetí dítěte po dobu, po kterou se pracovník o dítě stará, nejdéle po dobu 31 týdnů, ne však déle, než dítě dosáhne osmi měsíců věku.

(3) Pro přiznání, výši a poskytování peněžité pomoci pracovníku platí ostatní ustanovení tohoto zákona obdobně.".

8. § 33 se doplňuje odstavcem 4, který zní:

"(4) Ustanovení § 12a tohoto zákona platí obdobné pro vojáky z povolání a příslušníky Sboru národní bezpečnosti zabezpečené nemocenskou péčí v ozbrojených silách ustanovení předchozího odstavce platí i zde.".

9. § 39 se vypouští.

Zákon č.103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění zákona č.141/1965 Sb., o některých změnách v sociálním zabezpečení družstevních rolníků, zákona č. 116/1967 Sb., o některých dalších změnách v sociálním zabezpečení družstevních rolníků, zákona č.89/1968 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků zákon o sociálním zabezpečení, zákona č.99/1972 Sb., o zvýšení přídavků na děti a výchovného, zákona č.121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení, zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č.8/1982 Sb. o zvýšení mateřského příspěvku a o změnách v nemocenském zabezpečení, zákona č.148/1983 Sb., o sjednocení sazeb nemocenského, zákona č.57/1984 Sb., o některých změnách v nemocenském zabezpečení pracujících, a zákona č. 109/1984 Sb., o změnách v nemocenském zabezpečení, se mění a doplňuje takto:

1. § 16 od st. 2 a 3 zní:

"(2) Podmínkou pro poskytování podpory při ošetřování člena rodiny je, že dítě nebo nemocný člen rodiny žije s členem družstva ve společné domácnosti a že v této domácnosti není nikdo jiný, kdo by mohl o dítě pečovat nebo nemocného ošetřovat splnění podmínky společné domácnosti se nevyžaduje, jde-li o ošetřování (péči) dítěte mladšího 10 let rodičem a není-li v domácnosti, v niž dítě žije, nikdo jiný, kdo by mohl dítě ošetřovat nebo o ně pečovat. Jde-li o ošetřování nemocného dítěte nebo jiného nemocného člena rodiny, je další podmínkou, že nemocného není možné nebo vhodné umístit v nemocnici.

(3) Podpora při ošetřování člena rodiny se poskytuje nejvýše po dobu pěti pracovních dnů, pokud potřeba ošetřování (péče) v nich trvá poskytování lze prodloužit až o další dva pracovní dny, jestliže nebylo možné během prvních pěti pracovních dní opatřit potřebnou péči.".

2. V § 16 od st. 4 se slova "12 pracovních dnů" nahrazují slovy "13 pracovních dní".

3. V § 20 odst. 1 se slova "26 týdnů" nahrazují slovy "28 týdnů".

4. V § 20 odst. 5 se slovo "čtvrtého" nahrazuje slovem "šestého".

5. § 21 zní:

(1) Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje po dobu 28 týdnů mateřské dovolené, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve vak od počátku osmého týdne před tímto dnem, pokud se déle nestanoví jinak.

(2) Vyčerpá-li družstevnice z mateřské dovolené před porodem méně než čest týdnů, protože porod nastal dříve, než určil lékař, poskytuje se peněžitá pomoc v mateřství až do uplynutí doby stanovené v předchozím odstavci nebo v § 23 a § 24. Vyčerpá-li však družstevnice z mateřské dovolené před porodem méně než čest týdnů z jiného důvodu, poskytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství jen do uplynutí 22 týdnů ode dne porodu, a jde-li o družstevnici uvedenou v § 23 nebo § 24, jen do uplynutí 31 týdnů ode dne porodu.

(3) Poskytuje-li se družstevnici, která má nárok na peněžitou pomoc v mateřství, nemocenské až do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, náleží jí od počátku tohoto týdne místo nemocenského peněžitá pomoc v mateřství.

(4) V případech uvedených v § 20 odst. 5 se peněžitá pomoc v mateřství poskytuje od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.".

