Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY se usneslo na tomto zákoně:

Zákon č. 107/1971 Sb., o mateřském příspěvku, ve znění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., o zvýšení mateřského příspěvku a o změnách v nemocenském zabezpečení, a zákona č.114/1984 Sb., o změnách zákona o mateřském příspěvku, se mění a doplňuje takto:

1. § 2 a 3 včetně nadpisu zní:

(1) Ženě náleží mateřský příspěvek na dítě do jednoho roku věku.

(2) Ženě náleží mateřský příspěvek na dítě do dvou let věku, jde-li o dítě narozené před 1. lednem 1988 a na dítě do tří let věku, jde-li o dítě narozené po 31. prosinci 1987, jestliže

a) pečuje ještě o další dítě ve věku do skončení povinné školní docházky nebo o dítě ve věku do 26 let, které se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem anebo je invalidní a vyžaduje stálou péči,

b) jde o invalidní dítě, které vyžaduje stálou péči,

c) jde o dítě, které převzala do trvalé péče nahrazující mateřskou péči, nebo

d) jde o ženu svobodnou, ovdovělou, rozvedenou nebo z jiných vážných důvodů osamělou, která nežije s druhem, nebo

e) jde o ženu, jejž manžel se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem [§ 1 a 2 vyhlášky Ústřední rady odborů č. 95/1968 Sb., o poskytováni přídavků na děti v nemocenském pojištění, ve znění vyhlášky Ústřední rady odborů č. 78/1984 Sb.]; anebo je poživatelem invalidního důchodu a není výdělečně činný.

(3) Nárok na mateřský příspěvek podle předchozích odstavců má žena jen tehdy, jestliže

a) celodenně a řádně pečuje o dítě, na něž náleží mateřský příspěvek, pokud se před jeho narozením podrobovala pravidelné péči o těhotné ženy ve zdravotnických zařízeních, dítě je státním občanem Československé socialistické republiky a žije na jejím území a

b) řádně pečuje o všechny další děti (odstavec 2 písm. a)) a tyto děti žijí na území Československé socialistické republiky.

Dítětem se pro účely tohoto zákona rozumí vlastní dítě ženy nebo dítě, které žena převzala do trvalé péče nahrazující mateřskou péči. Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující mateřskou péči se považuje dítě osvojené, dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož matka zemřela, a dítě manžele, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu.".

2. V § 4 odst. 3 se slova "mladší dvou let" nahrazují slovy "na něž náleží mateřský příspěvek" a za slovy "v jeslích" se vkládají slova "(mateřské škole)".

3. § 5 a 6 zní:

(1) Jestliže se mateřský příspěvek poskytuje podle § odst. 2 písm. a), náleží nejdéle do dne, kdy dítě dosáhlo věku dvou nebo tři let, i když po porodu tohoto dítěte další dítě zemřelo, ukončilo povinnou školní docházku nebo přípravu na budoucí povolání, dosáhlo věku 26 let přestalo být invalidní nebo odpadla potřeba stálé péče o ně.

(2) Je-li dítě, na něž se poskytuje mateřský příspěvek, nebo žena ze zdravotních důvodů v ústavním ošetřování po dobu delší než tři měsíce, mateřský příspěvek se počínaje čtvrtým měsícem neposkytuje. Příslušný orgán (§ 11) může však ze závažných důvodů rozhodnout, že se mateřský příspěvek bude poskytovat i nadále.

(1) Mateřský příspěvek činí za kalendářní měsíc

a) 600 Kčs, pečuje-li žena o jedno dítě, na něž náleží mateřský příspěvek,

b) 800 Kčs, pečuje-li žena o dítě, na něž náleží mateřský příspěvek, a pečuje-li zároveň aspoň o dvě další děti uvedené v § 2 odst. 2 písm. e),

c) 900 Kčs, pečuje-li žena o dvě děti, na něž náleží mateřský příspěvek,

d) 1 300 Kčs, pečuje-li žena o tři a více dětí, na něž náleží mateřský příspěvek.

(2) Dojde-li ke změně počtu dětí, na něž náleží mateřský příspěvek, popřípadě k nimž se přihlíží pro ustanovení jeho výše, upraví se výše mateřského příspěvku ode dne následujícího po této změně podle počtu dětí, o které žena nadále pečuje; tím není dotčeno ustanovení § 5 odst. 1.

(3) Náleží-li mateřský příspěvek jen po část měsíce, činí jeho denní částka

20 Kčs z částky 600 Kčs,

26 Kčs z částky 800 Kčs,

30 Kčs z částky 900 Kčs,

43 Kčs 2 částky 1 300 Kčs.

(4) Mateřský příspěvek se vyplácí měsíčně pozadu.".

4. § 13a zní:

(1) Nárok na příspěvek podle tohoto zákona má též svobodný, ovdovělý, rozvedený nebo z jiných vážných důvodů osamělý muž, který nežije s družkou.

(2) Orgán uvedený v § 14 mlže přiznat příspěvek manželu ženy, která nemůže z vážných důvodů o dítě pečovat.

(3) Pro přiznání, výši a poskytování příspěvku muži platí ostatní ustanovení tohoto zákona obdobně.".

Mateřský příspěvek se upraví na částku 800 Kčs (čl.I č.3) bez žádosti ode dne účinnosti tohoto zákona.

Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č.107/1971 Sb., o mateřském příspěvku, jak vyplývá ze zákonů jej měnících a doplňujících.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1987.

Všeobecná část

Základním posláním společenské pomoci rodinám s dětmi je vytvoření vhodných a příznivých podmínek pro zabezpečeni zdravého vývoje mladé generace. V Československé socialistické republice má společenská pomoc rodinám s dětmi nezastupitelný význam a představuje komplex hmotného zabezpečení a jiných sociálních opatřeni ve prospěch rodin s dětmi. Peněžní dávky jsou jednou z jeho nejdůležitějších forem. Na celkových čistých příjmech v rodinách s nezaopatřenými dětmi se podílejí v rozsahu 17 - 28 %.

Úroveň hmotného zabezpečení významně ovlivňuje i populační vývoj, který je důležitým činitelem celkového společenského vývoje. Proces reprodukce obyvatelstva totiž významně působí na rozvoj materiální základny společnosti a sám je jím také do značné míry určován. Vývoj populace a rozvoj společnosti velice úzce souvisejí, a proto také řečen otázek reprodukce obyvatelstva je předmětem trvalého zájmu etátních a stranických orgánů.

Jednou z důležitých peněžitých forem společenské pomoci rodinám s dětmi je mateřský příspěvek, který pomáhá krýt životní náklady mladé rodiny v období, kdy se žena věnuje osobni péči o děti v útlém věku a kdy rodina je odkázána pouze na příjem muže. Osobní péče matky o dítě v tomto věku je z hlediska jeho zdravého vývoje velmi důležitá, protože vytváří dobrý základ pro jeho duševní a fyzický vývoj. Úkolem socialistické společnosti proto je umožňovat a vytvářet podmínky pro osobní péči matky o dítě v období, kdy to nejvíce potřebuje.

Mateřský příspěvek se podle současné úpravy poskytuje do jednoho roku věku dítěte, pečuje-li žena o jedno dítě, a do dvou let věku dítěte, pečuje-li žena ještě o další nezaopatřené dítě. V některých stanovených případech se mateřský příspěvek poskytuje do dvou let věku dítěte i při péči jen o jedno dítě. Výše příspěvku činí při péči o jedno dítě do dvou let věku 600 Kčs, o dvě děti do dvou let 900 Kčs a při péči o tři a více dětí do dvou let věku 1 300 Kčs měsíčně.