6. V § 23 a 24 se slova "35 týdnů" nahrazují slovy "37 týdnů".

7. § 25 zní:

(1) Peněžitá pomoc v mateřství náleží také družstevnici, která do své trvalé péče nahrazující mateřskou péči převzala dítě, jež jí bylo svěřeno rozhodnutím příslušného orgánu k pozdějšímu osvojení, nebo dítě, jehož matka zemřela. Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje družstevnici ode dne převzetí dítěte po dobu, po kterou se o dítě stará, nejdéle po dobu

a) 22 týdnů, převzala-li jedno dítě,

b) 31 týdnů, převzala-li dvě nebo více dětí a stará se alespoň o dvě z těchto dětí, nebo jde-li o družstevnici uvedenou v § 24,

ne však déle, než dítě (nejmladší dítě) dosáhne osmi měsíců věku.

(2) Podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství musí být v případech uvedených v předchozím odstavci splněny ke dni převzetí dítěte. Výše peněžité pomoci v mateřství se stanoví z průměrné denní pracovní odměny družstevnice za období stanovené prováděcími předpisy před převzetím dítěte.".

8. V § 26 odst. 2 až 4 a v § 27 odst. 2 se slova "12 týdnů" nahrazují slovy "14 týdnů".

9. Za § 27 se vkládá nový § 27a, který zní:

(1) Peněžitá pomoc podle tohoto zákona se poskytuje svobodnému, ovdovělému, rozvedenému nebo 2 jiných vážných důvodů osamělému družstevníku, který nežije s družkou, jestliže pečuje o dítě na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo o dítě, jehož matka zemřela.

(2) Podmínky pro nárok na peněžitou pomoc a způsob jejího stanovení musí být v případech uvedených v předchozím odstavci splněny ke dni převzetí dítěte. Peněžité pomoc se poskytuje ode dne převzetí dítěte po dobu, po kterou se družstevník o dítě stará, nejdéle po dobu 31 týdnů, ne však déle, než dítě dosáhne osmi měsíců věku.

(3) Pro přiznání, výši a poskytováni peněžité pomoci družstevníku platí ostatní ustanovení tohoto zákona obdobně.".

(1) Vznikl-li důvod pro poskytování podpory při ošetřování člena rodiny přede dnem účinnosti tohoto zákona, postupuje se při poskytování této dávky podle dosavadních předpisů. Připadne-li však na 1. červenec 1987 druhý nebo třetí den potřeby ošetřování (péče), poskytuje se podpora při ošetřování člena rodiny po dobu stanovenou tímto zákonem (čl.I č.1 a čl.III č.1).

(2) Náleží-li peněžitá pomoc v mateřství podle předpis platných do 30. června 1987 ještě po tomto datu, poskytne se po dobu stanovenou tímto zákonem a počítanou od prvního dne poskytování peněžité pomoci v mateřství. Pokud však žena, s výjimkou pracovnice uvedené v § 10 zákona č.88/1968 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a družstevnice uvedené v § 23 nebo § 24 zákona č.103/1964 Sb., ve znění pozdějších předpis, vyčerpala před porodem z mateřské dovolené nastoupené před 1. červencem 1987 méně než čtyři týdny bez povolení lékaře nebo bez toho, že porod nastal dříve než určil lékař, poskytne se peněžitá pomoc v mateřství jen do uplynutí 22 týdnů ode dne porodu.

(3) Peněžité pomoc se poskytne muži při splnění podmínek stanovených tímto zákonem i v případech, kdy k převzetí dítěte došlo před 1. červencem 1987 dávka však nálež nejdříve od 1. července 1987 a do celkové doby, po kterou by peněžitá pomoc náležela, se započítává též do ba péče před 1. červencem 1987.

Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění

a) zákona č. 103/1964 Sb., a zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, jak vyplývá ze zákon jej měnících a doplňujících,

b) zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, jak vyplývá ze zákonů jej měnících a doplňujících.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1987.