V době svého zavedení v roce 1970 tato dávka představovala cca 39 průměrné čisté mzdy mladých žen. V roce 1982 přesto, že byl mateřský příspěvek zvýšen z 500 Kčs na 600 Kčs, klesla relace ke mzdě zhruba na 35 a vzhledem k stálému růstu průměrné mzdy reálná hodnota příspěvku dále klesá. Příjmová situace v rodinách se výrazně zhoršuje narozením třetího dítěte, což je jedním z důvodů, že rodiny považují třetí dítě za nežádoucí. Svědčí o tom i skutečnost, že 50 umělých přerušení těhotenství je prováděno vdaným matkám dvou dětí.

V zájmu zohlednění potřeb třídětných rodin, které jsou pro příznivý populační vývoj v ČSSR velmi důležité, se v předloženém návrhu zákona, kterým se mění zákon č.107/1971 Sb., o mateřském příspěvku, navrhuje zvýšeni mateřského příspěvku ze 600 Kčs na 800 Kčs měsíčně v případech, kdy žena vedle dítěte, které jí zakládá nárok na mateřský příspěvek, pečuje ještě o dvě další nezaopatřené děti.

K prohloubení základního účelu dávky preferovat celodenní osobní péči matky o dítě útlého věku se v návrhu zákona dále navrhuje prodloužení doby poskytování mateřského příspěvku do tří let věku dítěte, pečuje-li žena alespoň o jedno další nezaopatřené dítě. Jde o nejvýznamnější sociálně-ekonomické opatření, které se v rámci navrhovaných opatřeni přijímá ve prospěch rodin s malými dětmi. S ohledem na současné ekonomické možnosti, a to jak co do finančních nákladů, tak i pokud jde o možnosti uvolnit větši množství žen z pracovního procesu, se toto opatřeni zavádí až u dětí narozených po 31. prosinci 1987; to znamená, že k čerpání dávky ve třetím roce věku dítěte dojde nejdříve od 1. ledne 1990.

Zvýšení mateřského příspěvku při péči o třetí a další dítě se bude týkat asi 60 tis. žen a vyžádá si náklady zhruba 150 mil. Kčs ročně, z toho v ČSR 83 mil. Kčs a v SSR 67 mil. Kčs.

Prodloužení poskytování mateřského příspěvku při péči o druhé a další dítě se bude týkat asi 125 tis. žen ročně a v roce 1990 si vyžádá zbytek asi 50 tis. pracujících žen (v ČSR 35 tis. a v SSR 15 tis.). Tento úbytek bude postupně narůstat a v roce 1993 bude činit zhruba 95 tis. (z toho 57 tis. v ČSR a 38 tis. v SSR). Prodloužení poskytování mateřského příspěvku si vyžádá roční náklady zhruba 930 mil. Kčs, z toho 575 mil. v ČSR a 355 mil. v SSR.

Zvláštní část

K článku I

V bodě 1 návrhu zákona se prodlužuje doba poskytování mateřského příspěvku ze dvou na tři roky. V souvislosti s tím se zpřesňuji a přehledněji vyjadřují podmínky nároku na dávku a délku doby jejího poskytování. Úprava se provádí novým zněním § 2 a 3.

V § 2 odst. 1 se zachovává i nadále nárok na mateřský příspěvek ženám do jednoho roku věku dítěte, pečují-li o jedno dítě. V odstavci 2 se stanoví podmínky nároku na mateřský příspěvek do dvou nebo tři let věku dítěte. Délka doby poskytování je stanovena diferencovaně v závislosti na datu narození dítěte, na něž mateřský příspěvek bude náležet. Do tří let věku dítěte bude mateřský příspěvek možné poskytovat až u děti narozených po 31. prosinci 1987. U dětí narozených před tímto datem se ponechává dosavadní délka poskytováni, tj. do dvou let věku dítěte. V obou případech musí žena kromě dítěte, na něž ji náleží mateřský příspěvek, pečovat ještě o další dítě nebo děti ve věku do skončeni povinné školní docházky nebo o dítě nebo děti ve věku do 26 let, které se připravují na budoucí povolání nebo jsou invalidní a vyžaduje stálou péči. Navrhované prodlouženi doby poskytování mateřského příspěvku do tři let věku dítěte se bude vztahovat i na případy, ve kterých má žena podle dnešní úpravy nárok na mateřský příspěvek do dvou let věku dítěte již při péči jen o jedno dítě.

V důsledku prodlouženi doby poskytováni mateřského příspěvku až u děti narozených po 31. prosinci 198? dojde k možnosti prodlouženého čerpání této dávky nejdříve od 1. ledna 1990. Toto sociálně ekonomické opatření, jehož finanční přínos v rodinách s dětmi se projeví až v roce 1990 má význam i jako populační opatření sledující již dnes zakládání rodin a více dětmi.

V ustanovení § 2 odst. 3 se přejímají a soustřeďují ostatní podmínky nároku ne mateřský příspěvek z dosud platné právní dopravy. Jde zejména o splnění povinnosti ženy pravidelně se podrobovat zdravotní péči o těhotné ženy, celodenně a řádně pečovat o dítě, ne něž se uplatňuje nárok na mateřský příspěvek, a dále řádně pečovat o ostatní děti.

Do § 3 se zařazuje dosavadní vymezení pojmu dítěte pro účely mateřského příspěvku.

V bodech 2 a 3 návrhu zákona se v návaznosti na předchozí provedené změny zákona zpřesňují a formulačně upravují texty § 4 a 5 a nově se koncipuje § 6.

Podle platné právní úpravy (§ 6) výše mateřského příspěvku je diferencována podle počtu dětí do dvou let věku s tím, že při jednom takovém dítěti činí příspěvek 600 Kčs, při dvou 900 Kčs a při třech a více 1 300 Kčs. Toto řešení, i když respektuje počet malých dětí (do dvou let věku) v rodině, působí velmi omezeně, protože dávka ve vyšší částce 900 Kčs a 1 340 Kčs) se přiznává jen v malém počtu případů nebo jen po krátkou dobu. V § 6 odst. 1 písm. b) návrhu zákone se proto zvyšuje mateřský příspěvek na částku 800 Kčs v případech, kdy žena pečuje nejméně o tři děti, z nichž jedno jí zakládá nárok na mateřský příspěvek. Jde o novou úpravu výše mateřského příspěvku, která ne rozdíl od dosavadní úpravy zohledňuje nejenom péči o děti do dvou let věku, nýbrž i o děti starší.

Právní úprava § 6 se dále doplňuje o ustanovení (odstavec 2) řešící výši mateřského příspěvku v případech, kdy dojde v průběhu jeho poskytování ke změně počtu dětí, na něž náleží, anebo ke kterým se přihlíží při určování jeho výše v odstavci 3 se provádí doplnění o částku za jeden kalendářní den, která bude náležet při stanovení mateřského příspěvku ve výši 800 Kčs za kalendářní měsíc.

V bodě 4 návrhu zákona se navrhuje nové znění § 13a, které dosavadní úpravu věcně nemění, ale pouze zpřesňuje.

K článku II

V tomto článku se navrhuje přechodné opatření, podle kterého změna výše mateřského příspěvku zavedená novou úpravou se provede u vyplácených příspěvků ke dni účinnosti zákona bez žádosti.

K článku III

Vzhledem ke třem novelám zákona č.107/1971 Sb., o mateřském příspěvku, se navrhuje vyhlásit ve Sbírce zákonů úplné zněni zákona a mateřském příspěvku.

K článku IV

Datum účinnosti zákona se navrhuje v souladu s datem účinnosti sociálních opatřeni schválených usnesením předsednictva ÚV KSČ, vlády ČSSR předsednictva ÚRO a předsednictva ÚV SSM k realizaci závěrů XVII. sjezdu KS v sociálním zabezpečení ze dne 8. dubna 1987.