Všeobecná část

V rámci sociální politiky má široce rozvinutý systém společenské pomoci rodinám s dětmi pojímaný jako komplex materiálního zabezpečení a ideového působení zaměřeného na zvýšení úlohy a postavení rodiny ve společnosti, nezastupitelnou úlohu. Tento systém byl výrazně prohlouben počátkem 70. let, kdy byla zvýšena podpora při narození dítěte, zvýšeny přídavky na děti, zaveden mateřský příspěvek a výhodné půjčky mladým manželům se státním příspěvkem při narození dětí přijatá sociálně ekonomická opatřeni příznivě ovlivnila životní úroveň rodin s dětmi a zároveň i celkový populační vývoj.

Počátkem 80. let, kdy účinnost opatření z počátku 70. let doznívala, byla péče o rodiny s dětmi zaměřena na udržení dosažené životní úrovně. Většina opatření přijímaných v tomto období - zvýšení přídavků na děti a výchovného k důchodům v letech 1979, 1982 a 1985 celkem o 110 Kčs měsíčně na každé nezaopatřené dítě, zvýšení mateřského příspěvku v roce 1982 o 100 Kčs měsíčně, zvýšení zaopatřovacího příspěvku pro ženu i děti občanů konajících vojenskou službu o 100 Kčs měsíčně, zrušení hranice příjmu dítěte pro nárok na přídavky na děti v roce 1984, zavedení mateřského příspěvku již při prvním dítěti do konce jednoho roku jeho věku v roce 1985 a úprava některých dílčích dávek pro vybraně typy rodin s dětmi v roce 1985 - byla v zásadě zaměřena na snížení vlivu růstu životních nákladů. Uvedená opatření si vyžádala finanční prostředky ve výši více než 6 mld Kčs.

Dominantním typem rodin s dětmi je dvoudětná rodina. V roce 1985 žilo v ČSSR v 2 427 tis. rodinách 4 435 tis. nezaopatřených dětí, z nichž 37,7 % žilo v jednodětných rodinách, 46,2 % v dvoudětných rodinách a 16,1 % ve tří a vícedětných rodinách. Počet vícedětných rodin se stále snižuje a v posledním období se začíná mírně zvyšovat podíl jednodětných rodin.

Úpravy dávek ve společenské pomoci rodinám s dětmi přispívají ke zlepšení příjmové a životní situace rodin s dětmi a na druhé straně pomáhají také vytvořit příznivé klima pro narození a výchovu dětí.

Navrhovaná opatření vycházejí z racionálního využívání ekonomických zdrojů v souladu se závěry XVII, sjezdu KSČ a sledují posílení funkce některých základních dávek společenské péče, peněžité pomoci v mateřství a podpory při ošetřováni člena rodiny.

Současná právní úprava peněžité pomoci v mateřství umožňuje poskytovat pracovnici 90 % čisté denní mzdy po dobu 26 týdnů. Z této doby zpravidla žena čerpá 4 týdny před očekávaným dnem porodu a 22 týdnů po narození dítěte. U porodů vícedětných a osamělým ženám je tato dávka poskytována po dobu 35 týdnů (z toho 4 týdny před porodem a 31 týdnů po porodu. Podle dlouhodobých zkušeností lékařů se doba poskytování dávky před porodem ukazuje z hlediska péče o zdraví matek a dětí příliš krátká. Prodloužením poskytování peněžité pomoci v mateřství všem ženám o dva týdny před očekávaným porodem dítěte, tj. na dobu 6 týdnů před porodem by se vytvořily příznivěji podmínky pro snížení počtu rizikových a předčasných porodů které jsou jednou z vážných příčin novorozenecké úmrtnosti i zdravotního postižení některých novorozenců.

Navrhuje se proto prodloužit poskytování peněžité pomoci v mateřství o 2 týdny a čerpat toto prodloužení před porodem. Peněžitá pomoc v mateřství se bude tedy celkem poskytovat po dobu 28 týdnů (37 týdní u osamělých žen a při vícedětných porodech) mateřské dovolené.

V souladu s již zakotveným principem v zákoně o mateřském příspěvku že tento příspěvek nálež i muži, navrhuje se přiznat peněžitou pomoc v mateřství ve výjimečných případech i osamělému muži. V praxi půjde o ojedinělé případy, zpravidla kdy matka dítěte zemře a muž zůstane s dítětem sám.

Podpora při ošetřování člena rodiny se poskytuje namísto mzdy ve výši nemocenského po dobu ošetřování člena rodiny. Tato dávka se čerpá v naprosté většině případů při ošetřování nemocného dítěte.

Doba poskytování podpory při ošetřování členů rodiny se od roku 1957 nezměnila a dosud činí 3 pracovní dny a trvá-li potřeba další péče, lze poskytování této dávky prodloužit o další tři pracovní dny u osamělých pracovníků, kteří mají v trvalé péčí dítě ve věku do skončení povinné školní docházky, lze poskytování prodloužit až o 9 pracovních dní.

Navrhované prodloužení zákonné doby poskytováni podpory při ošetřování člena rodiny na 5 pracovních dnů odpovídá objektivní potřebě, a vytváří předpoklady pro zlepšováni zdravotního stavu dětí a pokryje většinu případů běžných onemocnění. V opodstatněných případech, trvá-li potřeba další péče, se zachovává možnost prodloužení výplaty této dávky rozhodnutím příslušného orgánu.

Navrhuje se upustit od podmínky společné domácnosti v případech ošetřování (péče) dítěte mladšího 10 let, aby se prohloubila možnost lepší péče o malé dítě ze strany obou rodičů.

Navrhovaná opatření se budou týkat jak pracovníků v pracovním poměru, tak družstevních rolníků a ostatních skupin pracujících.

Prodloužení dobr poskytování peněžité pomoci v mateřství se týká zhruba 220 tis. žen a vyžádá si faktický úbytek pracovních sil asi 3,6 tis. precovníků ročně (z toho asi 2,4 tis. v ČSR a 1,2 tis. v SSR). Náklad v ročním vyjádření bude činit v ČSSR asi 140 mil. Kčs. Z toho v ČSR 86 mil. Kčs a v SSR 54 mil. Kčs.

Prodloužení doby poskytování peněžité pomoci v mateřství ve zvláštních případech a poskytování této dávky muži si vyžádá minimální náklady, jež jsou zahrnuty v celkových nákledech na úpravu peněžité pomoci v mateřství.

Prodloužení doby poskytování podpory při ošetřování člena rodiny si vyžádá úbytek zhruba 3 tis. pracovníků ročně (v ČSR 18 tis. a 1,2 tis. v SSR). Náklad bude činit asi 170 mil. Kčs ročně z toho 105 mil. Kčs v ČSR a 65 mil. Kčs v SSR.

Zrušení podmínky společné domácnosti pracovníka a ošetřovaného dítěte pro nárok na podporu při ošetřováni člena rodiny si vyžádá roční náklady i úbytek pracovních sil minimální.

Opatření nebudou znamenat zvýšení administrativní náročnosti.

Zvláštní část

K článků I

v bodě 1 a 2 návrhu předloženého zákona se navrhuje změna § 25 zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců. Úpravou odstavce 2 se z dosavadního ustanovení vypouští podmínka společné domácnosti pracovníka uplatňujícího nárok na tuto dávku při ošetřováni (péči) dítěte mladšího 10 let.

Navrhovanou úpravou se umožňuje poskytování podpory při ošetřování člena rodiny i rodičům, kteří nesdílejí společnou domácnost s dítětem (např. jde-li o rozvedené rodiče), pečují-li nebo ošetřují-li své dítě. I při posuzování splnění podmínek na dávku v těchto případech se bude zkoumat zda v domácnosti, kde dítě žije, není nikdo jiný, kdo by mohl o toto dítě pečovat nebo jej ošetřovat. Přitom zůstává i nadále v platnosti zásada že v témže případě ošetřování (péče) náleží podpora jen jednou a jen jednomu z oprávněných.

V případě onemocnění ostatních členů rodiny, včetně dítěte staršího 10 let, pro přiznání podpory při jejich ošetřování bude rozhodující i nadále, zda pracovník žije s nemocným ve společné domácnosti, v níž není nikdo jiný, kdo by mohl nemocného ošetřovat a není možné ani vhodné nemocného umístit v nemocnici.

Navrženou úpravou odstavce 3 dochází k prodloužení zákonného nároku na podporu při ošetřování člena rodiny ze tří na pět pracovních dnů a ke zkrácení jejího dobrovolného poskytování ze tří na dva pracovní dny.

Prodloužení zákonného nároku na dávku na pět pracovních dnů se vztahuje i na osamělého pracovníka, který má trvalé péči aspoň jedno dítě do skončení povinné školní docházky. Tomuto pracovníkovi však již dnes podle dosavadní úpravy může odborový orgán v organizaci prodloužit zákonný nárok na dávku až o dalších devět pracovních dnů, jestliže nebylo možné během prvních tří pracovních dnů opatřit potřebnou péči. Celkem je možné poskytnout tomuto pracovníkovi podporu v délce 12 pracovních dnů. V návaznosti na zkrácení dobrovolného poskytováni podpory u ostatních pracovník na dva pracovní dny se i u osamělého pracovníka upravuje možnost pobírání podpory jako dobrovolné dávky z devíti na osm pracovních dnů. Bude mu tedy možné podle navrhované úpravy provedené v odstavci 4 poskytnout podporu při ošetřování člena rodiny v celkové délce 13 pracovních dnů.

V důsledku tohoto opatření také do jde ke snížení počtu administrativních rozhodnuti v závodech v případech krátkodobějších onemocnění, kdy potřeba ošetřování nebude převyšovat kalendářní týden, neboť tato doba bude pokryte navrhovaným zákonným nárokem. Prodloužení celkové doby poskytování této dávky sleduje zkvalitnění péče o zdraví malých dětí, u kterých nedostatečné doléčeni přispívá ke vzniku chronických nebo dalších onemocnění.

K článku II

K bodu 1 a 9

Ustanovení se jako překonaná navrhovanou úpravou vypouštějí vzhledem k tomu, že současně dochází k novelizaci zákoníku práce, v níž je potřebná úprava obsažena.

K bodům 2 až 4

Do jednotlivých ustanovení se promítá prodloužení poskytování peněžité pomoci v mateřství o dva týdny v období před porodem. Celková doba poskytování této dávky bude činit 28 týdnů, z toho před porodem 6 týdní a po porodu 22 týdnů. U žen osamělých a při vícečetných porodech se bude peněžitá pomoc poskytovat po dobu 6 týdní před porodem a 31 týdnů po porodu, celkem tedy 37 týdnů. Aby nebyl zmařen účel sledovaný zákonem (tj. dřívější odchod ženy na mateřskou dovolenou ze zdravotních hledisek) vypouští se dosavadní možnost pozdějšího nástupu na mateřskou dovolenou se souhlasem lékaře. Cena by měla vždy nastupovat na mateřskou dovolenou nejpozději 6 týdnů před očekávaným dnem porodu, a proto se dále vypouští u nástupu na mateřskou dovolenou z dosavadního znění slovo "zpravidla". Celková doba poskytování peněžité pomoci v mateřství bude zachována jen v případě, nastoupí-li žena 6 týdnů (může přitom nastoupit až 8 týdnů) před očekávaným dnem porodu na mateřskou dovolenou a porod nastal dříve, než určil lékař v tomto jediném případě se pro míjí, aby mezi nástupem na mateřskou dovolenou a porodem uplynulo méně než 6 týdnů. Z důvodů zdravotních i sjednocení právní úpravy platí stejný režim i pro ženu osamělou a ženu, která porodila více dětí pro ně dosud neplatilo, že při pozdějším nástupu na mateřskou dovolenou se krátí celková doba poskytování dávky.

K bodu 5

Prodlužuje se délka poskytování peněžité pomoci v mateřství pro ženu, která převzala do své péče nahrazující mateřskou péči více dětí nebo která převzala jedno dítě, ale je osamělá, na 31 týdnů. V návaznosti na tuto změnu se prodlužuje doba, kdy může být v těchto případech čerpána peněžitá pomoc v mateřství, a to z dosavadních sedmi na osm měsíců.

K bodu 6

Zabezpečuje se, aby v případě narození mrtvého dítěte nebo úmrtí dítěte krátce po porodu nebyla peněžitá pomoc v mateřství po porodu poskytována v důsledku dřívějšího nástupu na mateřskou dovolenou v kratší výměře než dosud.

K bodu 7

Od 1. ledna 1985 bylo umožněno novelizaci zákona o mateřském příspěvku poskytovat ve zvláštních případech mateřský příspěvek též muži, který osobně pečuje o dítě. Protože obdobná situace je též u peněžité pomoci v mateřství, kdy o malé dítě pečuje osobně muž, který z tohoto důvodu ztrácí příjem z výdělečné činnosti, navrhuje se ve stanovených případech poskytovat dávku též muži. Při péči o dítě bude napříště muž v těch výjimečných situacích osobní péče stejně hmotně zajištěn jako žena osobné pečující o dítě. Výše peněžitě pomoci muži bude činit 90 čisté denní mzdy stejně jako u ženy.

K bodu 8

Doplněním § 33 se zajišťuje stejný nárok pro vojáky z povoláni a příslušníky SNB na peněžitou pomoc, která podle § 12a bude náležet pracovníkům.

K článku III

K bodům 1 a 2

V bodě 1 a 2 návrhu předloženého zákona se navrhuje změna § 16 zákona o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a zabezpečení matky a dítěte. Jde o stejnou právní úpravu pro poskytování podpory při ošetřování člena rodiny družstevním rolníkům, jako se navrhuje pro pracovníky v pracovním poměru v článku I předkládaného zákona. Odůvodnění navrhované právní úpravy platí v plném rozsahu i zde.

K bodům 3 až 9

U peněžité pomoci v mateřství náležející podle zákone o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte se provádí stejné úpravy jako u zákona o prodloužení mateřské dovolené o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění obě úpravy jsou věcně shodné. V bodu 5, který obsahuje nové znění § 21, se nově zařazuje odstavec 3, který dosud byl obsažen jen v právní úpravě platné pro pracovnice.

K článku IV

V přechodných ustanoveních se řeší vztah mezi úpravou platnou před 1. červencem 1987 a po 30. červnu 1987.

Pokud jde o podporu při ošetřování člena rodiny, bude se poskytovat podle nové úpravy i v případech, kdy potřeba ošetřováni nebo péče vznikla před účinností navrhovaného zákona, pokud druhý nebo třetí den potřeby ošetřování péče) připadne na den 1. července 1987.

Peněžitá pomoc v mateřství bude náležet v celkové nové délce 28 (37) týdnů od prvního dne poskytování této dávky, který spadá před 1. červenec 1987, za podmínky, že po 30. červnu 1987 by ještě výplata dávky náležela. Tím bude zaručeno, že prodloužená doba poskytováni peněžité pomoci v mateřství se bude vztahovat i na ty ženy, které nastoupily mateřskou dovolenou podle dosavadních předpisů a pobírají peněžitou pomoc v mateřství ke dni účinnosti zákona, aby tak byly účastny výhod nové úpravy. Vylučují se pouze ty ženy, které by i podle dosud platné úpravy pobíraly peněžitou pomoc v mateřství jen po dobu 22 týdnů po porodu z důvodu pozdějšího nástupu na mateřskou dovolenou. Budou-li ke dni 1. července 1987 splněny podmínky pro přiznání peněžité pomoci muži, poskytne se mu tato dávka ode dne účinnosti zákona s tím, že do celkové doby, po kterou by dávka náležela, se započte též době péče před účinností zákona.

K článku V

Vzhledem k pěti novelám zákona č.88/1968 Sb. a k 10 novelám zákona č.103/1964 Sb. se navrhuje vyhlásit ve Sbírce zákonů.úplné znění těchto zákonů. Zákon č.54/196 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, byl sice též mnohokrát novelován, ale vyhlásit úplné znění by bylo obtížné z legislativně technických hledisek (novely byly prováděny v různé době a objevovaly se v nich různé termíny - např. zaměstnanec a pracovník, stejné pojmy se užívají v různém významu).

K článku VI

Datum účinnosti zákona vychází z usnesení předsednictva ÚV KSČ vlády ČSSR, předsednictva ÚRO a předsednictva ÚV SSM k realizaci závěrů II. s jezdu KSČ v sociálním zabezpečení ze dne 8. dubna 1987.